III.: Chýně
Bertíkova Pivní Hlídka III.: Chýně aneb Žižkováci na pivních cestách
Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a přilehlého okolí. Dnes se vydáme o kousek dále a nabídneme tip na, nejenom prázdninovou, pivní turistiku do Chýně. Zklamáni nebudete.
Nejstarším restauračním minipivovarem je proslulý podnik U Fleků, otevřený roku 1499. Řadu let tady sládkuje charismatický Ivan Chramosil a flekovský tmavý 13 % kvasnicový ležák se dávno stal pojmem. Nepřetržitě se vaří již od roku 1843. Jde o pivo s charakterem, které osloví. Ostatní restaurační minipivovary vznikají až od 90. let, jejich počet se mění a v roce 2007 se pohyboval kolem šedesátky. Mají pestřejší sortiment, nabízejí piva nefiltrovaná a obvykle je možno sledovat výrobu přímo od stolu. Pivko se zde uvaří i vypije. Svět piva přibližují pivní stránky (zkuste https://www.svetpiva.cz) či kniha Abeceda piva (Večerková, H., Kiss, J., Praha, Edice ČT 2007). S páníkem neopisujeme, ale hledáme inspiraci. Představovaná zařízení však prověřujeme osobně - testováno na lidech i pejscích.
Pivovarský dvůr Chýně u Prahy (https://pivovarskydvur.cz), se stylovým českým Hojda restaurantem (podle pana majitele) byl otevřen na podzim 1992, vyhledávaná Pivovarská krčma byla otevřena 2004. Restaurační minipivovar se pyšní tím, že byl prvním minipivovarem otevřeným v Česku po roce 1989. Nalézá se čtyři kilometry od metra Zličín, na západním okraji Prahy, ale již ve Středočeském kraji. Stojí na okraji obce Chýně (naproti velkému areálu překladiště), v objektu, který byl dříve součástí hospodářských budov kláštera a sloužil k chovu dobytka. Vše připomíná stále funkční Zvěřinec pár kroků od krčmy.
Pivo se vaří klasickou českou technologií a podává se jako nefiltrované (v obecném, a nikoli zcela přesném, označení kvasnicové), a tedy mírně zakalené. Žádná zbytečná chemie, ani ztráty ingrediencí, které pivaři tolik oceňují. Roční výstav se pohybuje kolem 600 hektolitrů, část je určena pro restauraci a krčmu, zbytek je distribuován do několika restů. Na polotmavé lze narazit v obci Přední Kopanina v novém hotelu Beránek, štěstí můžete zkusit tamtéž i nahoře u hřiště U Drahušky. Na čepu prý bylo taktéž někde pod pražskou Hvězdou, v Liboci (to ale ověřeno nemáme), občas je rychle vypito v karlínském Pivovarském klubu.
V krčmě samotné jsou na čepu standardně nejméně tři pivka. Nechybí světlé výčepní 10 %, které páník osobně považuje mezi česko-moravskými desítkami za No. 1, s náskokem před Kácovem. Živé pivko báječně hasí žízeň, je šťavnaté a především pitné. Není vodové, ale svou silou neznemožňuje nadrženým bicyklistům bezpečně jich zvládnout více. Ostatně u jednoho nezůstává nikdo. Typický je voňavý 12 % polotmavý ležák, který má chuťově blíže ke světlému než k černým slaďourům. Další nabídka je vždy vzrušujícím dobrodružstvím. Okusit můžete nevšední 11 % kukuřičný ležák, jehož kukuřičná chuť je příjemně patrná. V českém okruhu Chýně jako první přišla s pivem kouřovým. Kouřová 12 % překvapí uzenou hořkou chutí s výrazným chuťovým ocasem. Zajímavé víkendové pivko nejen pro grilování. V repertoáru nabízených Dvorních piv figuruje taktéž 11 % světlý ležák, 11 % polotmavá kolařská jedenáctka, 14 % tmavý speciál, 14 % sváteční světlý speciál, 16 % polotmavý speciál; v restauraci můžete narazit i na 17 %, vaří se také další Dvorní speciály.
Útulná Pivovarská krčma poskytuje v polodvoře „staročeské posezení v zimě u krbu, v létě na zahrádce“ i „první pivní pomoc pro cyklonadšence“. Je stylová. Od dřevěného vybavení, přes originální sklo, domácí pálenky až k překvapivě bohaté nabídce specialit. Opomenout nelze využívané venkovní cykloposezení, včetně Zvěřince a vozíků s hnojem, na kterých zájemce může případně spočinout. K zakousnutí možno doporučit opulentní hotovky, nejrůznější stejky (i králičí) na řadu způsobů, ryby na grilu či úchvatné domácí uzené na prkénku s domácími okurkami. Také ceny příjemně překvapí. Ve velké restauraci s vchodem za rohem jsou ceny výrazně vyšší, ale nabídka čítá desítky opravdu fajnových záležitostí. Ostatně jde o podnik vyhlášený, vyhledávaný také různými delegacemi, k jehož popularitě přispívá i blízkost ruzyňského letiště. Nenechte se odradit přeškrtnutým logem čtyřnožce na dveřích krčmy, vychovaný pejsek (do velikosti koníka) po domluvě vpuštěn bude.
Jak ze Žižkova na Chýni? Ze Zličína busem 347 přímo před pivovárek. Nebo z Prahy-Sobína pěšmo kolem rybníku Břve. Využít lze taktéž víkendovou železnici Masaryčka - Slaný, třeba do stanice Dobroviz. Tam můžete pozorovat přistávající letadla a směřovat přes Jeneč a Hostivice. Páník preferuje kolo (ale to zůstávám doma). Pěkná je stezka z dejvického kulaťáku, do kopce přes Střešovice, na oboru Hvězda a Bílou horu. Dále směrem na Stodůlky, Zličín a pod dálnicí na Sobín, Břve a Chýni. Anebo „horem“, kolem letiště. Po trase Dejvice, Suchdol a Horoměřice. Zde v centru obce nepřehlédnete legendární masný bufet. Třeba po brutálních brabcích spláchnutých snesitelným Platanem se šlape perfektně. Pokračujete přes Přední Kopaninu, Tuchoměřice, Kněževes - Středokluky, Dobroviz, Jeneč. Přežít musíte pekelný kiláček po karlovarské směrem na Hostivice a již klidnější sjezd do Chýně. Okolí sice úchvatné příliš není, ale minipivovárek (otevřený denně od 11 hod.) rozhodně ano. Haf.