Aktualizace XXVI.

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(už zase předvánoční, z prosince LP 2010)

Černá Hora (BPH I.): Roztocká Zvířátka jsme během měsíce VŘSR, který se letos (snad mírně kromě počasí) opravdu příliš nevydařil, nenavštívili. Až zase napřesrok, a na kole. Ani ze žižkovského grandiózního Království (www.kralovstvi.com) žádné news nemáme. Ale vlastně ano. Na sv. Martina jsme se těšili na tradiční husičku. Moc. Inzerována byla, a to coby denní meníčko. A bývávalo tady dobrým zvykem, že jídla začínala již kolem jedenácté. Leč 11. 11. prý husa má být až někdy po poledni. Na nás trošku dost pozdě, tudíž rychlý přesun k Sadu. A ani moc nelitujeme. A propos: v Království býval personál sympatičtější i milejší. Tudíž jsme si nechali ujít i tradiční generálku na Vánoce, tradičně zde konávanou 24. 11. Haf.  

Svijany (BPH II.): Z pravidelných mičurinsko-sadařských hlášení: Na našem žižkaperku, U sadu (https://www.usadu.cz) vykvétá radost i poučení neustále. Na čepu stálých 7 + 2, včetně pivka týdne v  pivních procházkách a též vždycky i jednoho Belgičana. Tentokráte nemožno nezačít kácovským. Světlý ležák Hubertus 12 % (alc 5 %) naražen až 29. října. Očekáván  netrpělivě, neboť už měsíce se v pivařské atmosféře vznáší fundamentální otázka. Opravdu je letos kácovské tak bolestně horší, jak praví neveselé reference od pankráckého Klokočníka? Nicméně jiní je naopak mlsně vychvalují, a to překvapivě i v (od prázdnin nové) Kácovské pivničce coby spodním patře žižkovského Beer Clubu (U Šůvinky etc. na Havlíčkově nám.). A ortel? Upřímně - váháme, leč kloníme se mírně na stranu pochybovačů. Ležák šmakuje toliko průměrně. Zásadnějších výhrad při konzumaci sice nemáme, ale hvězdně oslněni určitě nejsme. Je to sice dvanda „nekvasnicová“ a tzv. kvasničáky bývávaly vždy lepší. I polovina šéfstva od Sadu konstatuje, že Hubertus je průměrný a celkem prázdný. A točí se též toliko jen (pod)průměrně. A ani v laickém (leč spolehlivém) testu „pos... se/neposer... se“ pivko se ctí neobstálo. Na rozdíl od kácovských v minulých letech, po kterých (nejenom) žaludek rozkoší zpíval, s... bývala hedvábná a prut mocný. Vrr. Prodloužený závěrečný říjnový víkend  přináší něco tzv. víkendových specialit. Jehněčí kotletka, guláš, řízečky etc. Již ale ladíme formu na specialitky na horkém kameni a pánvi. Prý bude dokonce i pár porcí bizona. Buffalo steak Navato s brusinko-česnekovou krustou + zvolna pečený rajčatový salát a ugrilovaná kukuřice. Bizon je na kameni. Tmavší divočina s nádechem exotiky, trošinku jako muflon. A ani ne moc tuhý. Dobře naložený. Škoda jenom, že jsme trestuhodně s sebou neměli nějakou z našich omáček. Pálivých a přitom sladších (třebas Thai Monkey nebo hořčicovou Barbados Hotsauce?). A ani maďarské kořeněné hovězí mleté špalky se zakysanou smetanou, paprikou a cibulí,  doprovázené bramborovými pagáčky se škvarkami - to všecičko na horké pánvi - nepůsobí marně. Láká též jehněčí gyros s krémovými tzaziky + pita chléb. Haf. V polovině měsíce víkendové specialitky vepřové. Studený nářez z pikantní křupavé pečínky, citrónový steak z krkovice (lahodný), kotlet Santorini, bavorský guláš se šalotkou a houbami na černém pivu, česneková roládka se slaninkou a kalkatská kotleta s čočkou na kari a pikantní zeleninou (i ovocem - exotické, zajímavé, dobře sladěné i chutné). Nicméně superhlavní atrakcí se stává náchodský světlý ležák Primátor 11 % nefiltrovaný (alc 4,7 %). Přímo bombový! Překvapivě hodně hořký, a s dlouhým, chundelatým chuťovým ocasem. Velmi pitný a mocně digestující.  