Aktualizace XXII.

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby
 

(předprázdninové, z 1. července LP 2010)

Černá Hora (BPH I.): Světlý výčepní Tas (alc 4 %) inzerován ve snad baru (?) v žižkovské Bořivojce, poblíž křižovatky s Kubeličkou. Zde již léta podnik velice pochybný a neustále se podivně transformující. Dříve regulérní bordel Rita (i s pokojíčky) desáté cenové a na čepu ještě mnohem děsivější Krušovice. Poté se z toho stal jakýsi rest Seleterie atd. atd. Důvěru to budí dodnes pramalou. Tudíž na ČH pivka raději, a hbitě, o 150 m výše, do světoznámého Království (www.kralovstvi.com). A nebo raději 14,5 km ke Zvířátkám? Roztocká zahrada při nejen pěkném počasí praská nejen ve švech. Tase, Pátera a Ležák nabízí též výčep na hřišti v Zákolanech. Pokud jedete k Haničce Zaňákové (alias Lucince B.), nevynechejte o kousek dál šenk na hřišti-koupališti v Otvovicích. Točí Tase, Granát i borůvkovou Modrou lunu (prý docela frčí). Zde i něco ČH limonád a lahváčů. A na vše moudře dohlíží mazlivý chundelatý  75 % skorocorgi Bastien. ČH má prý v okolí svůj sklad. A tudíž se prý vyskytuje ještě i ve Starých Ouholicích za Kralupama. Abychom neopomněli - žižkovské Království O.K. Ale od 12. 6. do září - letně, prázdninově, tradičně - zavřeno o sobotách. Pohodový odpočinek! Haf.  

Svijany (BPH II.): Co Krásova 13? Pro zapomnětlivce štamvýčep U (bejvalejch) vyndanejch. Holky (pí. Lenka & sl. Evelína) poctivě slouží - místo tradičního krátký-dlouhý - prázdninově vždy týden celý. Svijanské trio přijatelné, hostů méně (jako všude a při hezkém počasí vždy).  Snad brzičko již na volný čep (po G) přibude kofola. Pípa se již veze. Nové talíře s rustikální malůvkou příjemné. Ještě tak, kdyby si bylo na ně co dát. Vrr. Vedení kvílí, že si nikdo nic nedává. Vážení, ale to proto, že nic nemáte. Zkuste další sýr, přijatelnou rybku, tláču či třebas sekačku. Krize nekrize. A nevymlouvejte se pořád na debilní europředpisy!  Vrr. Sad pěkně vzkvétá, včetně inovovaných www stran na https://www.usadu.cz. Chválíme, děkujeme. Na čepu 7 alko a 1 nealko pivko coby stálá nabídka. Plus další (cca po týdnu) v již tradiční a již pěkně zavedené akcičce „Procházka pivním sadem“. A nově na nové pípě vždy též jeden Belgičan (o repertoáru belgických pivek trochu více v BPH XLV.). A propos: Belgičané na Žižkaperku zaznamenávají úspěch až nečekaný. Nechybí něco lahvových speciálů, namátkou ze Žatce, Paky, Náchoda či od Guinnessů nebo právě Belgie. Mimochodem - ceny belgických lahváčů (CZK 75 - 89) jsou tady přátelské (Třebas v karlínském Pivoklubu Křižíkova 17^o identická pivka stojí CZK 155). Něco trappistických pivek možno zakoupit též v nedaleké prodejně sýrů na Jiřáku. U sadu čepovaná pivka ošetřovaná, obvykle i vytočená a až na výjimky v orig skle. Haf. A krmě? Stálá nabídka bohatá, několik hotovek každý den (včetně víkendu) a prodloužený víkend (čtvrtek - neděle) vždy s kulinářským výletem do světa regionálních a svátečních specialit. Vaří se do 02 hod. a od 8 do 10 hod. nabízejí i snídaně. Závěr škaredého května neškaredě a starosvětsky oslaven pod fanglí „Nahlédnutí do kuchyně našich prababiček“. Servírováno: houbové křápance s kyselou zeleninou (ala bramboráčky), dobrá zemčatová polívka s houstičkou, hrášek zelený se smaženými kuřátky (+ nastavovaná kaše sypaná