Aktualizace XXIX.

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(z 1. března LP 2011)

Pilotní štěknutí (BPH 0.): Nelze nezačít nestydatě nehoráznou nehorázností. Magazín Junge Front Heute 3. února 2011 přináší tzv. žebříček 30 nejhezčích psích plemen. Už složení tzv. poroty mnohé naznačovalo (jen V. Vydra ví, která bije ...). Ale, že se tam corgi (welsh corgi pembroke ani welsh corgi cardigan) neobjeví vůbec - to jsme fakt nečekali! Never more! Vrr. 

Svijany (BPH II.): O fenoménu sadovských snídánek jsme už referovali. Tedy hlavně snídaní letních, na zahrádce (ta prý začne fungovat letos již 23. března). Snídaní opulentních, nezřídka přecházejících do oběda. Též v zimě na žižkaperku U sadu (https://www.usadu.cz) otevírají na osmou. Míchaná vajíčka či anglickou snídani mají pořád, leč v chladu potěší mnohdy více horká polévka, která obvykle nedlouho po otevření již bývá. Třebas kombinace černohorská pivní režná, hutný boršč a malé pivko pošmourný den odstartuje parádně. Nějaký exot na čepu se vždycky najde a pokud jde o exota příliš exotického, vždy poslouží starý dobrý svijanský Máz (A to byl páník po celá desetiletí zapřísáhle notorickým nesnídačem. Který sousto před polednem zásadně nepozřel. Inu, stáří hypertrofuje povahové zvláštnosti ... - pozn. Bertíka). Únor započat pivkem týdne v podobě jihlavského Ježka 11º Premium (alc 4,8 %). Vcelku výraznější. Na jedenáctku a hlavně K-Brewery ještě ujde. U sadu se Ježek ohřál déle, než bývá u hostujících pivek obvyklé. Na odbyt šel, leč bylo ho objednáno více než bývá obvyklé. Jinak na čepu všecičko při starém (tedy vždy 10 položek), stále včetně nic moc Guinnessu. Což není vada podniku, ale produktu samotného. První prodloužený víkend s „vůní olomouckých syrečků“. Budou či nebudou smrdět (= vonět)? Bohužel krotce-jemné. Bezpohlavní eurotvarůžky. Vrr. Nabídka pokrmů  atraktivní, leč po pikantnosti a báječně brutálním aroma syrečků z krvavých dob bolševického teroru ani stopy. Loštická česnečka, syrečky na topince, olomoucká kapsa (kuřecí plněné česnekem, cibulí a tvarůžky), tajemství moravského balíčku (krkovička, anglická slanina, brambory, cibule, česnek - čili syrečková živáňská), panenka plněná tvarůžky a paprikovou klobásou, ugrilované papriky naplněné směsí tvarůžků, anglické slaniny a cibule, olomócká bomba v hermelínu smažená. Mimořádně zavítala nabídka likéru Agwa (bolivijský, zvící absintu,  s listy koky a prý „nakopne“) a orig rumů. Ocumare Ron Anẽjo (Venezuela), Malteco Ron 10 YO (Guatemala) a především Zacapa Ron 23 YO (Guatemala). Tento mok famózně luxusní. Božsky hřeje a dělá dobrou náladu, včetně stylové baňky na pití. Krystalická radost. Haf. Prodloužený víkend v půli února (mimořádně škaredý, neboť Bertík opět v nemocnici - pozn. Jezevce) lákal na hutné gulášové speciality. Gulášek jelení s červeným vínem (a knedlík slaninový), kachní se zelím (+ knedlík houskový, šlo o zajímavý, netradiční a chutný kachní segedín), hovězí pikant (s feferonami, slaninovým hřebínkem a klobáskou, naservírováno v chlebu), jehněčí s fazolemi a zeleninou (a knedlík bramborový) a pivovarský vepřový v kotlíku (s černým pivem, zasypaný sýrem a křenem). Následným skalpem pivní turistiky na čepu Holba Kvasničák. Nefiltrovaný světlý ležák 11° (alc 4,8 %). Dobrá, dobrá. Poslední víkend únorový osvěžil i opět fajnový jehněčí hřebínek na tymiánu s grilovanou paprikou a cibulovou bramborovou šťouchačkou. A v pátek oslnily svíčkové řezy s  omáčkou Tournedos (smetana + drcený pepř + brandy). Řezy-plátky masa s jemnou omáčkou (přímo z rukou p. šéfa) jsou gurmánským zážitkem. Až takovým, že tento hodláme velmi natěšení v neděli opakovat. Překvapivě je pokrm jinačí. Rozčarování. Maso světlejší, dva kulaté kusy pokryté pepřem a zabalené ve slanině. Ta chuťově dominuje a omáčku zahlušuje. Omáčka též chutná mnohem obyčejněji a je jí proklatě málo. Celkově sice slušný biftek, leč k předchozímu chuťovému koncertu má na míle daleko. Vrr. Haf. Krásova 13, U bejvalejch vyndanejch, signalizuje možné změny. Jak jinak, bohužel, k horšímu. Páni pronajímatelé zesilují skuhrání nad malými tržbami a vymýšlejí. Namísto aby pochopili, že návštěvnosti určitě nepřispívá zdejší unikátní praxe s objednáváním pivka. Dochází-li nějaké,  obsluha telefonuje p. šéfovi, ten kamsi p. šéfové (aby v papírech zjistila, zda je to pravda) a nakonec p. šéf ze severu Čech požadované sám na Žižkov objedná. Tudíž často se na určité pivko tady čeká i několik hodin! Vrr. Namísto toho, aby si tady konečně po letech bylo možné dát i něco dalšího k jídlu. Kromě klobásy, hermoše, utopeného sojovce a profláknutých ryb (možná se však konečně zablýskne na lepší časy alespoň se sekačkou).  Namísto toho uvažují dát na čep nějaké levné pivo! Třebas Bakaláře nebo Březňáka? Nic proto nim, leč kdyby byl zrušen na Žižkově unikátní svijanský Kníže, tak ... Vrr. Vrr. Vrr. Leč snad až tak zle nebude.       

