XLIII.: Názvy piv
Bertíkova Pivní Hlídka XLIII.: Stop nekvalitě a hrátky s názvy českých piv
Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho široširého okolí. Dnešní stýskání lamentuje nad náhražkami, nekvalitou a bezpohlavností zdaleka nejen dnešních piv. A veseleji o jedné diplomce.
Naučme se říkat NE! Nejen odporným náhražkám. Šidí se všechno, včetně potravy pro pejsky. Čtyřnožci na tom lépe nejsou. Uzeniny z odpadů, salám bez masa, toto „křehčené“, konzerva je umělá hmota. Zářným vzorem jsou tzv. špekáčky a opékáčky. Děsivá odpornost dovedená k dokonalosti. Kam se hrabe starý poctivý Tricatell! Ani na orig uherák se spoléhat nedá. Přinejlepším sója. Kam se poděly originální a kvalitní výrobky? Čerstvé ovoce, kakao, smetana? V šunce žádná šunka, v sýru chybí sýr, v malinové šťávě po malinách ani stopy, v čokoládě absentuje kakao, místo másla se radostně necháváme zblbnout margaríny (které by dříve nikdo nežral ani za války). Zato všude přehršle barviv, konzervantů, éček etc. Ale prý jsou předpisy přísnější než před 20 lety. Kdo chce, ať věří ... Dříve sice býval na první pohled menší výběr, zato potraviny bez éček a fosfátů. A to nemluvíme o podvodu s visačkou bio.
Kvalita našeho současného života měřená kvalitou jídla a pití je prachmizerná. Přímo náhražková. Z velké části to platí též i pro pivo. A hlavně si zato můžeme sami. Pochybné tzv. právo všech na nadkonzum. Většina slyší jen na nízké ceny a kvalita zůstává vzadu. „Nízké“ řetězcové ceny jsou přitom vysoké, neboť nekupujete nic jiného než odpadky. Náhražky jsou všude. V jogurtech je namísto ovoce jakési aroma, v paštikách místo masa jen kůže a kostní zbytky, tzv. šlehačka je z rostlinných tuků. Má to všechno být zdravotně nezávadné a má to i příslušný E kód. Kdo chce, ať věří ... Mladí ale opravdové chutě mnohdy vůbec neznají. Vrr.
Nedávno Prazdroj začal „vlastenecky“ požadovat zpřísnění podmínek pro označení České pivo. Jejich sládkové pomocí obludně patetické výzvy „Žijeme českým pivem!“ bojují za uchování tradice a kvality. Hořekují nad moderními trendy včetně modifikovaného chmelu či sladových náhražek. Prý v reakci na test Junge Front Heute (a VÚPS), který měl odhalit nepovolenou látku - preparát tetrahop. Coby chemický stabilizátor pěny. Čeští pivaři si totiž na náležitou pěnu tradičně potrpí. Ze 30 lahváčů látku obsahovalo 6: ze Staropramene, Svijan, Janáčka a Zlatopramene. Má jít o „uměle našlehanou pěnu“ a maskování nedostatků výroby.
Ale asi to bude kapku složitější. Lahváče nepijeme a dnešnímu Prazdroji nevěříme. To on se podepsal pod zkázou českého rodinného stříbra. Zvěrstva HBG či CKT nevadí, vesele se pasterizuje ... Tragikomický boj proti konkurenci v duchu: „Zloděj volá - chyťte zloděje!“. A mediální a marketingová kampaň poškozuje české pivko bez ohledu na značky. A takové lpění Prazdroje na značce České pivo, když před časem horoval pro co nejvolnější udělování. A není rozumnější Budvar, který si zaregistroval vlastní zeměpisné označení? Nejen Svijany odmítly, že by látkou něco zastíraly. Nejde o chemikálii, nýbrž o přírodní chmelový extrakt. G. Basařová z VŠCHT však odmítá, že je to čistá přírodní látka ... Náhražkám fakt nefandíme, nicméně nesrovnatelnost dnešní Plzně s dřívější žádná tetrahopová bublina nezamaskuje. Vrr.
Konec již všech běd, stýskání a eurohrůz a raději představme příkladnou i unikátní „pivní“ diplomku Kateřiny Čechové s originálním názvem Čeština v názvech a reklamních sloganech českých piv. Pochvalu zaslouží autorka i vedoucí Václav Lábus z Katedry českého jazyka a literatury Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, Technické univerzity v Liberci. Sám pomýšlel na jazykovou práci o národním nápoji, leč pro deficit času podnítil zájem studentky. Ta se na bádání ohledně názvů piv a reklamních sloganů ráda přímo a rychle vrhla. A prý se pivním průzkumem i královsky bavila. A nezůstalo prý u jazykových hrátek a celou řadu pivek okoštovala. Nejraději prý silnější sladší speciály. A preferuje minipivovary.
S přílohami práce čítá 142 stran. Oponent Alex Röhrich konstatuje, že přináší nové poznatky. Autorka si vysloužila i cenu děkana. A zaujala média, v čele s redaktorem ČTK. Ihned začaly spekulace, jak na tom vydělat. Čechová by text ráda publikovala coby populárně-naučnou knihu. Zájem projevily i pivovary, leč nic v kapitalismu není zadarmo.