cibulkou, citrón), plátky z rošťěnce zadělávané ve slaninové jíše (a slaninové šišky a červená řepa), vepřová pečeně na česneku a zelenině (+ bramborové šlejšky sypané škvarečky a cibulkou, špenátový okolek), staročeská sekanina (tj. fašírka plus kysané zelí s okurkou a jablky a smažené škubánky), uzená pečínka s okolkem z čočkového prejtu s jáhlami (+ okurka, cibulka). Nevařívalo se kdysi špatně a hlavně nebyly žádné chemické náhražky, náhražky náhražek a obdobné prefabrikáty. Vrr. Roštěnec v jíšce připomíná kuře na paprice, leč stylový, chutný a mocně i poctivě hutný. Řepa byla ale jen na dozdobení. Dobrá zemčatová polévka byla fakticky dobrá. Spíše husté bramborové pyré v kotlíčku na pomenší šibeničce. Pivkem úvodního červnového týdne novopacký světlý ležák  Kumburák 12 % (alc 5 %). Piva v rámci vycházek se začínají již opakovat a též i Paka před časem tady již protekla. Jistý úspěch měla, leč nás přehnaně neoslovila tehdy, ani teď. Zato s víkendem s maďarskou kuchyní připluly specialitky echtovní. Prozatím sadovská akce roku! Počínaje Barack Beregi Varda (pálenka jemná aromatická a překvapivě meruňková, 37 %), přes uherský gulášek, staromaďarský tokán s Andrášiho knedlíkem (paprikovým), jehněčí perkelt s tarhoňou, Tökölyho špíz s kachními játry a klobásou, roštěnou podle Esterházyho (paprika, kořenová zelenina, smetana, kapary - excelentní omáčka roku) s noky a konče samozřejmě uheráky, klobáskami či nakládanými paprikami a okurkami plněnými zelím a nakládaným květákem. Uheráky masové, perkelt pikantní, tokáň nasládlý, papriky svěže osvěžující. Na maďarskou kuchyni jsme se těšívávali do restu-vinárny naproti nádraží Bubeneč. Halázslé bývávalo zpestřením. Bohužel, je to čas minulý. Dávno minulý. Vrr. Start belgických pivek doprovodila ukázka tamější kuchyně. Jemná ardénská polévka, mušle na salátu & hranolky, bruselské soté s rýží (naštěstí ne jasmínovou!) a nečekaně vyvedeným čekankovým salátem (naštěstí žádné tradiční puky!), vepřové závitky plněné růžičkovou kapustou s nočky, kuřecí prsíčka po Valonsku s telecími knedlíčky a houbami, brabantská vepřová krkovice (omáčka mornay, sýr, koňak) s bruselskou kapustičkou na slanině a malými brambůrky též opékanými, palačinky s náplní oříškovou, likérem a šlehačkou. Mušle sv. Jakuba s echt belgickými hranolkami (jak známo, Belgie = jejich pravlast), v kombinaci s třetinkami mazlivého (a těžce návykového) višňového Kasteel Rouge 8º, v den teplotních rekordů, vyloženě osvěžily a vyloženě bodly. Na žízeň, na osvěžení, na chuť, na zážitek. Je to ovšem síla ... (též finanční). Haf. Kruté a bolestné zklamání z bleskurychle vyprodané krkovice s kapustičkami (specialit je tady tolik, že je nestiháme ochutnat, ani jenom popsat!) slušně kompenzováno slušnými závitky. Též naštěstí se slušnou kapustičkou. A hlavně chválíme luxusní, jemné, leč syté, soté. Kdyby renomé Belgii nekazil Brusel (= symbol hydry EU) a země byla čistě Vlámská, voláme, že ji asi milujeme! K tomu všemu pivkem týdne správně nakyslý brumlavý Berounský Medvěd 11º. Haf. Další víkend odpočinkový a s bramborovými specialitkami. Stylový sup Chouder (bramborový s kukuřicí a krevetami), řecké placky s pikantním jehněčím, Chocrout po alsasku (brambory, zelí, uzené, bavorské klobásky), gratinované brambory s krkovičkou, pečené s tuňákem, vodníkovo oko (= megabramborák s uzeným, špenátem a volským okem). A švédský salát (též kousky melounu) s uzeným lososem a toustíkem. S  famózním Kasteel Rouge famózní. A Kasteel Rouge má brzy přijít na čep! Hned po druhém soudku Kwaku. Nemůžeme se dočkat. Haf. Sv. Jan uctěn Svatojánským hodování a zneuctěn Svatojánským červeným 13º bylinným. Údajně z Krušovic. Leč sázíme na Starobrno (odkud ostatně  též pocházelo Zelené pivko na Zelený čtvrtek). Červené pivo velmi nepovedené. Prý nechemické, ale pravý opak je pravdou. Pivní chuť veškerá žádná. Takový Mušketýr s pelyňko-fernetovou trestí. Hořký je, leč divně - nechmelově. Pokud tohle má být vklad do tažení „Krušovice jsou zpět“, tak potěš nejen pivní pánbůh. Vrr. A co hody? Jehněčí, prasečí pečínka s kedlubnovým zelím, krůtí medajle, sedlácké karboše s kapustou, rebarborový koláč s drobenkou, jemný holubí vývar s morkovým knedlíčkem, ušlehaný tvaroh. A nadívaná holoubátka (s bramborem a okurkovo-smetanovým salátem) nám šmakují - obzvláště v časech globálních krizí a dobách nesmyslných šetření - obzvláště šmakovně. Možná, že příště budou i pávi. Koneckonců šetřit je potřeba především na bankách, bankéřích, spekulantech a jiných globálních pijavicích. Haf.   

Chýně (BPH III.): Dočkali jsme se! 6. 6. jsme pro letošek letně pokřtily Pivovarskou krčmu. 10 světlá (osvěžující, pitná, vynikající jako vždy), 11 medium (plnější, silnější, povedená), 12 polotmavá (fajnová). Vedle stálé jídelní nabídky již dvě menu ve všední dny. Domácí uzené na prkénku boží, leč boží méně, než jsme tady zvyklí. Ta odporná pseudoobloha (odpudivý krenex, obyčejné hořčice ujdou, ale zato nevábná pseudozelenina neurčitého druhu)! Stačily by přece plátky masa a čerstvě nastrouhaný křen (což už není splnitelné - nepochopitelně - vůbec nikde). Vrr. Či masíčko s opravdovou hořčicí, třebas starofrancouzskou (Čeští trappisté nedaleko Toužimi v Novodvorském klášteře vyrábí čtyři druhy „Hořčice postaru“. Nutno prověřit!). Kravský stejčík na prkénku za stovku pěkný, měkký, chutný, leč namísto krunýře nivového potažený bezpohlavní umělou hmotou. Po pikantnosti nivy ani vidu. Vrr. Měli jsme ovšem smůlu na sestavu - ta druhá (s potetovanou pí. kuchařinkou) a starším výčepákem bývá o třídu lepší. Ale celkově stále vysoký nadprůměr. Dnes hodnotíme za 2. Kolem poledne plno velmi, my ale fikaně jezdíme již na otevíračku v 11. Tuto tady dodržují akurátně přesně, ač již pěkných pár desítek minut předtím personál unaveně posedává venku, pochlastává, pokuřuje a filosofuje s místními. Nicméně výlet se vydařil velmi. Včetně milého cyklovláčku Masaryčka-Slaný a zpět (so + ne, odjezdy 9:10 a 13:41). Doporučujeme. My jezdíme pravidelně. Haf. 28. 6. v Pivovarské krčmě již sestava personálu elitní. Kolem 11:15 však již zaplněno místními na oběd. Nicméně krkovičky (prorostlé, šťavnaté) s příjemným salátem jsme se dočkali brzičko. Domáckou atmosféru podtrhují domácí kočičáci (malí i větší), vevnitř i venku. Na čepu 10 světlá, 12 polotmavá a 12 červená vídeňská. Desítka však překvapivě tmavší a o něco slabší. Nicméně stále osvěžující. Ovšem vídeňská 12 je přímo luxusní. Návštěvu známkujeme 1-. P.S. Na chýňské zajeďte přímo do Chýně! Stojí za to! Nenechte se otrávit jejich „pobočkou“ na Husitské. Té se dnes již vyhněte obloukem. Velkým. Ostatně jako celé Husitské ulici. Vrr.   

