XXIX.: K.O.

Bertíkova Pivní Hlídka XXIX.: K.O. čili Karlínský Oktoberminifest a pivko za krize

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a přilehlého okolí. Další díl přibližuje proslulý Oktoberfest a hlavně jeho nového karlínského brášku. A přináší něco české statistiky o pivu za krize. 

Jak známo, Oktoberfest jest monstrózní pivní festival („největší světová ožíračka“) na 64akrovém areálu, na Theresienweise čili Tereziánské louce, v Mnichově. Letošní ročník (prý 176.) probíhal od 19. září do 4. října. Od roku 1872 začíná v září, vždy v sobotu. Obvykle trvá 16 dní, do první říjnové neděle. Pokud tato ale připadá na 1. nebo 2. 10., pokračuje až do dne německé státnosti 3. října. V roce 1810 si bral korunní princ, a pozdější bavorský král, Ludvík Bavorský Terezu Sasko-Altenbursko-Hildburghausenskou. Celé město bylo pozváno na oslavu, jenž se konala 12. až 17. října (odtud i název) a byla zakončena dostihem. Původně se den slavil právě dostihem, leč láska k pivu byla silnější a u Bavořanů zvítězila nad koníčky. Slavnosti byly postupně prodluženy a posunuty na září, hlavně kvůli počasí. Název již zůstal.

Dlouhé stoly s lavicemi v obřích stanech bývají zamluvené měsíce dopředu. Vedou se i seznamy náhradníků. Krize nekrize. Pivní stany pojmou až 10 tis. hostů, uprostřed hraje živá hudba populární popěvky a odrhovačky německé a světové provenience. Bavorská dechovka i obsluha v dirndlech jsou neodmyslitelné. Venku mohou posedět další tisíce. Ve stanech (letos čtrnácti) se rožní prasečí nožičky, kačeny, kolena, voli. Pro skromnější pak kuřata, typické klobásy či preclíky. Pivo se točí od deseti do půl jedenácté večer, zavírá se o hodinku později. Přijíždívá 6 - 7 mil. hostů, kteří vypijí zhruba stejné množství litrů chmelového moku. Pije se z tradičních tupláků. Slavnost to má být lidová, leč např. letošní oficiální cena za máz činila v průměru „lidových“ EUR 8,44. A u pivek, která doputovala do Karlína to bylo EUR 8,60.

Povolení čepovat na Oktoberfestu vlastní Paulaner Brauerei a přidružený Hacker-Pschorr, dále Höfbrau, Augustiner Brau, Spaten a Löwenbräu. Tito produkují speciální pivo „vídeňského stylu“, nazvané Oktoberfest od roku 1872. Přívlastek vídeňský se používá na počest pivovaru Spaten, který pivko vyvinul spolu s vídeňským sládkem Antonem Dreherem. Později pivko speciálně pro Oktoberfest vylepšil Gabriel Sedlmayer. Též se mu říká märzen, podle měsíce, kdy se podle původního zvyku nejpozději vařilo. Jedná se o pivo spodně kvašené, s doporučenou teplotou podávání 6 - 8^o C. Dnešní märzeny by měly být středně plné, se sladkou sladovou chutí, některé jantarovočervené barvy a obsahem alkoholu nad 5 % obj.

Pro srovnání: K našim největším pivním megapárty náleží Žatecká dočesná. Letos měla na 45 tis. návštěvníků a spolupořádal ji organizátor soutěže Miss zlatý mok. 11. září byla dokonce v žateckém divadle zvolena Pivní královna. Vypilo se 130 tis. piv, a to ze 152 druhů, resp. produkce 28 pivovarů. Sežralo se 2,5 tuny šunky a na 15 tun jiných masných výrobků.

Na mnichovské pivní orgie jsme jednou pouze letmo nakoukli, ale když ještě platívala stará dobrá marka. A nejsme asi jediní pivaři, které megaakce až tak neláká a sledují tuto toliko z povzdálí. I proto potěšila info o pivně-gastronomické akci „“K.O.", čili Karlínský Oktoberminifest“ v Pivovarském klubu Křižíkova 17^o (https://www.gastroinfo.cz/pivoklub).

Zahájen byl, stejně jako v Bavořích, 19. září, a trval do vyčerpání zásob. Od každého pivka byl hekťák. První sud ale nenarážel primátor a alegorické vozy pivovarů tažené koníky museli karlínští též oželet. Avizovány byly tři druhy orig festových piv z Mnichova (tam bylo celkem pět) a ukázky typické krmě. Doputoval Paulaner Oktoberfest Märzen, Hacker Pschorr Oktoberfest a Löwenbräu Oktoberfest. Vše nejméně třináctky. Augustiner se nekonal, neboť pivovar zakázal vývoz. Čepováno samozřejmě bylo do mázů, čili tupláků, leč „malá“ byla též. O orig festové sklo ovšem nešlo. Cena se musela podřídit festovým standardům (pro nás značně tržním, čili zlodějským), a tudíž činila CZK 175 za máz (1 l) a CZK 95 za malé (0,5 l).