Budvar (BPH VI.): Po čase opět provedena letmá kontrola restu U Šumavy ve Štěpánské. Nic nového. Zplihlý tankový ležák ještě snesitelný, leč „koule“ fakt nemá žádné. Kroužek je fakt jiná liga. České hotovky tradičně nezklamou, ani neoslní. A jejich pobočka Myslivna v Jagellonské, na Žižkově, už skončila definitivně. Řadu týdnů bourání … Dlouho nevydrželi. Vlastně ani moc nelitujeme. Vrr. To dejvická Orig Budvarka (https://www.budvarkadejvice.cz) - coby náš podnik roku 2010 - funguje bez větších problémů i závad. Pitně-řízný kroužek kroužkuje a krmě odpovídající. I když ... Milo tady 30. 1., 1. 2. či 6. 2. 8. února se furiantsky odhodláváme dát poslední možnost zdejšímu bifteku. Hned dvakrát. Leč děláme si alibisticky raději protekci u protekční holčičí obsluhy a zajišťujeme se proti nedobrému masu z  lednového fiaska. Tentokráte lze maso ukrojit i docela v pohodě pozřít, leč na biftek sotva slabší průměr. Maso je nějak bílo-šedé, vláknité, asi i mírně pamětnické ... Prostě bifteky tady moc dobře už obvykle nedělávají. Bohužel. Vrr. Ostatní však, naštěstí, ano. Takže raději už vždycky rumpsteak. 15. 2. vše O.K. Leč roznáší nový pán a zatím působí dosti odtažitě. Jeho vizáž, pohyby i komunikace - ala poskok ve fitcentru či vyhazovač z diskotéky - příjemno nevytváří. Ale obsluhuje vcelku profesionálně a ani naše komplikované objednávky-sestavy nepoplétá. 27. 2. obsluha milejší, leč první kroužek nepovedený. Nakyslý, teplý, se šlemem. Další kroužky již přijatelné, leč do 100 % měly dost daleko. A jehněčí stejčík tentokráte přece jen mírně tužší ... Snad jsme dejvickou Budvarku nepřechválili ... Kazů na kráse je tady v poslední době přece jen nějak podezřele více. Loni tomu tak nebývávalo. Vrr. Sledujeme i budějovické Masné krámy. Pravidelná hlášení podává kolega - styčný důstojník BPH pro Jižní Čechy. Naposled jsme mu nepěkně záviděli v soboru 26. 2. V Masných krámech kolem poledne muzika, mistrovský kroužek v akci za CZK 25 a všichni mají mastné huby. Haf.   

Nymburk (BPH IX.): Kerská Hájenka zahájila sezónu 18. 2. A 19. 2. v pravé poledne plno a otevřen i salónek. V TV nečekaně jedou dokola Slavnosti sněženek. Tak je to správné, tak to má být. Haf. Menu beze změn (tudíž „se zelím“ i „se šípkovou“), nymburská jedenáctka též. Celkem mile překvapil upražený pstruh. 26. 2. po poledni opět plno, včetně salónku. Leč horší je, že zamrzly dva sudy pivka. A čeká se až rozmrznou. Takže během cca hodinového pobytu nateklo pouze jedno jediné, které jsme protekčně obdrželi právě my. Příště bude snad již vše v richtiku. A snad bude už i teplo. Od půli března otevřeno středa-neděle od 11. P.S. Uschle a nezdravě vypadá Sličná Maryška. Malá borovice vysazená (leč zřejmě již nikoli opečovávaná) Hrabalovými čtenáři. Přežívá poblíž výstavní Krásné Pepiny a spadlého torza Švarné Tonky.