Polička a Kácov (BPH IV.): Rybářská bašta pod hrází Hostivaře bývala příjemnou oázou. S příjemným kácovským a zajímavou krmí. Do loňska. Kácov již není, ani již nebude. Pouze Kozel, G, „Plzeň“. Podnik na hezkém místě, nabídka jídel stále zajímavá. I něco povedených rybek. V tropickém vedru mlsně testujeme bílou kapří polévku a tuňákový steak po řecku (též pořecku zfalšovaný?). Špatné to vůbec není, leč připíjet jen toniky? Takže přijedeme nejdříve zase až za rok. Obsluha stejně unyle neschopná jako loni. Vrr. A Hostivař je stejně vypuštěná!

Budvar (BPH VI.): Pokud jste ještě nenavštívili dejvickou vyhlášenou originální Originál Budvarku (https://www.budvarkadejvice.cz) a neokusili kroužkovaný ležák je to hanba a hrubá nekázeň! Nadpozemské pivko osvěžilo i potěšilo v parnech 7. 6. i 8. 6. Zážitek hodnotný též 28. 6. I když kroužek méně vychlazený i řízný a celkově k esenci dokonalosti přece jenom ždibíček chyběl. Krmě ovšem standardně nadprůměrná. Rozhodně neurazí ani hotovky mezi 11 - 15. A grilovaný pstruh plněný slaninou, česnekem a limetkou bývá fajnový a osvěžující vždy (S omáčkou Marie Sharp's Grapefruit Pulp Habanero, pálivosti 7, je již přímo vynikající. S přímo inspirativně symfonickým dozníváním souhry tónů grapefruitu, česneku a špeku. Sauce si samozřejmě ovšem musíte donést svoji vlastní). I nová dívčí obsluha se vcelku bystře zapracovává. Posezení na vyvýšené předzahrádce jest příjemné. Ostatně s velocipédem či čtyřnožcem jinam ani nelze. Mírné pihy na kráse přetrvávají nadále. Psali jsme o nich mnohokrát, tudíž stýskání až zase příště. Leč přetrvávající absence tácků na stolech, vevnitř i venku, nás s... trvale a řádně. Vrr. Haf. Kroužek v New Myslivně (https://www.restaurace-myslivna.com) 18. 6. balancuje na hranici snesitelnosti. Totálně nevytočený, s divnou pěnou, navinulý, přiteplalý, méně osvěžující, bezjiskrnný. Podniku jsme dělali reklamu. A zřejmě - díky přítomnosti kroužku na Žižkově a klídku - jsme byli až přehnaně nekritičtí. Ale již tak zřejmě činit nebudeme. Pohodový klídek sice pořád přežívá, ale vše ostatní jde sice mírně, ale zato neustále dolů. Škoda. Meze drobných kazů již překročeny a velmi vážně zvažujeme, že pravidelné seance přesuneme jinam. Zacházení s božským kroužkem, občas si zahrávající až s trestuhodným przněním. 18. 6. ani obligátní zvěřinová paštika nepotěší - je ledovou krou (i s krystalky) a totálně zmrazené je též máslo. Zato ovšem není k dispozici vůbec žádný led ani jiné ochlazení pro minerálku (opakovaně zaměňovanou za vodu)! A kolega vrtí hlavou nad nepoživatelně teplým tzv. vínem. Údajně přímo z lednice. Obsluhující paní znuděná již nad míru snesitelnou a na sebemenší výtku (byť pronášenou velmi opatrně a především velmi, velmi diplomaticky) tradičně reaguje uraženou nereakcí a otravně kyselými ksichty. Očividně signalizuje: „Proboha, co byste ještě chtěli ...?!“. Nechceme být nespravedliví, ale těch čárek na lístku je najednou též nějak příliš. Nebo, že by se položka čárkovala při objednávce a podruhé při přinesení? (Ostatně kvůli tradičními připisování čárek tradičně nedoporučujeme již léta navštěvovat přední části lokálu Šumava. Tam chodíme jen úplně dozadu. A Šumava ve Štěpánské má stejného majitele. I personál se prolíná ... Vrr.). Tudíž se vlastně ani již nedivíme, že si do Jagellonské mnoho hostů cestu nenašlo. Vrr. V rámci objektivity jsme 25. 6. sešlost tady ještě jednou zkusili. A kupodivu, vše zase jako dříve: pivko lepší (dokonce i vychlazené), lednice též chladí, jídla vcelku přežitelná, stejně jako neotrávená obsluha i výčepní. I čárky na účtu odpovídají. Takže je to směnou! Nicméně útlá mladší servírečka tady právě končí a bude napříště pouze ve Štěpánské. Takže jsme zase tam, kde jsme byli ... Vrr.    

