Aktualizace X.

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(již prázdninové z 1. července LP 2009)

Černá Hora (BPH I.): V žižkovském Království (www.kralovstvi.com) od 30. 5. o sobotách zavřeno. Až do konce září. Přejme pánům Králům trošku zaslouženého oddychu. Dny všední stále od 9, neděle tradičně od 17. Pivka, slivovička, kuchyň, vše O.K. Zkuste i čepovaného Formana (fakt zaručená 0,00 % alc i pro muslimy). Budete překvapeni. A občasný segedínek není jen královský, leč přímo c.k. - tudíž i císařský. A protekčně bývá i prorostlejší. Fantazie.

Svijany (BPH II.): Na s. 33 červnového Řevu Bořivojky trůní inzerát Svijany - 445 let tradice. Se seznamem Svijan na Žižkově: Hospoda U Pižďucha, Blahníkova; Restaurace U vyndanejch, Krásova; Restaurace U Bobeše, Lipanská; Kafkárna, Slavíkova; Restaurace Merenda, Husitská; Pivnice U sadů, Škroupovo náměstí; Herna bar Zlatý kapr, Bořivojova. Pro upřesnění: U vyndanejch je již dlouho U bejvalejch vyndanejch a restaurace to fakt není. Nevaří se tam již cca dva roky. A i když původní „vyndaná“ Dejvisova sestava teple kuchtila, byla to vždycky a záměrně hospoda. Restaurace dávno, dávno předtím. Kníže a Kněžna na čepu pořád a fakticky na Žižkově pouze tady. Leč oblíbený pivonoš Ríša má zaječí choutky. Alespoň přes prázdniny. A ostatně, on je venkov na nynějších pronajímatelích patrný zřetelně. Žižkov fakt nejsou Litoměřice. Úmysly mají zřejmě dobré, ale prakticky dělají dost proto, aby Vyndaný sklouzly mezi pouhé žižkovské herny a jiné barové pajzly. Třebas nápad s koncem tradiční oblíbené muziky a instalací neoblíbeného juke-boxu. Stejně moc nehraje. A s hracími automaty ostatně velmi dlouho otravovali taktéž. Kdyby místo toho sehnali něco pořádného k snědku a zajistili, aby se na Svijany často nemuselo čekávat, než je vůbec dovezou. Vrr. U Bobeše se to již také několik měsíců jmenuje jinak. Osudová přitažlivost. Ostatně upoutávku mají v tomtéž čísle na s. 36. Svijany (nabízen i Kníže), ale též s Budvarem. Bohužel, včetně Pardála. A nejen my máme na tomto místě smutné zkušenosti s mícháním piv. Vrr. Kavárna Kafkárna vede Svijany stále, ale je to už Caffé Bar Simplicity. Za název Herna bar Zlatý kapr bychom taky ruku do ohně asi nedávali. A pivnice není U sadů, nýbrž U sadu. Velevážená redakce, není to na několikařádkový textík nepřesností trochu příliš? Na konci května U sadu (https://www.usadu.cz) pivkem týdne Polička. Značku Poličské pivo reprezentuje 12 % Záviš, ležák světlý, alc 5,0 %. Celkem tak slabší průměr. Známe mnohá pivka chutnější i pivnější. Typický regionální Měšťanský pivovar v Poličce byl představen v BPH IV., včetně jejich vinohradského orig restu Hrom do Police. Tam nám obvykle nejvíce šmakovával 11 % Otakar „kvasničák“, tedy