V práci se promísily český jazyk a české pivo. Sličná Kateřina seriózně lingvisticky rozebírá jména 322 tuzemských piv a desítky reklamních sloganů, jimiž se pivovary snažily a snaží přilákat zákazníky. Zaměřila se na 45 velkých, středních a malých a 69 minipivovarů. Nicméně komunikace s mnoha pivovary jednoduchá nebyla. Menší a minipivovary byly prý většinou velice ochotné, ale čím větší pivovar, tím často větší nezájem či dokonce ignorance.
Fantazie i šikovná hra s jazykem se promítají do reklamních sloganů na česká piva i do jednotlivých názvů. Názvům piv je věnována třetina práce. Kateřina zjistila, že z 322 piv má 97 tzv. „přímé pojmenování“ - ležák či světlé pivo aj. Po městech nebo po městských částech se jmenuje 59 piv. Třetí nejčastější inspirací jsou historické rody a osobnosti. Jejich jména nese 40 druhů. Namátkou žatecká třináctka Baronka pojmenovaná podle Ulriky von Levetzow, chtěné to milenky básníka J. W. Goetha. Více než polovina názvů piv se skládá pouze z jediného slova (Radegast, Konrád, Kelt, Primátor, Zubr). Nalezeny byly však i dvě pivka se čtyřčlennými jmény. A to Jazzový ležák Kouřící králík a Kvasnicový ležák rytíře Lochoty. K perličkám náleží názvy z kolínského minipivovaru Svatý Jan. Povstalec prý symbolizuje to, že pivko pomáhá lidem zvednout se, když se dostanou dolů (a též zdejší pivovar opět „povstal“). Další se jmenuje Fešák - prý podle fota majitele, když mu bylo 12 let. A konečně Mazel nese na etiketě zadeček přítelkyně majitele. A údajně má též i mazlivou chuť. A kdyby prý dělal pivo pro Kateřinu Čechovou, tak by na etiketě seděla kačena na Řípu.
Naše piva dostávala v minulosti dávné i nedávné názvy podle lidí, místa, adresy, titulu, funkce, hodnosti či podle vlastností. Ve jménech se vyskytují místní znaky a symboly. Řada piv se jmenuje podle barev (harrachovský čerťák, kopřivnické uhlo). Pivovar Koníček z Vojkovic nabízí světlého ryzáka, polotmavého grošáka a tmavého vraníka. Některá dostávají názvy podle zákazníků (chýňská kolařská jedenáctka aj.). Mnoha přísluší „tituly a funkce“ - Prezident, Primátor, svijanští Rytíř, Kníže, Baron. Hodnostářky zastupují Kněžna a Baronka.
Do kategorie „podle jména člověka“ se řadí též Suchdolský Jeník (musíme rozkrýt přesnou identitu předobrazu, jde o prestiž - pozn. Bertíka) a dvě pivka František. První se nazývá podle současného majitele pivovaru a druhý podle otce vlastníka. Pivo Vendelín zase odkazuje na liberecký minipivovar Vendelína Krkošky. V názvech se ukrývají rovněž slavné literární postavy jako Strakonický dudák a Brouček. Další obdržela jména podle smyšlených postav jako Velkorybnický Hastrman či Krakonoš. Mezi jmény popisnými (typu Podskalský ležák) figuruje ale i výrobek z minipivovaru Richter Bayerisches Hefeweissbier. K důvodům pojmenování pivka se řadí také „motivace náladou“. Vztahuje se např. k vícestupňové Veselé šestnáctce z pivovaru U Bezoušků. Jména jiných piv připomínají někdy rébusy. Ale bystrou Kačenku nepomýlí ani Křižíkova sedmnáctka a rychle vypátrá, že je to podle ulice a č.p.
Dvě třetiny diplomky je zaměřeno na reklamní slogany. Autorka tyto rozdělila do pěti kategorií. První sloganová komunikační strategie se obrací na muže jako na skupinu se společným zájmem - v našem případě pivkem. Jako příklad slouží slogan Gambrinusu „Chuť fandit s přáteli“. Na kontrastu mezi mužským a ženským světem staví též slogan pivovaru Litovel „Muži touží, ženy žárlí“. Jiné slogany se vlastenecky obracejí k národní tradici a symbolice. „Hostan, dobrý jako tenkrát“ (Hostan se totiž stáčel již ve středověkém Znojmě). Broumov láká svým heslem „Můj Domov. Naše pivo“. Pořekadla a citáty reprezentuje „Všude dobře, s Klášterem nejlíp“. Postupy básnické se uplatňují např. ve sloganu „Orosená odměna“. Pátou kategorii spojuje s podporou kladného sebehodnocení zákazníků nebo-li s „pochlebováním spotřebiteli“. „Velké Březno, pivo znalců“ či „Zubr, dej přednost kvalitě“.
K autorčiným velkým favoritům patří „Napojte se na mystérium hojnosti“, což je slogan Zlatopramenu k dožínkovému pivu. Nejvíce se Kateřině zalíbila mnohovýznamovost. „Napojit se znamená napít se a zároveň i spojit se s něčím“. Oblíbila si též „A přece se točí“ (firma Hols poté, co v roce 2000 obnovila výrobu ve Vratislavicích), „Láska na první půllitr“ nebo „Češi myslí na jedno“ (vydařená jazyková hra před jedním fotbalovým mistrovstvím). Hezkou hříčkou je i slogan „Ze skal do skla“ pivovaru Rohozec či „Procvič si hrdlo“. Haf.