Připomínající nefiltrovanou Plzeň, kterou ovšem na míle překonává a zastiňuje. Překvapení příjemné. Radost. Haf. Novým Belgičanem na čepu je Barbãr (alc 8%) s medovou příchutí. Spíše však mírně ovocnou. Na Belgii sotva průměr. Leč proč ne. Jde o svrchně kvašené silné pivko - speciál, do kterého se na konci přidává ještě kapička medu. Z Brasserie Lefèbvre. Haf. Týden po Martinu sadovští fikaně vyhlašují svatomartinskou žranici. Husí jatýrka, kaldoun, kachní prsa s jablečným moštem a cibulkami + pečená zelenina s bramborami, přehejbáky - bramborové placky na tálu, plněné směsí drůbežího a uzeného masa na cibulce a listový špenát. A samozřejmě husa. Přesněji ovšem ale svatomartinské husí stehno pečené do zlatova, červené a bílé zelí, bramborové a jemné houskové knedlíky. Nezklamalo, leč nadpozemsky božská husička zde stolovaná před cca měsícem byla o něčem docela, docela jiném. Ovšem potěšily chutné, a hlavně čerstvé, domácí svatomartinské koláče. Především tvarohový. Haf. Novým pivkem týden světlý 12 % ležák z Černé Hory. ABV 4,8 % a pod - pro nás - překvapivým názvem Kamelot (Novinka K-Brewery, nebo se tak říkalo již dřívějšímu ČH ležáku? Neříkalo, ale přesto máme značné mezery ...). Ať tak, nebo tak - pivko nevýrazné a nic moc. Na čep přichází ale též pár soudků nefiltrovaného Kozla, dvanáctky až třináctky. Že bychom překonali letitý odpor a popovické opatrně zase zkusili? Bývalí karetní spoluhráči si Dny kozla léta vydatně pochvalují a tam prý točí i toho nefiltrovaného. Prý fajnově trkavého. Jenže nenáročným kolegáčkům šmakuje i Géčko ...! Zkoušíme malé a jsme docela příjemně překvapeni. Plnotučná, příjemná smetana. Asi takhle nějak plnotučný kozlík dříve chutnával. Ne, že bychom na něj chodili denně, ale alespoň takhle ... Chválíme. Poslední listopadový víkend ve znamení Španělska. Andaluzský vepřový steak, hovězí závitek, katalánský jehněčí steak, valencijská paella. A nářez ze sušené kýty a choriza na bytelném prkně + ančovičky, olivky, cibulky, plněná salátová okurka, jalapeno, toustíky s rajčaty a česnekem. Bohatýrské. K tomu testujeme nefiltrovaný ležák vídeňského typu. Čepovaný Kounic 12º (alc 4,5 %) z pivovaru Janáček. Správně načervenalý, bohaté pěny, malinko nakyslejší. Celkově však povedený, leč „červené“ chýňské nám šmakuje více. A na start koncem měsíce se připravují Broumy. Dorazí takové Matuškovo pivko, které právě dozraje. Raptor? Haf. V notoricky profláknuté lokalitě Krásova 13, U (bejvalejch) vyndanejch vsjo při starém. A přijatelném. Naštěstí. Máz, Knížák i Kněžna pitelní. Sl. Evelínka slouží zase v podstatě sama. Pí. Lenka jen některé víkendy. Co povolávací rozkaz pro p. Velkovezíra? A od 20. listopadu tady svítí i nový - a stylový - nereklamní neonový poutač. Zdálky vypadá jako služebna Městské policie. Ale není ... Vymalovaná paní také fakt není žádné anorektické ramínko na šaty. Pod ním se nachází ještě starý neon svijanský, který ovšem zářit již dávněji (definitivně?) přestal. P.S. Snad každý moc dobře ví a dobře zná, co znamená krajový výraz „vyndanej“, pocházející nejenom z oblasti turnovska (Nápověda: Kozy se tím opravdu nemíní, ač by to poutač silně naznačoval). A též každý ví, proč v názvu našeho štamlokálku stojí „bejvalejch“. Vrr. Haf. 