nefiltrovaný. Začátkem června na čepu naše přeoblíbené kácovské. Které ovšem díky nestravitelným móresům pí. Lenky (a jejích milých, chytrých, čistých a tichých štamgastů) od pankráckého Klokočníka pijeme tak zřídka. Musíme zintenzívnit návštěvy v hostivařské Rybářské baště u Botiče (https://www.rybarska-basta.eu). U sadu mnozí ocenili hedvábný, tradičně trpce-nakyslejší, Hubertus světlý ležák Premium 12 %. Kácov slušný byl, nicméně „kvasnicový“ je o mocný chlup lepší. Půle června měla být ve znamení Kocoura. Ze severočesko-německo-rómsko-rusko-asijského (zkrátka dnešních Sudet) Varnsdorfu. Nevyšel. Škoda. Firma prý ochotou zrovna neoplývala. Co na to p. majitel? Tudíž na místo příchodu Kocoura návrat Médi. Berounský Medvěd 11 % na čepu od druhé půle června. Předposlední červnový víkend vkusně doplňoval „Víkend s řízky“. Domácí bramborový salát plus jemný telecí obalovaný v corn flakes, vepřový gigant sloní ucho, krůtí s paprikovou krustou, kuřecí naruby, anglický (vepřová kapsa plněná šunkou a vařeným vejcem). A docela zajímavý vepřový přelitý sladkokyselou salzou, stylově pojmenovaný mexičan. Klasika v podobě prorostlé smažené krkovičky (a řádně počesnekované) však zůstává stejně nejlepší. Během léta se procházky pivním sadem zklidňují, nicméně zdaleka úplně nekončí. Aby natěšení, namlsaní a již notně rozmazlení pivní fajnšmekři o nic nepřišli, tak i celý červenec na čepu - samozřejmě vedle stálého, a přebohatého, sortimentu (s řadou i lahvových speciálků či černohorské Pivní režné) - Medvěd. A celý srpen má být na čepu dobrušský Rampušák 12 %. Tyto dvě pivní perly tady měly zatím asi největší ohlas. Haf. Na okraj o humbuku kolem tzv. prasečí chřipky. Nejen na Žižkově již týdny hrdinně a vlastenecky konzumujeme mexické speciality. V čele s ostřejší, a právě U sadu vyhlášenou, standardně jedlou a v každou roční dobu perfektně zahřívající, echt mexickou polévkou. A mazácky preferujeme všelikerou krmi prasečí. Chřipka si žádá prevenci. Bez módní roušky, tvaru rypáčku, mnozí taktéž ani ránu. Rouška (= cubreboca) je přitom stejně podvodem čili pouhým placebem, neboť před viry nikterak nechrání. A možná není podvodem jediným. Chro, chro, chro. Jaký mediální humbuk si na naše peněženky světovládci, a jejich PR lokajové, vymyslí příště? Co bude další výnosný kšeft a marketingové i politické šidítko? Hysterické malování bubáků a pandemie strachu - v časech nejenom hospodářských průšvihů - se může lecčemu a leckomu hodit. Na vině již nejsou finančníci a jiní zloději, nýbrž zlá prasátka. Ostatně, jak skončil dramatický humbuk se SARS, šílenými kravkami (a volky) či s chřipkou ptačí? A bacily sociální, třídní, náboženské a etnické jsou stejně přitom daleko nakažlivější než všechny viry prasečí. Vrr.

