LX.: Pivní trendy

Bertíkova Pivní Hlídka LX.: Pivní trendy (nejen) české a pivní industriál pražský 

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a širého okolí. Tentokráte něco nudné statistiky o spotřebě pivka a trendech u nás i cizině. A též nostalgická připomínka starých pražských pivovarů.     

Nesporné je, že se ČR stále pyšní největší spotřebou piva na osobu. Činí kolem 150 - 160 litrů na osobu a rok, což je skoro 2x více než třebas v USA. A bratři Slováci na tom nejsou o mnoho lépe. S přesnějšími údaji je ale potíž a na www nelze spoléhat. Vrr.

Jakási britská marketingová firma uvádí, že se ČR v roce 2009 vypilo 160 l na osobu (v roce 2008 dokonce prý 161 l). Mezi státy v TOP 10 řadí osm evropských zemí, včetně tradičních Irů (110 l), Rakušanů (109 l) a Němců (107 l). Celkově ale spotřeba v Evropě stále klesá, v celosvětovém měřítku však naopak roste. Meziročně se zvýší až o 2 %. Největší růst spotřeby v roce 2009 zaznamenává Asie, kde se vypilo o 8 % piva více nežli v roce 2008. 7 z 10 litrů pivka vypitého v Asii přitom mají na svědomí Číňané. V Latinské Americe táhne spotřebu hlavně Brazílie, která je ostatně i čtvrtým největším producentem piva na světě.

A co hlásí ČSÚ? V prosinci 2010 oznamuje, že Češi v loni vykouřili a vypili o něco méně než v předchozích letech. Češi (a možná i Moraváci) roku 2009 vypili především méně piva, jehož průměrná roční spotřeba na osobu klesla o 3,8 %. Ze 156,6 l v roce 2008 na 150,7 l za rok 2009. Takže pro rok 2009 platí údaj 160 l (LN 9. 12. 2010 na s. 15 operují s číslem 159,3 l u ČR a 75 l u Slovenska) nebo 150,7 l? Věřme staťáku. Haf.

Ze stejného zdroje dodejme, že nižší byla loni spotřeba pivka, naopak u lihovin a vína mírně vzrostla. Pokles konzumace piva souvisí s tím, že Češi kvůli krizi a rostoucím cenám piva začínají preferovat balené a méně navštěvují hospody. Tuzemské pivovary loni vyrobily o 6 % méně piva než v roce 2008. Na každého Čecha v roce 2009 v průměru připadlo 177,6 l vypitého alkoholu, což je o 3,1 % méně než v roce 2008. Nárůst ale vykázala kategorie 40 % lihovin, kde se spotřeba loni zvýšila o 1,2 % z 8,1 l v roce 2008 na 8,2 l. Češi vychlemtali i více vína, u kterého spotřeba vzrostla o 1,2 % z 18,5 l (2008) na 18,7 l. Pro úplnost - spotřeba alkoholických nápojů v ČR na osobu a rok (v l): 2001 = 181,3; 2002 = 184,4; 2003 = 186,4; 2004 = 184,6; 2005 = 188,1; 2006 = 184,3; 2007 = 185,8; 2008 = 183,2 a 2009 = 177,6.

Rok 2010 se stal pro české pivovarnictví jedním z nejhorších za poslední dvě dekády. Přestává být pivko naším tekutým chlebem? Spotřeba českého piva poklesla odhadem o 12 % a ani vyhlídky na rok 2011 nejsou růžové (optimisticky je prognózován propad 5 %). Očekává se zdražení energií a projeví se i vládní škrty. Začátkem roku 2010 došlo ke zvýšení spotřební daně o 33 %, což v kombinaci s krizí způsobuje propad trhu. Dopad zvýšení daně byl větší než působení ekonomického poklesu (propad v roce 2009 činil 9 %). Jaké však jsou výsledné efekty zdražování piva pro stát? Vrr. Švejkovinou je též to, že pivo a destiláty jsou spotřební daní zatíženo, leč víno nikoli. Přesto, že jeho výroba je daleko levnější než u kvalitního piva. Blbost, lumpárna, lobby nebo snahy pohřbít tradiční český produkt? Asi od všeho něco. Vrr.

Problémem se stal taktéž dovoz levného piva. Dříve k nám bylo importováno ročně 200 - 300 tis. hl, a to vesměs kvalitních značek. Odhady pro rok 2010 však hovoří o ročním dovozu do ČR ve výši 850 tis. hl, kdy více než polovinu tvoří levné tzv. pivo z Polska. Jde o laciné značky obchodních řetězců. Naopak export piva (do EU, Ruska aj.) se výrazně propadl.

Rok 2010 potvrdil dlouhodobý (a smutný) trend růstu spotřeby lahvového, namísto točeného. Roste ale poptávka po tankovém, vnímaném coby kvalitnější. Narůstají prodeje ležáků a pivovary sází i na nealko-pivo. Snaží se zaujmout obaly, ale i novými příchutěmi aj. Stoupá též prodej „piva“ v plastu. PET lahve v roce 2009 tvoří 1,2 % podílu českého piva podle obalu. Sudy vykazují podíl 47,2 %, lahve 45,9 %, cisterny 2,7 %, plechovky 2,9 %. 