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): Karlínský Pivovarský klub Křižíkova 17º (https://www.gastroinfo.cz/pivoklub) nezahálí. Namátkou chystají akci „Skotská pípa“, kde budou postupně vytočeny tři soudky nových skvostů od extrémistů z BrewDog. V podzemní části proběhla výstavka fotografií členů sdružení Moskyt, resp. stejnojmenného  geograficko-badatelského magazínu. Pod heslem „Hosté sobě aneb zaostřeno Moskytem“. Nadšení cestovatelé-objevitelé, sdružení okolo magazínu, jsou totiž tady oblíbenými a pravidelnými hosty. Zajímavé. Míchají se tu teď i tři pečlivě vymyšlené a odzkoušené horké pivní nápoje: Irský grog (Stout & Irish Whiskey), Vlastina léčka (Pšeničné pivo & chmelová medovina) a Sladké pokušení (čokoládový speciál Opat & vaječný likér). Což rezonuje s klubovou akcí uskutečněnou 22. 2. Tématem bylo atraktivní ochutnávání a párování desertů s pivkem. A též poučení o šílenostech módní tzv. molekulární gastronomie z úst (šéf)kuchařů hotelů Majectic Plaza, resp. Grand Majectic Plaza. Včetně předvedení efektních kouzel s tekutým dusíkem. Efektní to je dostatečně, leč svodům snobské „mole-kule“ rozhodně nepodléháme. Klub za akce, včetně této, ovšem samozřejmě velikou pochvalu zaslouží. Ještě tak, kdyby „místní“ Štěpán měl vyrovnanější kvalitu. Haf. O akci s dezerty podrobněji referuje BPH LXIV.

Chodovar a Žižkov (BPH XX. + další žižkovské díly): Co nového na Žižkově? Pořád se něco děje. Ač tzv. zeleným, ani žádným NGO, tedy rozhodně vůbec nefandíme, tak iniciativu „Tady není developerovo“ plně podporujeme. Zlodějské profity mají zničit celý obrovský areál Nákladového nádraží. To sice nijak vábně nepůsobí (také se nikdo o to cíleně a záměrně nestará), leč rozhodně pořád tisícinásobně lepší než projektované skleněné stvůry, superhypermarkety, bloby a další postmoderní zvěrstva. Stačí mrknout na blízké děsivosti naproti telefonní ústředně. Stále prázdné. Nečekaně? Vrr. Malá odbočka. Zachránit se zatím daří Masarykovo nádraží. Leč alespoň ho chtějí zničit tzv. modernizací. Prý stará hala, prý staré pokladny ... Ale to je právě ono. Ono hezké, ono tradiční, ono naše, ono lidské, ono sice industriální, leč ještě zcela neodcizené. Pokud má Masaryčka vypadat kosmicky jako dnešní hlavák-nákupní centrum, tak ji fakt snad raději zbourejte. Vrr. Zpět na žižkaperk. Invaze nesmírně flexibilních Vietnamců neustává, nýbrž sílí. Jako kobylky zabírají jeden kamenný obchod za druhým. Sortiment všude totálně stejný: pseudopotraviny + něco pseudozeleniny + někdy i nějaký (pseudo)tisk. A dříve úslužní mravenečci-stánkaři začínají být už pěkně drzí, protivní, oprsklí, neochotní. Na přehnanou čistotu si též rozhodně nepotrpí. Co na to slavná ČOI? V některých ulicích jsou stejné obchody Asiatů po cca 50 metrech, jinde i blíže. Zato třeba poctivé řeznictví nebo normální služby tady nenajdete fakticky žádné. Na rozdíl od Karlína či Nuslí (Proč to tam jde? A kecy o neviditelné ruce trhu či signálech ze strany poptávky si nechte na pohádkové liberální večerníčky - pozn. Bertíka). Žižkov je v tom, bohužel, dnes silně specifický. Otázkou zůstává, kdo vlastně za tím vším stojí. A kdo v neposlední řadě poskytuje příslušné informace. Jakmile se tady totiž někde něco uvolní, Asiaté jsou tam už hned druhý den. Či ještě dříve. S takovou, ať jde radnice kamsi! O dalších lumpárnách nemluvě. Ani celonoční zlodějské zastavárny, ani nonstop herny nezlikvidovali ... FT Jiřák s mlékomatem (od 16. 3.) všechno nezachrání. Vrr. Vrr. Vrr. Chce to selský rozum, jasnou koncepci a promyšlené plánování (anebo alespoň takovou fičákovou povodeň, jaká krásně vyčistila Karlín). A samozřejmě nemyslet jen na vlastní kapsu. Haf.   