Chýně (BPH III.): Pivovarská krčma v Chýni nepřekvapivě boduje opětovně. Po ránu 14. 6. veleosvěžující světlá 10o, světlá 11o, polotmavá 12o. Tradiční sestava štamgastů čtyřnohých, včetně mňoukajících. Leč smutně zamačkáváme slzu a pietně držíme minutu ticha za zmizelý zvěřinec. Standardní jídelníček plus víkendové meníčko, dále na tabuli třebas mlýnská kola (bramboráčky se syrečkem), dančí gulášek s houskovým, řízečky Savoy, tataráček. Volíme pikantní, nešizený chilli guláš s rýží. Na doražení vyhlášené domácí uzené. Tentokrát studené na prkénku v kombinaci s kýtou a klobáskou. Dětské polotmavé a třešňovku coby digestiv. To se to šlape do pedálů kolem letiště ... A slastně spinká u letištního plotu s naprosto unikátním výhledem na přistávající kolosy. Zkuste trasu Jeneč-Dobrovíz-Středokluky. Uvidíte, co jste ještě neviděli. Fenomenální chýňské nechutná pouze nám. Též např. pivní reportér a lovec pivních suvenýrů L. Vojáček (na stránkách denního tisku někdy kolem půle května) propaguje kvasnicové pivo coby pivko pro gurmány. Varuje, že opravdu dobré pivo v supermarketu rozhodně neseženete a orientuje pozornost na minipivovary. Uvádí svůj soukromý žebříček Top Five, kde na prvním místě vévodí právě Pivovarský dvůr Chýně. Dále Zámecký pivovar Oslavany, Klášterní pivovar Strahov, Minipivovar Koníček ve Vojkovicích a Pivovar Belveder v Železné Rudě. Připomíná, že se znalectvím piva je to v českém národě stále horší a vyzývá k podpoře naší tradice a našich malých pivovárků. Připojujeme se. Haf. P. S. Též podporujeme protestní boj starostky Chýně proti daňové diskriminaci středočeských obcí. Ať zhynou protěžované velké aglomerace. Příští „stalícou“ je Žižkov a klíčové úřady budou v Chýni, Zvíkově, Chýši, Dražíči a možná i v Bechyni. Ale TOP 09 tam musí udržet kroužek.  

Harrachov (BPH V.): Koncem jara jsme každoročně kontrolovávali pivní revír zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a široširém okolí. A těšívali se na harrachovské kvasnicové Novosad & syn. Letos to mělo být konečně spojeno s pivními lázněmi ... Bohužel. Snad vše funguje, včetně podniku cyklisty v.v. p. Kuka U Kroupů, na konci Rokytnice. Zdravíme. Haf.

Budvar (BPH VI.): Telegraficky z dejvické Orig Budvarky (https://www.budvarkadejvice.cz): 27. 5., 1. 6., 10. 6., 13. 6., 15. 6. i 22. 6. kroužek zase úžasný. Vyhlášený tatarák, pstruhový filet či smažená krkovička, vždy řádně prorostlá a zakápnutá Budvárkem, a s pikantními brambůrky (přinejhorším se šťouchanými), jakbysmet. A s báječnou tradiční českou kyselou okurčičkou. Dnes nejlepší, co známe. Těžká závislost. P. doktor Nešpor by to nazval přímo puzením. Haf. Koncem června kopají na chodníku a tudíž komplikace s venkovním posezem. 

Nymburk (BPH IX.): Nymburské postřižinské slavnosti pivka 20. 6. opět bez nás. Projížďky parním vláčkem asi vydařené byly, ale my davy moc nemusíme. A obdobné akce (včetně třeba slavností svijanských) příliš nevyhledáváme. Leč rozhodně neodsuzujeme. Ale tentokrát jsme do Nymburku zavítat měli. Naše volba správná nebyla. Stejná sobota byla totiž třetím, a předposledním dnem, dost nevydařeného jarmarku na výstavišti v Lysé nad Labem. Mělo jít o souběžné tři akce - letní trhy, výstavu módy a hraček. Účast i zájem vystavovatelů a prodejců však minimální, návštěvníků ještě o poznání méně. Vstupné bylo opravdu úplně vyhozenými penězi. Poprvé v Lysé bez stánku nymburského pivovaru, a taktéž bez Šeráku a vlastně bez pivka vůbec. Ani pořádný gril nefungoval. Nabízené (ne) poživatiny u nemnoha stánků byly, bez přehánění, odporné. Až překvapivě. Včetně prý originálního ementálu. Hořkého, suchého, tvrdého. Vrr. Chuť jsme si však tentokrát nespravili ani v Kersku. Hájenka již půlhodinku po otevíračce dost zaplněna, včetně rozlehlých venkovních prostor. Takže čekání bylo předlouhé i na nás. Postřižinská 11 ušla, ale krmě nic moc. Značně za očekáváním a tradicí. Držťkovka s daleko méně držťkami než obvykle, pečené kančí jalové, zelí vodové a mdlé, bramborové knedlíky tužší, řízek chuťově sotva podprůměrný. Hrabalův kraj tentokráte silně zklamal. Vrr.      

