Aktualizace XXXVII.

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(poslední a nedokončené, zachycující dění do 15. 12. 2011)

Svijany (BPH II.): Žižkovský Sad (https://www.usadu.cz) hlásí, že procházky pivním sadem pokračují nadále. Leč pivka se mění obvykle po delších než týdenních intervalech. Tedy, jak která. Po oprávněném úspěchu hořkých fantazií z Únětic přicházejí na čep piva z Jihlavského radničního právovárečného pivovaru. Světlý Ignác 12° (alc 4,8 %) a něco málo polotmavého „ryšavého“ Zikmunda 13° (alc 5,5 %). Obé solidní průměr. Nic více, leč též určitě ani nic méně. Světlé je na nás málo chmelené a moc jemné. Ryšavec o píď fortelnější. A pravidelné news informují o pivním kouzlu Vánoc v pivovaru samotném. V čase adventním v Jihlavě úspěch zaznamenává Vánoční zázvorový speciál s medem. Polotmavý barvy lesního medu, spodně kvašený, tradičně nefiltrovaný a nepasterizovaný. Haf. Cca týden po Mikuláši na čepu sadovském prémiově teče Únětická 10°. Bez debat a bet kompromisů. Haf. Zcela zastiňuje jakýsi vícestupňový Čertovský speciál, snad od jihlavských Ježků. Ovšem, věřte K-Brewery ... Vrr. S Úněticemi se počítá až do konce roku. Tak je to správné a tak to má být. Haf. A což štamlokálek Krásova 13, U bejvalejch vyndanejch? Funguje se už jen s pouhým jediným členem obsluhy. Vše zatím každodenně ještě zvládá pí. Petra. Druhá osůbka se (ne)rozloučila  příliš slavně (diplomaticky řečeno) ... Vrr. Máz, Knížák i Kněžna se povětšinou pít dají. Ovšem bývávaly Svijany pitelnější ... Honba za větším výstavem je na úkor kvality fakticky vždycky (A obáváme se, že tomuto podlehnou časem i naše favorizované Únětice). Vrr. Haf. 

Budvar (BPH VI.): OrigBudvarka (https://www.budvarkadejvice.cz) v posledních měsících roku navštěvována nikoli pravidelně a spíše výjimečně. Snad to bude od ledna zase lepší - pravidelné úterky jsou zcela na místě. Ovšem i když doba předvánoční bývá, a také i je, hektická a neuspořádaná tak 29. 11. v Dejvicích vcelku poklidná pohodička. Krmě snesitelná, leč kroužek méně řízný a nepatrně vodový. Tmavé šmakovalo překvapivě hodně kávově. Haf.