Pivní literatura (BPH XIV.): Kolem Medarda se objevila časopisecká Pivní kuchařka. Coby číslo měsíčníku Žena & kuchyně. Žádné převratné a neznámé bombové rady sice nečekejte, leč vynaložení CZK 38 úplně vyhozenými penězi není. Pivní polévky z Primátora, zelná pivní, maďarská pivní omáčka, grilované pivní steaky ... A znáte krušovické pivní kroužky? Potřeba: 500 g polohrubé mouky, 100 g oleje (sádla), 30 g droždí, 1 lžička cukru, mletý pepř, cca ¼ l silnějšího, nejlépe tmavého, pivka (Krušovice ale samozřejmě v žádném případě!),  kmín, seznam, vaječný bílek, mouka na vyválení, sůl. Do mísy přesijeme uvedenou dávku mouky, ve které uděláme důlek. Přidáme rozdrobené droždí, cukr a malé množství vlažného piva. Nádobu přikryjeme ubrouskem a dáme na teplé místo lehce nakynout. Poté přidáme sůl, olej (sádlo), malé množství pepře a zůstatek vlažného piva. Vše společně zpracujeme na hladké vláčné těsto, které dáme na teplé místo kynout. Následně z těsta nakrájíme menší díly, které na pomoučněném válu vyválíme na kroužky nebo hrnečkem vykrajujeme kroužky z vyválené placky. Poklademe na plech, potřeme rozmíchaným bílkem a posypeme seznamem či kmínem. Upečeme. A odkudpak máme recept? Z akce, která na Den dětí proběhla v rámci  klubových seancí v karlínském Pivoklubu Křižíkova 17^o (https://www.gastroinfo.cz/pivoklub)  se zástupci krušovického pivovaru. Nechtěli jsme si kazit náladu, takže jsme návštěvu cíleně vypustili. Tudíž pouze z doslechu. Krušovičtí od majitele (stále Heineken?) dostali ultimátum, že rychle musí přestat vyrábět chemické sr... A musí prý začít dělat pivko i poživatelné. Tudíž mění se portfolio „piv“. Také tiskem již proběhlo, že současný tzv. sládek (chemik) spojil síly se svým dávnějším předchůdcem. Byl opět povolán Václav Kloub, odejitý v roce 1998. A již i představili desítku mající se podobat té, která se vařila před lety. Otázkou zůstává, zda se např. v nových atikorových hrncích dá vůbec staré dobré pivo ještě udělat. Moc nevěříme. A nepřesvědčí nás ani J. Tolar „vyvracející“ šestnáct pivních omylů a mýtů v časopise Barlife 39/2010. Omylem je prý názor, že před 20-30 lety byla česká piva obecně chutnější. Nové technologie a nové standardy výroby, účinná sanitace a nepřetržitá kontrola prý „musejí dnes zákonitě přinášet vyšší kvalitu výrobku“ (s. 12 přílohy Barlife Extra). Nicméně nepřinášejí. Unifikaci, standardizaci, bezpohlavnost ovšem ano. Co je nám platné, že jakési ukazatele jsou sice pořád stejné, když se z pivek staly mrtvé chemické eurobíry. Vrr. Zpět ke Krušovicím. Nevěříme i ve světle toho, že „zaručeně pravá krušovická pšenice“ se vaří vesele ve Starobrně atd. Od Krušovic stále raději co nejdále. Odstup Satane! Stejně vůbec nevěříme tzv. TOP managerům a tzv. sládkům s nestydatým heslem „Žijeme naším pivem“. Zločin a drzost. Třeba dnešní Géčko - vážený Jene Hlaváčku - určitě zachovává „skvělou chuť českého piva“! Alespoň s nestoudnými kecy neobtěžujte! Neděkujeme - odejděte! Včera bylo pozdě. Vrr.   