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): V karlínském Pivovarském klubu Křižíkova 17o (https://www.gastroinfo.cz/pivoklub) na čepu řada zajímavostí - namátkou Opat zázvorový nefiltrovaný. Ušel, leč od Broumova čekáme více. A již snad nechybívá místní Štěpán. Leč nemůžeme si pomoci. Nejenom my. Kdeže loňské sněhy (a tedy ještě loňský „kácovský“ Štěpán) jsou ... Také se na čepu ocitla nefiltrovaná Plzeň 21. století. A podle kvalifikovaných očitých svědků byl rozdíl od dnešní Plzně normální patrný. Jistě zajímavost a jistě nebylo úplně snadné tuto sehnat. Nicméně chuťová paměť (i naše pýcha) je nemilosrdná a tedy ani poslední mini-zbytečky iluzí o kdysi tradičním českém pivku si už vzít nenecháme. Takže všem přejeme dobré popití, ale raději zůstáváme - co se týče města Plzeň - u přírodního Purkmistra z Pivovarského dvora. A nakonec v Plzni snad stále funguje i Minipivovar U rytíře Lochoty, jehož kvasnicové ležáky nás zatím nějak míjejí. Vrr. Z produkce nadnárodního mamuta dnes občas sneseme pouze a výhradně Mastera 18 (Pozor: rozhodně nepoplést s polotmavou 13. Hrůza. Ostatně ze třináctky dneska řežou samotný Gambrinus. Fuj.). Tmavý Master jako digestiv a tradiční tečka ke kávě (samozřejmě s totalitním lógrem a industriální „šlehačkou“) U sadu. Poslední předprázdninové klubové setkání v Pivo- klubu ve znamení Berounského Medvěda. Příjemné. Coby uvítací pivko točená Holba Kvasničák. Připomínala Štěpána. Toho starého, dobrého. Příjemní paní a pan Mayerovi zaujali nadšením, odvahou i tím, co se jim už povedlo. Pán dělal podnikového právníka, po roce 1989 se dal na kovošrot, učil se vařit pivo v hrncích po domácku, i třeba v Suchomastech v roce 1993, a nakonec svépomocí postavili unikátní pivovar v Berouně. Ten začal již být populární taktéž i mezi místními - což se všem malým a menším dosud nepodařilo (třebas o broumovských by mohl p. Nosek vyprávět). Paní Mayerová se stará o obchod a marketing a provozuje restauraci. Výstav dnes činí kolem 2 500 hl, s výhledem maximálně do 5 tis. Po krušných pionýrských začátcích, nedůvěře všech a mnoha neskutečných improvizacích, především s technologickým vybavením, si značka Berounský Medvěd našla věrné fandy a konzumenty. Navázala na více než 550 let trvající tradici pivovarnictví v královském městě Berouně, kde pivovar vařil do roku 1978. Radnicí byl zavřen a předán Gambrinusu, který tam zřídil stáčírnu pro Prahu. V roce 1998 bylo zařízení odvezeno do Litvy, provoz uzavřen a objekt prodán. Ve stejném roce otevírají svůj podnik Mayerovi, ale na jiném místě - hned u nádraží. Rodina provozuje kovošrot, pivovar i klub kolové a pásové techniky. Zážitková gastronomie jako z učebnice. Pár Medvědů a projížďka obrněným transportérem po městě. Mayerovi také získali bývalý suchomastský pivovar, kde zřídili sladovnu, druhou restauraci a uvažují o další varně. Suchomasty jsou vesničkou kousek za Koněprusy a jejich pivko prý bývávalo znamenité. Mayerovi mají zaregistrovány značky Berounský Medvěd, Zlatý Kůň a Klepáček, které používal bývalý berounský pivovar. Klepáček je mystická berounská figurka, skřítek střežící vaření piva (a bývala to čtrnáctka). V nabídce dnes figuruje čtvero piv. 60 % výstavu tvoří světlá 11, trošku více chmelená. Dobře se pije i černá 13 (alc 5,4 %). Nemá být sladká, ale hořčí, více