Budvar (BPH VI.): Sobota Dušičková přímo nalákala k inspekční cestě do Jižních Čech. Bohužel, na potvoru, zrovna tento den nebyl pro veřejnost otevřen nadpozemský zvíkovský minipivovar, a budějické Masné Krámy jsou až přespříliš vzdálené - tudíž chutě do Bechyně. Náměstí sice rozkopané a velespořivý p. ministr - správce erární kasy nikde (A prý nyní musí pár měsíců totálně abstinovat. Je to na něm občas vidět). Leč U Pichlů naštěstí beze změn. Samozřejmě už bez zahrádky. Kroužkovaný ležák obstojný, grilovaný duhový pstroužek v česnekové košilce a rostbíf tradičně excelentní. Uvnitř ale citelná zima. Vrr. A zkontrolovali jsme i téměř zazimovaný camp Fort Dobronice. Vydařená JČ rozlučka s nevydařeným rokem 2010. V LP 2011 na viděnou! Haf. Dejvickou OrigBudvarku (https://www.budvarkadejvice.cz) chvalo-, blaho- i svatořečíme permanentně. Je to oázu klídku (vevnitř, v okolí pořád brutálně řádí velebrutální Blanka) a všestranné profesionality, výborné kuchyně a hlavně vynikajícího kroužku stálé kvality. V Praze bezkonkurenčního a možná, že již dneska vlastně i jediného. Vždy bez kompromisů! Potěšilo i osvěžilo nás pravidelné posezení na Den znárodnění. Leč méně již na Den zesnulých v rozšířené profesorské sestavě (za tradiční problémy - u kterých jsme však raději ani neasistovali - ovšem podnik nemůže, to si musí vyřešit jistý legendární element sám. Never more!). Ale 31. 10. (vše 98 %) či 14. 11. (kroužek „jenom“ 94 % a pstruh též) již zase jenom milá spokojenost. A víkendová servírečka-koťátečko (coby žhavý kandidát titulu Obsluha roku 2010) ráda přiznala, že vlastně jde o pilnou studentku nejmenované UK, nejmenovaného románského jazyka. Moře studijních úspěchů! A její starosvětské držení ručky za zády během stolování se už moc často nevidí. A automatické aranžování optimálního úhlu oušek donesených bucláků i bucláčků kroužku je, bohužel, dnes již unikátní. Ale velice milé. A připomíná staré dobré časy a staré dobré pořádky, kde věci ještě byly na svých místech. Haf. 20. 11. zde přespříliš exotických nebílých hostů, leč kroužek uklidňující. A pro úplnost: 27. listopadu LP 2010 v Dejvicích opět spokojenost. I přes žranici ruské grupy. Haf.  

Zvíkov (BPH VII.): 6. 11. provedena krátká inspekce vltavské kaskády, včetně Štěchovic a Orlíku. Při této příležitosti navštíven Pivovarský dvůr Zvíkov. Obsluha nic moc, s teplem - a celkovou útulností - to také vevnitř nepřehánějí. Pivko a jídlo snad tradičně O.K. Otevřeno do prosince čtvrtek až neděle od 11. V lednu a únoru budou pouze víkendy. P.S. Při hodnocení páník nebyl vůbec objektivní a vlastně těžko požil pouze jedno jediné světlé + Královskou Zlatou Labuť. A neokusil k jídlu vůbec ničeho. V tom čase totiž Bertík přebýval v nemocnici a chuť tedy fakt nebyla pražádná. Dopadlo to snad prozatím dobře ... Držme všechny tlapky.  

Nymburk (BPH IX.): Hájenka otevřena středa - neděle, 11 - 20. Všechno při starém. Pivko i krmě. Tedy průměrný průměr. A občas i topí. V krbu. Jednou za čas návštěva Kerska potěší. Na „svátek“ 17. 11. kupodivu v poledne plno a na videu překvapivé Slavnosti sněženek. Haf.