Zvíkov (BPH VII.): Letošní Tour de Putyk aneb Káča 2011 se příliš nevyvedla, hlavně protože byla tuze krátká. Což kriticky líčí BPH No. 70. Nepříliš vydařená jihočeská cyklosezóna tudíž musela být rituálně uzavřena a završena na třetí neděli adventní. Bez velocipedu ovšem. Blesková rekognoskace prázdného lesního base campu Fort Dobronice, samozřejmě dycinky včetně nezbytné tradiční sanitární zastávky v legendární Řepa´s curve přesně uprostřed neméně legendárního lesního sjezdu. A krátká kontrola již opraveného bechyňského náměstí, které ale překvapivě vypadá, že žádná několikaměsíční rekonstrukce ani vůbec neproběhla. Penzión U Pichlů, s řízným budějickým kroužkem, funguje. Tentokráte jsme přitom nezahlédli nikoho z místního rozvětveného, nejenom krajově pověstného, klanu pánů financů z Kalouskova. Nicméně hlavním cílem samozřejmě musí být bájný Zvíkov s božským Pivovarským dvorem. Náladu osádce kazí nový ohyzdný plot květovské obory kníže pánů od Schwarzenbergů. Při cestě od Branice, za odbočkou na Milísko, je za rošty silnice pořád od lesa oddělena tradiční dřevěnou ohradou. Ovšem nově nalevo, kde ještě v létě figurovaly pouze závory na vjezdových cestách, je po celém několikakilometrovém průběhu silnice lemována tuze „citlivým“ plotem zcela novým. Betonové sloupky a pořádné kovové pletivo. Tudíž obora z této strany teď připomíná lágr či věznici. A přímý kontakt s prasátky je fuč ... Vrr. Ale už stavíme na konci Zvíkovského Podhradí nad hradem. Ten otevřený a skoro zcela pustý a prázdný. Vltava s Otavou v zimě sice postrádá obvyklé zelené zbarvení, ale i tak dojem pořád magický i impozantní. Haf. Pivovárek otevírá od 11, leč v zimě jen cca ve druhé části týdne. Usedáme až vzadu přímo u krbu. Obsluha dneska pánská a kupodivu i dospělá. A dokonce to vypadá, že číšník je od fochu. A ani se na něj moc dlouho nečeká. Přehnaně vstřícný ani hovorný (o pivku) ovšem  není a působí notně odtažitě a (ne)mírně mrzutě. No nevadí. Už ani nekomentujeme debilní (nejenom) český děsivý zlozvyk bleskurychle po první objednávce odnášet všechny jídelní lístky daleko a pryč. Obsluha nám je tady sice z ruky nerve jako jinde, ale na prosbu, že bychom si alespoň jeden ještě chvilku nechali a studovali pro další objednávky se tváří nevrle a nechápavě. Vrr. Aperitivní, a tentokráte též i digestivní, extraspeciál Královská Zlatá Labuť (alc 11,8 - 12 %) nikdy nezklame. Pivní portské je skutečně vynikající. Ovšem na to, že se točí přímo z ledové pípky je na nás dnes vychlazené přece jen poněkud méně. Ale co to? Světlý ležák Zlatá Labuť vždycky býval vymazlený a jako křen. Radostně se dal kousat. Dnes hodně světlý, více zakalený, velmi mladinový, řidší a daleko méně výrazný. Prvotní žízeň a puzení jsou ovšem značná, takže na koňský hlt mizí rychle více než polovina. Ovšem dnes jedno bohatě stačí. A když nakonec zkoušíme z čepu letošní novinku kvasnicový nealko Zvíkov, tak se nám nějak vkrádá na mysl kacířská idea, zda to první světlé nebylo také tak trošku nealko ... Vrr. Přecházíme na speciál Labuť tmavou a nelitujeme. Kávové i kakaové tóny příjemně ladí, jsou dlouho mile patrné a ke krmi jsou vhodné velmi. Domácí teplý bůček na prkénku je zde povinností, ale náš kousek je až moc dámsky libový. Biftek Rarach s pivním přelivem a s domácím chlebem ale plně vyhovující (Nicméně, proč u nás musí biftek obvykle být spíše do výšky úplně pořád nechápeme ...). Taktéž kolegův pstruh s cibulkou a špekem, doprovázený správně připravenou rýží, dost vydařený a dost dobrý. Sladkou tečku tvoří karamelový pohár s chutnou, možná i dokonce pravou, šlehačkou. Pro pořádek dodejme, že se čepuje též domácí citrónová limonáda. A pořád se už točí i oba pšeniční Rarášci. Zázvorový Zvíkovský a Červený s divokou malinou. Na ně nedošlo, obdobně jako na speciály Pale Ale Zvíkov (alc 6,5 %) a Stout Zvíkov (alc 9,7 %). Příští jaro a hlavně v létě určitě naschle. I když dneska to tady na 100 % nebylo! Vrr. Haf. 