Pivní trendy (BPH LX.): Média poinformovala, že rok 2010 byl černým rokem „českých“ velkých pivovarů, neboť došlo k největšímu poklesu produkce od roku 1989. Podle odhadů výroba klesla o 12 %. Především kvůli zdražení piva o spotřební daň. A to se promítlo do menšího zájmu především o velké značky. Menší zájem tudíž zaznamenaly především velké pivovary, malé naopak hlásí nárůst prodejů. Zdvojnásobil se i dovoz piva a „piva“ ze zahraničí, hlavně toho levného z Polska. Toto objednávají obchodní řetězce a prodávají jej pod svými značkami - často pod česky znějícím názvem. Lidé šetří a pochlastávají též raději doma nežli po hospodách. Větší pokles tak pivovary zaznamenaly u sudového, než lahvového, které bývá levnější. Haf.  K nedávno uveřejněným pivním statistikám se ještě vrátíme. Haf. 

Kratochvíle a TOPy 2010 (BPH LXII.): Ona rodinná osůbka, která se (ovšem na náš přímý popud) odhodlala nás vánočně obdarovat Maurerovým výběrem Grand Restaurant zakoupila výtisk sice na pohled hezký. Leč loňský (vlastně předloňský). Ale za cenu letošní (vlastně loňskou), a to - prosím - už po 1. prosinci! Což bývá tradiční datum uvedení na trh nového vydání průvodce „Kde se dá nejlépe najíst“. Řeč je o knížečce barvy lila s číslem 2010 (Praha, MauMau 2009. ISBN 978-80-904220-2-5. 227 s. CZK 174, dneska ve slevě již řádově méně). Nejnovější je ovšem ta jedovatě světle modrá a nese již číslo 2011. Tuto - po velice bedlivém zkoumání - zakupujeme až v lednu. Opět za CZK 174 (Praha, MauMau 2010. ISBN 978-80-904220-4-9. 331 s. + reklamy). Vraťme se krátce k první - už neaktuální - knížečce menšího formátu. Gurmány, gurmety a labužníky stručně vítá na první straně milec dobrého jídla p. Pavel Maurer. Údajně další vydání nezávislého výběru nejlepších a nejzajímavějších restaurantů, vytvořená podle 484 nezávislých dobrovolných hodnotitelů. Tito tajně, a za svoje penízky, navštívili (utratili CZK 7 056 156) a oznámkovali 511 gastrozařízení v ČR. V textu je oznámkováno ovšem pouze 309 restaurací a neoznámkováno zůstává 202, neboť tato zařízení neobdržela požadovaný minimální počet hlasů. A celkové výsledky? TOP 10 (neboli 10 nej ve všem): 1. La Degustation, 2. La Finestra, 3. Divinis, 4. U Kastelána (První podnik s normálním názvem, jděte se vycpat se všemi těmi rádobysvětáckými la, le, blu, blé etc. - pozn. Bertíka), 5. V Zátiší, 6. Belllevue, 7. Le Terroir, 8. Sasazu, 9. Radisson Blu, Alcron, 10. Diana hotel U Kuchařů. TOP 10 (čili 10 nej v jídle): 1. Valoria, 2. La Finestra, 3. La Cambusa, 4. Hanil, 5. U kastelána, 6. Promenáda, 7. La Gegustation, 8. Sasazu, 9. Divinis, 10. Na Štěpáně. Uváděno je taktéž 10 nej v obsluze, 10 nej v interiéru a též hodnocení expertů 45 expertů (1. La Degustation, 2. Allegro, Four Seasons, 3. Le Terroir, 4. Radisson Blu, Alcron, 5. Aromi, 6. La Finestra, 7. Café Imperial, 8. Divinis, 9. Ada, Hoffmeister, 10. Essensia, Mandarin Oriental). Nechybí zde ani stránečka (s. 19) uvozená coby „Pivní sommeliérství ... aneb belgické speciály a špičková gastronomie“. Tato ovšem nesvědčí o velkém přehledu autora. O špičková pivka, zde reklamně nestydatě vychválená, tedy rozhodně nejde. Spíše o značky, které válcují a kazí pověst belgických piv. A tyto eurobíry vlastně z Belgii možná už ani nejsou ... Vrr. Absolutní vítěz 2009 pozici obhajuje i v roce 2010. Podnik La Degustation Bohême Bourgeoise je zvolen, jak laickou veřejností, tak