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): 9. 11. se uskutečnilo výjimečné klubové setkání v  karlínském Pivoklubu Křižíkova 17º (https://www.gastroinfo.cz/pivoklub). Sehrána byla Pivní ruleta. Nejde o hazard, ale o možnost si při napínavé hře ověřit pivní degustátorské schopnosti a porovnat je s ostatními. Ruletu hra připomíná jen hracím plánem a způsobem sázek. Prvek náhody je ovšem plně nahrazen schopností co nejpřesněji určit a zařadit anonymní degustační vzorek podle základních typů piv, způsobu kvašení, obsahu alkoholu, či dokonce uhodnout výrobce. Čím je tip přesnější, tím větší výhra. Každé kolo bylo plánováno z pěti vzorků. V průběhu večera tekl Bernard 11°. Emisaři BPH tentokráte na místě samotném absentovali, neboť páník dal tento den přednost byznysu. Peníze jsou přece až na prvním místě. Vrr. Haf. A nezapomeňte, že v Karlíně začala „Belgická zima“. Čili na pípě No. 1 se teď lze po nějaký čásek potkávat (a utkávat) s lahůdkami z Belgie. Jako první narážejí Floreffe, pivko typu Abbey z pivovaru Lefèbvre. Dále teče např. Belgian Abbey Ale jménem Augustij Blond (Brouwerij Van Steenberge) či Trappist Ale Westmalle Trappist Dubbel (Abdij der Trappisten van Westmalle). O atmosféře největšího amerického rodinného svátku, přiblížené povedenou stylovou večeří ke Dni Díkůvzdání 25. 11. se na jiném místě zmiňujeme podrobněji. Haf.  

Dětenice a Český Ráj (BPH XI.): Tentokráte něco postřehů magických a nepivních - i když ... Z toulek (nejenom) po Českém Ráji a okolí jsme přivezli brožurku o snad nejtajuplnějším hradu v Čechách. O hradu Houska a pověstné bráně kamsi. Snad do pekla, snad do jiných dimenzí či časoprostorů. Jde o spisek Kastelán o Housce (sepsal Miroslav Konopásek, vydalo nymburské nakladatelství VEGA-L LP 2008). Již francké letopisy zmiňují záhadný hrad Canburg, o kterém se ovšem mnoho neví. Další zprávy jsou už o hradu Hausegg, který byl před vznikem Bezdězu centrem rozsáhlé oblasti. Zbudován na nepřístupném místě, skalním ostrohu coby mohutný maják, uprostřed hvozdů a pralesů. Šlo nejspíše o hrad královský, založený možná již Václavem I. Do psaných dějin vstupuje Houska kolem roku 1316 coby majetek Hynáčka (Hynka) z Dubé. Zboží vesele i nevesele mění majitele a dějí se tu věci ... Když přeskočíme staletí, tak za II. SV zde sídlí komandatura SS. A depozitář věcí odvážených nejen z Čech. A dokonce se tu měla provádět tzv. plemenitba za árijskou rasu. A dály se tu údajně i události i daleko více tajuplné, včetně třebas U.F.O. Svědci byli ale zlikvidováni, archívy údajně skartovány. Možná právě tady jsou ale pořád ukryty plány veletajných zbraní. Kam se hrabou Štěchovice, Hradištko etc. A co pověstná Brána do pekel? První zmínka o tajemné díře ve skále pochází již z roku 878. Jejím strážcem má být astrální bytost bez obličeje v černé kápi. Ještě k tomu tajemné fresky, magická kaple, údajné rozsáhlé podzemí nebo chodby až na Bezděz či třebas legenda o Orontovi. Je toho vážně až dost. K proslulosti Housky přispěl samozřejmě též známý-neznámý dopis Karla Hynka Máchy, který tady při svých toulkách přenocoval. A furiantsky vlézá do tajemné díry a ocitá se buďto v samotném pekle anebo v naší současnosti (což ale až takový rozdíl není). Údajně na hrádku krále Václava v pražském kunratickém lese v roce 2006. Je k smrti zděšen autobusy, auty, mobily ... Přečtete si to. Až bude páník v penzi - dopíše o Housce sci-fi román z oblasti alternativní historie. Haf. Místo opravdu silnou magii a nevídaný genius loci nepostrádá. A v hradním kiosku k tomu mají svijanský Máz a možná i rohozecké. Pozor nejenom na Brány a duchy, ale i na přehnaně aktivního Pepka Vyskoče coby bdělého dozoru parkoviště pod hradem. Haf.