Přidejme hitparádu 20 zemí s největší spotřebou piva na osobu (v l na obyvatele v roce 2004, někde a někdy uváděno ovšem jako data roku 2008): 1. ČR (156,9), 2. Irsko (131,1), 3. Německo (115,8), 4. Austrálie (109,9), 5. Rakousko (108,3), 6. Velká Británie (99), 7. Belgie (93), 8. Dánsko (89,9), 9. Finsko (85), 10. Lucembursko (84,4), 11. Slovensko (84,1), 12. Španělsko (83,8), 13. USA (81,6), 14. Chorvatsko (81,2), 15. Nizozemsko (79,0), 16. Nový Zéland ( 77), 17. Maďarsko (75,3), 18. Polsko (69,1), 19. Kanada (68,3), 20. Rusko (65). Kde jsou studentské časy, kdy svatou povinností bylo chlastat proti Belgii … Už je za medailemi.

Ke globálním trendům náleží i to, že nejvyšší spotřeba piva na osobu je vedle Evropy a Severní Ameriky též v Oceánii. V důsledku historických zvyklostí jsou ale velké rozdíly i v rámci Evropy (Francie a Itálii 30-31 l,  Turecku 12 l atd.). V Africe je spotřeba na obyvatele nejnižší, výjimky tvoří JAR a Nigérie. Zrekapitulujme spotřebu na osobu (l/rok) za rok 2008: Evropa (včetně Turecka) = 72, Amerika = 60, Asie = 14, Afrika = 10, Oceánie = 69.  

Výstav piva vzrůstá v Asii během pěti let o 30 % na 572 mil. hl (s hlavní rolí Číny), čímž předstihuje Severní Ameriku (544 mil. hl za rok 2008) a Evropu (586 mil. hl). Vysoký je i nárůst spotřeby v Asii, i když z nízkých hodnot. V Evropě je největší výrobce Německo (v roce 2008 103 mil. hl) předstiženo Ruskem (114 mil. hl). Celosvětový trh s pivem roste i přes krize (v roce 2008 dosahuje 1816 mil. hl), leč pomaleji (o 1,6 % místo dřívějšího 3 % růstu).

Završme dnešní díl dalším z historických okének. Dojímáme se mužně nad průvodcem Pražský industriál. S podtitulem Technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Editoři L. Beran, V. Valchářová. Vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, 2002. A pro pořádek: ISBN 80-239-6198-5. Alternativní průvodce Prahou dokumentuje formou  hesel 321 unikátních staveb, včetně fotografií, historie, popisu i přesné lokalizace.

Zachycuje mosty, lávky, tržnice, mlýny, cukrovary, továrny, tiskárny, sklady, depa, domy, lanovku či rozhlednu. A i dvacítku - vesměs již bývalých - pivovarů.  Někde působí až překvapivě. Vzdejme jim hold třeba i trasou dle https://www.guidebeer.webgarden.cz/historie-vareni-piva/od-fleku-k-strahovskemu-pivovaru-2.html. Za připomenutí objekty stojí. Haf. 

Pivovar U Medvídků (Na Perštýně) je založen kolem roku 1400 a tak nějak funguje i dnes (https://www.umedvidku.cz). To pivovar a vinopalna U Halámků je minulostí. Založeno 1440 a výroba piva zastavena 1897. V objektu na Betlémském nám. se nachází Náprstkovo muzeum. Pivovar u Sv. Tomáše vzniká asi 1352 a vaří do roku 1951. Dnes je v Letenské ul. luxusní Augustine hotel. Na Malostranském nám. stojí dům, kde od LP 1606 působil pivovar U Glaubiců. Jeho zrušení není prý přesně známo. Pivnice tam byla znovuotevřena roku 1998. Strahovský pivovar premonstrátské kanonie je založen 1629-30 a po pauze trvající skoro celé 20. století je z něj náš oblíbený Klášterní pivovar Strahov (https://www.klasterni-pivovar.cz).

Pivovar U Rozvařilů (Na Poříčí) vařil od roku 1370 a byl zbořen 1937. Pivovar U Primasů (Štěpánská) působí od roku 1803 a zbořen je 1921. Pivovar U Fleků (Křemencova) funguje ale nepřetržitě už déle než 500 let (https://www.ufleku.cz). Zámecký pivovar (Na Truhlářce) je v Libni založen 1545-90 a zrušen 1900. A Nový pivovar v Libni (tzv. anglický),  na nám. Dr. Holého, vzniká roku 1869 a zastavuje provoz 1927. První pražský měšťanský pivovar nebo taktéž holešovický pivovar Měšťan (U Průhonu) datuje svou historii od let 1895-7 a ukončuje provoz na počátku 90. let 20. století. Aktuálně však má být v rekonstrukci.

Měšťanský pivovar na Královských Vinohradech (Korunní ul.) byl založen 1891-93 a výrobu pivka zastavuje 1942. Akciový parostrojní pivovar a sladovna (Bělehradská ul.) je zrušen roku 1960, když fungoval od období 1694-1734. Parostrojní pivovar v Košířích je zbudován 1896 a ukončuje provoz 1934. Pivovar v Michelském dvoře (Michelská ul.) vaří v letech 1850-1924. Motolský pivovar (Plzeňská ul.) je založen před rokem 1828 a zastavuje produkci 1922. Dominikánský pivovar v Braníku (Ke Krči) pochází ze druhé poloviny 17. století a výrobu skončil LP 1898. V provozu je zato pořád Akcionářský pivovar na Smíchově (Staropramen), založený roku 1869. Nefunguje ale Společenský pivovar pražských sládků (Údolní ul.), založený 1898-99. Výroba v tomto pivovaru Braník byla ukončena v roce 2007 a produkce značky Braník pokračuje v pivovaru Staropramen na Smíchově. Minulostí je i také Zbraslavský pivovar (Zbraslavské nám.), který vzniká roku 1764 a byl zrušen roku 1950. Haf.