hodnocením odborníků. Ojedinělost zařízení má údajně spočívat v extrémní pozornosti na suroviny, vynikajících kuchařích v čele s šéfkuchařem O. Sahajdákem a v nabídce unikátního konceptu degustačních ochutnávek. Což je nesporně velmi drahé a údajně prý i velmi zábavné, vysoce gastronomicky zážitkové, super cool, super trendy etc. (Ovšem, jak pro koho - páníka odcizená kosmická pseudomoderna s teploušskými mini-pidi porcičkami molekulárních amarounů neláká vůbec. Ani zadarmo. Ani Maurerův zajímavý projekt Mňam-Bus. Možná však někdy zkusíme tradiční líčka v Café Imperial, ale zase to „pivo“ ... - pozn. Bertíka). 45 údajných expertů (šéfkuchařů, food kritiků a tzv. odborných příživníků z oblasti gastronomie) na další pozice zařadilo Four Seasons Hotel, Allegro a Le Terroir. Dodejme pro pořádek, že celostátní anketu Grand Restaurant založil P. Maurer. Má jít o obranu proti špatnému jídlu i nepříjemným číšníkům. Známkování má mít v sobě nejen možnost kritiky, ale i kultivace. Anketa probíhá na základě názorů, návštěv a známek, které udělují dobrovolně a tajně hodnotitelé. Výsledné známky u restaurací jsou statistickým průměrem platných hodnocení. Restaurace se hodnotí známkami 1 - 5, a to podle kvality jídla, obsluhy a interiéru. Stupnice: 1 = excelentní, 2 = velmi dobré, 3 = dobré, 4 = snesitelné a konečně 5 = vyhněte se. Uváděny jsou i průměrné ceny, za které možno získat kompletní večeři, včetně pití (o pivech se ale knížečky nezmiňují prakticky vůbec). Kategorie jsou vytvářeny na základě nezávislých názorů od dobrovolných hodnotitelů. U jednotlivých restaurací je ohodnocena kvalita jídla, obsluhy a interiéru. Každoročně je vyhlašováno TOP 10 absolutně, TOP 10 jídlo, TOP 10 obsluha, TOP 10 interiér a TOP 10 dle expertů. Výsledné pořadí TOP 10 a TOP 100 vzniká zprůměrováním všech platných hodnocení. A ještě pár dodatků k výsledkům a k vydání 2011. Zopakujme celkové pořadí TOP 10 absolutně: 1. La Degustation Bohême Bourgeoise (Haštalská 18), 2. Terasa U Zlaté Studně (U Zlaté Studně 4), 3. Four Seasons, Hotel Allegro (Veleslavínova 2a), 4. Koishi Fish & Sushi z Brna, 5. Le Terroir (Vejvodova 1), 6. V Polích, Malé Číčovice, 7. Radisson Blu, Hotel Alcron (Štěpánská 40), 8. The Augustine Monastery (Letenská 12), 9. V Zátiší (Liliová 1) a 10. Chateau Mcely, Piano Nobile. V čerstvém vydání, na rozdíl od předchozího, je již u všech 615 navštívených a oznámkovaných podniků uváděna i místní specialita a zvláštnost. Obvykle ale telegraficky, čili podrobnější info nutno vyhledávat jinde. Nicméně anketu a vydávání průvodců kvitujeme i chválíme. Význam to jistě má. Pan Maurer ovšem očividně pivku neholduje, takže se o něm moc nedozvíte. Vyjma reklam či TOP v kategorii nejlépe čepovaný Pilsner Urquell. A  působí to, že Prazdroj i nějakým fenikem přispívá. Tudíž kritičtější výhrady očekávat nelze (ty ovšem nejsou uváděny u ničeho a nikde, všechno je jen báječně a super). A u řady zařízení je, v sekci zvláštnost, vychvalováno čepování právě plzně. I když současná tzv. plzeň (byť tanková či nefiltrovaná) ... Vrr. Vrr. Vrr. P.S. A stejně si myslíme, že p. Maurer pivku ani moc rozumět nechce. A hlavně, že pivo nepochopitelně zůstává v tzv. špičkových gastro-podnicích stále pouhou trpěnou a ušmudlanou popelkou. Škoda - bez kvalitního pivka se o žádnou vysokou gastronomii (o zážitkovosti nemluvě) totiž nejedná a jednat ani nikdy nemůže. Howgh a haf.