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): V levném potravinovém stánku s ledasčím, na známém zeleninovém minitržišti u Mělníka, poblíž Líbeznice, jsme před časem objevili i něco pikantností. Vedle sýrů, oliv či uzeného úhoře též různé sladké chilli omáčky s čímsi (včetně mořských plodů), zavařené papričky a též dochucovací omáčky. Indické, od prý kalkatské fy Mida´s. Červená Hot Pepper Sauce a zelená Green Pepper Sauce, obě typu Tabasco. Červená (pálivost kolem 5) v nouzi nejvyšší se občas, a výjimečně, ještě dá. Zelená je ovšem éčková kyselá hnusárna s nepovedenými náznaky chuti i pálivosti. Kvalita naprosto odpovídá směšně nízké ceně. Nekupujme příliš levné věci! Vrr. Nejlepší na inkriminovaných produktech jsou ovšem milé a šikovné malé lahvičky (70 g), které možno bez problémů nosit všude s sebou. Musí se ovšem naplnit něčím konzumovatelným. Vrr. Firma na www.habanero.cz konečně mírně doplnila zásoby. Včetně nových značek od nového výrobce. Od Shamanic Fire, plněno v Kostarice. Dorazila nám silně pálivá omáčka Barbados Hotsauce (stupeň 8). Z oranžových papriček Habanero, hořčice, cibule a česneku. Údajně nezaměnitelná! Má mít skvělý pomalý nástup pálivosti, která přetrvává poměrně dlouho. Na Barbadosu prý nechybívá na žádném stole. Nevydržíme a letmo testujeme. S hodnocením souhlasíme. Příjemná pálivost a silně hořčicová, chutná i veselá a chuť opravdu vydrží dlouho. Máme radost a objednáváme další kusy. Marně. Vrr. Druhou novinkou je středně pálivá Jalapeno Hotsauce (4). Prý vynikající chuti nakládaných Jalapeno papriček s poměrně vysokou pálivostí na tento druh. A poslední 148 ml lahvička skrývá extra pálivou (10) omáčku El Chamán 111. Jedná se o silnější verzi omáčky Roasted Habanero & Garlic. Tedy o spojení údajně lahodné omáčky z opražených Habanero papriček a česneku, s tropickým ovocem, doplněné o řádné množství papričky Naga Jolokia pro otestovanou pálivost 111 000 SHU. Samozřejmě bez extraktu kapsaicinu. Extraktovky nebereme a tudíž El Chamán 666 (666 000 SHU) si tudíž odpustíme. Tři nové vzorky působí sympaticky, leč pečlivější testování odkládáme až na Vánoce. Máme řadu restů z minula. Haf. A závěrem opět netradiční recepis. Nepivní, leč interesantní a vlastně už přímo Vánoční. Kapr na kyselo. Porce kapříka potřeme octem a na hodinu strčíme do ledničky. Kosti a hlavy vaříme v nesolené vodě bez koření, vývar poté přecedíme. Povaříme v něm kořenovou zeleninu (hrnek pokrájené mrkve, celeru etc.) až do úplného změknutí ingrediencí. Přecedíme, protlačíme sítkem, případně rozmixujeme. Vrátíme do vývaru, osolíme, uvedeme do prudkého varu. Do vývaru dáme porce rybky, stáhneme plamen na minimum a vaříme 15 minut. Povařenou rybu vyndáme a položíme na vyhřáté talíře. Vyšleháme hrnek zakysané smetany se dvěma žloutky, pepřem a paprikou, nalijeme do vývaru a za stálého míchání (!) krátce povaříme. Maximálně minutku! Omáčkou kapra přelijeme, ozdobíme petrželkou a podáváme zásadně s dobře uvařenou dobrou rýží. A s tím se snoubí nějaké kyselejší pivko. Což superstylový Belgičan? Samozřejmě míníme divoké pivo, spontánně kvašené, typu lambic. Ty nejtradičnější jsou příšerně (leč báječně a chutně) kyselé. Pro zhýčkanější jsou tu sladkokyselé příchutě nebo směsi mladých a starých lambiců (gueuze). S chmelem je to tam ovšem slabší. Kyselost a nikoli hořkost. Haf. A chystáme se otestovat prý údajně nejpálivější polévku servírovanou v české kotlině. Pod názvem Grung Tab Tom Yam. V thajské restauraci Yam Yam u metra Vyšehrad. Kdo dojí pokrm v limitu 30 minut, nemusí nic platit, dostane odměnu a především bude zvěčněn, a zavěšen, na nástěnce odvážlivců. Je to výzva velká ... A prý neskutečný SM-adrenalinový zážitek. Což o to, pověstný (a opravdu výživně pálivý, leč i léčivý) mocný Tygří dech z dobrého mexického podniku Sonora na Floře zvládáme. Haf. Haf.    