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): Protentokráte z trošku onačejíšího soudečku. Zkoušíme další z vodek ukrajinského Nemiroffa (= údajně 3. nejprodávanější vodka světa, což nás vůbec neuklidňuje, nýbrž spíše děsí). A to: „Med a paprika“. Vynalezenou roku 1998. Jde o „vlastní výtvor společnosti, originální a neobyčejně smyslový nápoj, který odráží všechny aspekty našeho života, s celou jejich krásou, složitostí a nepředvídatelností“. No vida! Obsahuje červené chilli papričky („správné barvy“) a pohankový med (samozřejmě musí však obsahovat „jemný tón hořkosti ve své chuti“). Možno konzumovat „chlazenou v souladu s klasickými pravidly pro konzumaci vodky, ale rovněž jako základ originálních koktejlů. V obou případech vám toto koncentrované ztělesnění vášně a něžnosti přinese pocit štěstí ze setkání a hořkosti z rozloučení“. Chuti elegantní, spíše však dámské a aperitivní. Medově nasládlá s jemnými, téměř nepostřehnutelnými, tóny papriček. Říz i pálivost chybí , leč po kapkách mlsáme rádi. V dárkových „medových“ setech ještě figuruje „Žito a med“ a jinde též „Žito a paprika“. Vodky Nemiroff  - třeba ve vkusných minilahvičkách (a nemusí být ani ochucené) - občas potěší. I proto, že Nemiroffky obvykle číňani & spol. ještě nefalšují. Snad. Možná. Vrr. Nějak dlouho nepřichází nic od fy na https://www.webareal.cz/labuznik. Objednali jsme a za pár dnů e-mail, že část položek se „mezi tím“ vyprodala. Vše ale jistě dorazí maximálně za týden. Čekáme již týdnů šest a ani zprávička. O omáčkách nemluvě. Vrr.  

Pivovarská bible a mapa pivovarů (BPH XL.): Mapa s brožurou Pivovary České republiky (Praha, Kartografie Praha 2009. ISBN 978-80-7393-067-7) byla rozebrána rychle. Po pár měsících získáváme 2. vydání (Praha, Kartografie Praha 2010. ISBN 978-80-7393-098-1). Opět deklarované coby „všechny pivovary České republiky, mapa 1 : 500 000, bohatá textová příloha“. Inovací oproti 1. vydání jsou ilustrace Petra Urbana na vnitřním přebalu či přehled současných pivovarů v ČR aktualizovaný k 1. 4. 2010. Opět vcelku povedená věcička. Haf.  

Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.): Neustávejte a vytrvejte v akci STOP náhražkám a náhražkám náhražek! Nepodléhejte děsivě obludnému stálému mediálnímu vymývání mozků k tupému konzumerismu! Všemocná média učí dvounožce pouze tupě kupovat a nekvalitně žrát. Začíná to radostným kupováním pseudopotravin a pseudopiv a již chycená oběť stádově koupí a zkonzumuje úplně všechno. Včetně podnikatelských projektů naservírovaných coby politické strany. V naivní víře ve změnu naivně zvolí prodejné baviče z talkshow. V prvé řadě bojujme s mediokracií (třebas naprostným ignorováním a zesměšňováním virtuální televizní pseudoreality) a především hodně rychle privatizujme totálně nereformovatelnou tzv. Českou televizi! Ta může selektivní manipulací fakticky za hodně! Vrr. Vrr. Vrr. A nebo - ještě lépe - udělejme její ředitelkou pí. Bobo. Haf. Další farmářské trhy na Kulaťáku 29. 5. o poznání klidnější. Dvounožců o něco méně, repertoár stejný. K mastným kapřím hranolkám přibyly kapří steaky. Ucházející, leč třeboňská Šupina to není. Nově jakési moravské 52 % kořalky. Calvados, slivovice, hruškovice, jahodovice. Tato řízná, méně syntetická, jemnější a mnohem lahodnější než lihoviny od fy ŽU%SY (další prodejce). Nicméně cena malé placatice CZK 210 již zavání nesoudností. Vrr. Nejdelší fronty tradičně a opět u dobrých uzenin fy Klepiš. Nabídka solidní (třebas starý poctivý gothaj), leč hlavní důvod čekání je pozoruhodně pomalá obsluha a pozoruhodně nepromyšlené uspořádání pultíku. Obsluhující okázale unuděnou emo slečinku (zřejmě z rodinného klanu) - pomalovanou hůře než zombie z gotické maškarní - očividně netěší žádná práce. A rychlostí, šikovností ani bystrostí neoplývá. Vrr. Na další díl trhů 12. 