Neb ke koloritu chyběly i břeskná bavorská dechovka a typické kroje, podnik vyhlásil, že „každý muž, který přijde v bavorském kroji - tedy alespoň „lédrhóznách s padacím mostem“ a bílých podkolenkách, a dámy v dirndlu dostanou slevu 20 % z účtu“. Nechyběly ale dvě festové speciality. Leberkäse (navzdory německému názvu, podle původní bavorské receptury, neobsahuje ani játra ani sýr) čili bavorská sekaná se sázeným vejcem a opékaným šťouchaným bramborem. A Bratwurst čili klobása se zelím a hořčicí (kremžsko-bavorskou). Kombinace zajímavá, ale upřímně - místní klobásky na černém pivu jsou lepší. A v pracovní dny 21. - 25. 9. zde byla též polední nabídka sestavena z typických jídel bavorské kuchyně.

 Paulaner je z produkce mnichovského Paulaner Brauerei AG, založeného 1634. Pod holding náleží i mnichovský Hacker Pschorr. Löwenbräu Oktoberfest přijel z mnichovského Löwenbräu AG, s udávaným založením 1383. Paulaner překvapivě hodně světlý a působil slabší, leč nebyl. Ale chuťově nevýrazný, takový evropský standard, téměř jako Stella. Hacker Pschorr o poznání tmavší, do polotmava, a lepší. Löwenbräu asi chuťově nejvýraznější, ale opět světlounký. Pivka překvapivě řídká, žádný malvaz ke kousání. Ale nevyzpytatelní silní zabijáci. Na Theresienweise to musí vypadat ... Celkově však nic moc, 9 EUR bychom nedali. Dík Karlínu ale patří, minimálně za to, abychom si uvědomili, že naše pivko bývalo jednička.

Statistiky za první polovinu roku 2009 suše konstatují, že českým pivovarům poklesl prodej sudového. Tuzemský pivař průměrný letos omezil chození do hospody a namísto desítky si domů nosí jedenáctku. Propad výstavu činí 7 %, dohromady pivovarští uvařili o 670 tis. hl méně než loni. Kdo je na vině? Prý krize, špatné počasí, úbytek zahraničních turistů. A ti konzumují sudové, na kterém pivovary vydělávají více. Ceny lahváčů (a plasťáků) jsou totiž pod větším tlakem řetězců. Za prvních šest měsíců však tržby restaurací poklesly o desetinu.

Za krize se chlastá. Také co dělat jiného. Alkoholu se pije méně pouze v restauracích, kde je drahý. I dnes se pije víc doma. Obchody totiž hlásí, že jim tržby za alkohol stoupají. Lidé též nabírají „krizová kila“. Zatímco lidé v průměru začínají utrácet méně a méně, zdá se, že budou jíst více kalorií. Místo zeleniny, dobrého hovězího a ovoce budou žrát více bůčku. Existenční starosti a dlouhodobá nejistota přitom nijak výrazně neposilují ani apetit sexuální. O proměnách chování za Velké krize pojednává čtivá knížka M. Vodičky Den, kdy došly prachy (Praha, Práh 2009). S podtitulem Jak Velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Meziválečná krize proměnila životy miliónů více, než si obvykle připouštíme. Mezi jiným nasměrovala Ameriku ke společnosti konzumu, položila základy ke zrodu supermarketů a moderních PR postupů, rozbila hodnoty tradiční rodiny vykastrováním psychiky mužů, stvořila teenagery coby trh, ovlivnila způsob jízdy autem, proměnila zábavu i gastronomii či dala impuls k masovému používání ženské antikoncepce. A třebas v Británii také snížila počty hospod a spotřebu piva. Poučte se a hlavně připravte. Doporučujeme. Vřele.

Pivovary současné se dnes velmi snaží oživit stagnující spotřebu piva. Na náš pivní trh se tlačí nové značky. V polovině roku v Česku existovalo kolem 430 druhů piv. Vlna nových značek byla reakcí na krizi odbytu na tuzemském trhu i snahou vyhovět rostoucímu počtu zákazníků požadujících alternativní produkty. Objevil se Primátor 11 % ležák, 12 % pšeničný Herold, Staropramen v Ostravě od dubna vaří ležák Ostravar Bazal. V pořadí 49. průmyslový pivovar zahájil v létě provoz v Chotěboři. Ohlásil na podzim pět značek - od desítky po speciální třináctku. Minipivovarů funguje kolem 80 a nováčky jsou značky Zilvar, Kněžna a Kaštan z Městského podorlického pivovaru v Rychnově nad Kněžnou. A taktéž Tambor („opakovatelná jedenáctka“, dvanáctka, černá třináctka) z pivovaru ve Dvoře Králové. 28. 2. uvařili první dávku (a 28. 2. 1979 byla uvařena poslední v bývalém tzv. Klazarově pivovaru).

Démonická krize posílila dlouhodobější trend domácí spotřeby směrem k lahvovému. Klasické chození na pivko již dnes není cool. Pouze na první pohled překvapí, že v době nejenom ekonomických obtíží se přitom propadla spotřeba uniformních výčepních piv, leč ležáky posílily. Proč? Velcí hráči vrhli na trh jedenáctky, které statistiky již řadí mezi ležáky. A přitom cenově moc odlišné od desítek nejsou. Jde například o Gambrinus Excelent, Pardál Echt či Kozel Medium. Třikrát fuj. Konzervatismus českých konzumentů se však projevil i v ukončení boomu nealko piv a ani speciály, bohužel, nikterak přehnaně nefrčí. Vrr. Haf.