Třikrát s ... (Poupětem) a Lobkowiczská trápení (BPH IXL.): Máme citelné nutkání podělit se s laskavým p.t. čtenářem o další ze skvostných sovětských pohádek. Z půvabné knížky Kamenný chlapec. Osm vyprávění ze sovětské země. Vybral a přeložil František Holešovský (Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1951. 56 s. Cena přes reformou: brož. 32 Kčs, vázaný výtisk 52 Kčs). Vybráno a přeloženo ze sovětských originálů ... Leč minulá bylina o velkém J. V. Stalinovi (samozřejmě v rekovném tavarišči držícím slovo ho okamžitě každý poznal) vyvolala reakce bouřlivé. Možná, že jsme se dokonce dostali do bystrého hledáčku kontrarozvědných a rozvědných našich (ne)tajných služeb. A jak praví již zlidovělá klasická hláška: „Mařena je nějákej rozvibrovanej“ ... Tudíž s ohledem na konspiraci - raději až příště. Haf. Namísto pohádky mini-info o první tankové restauraci Lobkowicz. Restaurace Kopyto (www.kopyto.cz) otevřená 29. 10. na Žižkově, na začátku Bořivojovy ul. (resp. dle čísel na konci, zkrátka u rígráku). V rozlehlých prostorách dlouho uzavřeného zařízení. Inzerují speciality z domácích produktů, recepty z nutrie říční, moravská sudová vína i nové černé pivo Merlin. A další od K-Brewery. Což nemusíme. Samozřejmě, kromě Černé Hory. Království je ovšem jen o ulici výše. Hned pár minut po otevření jsme v novém podniku  měli pravdomluvného jazyka. A reference? Jídlo údajně dobré až přímo výborné, prostředí velmi pěkné, pivko celkem slušné. Leč na čepu překvapivě zatím prý jenom desítka za CZK 32. Což na Bořivojku je mírně až dost. Nicméně první den večer je celý podnik cele rezervovaný. I když firmě moc nefandíme - úspěch jim přejme. Dlouho ale tady a takto nevydrží. Snaží se ovšem a letáčky zaplavují celičký žižkaperk. A před podnikem okrojovaná síla láká dovnitř. Tvrdí však, že zatím čepují pouze 12 %. Další reference ovšem zase hovoří o výlučném 11 % pivku. Nějak moc zmatků. Vrr. Asi bude nutno nahlédnout osobně. Zatím sbíráme odvahu.

Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.): Průměrný evropský konzument, spolu s potravinami, vesele sežere ročně kolem tří kilogramů aditivních látek. Fuj! Mezi tyto přídavky náleží: antioxidanty (bránící změnám potravin vlivem kyslíku), barviva (vylepšující vzhled), konzervanty (prodlužující trvanlivost), regulátory kyselosti (pro konzervaci a kvůli chuti) a náhradní sladidla (pro doslazování). Nechybí též zahušťovadla a stabilizátory (pro zvýšení hustoty a konzistence), emulgátory (spojující tuk s vodou), aromata (pro řádnou vůni), leštidla (pro vzhled a lesk jako blesk) či látky chuťově povzbuzující (pro zlepšení a posílení chuti, tam kde potravina již ztratila původní vlastnosti či bylo použito jiných látek méně atd.). K oblíbeným aditivům patří voda - potravináři solí nástřikem, a to vydatným. Některé aditivní látky jsou skutečně neškodné a některé dokonce potřebné. Leč - čím méně, tím lépe! Vrr. Haf.   A co FT v měsíci padajících listů? V Dejvicích farmářské trhy skončily. Nesmyslně brzy. Leč koncem listopadu se navracejí v rozšířené vánoční podobě. A v době pátek - neděle. FT Jiřák pokračují bez větších změn. Občerstvení se střídají a dokonce se občas navrací i pštrosí farma s ptačím guláškem. Občas i bodne. Stejně jako broskvovice etc. z bohdanečské palírny. Pivko samozřejmě (a třikrát bohužel) pořád vůbec žádné. Vrr. Leč žižkovské osvěžovny jsou na dohled. 13. 11. místní FT velmi slabounké. Stánků málo a hlavně ti naši prodejci (čokoládové pralinky, kořaličky, pštrosáci etc.) nikde. Pokaždé posvícení fakt není. Vrr. 20. 11. mírné zlepšení. Nicméně k občerstvení na místě vůbec nic (pravda, kromě vegánských nechutných odporností) a návykové pralinky taktéž znovu absentují. Alespoň valašské frgály ... Haf.   

Oktoberfesty (BHP LV.): Jak známo, slavnou tradici slavného mnichovského Oktoberfestu odstartovala mohutná veselice při příležitosti svatby Ludvíka I. Bavorského s Terezou ze Saska-Hildburghausenu 17. října 1810. A příslušná louka se na počest nevěsty jmenuje pořád Tereziánská. Oba spolu žili plných 44 let. Konzervativní Ludvík se přitom opírá o katolickou církev a v Bavorsku zavádí cenzuru. Nicméně prožívá i řadu milostných avantýr. A vymstila se mu aférka se španělskou tanečnicí Lolou, kterou nemoudře povyšuje do šlechtického stavu. Po revolučních událostech roku 1848 musí abdikovat ve prospěch svého syna Maxmiliana II. Bavorského. Letos však nešlo o 200. ročník, ale o 177 pokračování. 24 let chybí z důvodů krize, války či epidemie cholery. V těchto letech se ovšem obvykle konávaly skrovnější, ale zato delší, Podzimní slavnosti. 177. ročník Oktoberfestu v roce 2010 odstartoval tradičním naražením sudu mnichovským starostou ve stanu Schottenhamel. V přímém TV přenosu. Ch. Ude to zvládl, s pomocí těžké dřevěné palice, až na druhý pokus. A první žejdlík obdržel bavorský ministerský předseda H. Seehofer. A co ceny? V dobách hyperinflace v letech 1922-23 tady stával máz pivka 21 milionů říšských marek. V roce 1950 pak 2 DEM (tedy asi 1 EUR). V roce 1952 byla cena mázu „nehorázně“ navýšena na plné 2,50 DEM. Loni stál máz kolem 8,10 EUR, letos 8,90 a pro příští rok se předpokládá cena blízko 10 EUR. Neměl by bavorský a mnichovský lid povstat k pivní revoluci? A jak on samotný vnímá tuto největší globální megaožíračku? Nejde hlavně o kšeft s pivem, jídlem a bavorským pseudofolklórem? A není stejně většina dámských dirndlů a pánských „kožených“ kalhot dnes jenom lacinými plagiáty made in China? A nedělají největší bordel na festu za Bavoráky převlečení Prušáci, ostentativně chlastající velké mázy pivka na ex? A neovládají moderní Oktoberfest