6. hází páník omluvitelné Áčko z důvodu cyklovýletu (Bertík na Kulaťáku nechyběl). 26. 6. v Dejvicích přibyly nové stánky a některé stávající změnily svá místa. Lidí překvapivě přespříliš. Klepiš už s širším pultíkem (který ale moc nechladí), leč stejnou prodavačkou. A fronty zde už přehnané. Nově stánek Clasik Restaurantu Lány. Ale co to? Chybí davelské uzeniny s opékanými špekáčky a vorařskou klobásou. Vrr. Nedá se nic robit, musíme hbitě za uzeninami do Horoměřic. Každou poslední sobotu dopoledne malé tržiště před obchoďáčkem. Maso, uzeniny, rybky. A i jindy mocně vydatná stálá nabídka vevnitř. A hned vedle se nalézá legendární bufet (nyní s cedulí Bufet Prošková). Brutální vrabci, vražedné porce gulášů etc. I čepovaný studený B.B. Jeden se přežít dá. Ještě toho nemáme dost, a tak nás osobní šofér hází na další farmářské trhy - tentokráte na Fidelák. Tedy Kubánské náměstí. Zde nejenom pěkně ugrilované rybky, včetně úhoře, ale i (poprvé na všech farmářských trzích!) stánek s pivem. Černá Hora Kvasar a borůvková. Nabídka stánků chudší než v Dejvicích, leč občerstvení více. Tyto trhy dokonce každé úterý, čtvrtek (dop. i odp.) a sobotu (dop.). Už je toho najednou nějak moc. Vrr. Haf. A to před tím, 18. 6., ještě testujeme nové trhy na Míráku. Páteční, prý celodenní. Stánků méně než polovina oproti Dejvicím. Nabídka o poznání chudší. Překvapivě je možno dát si něco na zub u pouhého jediného stánku. A to ještě ve velmi omezené míře. Pivko opět veškeré žádné. Odpoledne již není ke koupi prakticky vůbec nic. I dobré brambory a fajn cibule došly. Vrr. Haf. 4. - 6. června na Ovocném trhu postaveno francouzské tržiště. Zde 4. ročník Festivalu francouzských chutí a vůní, mající probíhat v 21 zemích. Dle reklam žádné imitace, nýbrž pravá kulinářská elita. Masa na grilu, tradiční klobásky, něco sýrů, vínka, minerálek, paštiček, olivových olejů, ústřic, ovocných džemů i ovocných mýdel ... Tržiště miniaturní, stánků pouze několik a živá hudba sice asi stylová, leč příliš ryčná, děsivě nemelodická a krutě obtěžující. Bufet neboli občerstvení Jana Paukerta se též příliš nevytáhlo. Bayonská šunka s chřestem za CZK 125 rozhodně nestála, o nevábném způsobu podávání nemluvě. Několik oschlých pidi kousíčků (maximálně 4 deka a chuťově opravdu nikterak oslňující) a tři oschlé košťálky totálně bez chuti i zápachu. Ani mocně předražené minivariace farmářských sýrů nebo hovězí na dijonské horčici moc nelákají. Cidery (brut i sladký) osvěžily, ale stará dobrá Vinea bývávala stejně lepší. V prý orig bufetu ještě maličký kelímek opečených brambor + bonzai pikantní mikroklobáska a ždibeček dijonské hořčice. Ucházející, nicméně krutě slané. Ovšem božský byl sacher. Téměř uhlově černý, velice sytý, osvěžující marmeláda, zkrátka jednoznačně úžasný. Nevadil plastikový tácek ani cena CZK 110. Od akce „Apéritif ala française“ jsme sice čekali více, ale díky dortíku to stálo zato. A donesli jsme hořčice. Značky Edmond Fallot a snad opravdu i přímo z Francie. Dijonská (tradiční), se zeleným pepřem (ze vzorků No. 1), s estragenem (podivně aromatická, zvláštní nevábné chuti i konzistence zubní pasty), s rybízem (trpce kyselá, snad i k sýrům či zvěřině). V provedením jemném i hrubozrnném. Mírně pikantní, o pálivosti ovšem hovořit nelze. Maximálně mírný říz. Tož - už se nemůžeme dočkat až firma na https://www.paliveomacky.cz konečně doplní zásoby a pekelná Crazy Jerry´s Mustard Gas (10 +) nám konečně vystřelí mozek z hlavy. Haf.