chmelená a více prokvašená, s minimem zbytkových cukrů. Snaží se přiblížit flekovskému od legendárního Ivana Chramosila. Současná 14 je světlá (trochu přičmoudlá, leč nikoli polotmavá), chmelená obdobně jako 11, ale více vyležená. O originál polotmavou nebyl velký zájem a nakonec si mnozí dávají do petek rovnou nařezet 14 s 13. Právě berounští se stali průkopníky prodeje do PET láhví, a to s originálními etiketami. Na vrátnici areálu s pivovarem lze jejich pivka zakoupit nonstop. V současnosti v Berouně prodávají v průměru přes 400 petek (1,5 l) denně. Někteří, včetně nás, se ještě s kvalitním českým pivkem v plastu úplně nesmířili, leč o skleněné láhve mezi konzumenty byl zájem prakticky nulový. Loňskou novinkou je mocná 18. Uvařili světlou, polotmavou (typu Granát) a tmavou. Největší ohlas zaznamenala polotmavá. A právě speciál nefiltrovaný Grizzly, polotmavá 18, se stala vyvrcholením akce. Pro připomenutí: na Medvědy lze narazit občas v Pivní Tramwayi, jako občasný přítoč na dalších místech v Praze, a to v čele se žižkovskou pivnicí U sadu. Haf. 

Pivní literatura (BPH XIV.): Víte, co je chrchel indiánské babičky? Vaječný koňak v černém pivu. Nápoj též zvaný tygří oko. Efektní oko magické snad znají všichni. Díky nenapodobitelnému Romanu Skamene v Bony a klid. My se však v této oblasti již léta pietně omezujeme maximálně na teplou Dášu (grog z griotky) či žábu (grog ze zelené). Nicméně vedle nudných globálních míchaných nápojů nejen české studentstvo dobře zná i mnohé naše tradiční, ale i moderní, koktejly. Jako long drinky zkoušejí bažinu (zelená s pomerančovým džusem), ještěrku (v půllitru dva velké panáky zelené, dolité tonikem) a varana (dtto, se třemi panáky, extra varan komodský je pak se čtyřmi). Taktéž trikolóru (zelená + griotka + vodka, nemíchat, netřepat) či pánskou alpskou trojkombinaci (rum + griotka + vodka). Pro dámy éterickou rumovou vílu (do trochy Sprite-u rumu dle výdrže), fakt osvěžující opičí mozeček (do griotky opatrně kapeme vaječňák), nebo decentní semafor alias indiánský flusanec (vejce se špenátem - vaječňák se zelenou doplníme griotkou a nešetříme). Nenápadná, ale rychlá je třeba kačenka (panák koňaku ve sklence šampusu) či skromnější čert (griotka s rumem, též trefně šavle-meče). Pravým hardcorem je máma s tátou (líh se sirupem) a pro opravdové znalce výběrový alpský rizling - pozdní sběr (čúčo s alpovkou, pro buket možno s  kapkou  lesany). S dalšími (ne) tradičními míchanicemi seznamuje na s. 26 časopis Nový česko-slovenský študák, 05-06/09. Snad se zrodí také i nástupci fajnšmekrů pivních. Ostatně také Pivní kuchařka (Jiří Marhold, Praha, Plot 2002) obsahuje samostatnou kapitolu o koktejlech a pivních nápojích. Namátkou mařinkový koktejl. Do šejkru mařinkový sirup, světlé pivo a led. Ještě kdybychom věděli, jak vypadá ta mařinka vonná. Koktejl mátový připravíme tak, že do světlého pivka nasypeme trošku práškového cukru, přidáme listy máty peprné a pár kostek ledu. Uzavřeme a uložíme do chladu, minimálně na hodinku, aby se máta dost vylouhovala. Vychlazené přecedíme. Na pivní grog potřebujete 0,5 l světlého piva, 10 hřebíčků, 1 celou skořici, z jednoho pomeranče na másle osmaženou kůru a lžíci cukru práškového. Kůru a koření zpěníme a přes cedníček přelité podáváme ve skleničkách. Zřejmě i s pivkem. Haf.         