PR agenti mnichovských pivovarů a mafie kolotočářských rodin? A nemá pravdu jistý světoznámý pivní publicista, který tvrdí, že Oktoberfest se jednou zažít prostě musí. Leč dodává, že potom je ihned nutno jet se nejméně na týden léčit do nějakého normálního bavorského penzionu s normální bavorskou hospodou. Vrr. A statistika Oktoberfestu 2010? Loni na Tereziánskou louku zavítalo 5,7 miliónu lidí a jejich hubami proteklo na 6,6 miliónu litrů pivka. A bujaře spráskli přes 1 milión párů na grilu opečených prasečích nožiček. A to při údajném ohrožení teroristickým útokem. Letos dorazilo odhadem tak kolem 6,4 miliónů návštěvníků, kteří vychlastali rekordních 7 miliónů mázů, tedy litrů. Dosavadní rekord pocházel z roku 2007 a činil 6,94 miliónů litrů. Návštěvnické maximum z roku 1985 se 7,1 miliónem hostů však asi překonáno nebylo. Též se letos sežralo 117 (za první týden 56) volů, 59 telat a statisíce kuřat. Přibylo potyček: letos 62, loni 42. Celkem policie zaregistrovala 1 179 deliktů. Stoupl počet vážných zranění ze 127 na 140. A ztráty a nálezy? Mezi 4 500 zapomenutými věcmi figurují zubní protézy (včetně zlaté - údajně „echt gold“), mopslík, králík, bič i hudební nástroj tuba. Návštěvníci údajně disciplinovaně dodržovali premiérový (a tupě idiotský!) zákaz kouření v pivních stanech a šlukovali pouze venku. Nicméně ve stanech to samozřejmě smrdělo daleko nechutněji než dříve - tabák totiž výpary tisíců těl milostivě překrýval. A od 9. června do 31. října 2010 se v Mnichovském městském muzeu konala výstava Oktoberfest 1810 - 2010. Haf.

Josef Groll a Regionfest (BPH LVI.): Na heslu Sedmé generace „Nechme si pesimismus na lepší časy“ něco možná bude. Nicméně mnoho optimistického o dnešních produktech z kdysi přeslavného pivovarského města Plzně dnes napsat, bohužel, nelze. Samozřejmě nehovoříme o skvostech tamějších minipivovarů jako Purkmistr etc. A i plzeňští fotbalisté pořád jedou ... I Štruncovy sady dokonce bývají občas překvapivě plné. O Gambrinusu je zbytečné mluvit. A ani jeho nefiltrovaná podoba (třebas na Žižkově, U sadu, za CZK 32) na tom zhola, ale zhola nic nemění. Označení pivo si tato chemická (a hlavně naředěná) eurohrůza nezaslouží. A Pilsner Urquell se pořád tragikomicky snaží - pomocí mastně drahé celostránkové inzerce -balamutit, že je stále a pořád stejný. Takový jako v 19. století či do 90. let století minulého. A stále údajně výjimečný a stále údajně dokonalý. Tomu snad nevěří ani p. Václav Berka, který na mnohých fotkách dělá směšného poskoka a je ochoten propůjčit se snad úplně ke všemu. Smutný konec kdysi možná i skutečného machra a pivaře. Vrr. Silně to připomíná kampaň Krušovic, které také „obnovují“ svou tradiční chuť. Když bývaly tak výjimečné a „císařské“ (jak nehorázně tvrdily reklamy), proč se tedy údajně navrací k postupům z temné totality? Leč moudré přísloví praví, že novou kosmickou technologii starým (a poctivým) kouskům nikdy nenaučíš ... Vrr. Trpělivým a velkorysým čtenářům se omlouváme za tři nehorázné prohřešky proti českému pravopisu v tomto BPH. Už jsme vše opravili. Leč hrubky skáčí automaticky díky debilní vyšší verzi Wordu, která si žije vlastním životem. Přehlédnout jsme tyto, však při (ne)pečlivé výstupní kontrole samozřejmě neměli. Neodpustitelné! Vrr. P.S. Coby odpustek tedy malý bonusový tip na Vánoční dárek. Žhavým hitem letoška je prý mluvící miska pro pejsky značky Chaterrbowl. Prostě nahrajete vzkaz, a když se čtyřnožec k misce přiblíží je tento aktivován. Cena činí necelých USD 20 a je k mání na www.chatterbowl.com. My ovšem takové obludnosti nekupujeme a všem doporučujeme, aby raději na pejsky hovořili osobně.