Festival piva potřetí (BPH XLIV.): Český pivní festival dobývá svět. Pořadatelé pražského mejdanu neskromně plánují též akci v Berlíně (již druhá účast na Pivní míli počátkem srpna) a Frankfurtu (Tschechisches Bierfestival Prag 2010 v polovině září). The Czeech Beer Festival Prague odstartuje 1. 10. v největší české pivní zahradě v Queensu v New Yorku. Pro rok 2011 je v naplánována pivní invaze do Londýna, Moskvy, Šanghaje či Hong Kongu. Alespoň to tvrdí tiskovina distribuovaná na 3. ročníku v Letňanech (14. - 30. 5. 2010). Budiž jim přáno. Leč komu vlastně? Kdopak se za hlavičkou „Český pivní festival, SE“ vlastně skrývá? Pro vysvětlení pro ty méně „in“: SE = evropská společnost. Pane jo! Vrr. Haf. A jak se další pivní matějská vlastně vydařila? V tisku se o letňanské megachlastačce ani moc nepsalo. Vlastně jen profesionálně značně ubohá upoutávka při zahájení, kterou převzal tisk. Ani na oficiálních stránkách festivalu nejsou zprávy z nejčerstvějších. Tudíž počty vypitých piv, sežraných buřtů či kolen, ukradených pisoárů, hostů celkových, odpadlých, ztracených etc. jsme neobjevili. Ale ani jsme nikterak moc nepátrali. A nikde ani nejmenší zmínka (naštěstí) o tom, jak ryčně probíhaly slibované agitační veselé čtvrthodinky vymezené vpodvečer politickým kohoutům. Vůdce stran prý pořadatelé dokonce pozvali na zahájení ke společnému stolu. Přišli? Nepřišli? Víme, že svůj pražský fanatický fanklub (včetně žižkovských hospod) milostivě navštěvoval milostivý velkoknížepán. Někdy někde dokonce nespal a i agitoval (asi o Trianonu). Namísto marného okomentování marných voleb pojďme na dobré pivko! Bude hůř. Brzy. A nemusí ani bzučet opičí vuvuzely. Ještě ty nám chyběly! Vrr. (Nicméně přesto telegrafické politické školení mužstva: Neomluvitelné strategické chyby. Namísto voleb referendum o paroubence. Výsledky zařídila změna orientace tzv. ČT. Řízený útěk od idejí k daleko lépe manipulovatelné prázdnotě. Neukotvenost hodnot i lidí. Děsivý úpadek kritického myšlení. Přemluv bábu/dědka má rychle druhý díl - Ať nám bába/dědek zaplatí školné. Dobře jim tak! Sociální zkušenost je nepřenositelná. Totální absence konzervativních a národních aspektů. Co též povinnosti? A co volební právo jen spolkařům-členům stran?A co poslat vidláky z Vidlákovů pěkně šupem zase rychle zpátky? Ať už provokují přízvukem záměrně či nikoli. Praha Pražákům! STOP koalicím digitálních blondýn! A bratja Slováci se nepoučili. Euro jim velmi zlomyslně přejeme, leč profesorku sociologie ...?! Vladko, to jsi bojovník a boxer v.v.? Pozn. a velká omluva od Bertíka laskavému, trpělivému p.t. čtenáři zato, že se dneska páník - navzdory přijatému kapitalistickému závazku - neudržel a smutné sněmovní taškařice přece jen mírně oglosoval)