L.: Tour 2010

Bertíkova Pivní Hlídka L.: Tour de Putyk 2010: akce (i poučení z krizového vývoje)

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a široširého okolí. Podprůměrně optimistický silně letní díl rekapituluje tradiční páníkovu JČ cyklo-pivní anabázi. A slavíte pěkně kulaté číslo BPH?

97. Tour de France dojíždí na Champs-Elysées 25. července. A symbolicky stejný den vyjela neméně legendární Tour de Putyk. Ročník 2010. Obě akce letos však maximálně toliko (pod)průměrné. Objektivně i subjektivně. A ta známější prý i bez dopingů (Kdy se už vyjeví švindly s Lancem A.?). Leč hezky popořádku: Tradiční ranní nalodění na hlaváku do tradiční soupravy Praha-Budějice, ve skrze tradiční dobu. Odjezd letos ovšem o 2 minutky později, leč načas na chlup přesně. A naštěstí tohoto spoje se dokonce netýkají ani tradiční výluky. Tábor na místě, nádražní úschovna funkční. I charismatická trať Bechyňka, danke bohu, jako vždy. Ovšem čísi „hlava“ přemítá o omezení a proměně. Táhněte do ... Petice, stávky, defenestrace!  

A tradiční je i vstupní test italské (!) pizzerie - českého restu U zlatého lva na náměstí (www.budvarkatabor.cz). Kroužek 91 %, delikatesní pivovarský guláš (za CZK 135) 96 %. Spokojenost. Lidí překvapivě málo. Zima. Přeplněno není ani jindy. Kroužek kolísá mezi 85 - 98 % (děvčata u pípy pivka nešikovně cmrndají, hoši jsou profesionálnější). Jídla nezklamou. Na Tábor vyšší ceny. A zase hořekovat, že v historickém husitském městě se domácí i turisté radostně cpou pseudoitalskými pokrmy vlastně nemá cenu. Komu není rady, tomu není ... Vrr. 

A mikroregion Bechyňsko? Samotné město Kalouskovo úhledné, panorámata, mosty a vyhlídky skvostné, pohodový klídek. Vody dost. Dům U Pichlů pořád otevřen od 11 a hlavně s kroužkem. Pitelným. Též stále tmavý Budvar a pro prosté konzumenty i Platan 11 %. Lípy voní, vosy a sršáni létají a kupodivu letos i šikovná a hbitá obsluha. Meníčko stejné. Včetně neopakovatelně excelentního grilovaného duhového pstruha v česnekové košilce či luxusního rostbífu. Výjimečně připlaval též grilovaný candát s omáčkou koprovou. Přepychovější ještě více než stálý candát s citrónovým přelivem v Táboře U lva. Další bechyňské podniky za zmínku ani návštěvu nestojí. Tudíž pro jistotu jen letmé připomenutí u kolmistra p. Růžičky.     

Stará dobrá základna v Malšicích, u stadiónu, stále neochvějnou oporou. Rejda zůstává Rejdou. Titíž chlapi, stejně ustrojení, vždy přesně na svých místech. Samozřejmá je i tradiční zdravice: „Á - už zase tady, takže zase rok v p...“. Jak uklidňující! Šéfpilot F. i steward M. oblétávají podnik se stejnými průpovídkami. A místní fotbaloví bardi v přípravě zase dostali skoro bůra. A přírodní žebírka letos ****. Prorostlá, šťavnatá, osvěžující. V jednoduchosti je síla! A hranolky za celý rok jíme výhradně pouze tady. Připomenutí: točí se Budvar 10, Pardál 10, Platan 11, Plzeň 12. Tácky i ubrusy s Pardálem nutno pracně přežít, stejně jako menší TV za bleskem vypálenou dřívější. A budvarská desítka odloňska ani moc nezpardálovatěla. Leč, kdeže jsou krásné časy s mazlivě-sladkou desítečkou úžasně šmakující po lipovém květu ... 

V obci u silnici, na nehezkém místě, před časem otevřen takový klubík. Otevírá ve 4 a inzeruje Březňák 10 a Platan 11. Nebezpečné krušovické ubrusy ale varují! Reference místních (silně nenáročných) pivařů o firmě i dříve točeném Mušketýru ještě více. Zbylá malšická „pohostinství“ doporučujeme ignorovat i v nouzi nejvyšší. I podniky okolní.    

V Dobronicích pivně-gastronomická situace zoufalá stejně jako loni. Penzión-humus U jezu stále kupodivu funguje a dokonce i stále má Svijany (Máz a Kvasničák). Leč důvěru naší si nezískal a v nejbližší dekádě ani nezíská. Hodnocení totožné jako při Tour de Putyk 2009. Využít výhradně v nejvyšším ohrožení života. Pivka přitom odporně překysličníkovaná a děsivě „točená“. Krmi neriskujeme. A Marešův stále umolousanější bufet se staroušem a budvarskými lahváči? Co napsat a trapně se neopakovat? Vodácká atmosféra fuč, drahé hrůzy z mikrovlnky, halekající hrůzná věčná podlůza věčně připitá nekvalitním chlastem. Horní dobronický podnik objíždíme vždycky zkratkou. Na příšerně předražené i příšerně „domácí“ pizzy jsme u Lužnice dost alergičtí. A co v campu? Menzovní Herold 10. Horší jsme nepili ...   