Chodovar a Žižkov (BPH XX.): Všelikeré užitečné informace (někdy i gastronomické a občas skoro i přímo pivní), včetně velezajímavých okének do historie, přináší Region Revue - Měsíčník pro Prahu 3, Královské Vinohrady, Karlín a Strašnice. Leč pravověrný Žižkovák z rodu Fešáka Huberta by hlavně Strašnice v názvu určitě nevydýchal. Aneb přece: „Žádnej strašnickej pochcánek nebude mistrovat žižkovský grandy“. A samozřejmě taktéž: „Karlínu a Libni, zdaleka se vyhni ...“. Na pověst Žižkova coby „pražského Montmartru“ se snaží navázat projekt žižkovských slavností, kdy v letošním létě probíhá již druhý ročník festivalu. Akce usiluje o oživení veřejného prostoru a kulturního života, přičemž všestranně propaguje tuto svébytnou pražskou čtvrť (www.zizkovsobe.cz). Pro pivaře tam toho zřejmě moc nebude, ale trocha kultúry občas možná neuškodí nikomu a ničemu. Haf. V BPH  XX. avizovaný podnik Ethiopia Café (www.ethiopia.cz) drží Litovel 11 %. Jedna celkem ujde. Hořčí, osvěží. Občasné klidné posezení na zahrádce není nepříjemné. Leč pivnice to rozhodně není. V menu vcelku vtipně pojmenovaná bezmasá krmě, všelijaké poháry, horké čokolády, specialitky z mléka, ale i alkokoktejly, kávy etiopské i italské, záviny, bramborové šišky, pohankové placky - sloní šlápoty - nasladko i naslano. Masožravci mají výběr ze tří echt afrických úprav kuřecích prsních proužků. Ze severní Afriky (chilli, rajčata), z banánovníku a z Guinejského zálivu (ve skořici, s ananasovou šťávou, velmi jemné a dámské). A přílohou v podobě dušené jasmínové rýže s hrozinkami či jemných placek z celozrnné mouky. Občas se to i dá. Haf.  