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): V Karlíně, v Pivovarském klubu Křižíkova 17º (https://www.gastroinfo.cz/pivoklub) se udála poslední letošní klubová seance 6. prosince. Ještě před začátkem došlo na Rambouska Kaštánka (Honey Special), který si náramně notoval a přímo osudově souznil se studeným uzeným pštrosem, který se do zdejší nabídky zase po nějaké době navrátil. Haf. Večer samotný byl programem přímo našlapaný. Začněme druhou půlí po sedmé večer, kde BPH již neasistovala. Pan Aleš Dočkal se dělil o zážitky a několik obrázků z návštěvy trappistického pivovaru v Abbey d´Orval. S degustací tohoto vyhlášeného piva. Haf. První polovina večera byla ovšem věnovaná hlavnímu tématu - silným německým pivům typu bock. Bockbiery čili bocky představil v přednášce „O pivním stylu Bock“, spolu s prezentací, p. Pavel Borowiec. Poutavě, profesionálně, zaníceně a současně s nevšedním nadhledem i nehraným rozhledem. Ostatně jako vždy. A ostatně prosincový klub je v Karlíně jeho přednáškám zasvěcen již vlastně tradišně. Bocky = silná pivka pro období půstu. Jedná se o původní německý styl, který později přejímají i v USA či Holandsku. Bocky jsou silnými ležáky, černými i světlými, kvašenými spodně, ale též svrchně (v Bavorsku). Existují a tradují se severní a jižní verze původu i vzniku názvu těchto piv. Samotný p. Borowiec (a jeho PBA) propaguje jižní, mnichovskou, verzi. Bock = kozel, který se pije hlavně v období prosince a ledna a jde tedy o pivko pro kozorohy. Má jít o typicky sezónní pivo, na jehož kouzlo je nutno se náležitě těšit. A které tudíž nemůže být dostupné každodenně, neb by zevšednělo. Ovšem toto, např. v USA, už zdaleka dnes neplatí ... V Bamberku období bocků ovšem začíná říjnem a ve slušných pivnicích končí 23. 12., neboť na Štědrý den se přece nesluší být příliš zlitý. Pan Borowiec přidal i několik historek o síle bocků, včetně dokumentace i profesionálního předvedení tzv. krabího tance. Tímto nezkušení nezřídka opouštívají pivnice, pokud furiantsky nevyslyšeli varování o nebezpečnosti bocků. V Německu jde o společenský nápoj, který je velmi silný a přitom velmi pitelný. Zazněly informace o charakteristikách bocků (extrakt původní mladiny větší než 16, obsah alkoholu větší než 6 %), o rozdělení na bocky, doppelbocky (extrakt nad 18, alc od 6,7 %, v Německu s koncovkou -ator), maibocky (vázané na druhé období pití bocků před Velikonocemi, v jižním Bavorsku), weissebocky či eisbocky (vymražované „bavorské zmrzlé“). Zazněl též TOP 5 podle pana Borowiece: Kneitinger, Weltenburger, Asam, Schroll, Einhorn. A během povídání se samozřejmě ochutnávalo. Na úvod čepovaná česká variace na bocky z Minipivovaru U Rybiček ve Stříbře. Spodně kvašený bock Spící ryba 15°. Ryba ovšem nějak divně nakyslá a moc nám nejede. Následuje typický černý bock z malého pivovaru z Řezna. Kneitinger Bock (alc 6,5 %). Rozhodně slušný. Třetím je klášterní Weltenburger Kloster Asam Bock (alc 6,9 %). Jedná se o klasický černý bock, pitelný až nebezpečně, který dokáže zahřát. Což má ostatně být účel bocků. A když tento bock zteplá, rozehraje se v něm hořkost kávy i muškátové tóny. Pro nás jedno ze dvou pivek večera. Haf. Čtvrtou ochutnávkou je další pitelný silák Eichator Bock (alc 7 %). Nic moc je ovšem Paulaner Salvator (alc 7,9 %), který už zřejmě žije v mnohém pouze z tradice. Pivo je deklarováno jako černé, ale je maximálně tak polotmavé. „Kozlí pšenice“ reprezentuje Schneider Weisse Aventinus Doppelbock (alc 8,2 %). Svrchně kvašený, živý, výborný. Výrazné vůně banánové. Haf. Během degustací se servírují ukázky nových pokrmů z pivní gastronomie. Pan Aleš Dočkal rád vymýšlí a rád pivně experimentuje. A právě o tyto pokrmy hodlá vbrzku obohatit stálý jídelníček Pivoklubu. Takže jde vlastně o křest nových jídel. Překvapivá byla studená ryba v lambiku. Takový zavináč, ovšem aspik je uvařený z originálního kyselého belgického lambiku. Překvapivé, chutně nakyslé, osvěžující, chválíme. Konzistence a chuť budou však ještě patřičně dolaďovány. Ještě více delikatesní a povedená je ukázka vepřové pečeně naložené a uvařené v silném černém pivu. Velmi zaujala i netradiční, leč velmi příhodná, příloha v podobě palačinky naplněné špenátem. Haf.     

Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.): Středeční a sobotní FT Jiřák probíhají pod heslem „Jiřák plný Vánoc s městskou částí Praha 3“ do 21. 12. A 10. měsíce prosince včetně údajně domácí zabíjačky. Ovar neslaně-nemastně mdlý, jitrničky a jelítka prakticky nekořeněné. A ten magor, který z improvizovaného podia k tomu úděsně vyřvával a zcela neadventně a nelidsky třískal do kytary pěkně sr... nejenom nás. A co nejhoršího - u žádného ze stánků  neměli čerstvý křen! Skandální! Vrr. 28. a 31. 12. tady proběhnou Silvestrovské farmatrhy, včetně tzv. sousedského loučení se starým rokem a sezónou na farmatrzích. Haf. Od 23. 11. do Štědrého dne u zdejšího kostela k tomu ještě denně pidi-mini Vánoční trhy. Obdobně jako i loni etc. za moc ovšem nestojí. Silně podprůměrná klobása, průměrně podprůměrný boršč (který je ovšem i špatně ohřátý) a plakátky koutského pivka, které se vůbec nekoná. Vrr. A ještě něco málo zase o českých blafech. Nedostatkem sebevědomí rozhodně netrpící bavičská star Zdeněk Pohlreich (snad ale i kuchař) se nikterak netají oprávněnou kritikou hnusných českých babicovských blafů. Ani tím, že české pohostinství se po dvaadvaceti letech parodie na kapitalismus k lepšímu příliš nezměnilo. Za jeden z hlavních důvodů označuje strašlivě nízký standard, co tuzemští hosté vyžadují. Což souvisí s nepříliš vysokou gastronomickou kulturou, s kořeny již v neprávem idealizované první republice a i daleko hlubšími. Dnes vesele kuchtíme z nejhorších surovin, buransky przníme vlastní recepty, jídlo neumíme naservírovat a servis chybí často zcela. A za podřadné zboží, nezřídka přímo hnusné odpadky, se u nás platí stejně jako za kvalitu. Vrr. Vrr. Vrr. Co s tím? Osvěta ... Určitě ano. Nicméně utopická řešení apelující na výchovu, osvětu a příklady jsou povětšinou silně naivní a značně idealistická. A u Čechů, kteří si z každého režimu spolehlivě vždy vezmou to nejhorší a jsou v tom důslední, to platí násobně. Aneb, jak moudře pravil jistý policejní důstojník na nejvyšší policejní škole učiteli logiky: „Logika a přesvědčování je hezká věc, ale pár přes hubu v pravý čas často pomůže mnohem více“. Haf. Nežli zanecháme planých stesků a hospodského (pseudo)filozofování a přejdeme k další pivní věci, neodpustíme si ještě jednu moudrost. A v dobách krizí nejenom globálních moudrost navýsost aktuální. Až Vám bude zase kdosi údajně vyvolený tvrdit, že si musíte utáhnout opasky - popřemýšlejte. Nebylo by na místě ty opasky raději sundat a nejenom onoho filutu s nimi razantně hnát kamsi ... Haf.

Únětice (BPH LVIII. a LXVIII.): „Vyhláška“ Únětického pivovaru informuje, že Únětické pivko se čepuje, kromě domovských Únětic či Roztok, také: U kapličky (Lysolaje), U Křenů (Starosuchdolská hospoda na starém Suchdole), U žabáka (Nebušice), U Adély (Dejvice), Na Slamníku (Dejvice), U pětníka (Dejvice), v Baru Fišerka (Hanspaulka), v Kulovém Blesku (Sokolská ul.) a v podniku Zubatý pes (Petrohradská ul.). Únětický pivovar (Rýznerova 19/5, 252 62 Únětice, www.unetickypivovar.cz) pořádá Malé vánoční trhy v pivovaru. 3.- 4. 12. a 17. - 18. 12. od 11 do 17. Čepuje se též polotmavá 13°, tedy Únětický vánoční speciál. Haf.     

Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): Předposlední letošní číslo (10) časopisu Pivo, Bier & Ale (www.pivobierale.cz) zakupujeme na Mikuláše. A dojmy? Obdobné, jako u čísla minulého. Velmi solidní, leč již nikoli úplně bombové. Nalistovat možno: výsledky anket SPP a dalších klání v tuzemsku i po globu, povídání se sládkem z Pivovaru Liberec Vratislavice, cosi z kuchyně K-Brewery, představení Šumavského pivovaru Vimperk, textík o degustaci německých piv stylu rauchbier nebo ocenění nové kolekce etiket z nymburského pivovaru. A pravidelné seriály o degustaci a tajemstvích pivního skla. Přejme výdrž a Dej bůh štěstí! Haf.