Čenkovský Kluzákov sice klouže celodenně (s echt jihočeskými pizzami vždy od 17), leč Lipana již netočí druhým rokem. A neurčité namyšlené cosi za výčepem vůbec netušilo, co to ten Lipan je. Mají prý ovšem Géčko. Rychle pryč. Sudoměřické recesní náměstí Z. W. Fixleyho náladu osvěží. Možná by osvěžila i svijanská pivka v místní Fontáně. Mají dokonce už i vstup pro velocipedisty přímo z výpadovky. Leč neútulně-obludný betonový výběh u zatáčky a hlavně pověst i vzhled hotelu nám vstoupit pořád jaksi zabraňují. Raději ne. Vrr.   

Povinná návštěva Dražíče s překvapením. Nový světlý Žižka 10. Světlý a tmavý Lipan pořád. A v zimě se zase začne vařit polotmavý Portyčák (původně Švihák) 13. Na léto byl prý tak silný, že mnozí neodjeli ani neodešli. I poctivý Žižka velmi hutný a mocný. Naštěstí méně depresivní než Lipany. Prostředí sice stylové, leč podivně neútulné. A podivná je i celá obec. Nebezpečné zóny. A nikdy si tady vlastně nemáme co dát k jídlu. I hotovka na houbách sice domácí, obrovská, leč mdlá. A pane Papulo, co ty účtenky s krušovickým logem? To snad ne!

Místo Borkovických blat pozoruhodné obrovské vodní plochy. Pozbýváme ostražitosti a v napohled klasické hospodě Na Borkách v Borkovicích klopíme Platan 11. Žízeň hasí, leč zůstává odporný šlem a žaludek opravdu nezpívá. Ani nezkoušíme Platan 10 s novým názvem Schwarzenberk. Mažická Kovárna pořád neobyvatelně zamořena Pardálem. Vstup zakázán!  

V Bernarticích stále příjemně překvapuje výčep Sokolovna. Příjemní lidé, příjemný poklid a hlavně příjemné Svijany (Máz, Kvasničák). Ke královským etapám Tour vždy náleží výjezdy a sjezdy na bájný Zvíkov. Coby JČ obdoba Col du Tourmalet i ještě magičtějšího Mont Ventoux. Tam ovšem absentují čuníci. Zato v květovské oboře prasátka (nejen) cyklisty doprovázejí a bedlivě sledují pravidelně. I letos. A to i stádo, bez plotu a pár metrů od cesty.   

„Dvůr je mladý jako jinoch, jenom pouhých patnáct let, ale naše speciály, kdož zavítáš, okus hned. Umíme tu z masa, mouky, vše čerstvé jak zdejší louky, naše kuchyň dnes je pojem, a k tomu tě ubytujem. Až vyzkoušíš zdejší tůry s pivem staré receptury, vše se znakem labutí, tvoje srdce pohltí“. Básňový slogan rozhodně nelže. Ani apely znění: „Dej si dvě, tři „Labutě“ než zalezeš na kutě, ba i více na mou tě, neboj, ráno zvednou tě“.  Nebo výchovné poučení, že: „Princezna, ta rozmazlená, nechtěla spát na hrášku, usnula teď před hospodou po „Zvíkovském Rarášku““. Pivovarský dvůr Zvíkov (www.pivovar-zvikov.cz) jest dílo boží!

Ódy možno pět a symfonie komponovat na 11 % Labuť či bůček. Tradice. A jídla jsou i sexy. A úžasné pivní portské: Královská Zlatá Labuť 26 %. Biftek Rarach s pivním přelivem též nezklame. Ani tmavá Labuť. I nová domácí pivovarsko-zvěřinová paštika drží laťku řádně vysoko. A v teple potěší a báječně osvěží oba svrchně kvašení Rarášci. Konečnému řešení rébusu, který je chutnější, zda zázvorový nebo malinový, jsme fakt poctivě věnovali řadu hodin (celou směnu). Spolu s píseckými pivními profíky na kolech. A odjezd se nepřekvapivě mocně posunul. I obsluha se otrkává a moc už ani nepopletla. 

A avizované krizové poučení? Jižní Čechy jsou pořád Jižní Čechy. Klidné, pohodové, tradiční, s prostory i homogenním obyvatelstvem. Českým. Cyklista si kopců všech kategorií (i jízd mimo kategorie) užije dosyta. Silnice ještě přežitelné, výjimečně i místně vyspravené. S pivkem a jídlem je to sice slabší, leč výrazné zhoršení odloňska nezaznamenáváme. Sladké oázy pořád naštěstí existují. Nutno ovšem nebýt líný ujet i delší vzdálenosti a hlavně nikdy neztratit ostražitost! Hlavně se nelapit do chemických osidel slizkých Pardálů, Géček, Plzní, Staroušů či dokonce démonických Krušovic. Nezkoušejte nikdy ani jedno malé! A vynechte i K-Brewery! Upozornit možno i na, sice nikterak bouřlivý, leč přesto postřehnutelný průnik Svijan. I nárůst popularity. A kvitujeme i pozorovatelný ústup záplavy Pardála. Zrušit zcela!

A noční bojové přesuny a hlavně tradiční večerní a noční sjezdy po notoricky známé trase Rejda - (pra)lesní jezevčí doupě No. 6 u Lužnice? Nadpohlavní rozkoš! Moc se jich sice letos neudálo, ale pánbůh (a Karel Marx) zaplať za ně! I přes mnohá protivenství, technické aj. problémy, úklady, lsti a extrémy letošního počasí i vynucené návraty do metropole stála kratší Tour za to. Ročník 2011 bez debat bude! Tour žije! Božskou perlou zůstává Pivovarský dvůr Zvíkov. Dej Bůh štěstí tamějšímu pivovaru! A ostatně celým Jižním Čechám! Haf.