Pivko a sýry (BPH XXII.): Sýrové volby při karlínské pivně-gastronomické akci „A řekněte sýýýr!“ přinesly výsledky plně potvrzující individualitu chutí i pestrost zvolených přístupů. Bylo odevzdáno celkem 38 platných hlasovacích lístků, na kterých bylo vyznačeno plných 62 z 64 možných kombinací sýrů a náchodských pivek. Jediné dvě kombinace, které nezaujaly žádného z ochutnávačů byly Gouda extra uleželý 7 - 8 měsíců + Primátor Double 24o a Kozí mladý uleželý 7 - 8 týdnů taktéž se zabijáckým tmavým Primátorem Double 24o. Nejvíce hlasů (9) obdržel, a vítěznou kombinací se tudíž stal, mix Gouda extra uleželý 7 - 8 měsíců + Primátor Pale Ale. O druhé místo se, s osmi hlasy, dělí kombinace Gouda extra uleželý 7 - 8 měsíců + Primátor 12o světlý, Gouda extra uleželý 7 - 8 měsíců + Primátor Wiezen a mix Gouda přestárlý 2 roky + Primátor Stout. Na třetím místě, se sedmi hlasy, figurují Gouda mladý uleželý 7 - 8 týdnů + Primátor 12o světlý, Gouda přestárlý 2 roky + Primátor Pale Ale, Kozí mladý uleželý 7 - 8 týdnů + Primátor 13o polotmavý, Kozí přestárlý 2 roky + Primátor Weizen (též náš hlas) a Kozí přestárlý 2 roky + Primátor Pale Ale. Nejvíce tak bodovaly kombinace spíše tradičnější a méně šokující. Akce se vyvedla a těšíme se na další hledání. Třeba k sýrům typicky českým. A ještě upřesnění ke kultovnímu sýru Abondance z Francie. Opisujeme: Tradice sahá do až 5. století, kdy byl sýr produkován mnichy z kláštera Abondance. Z mléka odrůdy krav stejného jména. Roku 1381 byl klášter jmenován coby oficiální dodavatel na oslavy zvolení papeže. A pro konklávu v Avignonu dodal 1 500 kg sýra. Dnes je využíváno i syrového, plnotučného mléka krav Montbeliard a Tarine, pasoucích se na horských pastvinách. Během výroby se sýr balí do plátna a presuje do dřevěných forem. Po třech měsících uzrávání je jeho kůrka ostře oranžová, střed syrce má několik děr a je ostře žluté barvy. Kůrka i se spodní šedavou vrstvou se má před jídlem odstranit. Sýr se vyznačuje ostrou vůní a komplexní chutí po ovoci i lískových oříšcích. S trošku kyselou, a zvláště během letních měsíců se sladkou, a dlouhou pachutí. Uzrává alespoň 90 dní. Vážívá 7 - 12 kg, leč patří mezi „lehké“ srovnání s ostatními tvrdými sýry. Třebas na https://www.labuznik.com naleznete zajímavé povídání i o Goudě, Maasdamu či Fetě a dalších. My se chystáme na bližší seznámení s francouzskými plísňáky a nezapomeneme přitom na belgické trappisty. Haf.

Náchod a sýry na Žižkově (BPH XXIII.): Prodej náchodského pivovaru se táhl déle než rok.  Město městský pivovar Primátor v březnu mazaně prodalo liberecké firmě LIF oficiálně za 150 mega (Holba prý dávala o 30 více). Proběhlo jakési výběrové řízení, prý bezpochyby transparentní a křišťálově čisté. Jak jinak. Ze tří uchazečů byl vybrán jeden, splňující požadovaná kritéria. Nejen někteří zastupitelé však chystají žalobu a bdělá policie taktéž již prý cosi koná. Klíčová otázka přitom ovšem nezní, zda bylo vybráno správně a postupováno podle litery zákona. Nýbrž, proč vůbec? Proč se má město (nebo kraj či stát) zbavovat slepiček snášejících zlatá vejce? A pivko se u nás bude pít vždycky. I když zuří samé krize. Tuzemské pivovary sice za prvních pět měsíců letošního roku vyrobily o čtyři procenta měně piva než ve stejném období loni. Obliba pivka u českých konzumentů však krizemi ovlivněna příliš nebyla. Krize se ale projevily úbytkem zahraničních turistů, kteří se na domácí spotřebě podílejí zhruba pětinou. Ti ale stejně v naprosté většině do sebe radostně lijí předražené eurobíry a obdobné industriální pomyje - takže vlastně žádná škoda. Jedná se tedy v případě obdobných transakcí o ideologickou zaslepenost či více o čísi krátkodobé profity a prebendy? Nebo o obojí? Ničím nepodložené - zjevené - dogma, podle kterého má soukromý vlastník být automaticky vždy lepším hospodářem, stále mnohým zatemňuje mozek. Obama znárodňuje, my vše privatizujeme. A i Budvar hodlají zprivatizovat (= ukrást) pořád ještě taktéž. Vrr, vrr.