Zrzavé novosti 38

Zrzavé novosti aneb staronové aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(No. 38., sice z 31. března LP 2016 - leč z důvodu … alibisticky a ustrašeně odtajněny pro veřejnost na www až o něco později)

Konečně zase pojmenování věcí pravými jmény aneb moudrá (a hlavně potřebná) slova: „… Migrovat je lidská výjimka. To není normální … Migrovat ze své vlastní země je v podstatě nenormálnost …“ (p. V. Klaus, v pořadu Partie TV Prima 3. 1. 2016).

Pivní moudrost a recept: „S trochou nadsázky se dá říci, že neexistuje pokrm, ke kterému by se nějaký druh piva nehodil. Třeba i takový extrém, jako je žádné jídlo, tedy půst, drželi už cisterciáčtí mniši, známí jako trapisté, s vlastním postním pivem. Tedy pivo ke všemu, ale ne jen jeden druh“ (Tomáš Hasík in kulturně-společenský občasník Ferdinadovy (vy)hlášky, nečíslované, získané koncem léta 2015, s. 6). Úvodní recept bude nepivní. Leč proslulý. Proslulý Elvisův sendvič-bochník, jménem Bláznovo zlato, který má plných 8 000 kalorií. V roce 1976 si dokonce s přáteli na tento mlsný Elvis Presley zaletěl svým soukromým tryskáčem z Memphisu do Denveru. Platil sendviče za všechny. A to v proslulé denverské restauraci Colorado Mine Company. Která však už neexistuje. Sendvič prý však aktuálně lze okusit v coloradském podniku Nick´s Cafe v městě Golden. Už to ovšem prý není chuťově ono. Jedinečnost totiž zajišťoval specifický Dickinsův borůvkový džem, který se už nevyrábí. Náhražkový recept na 1 porci pro Elvise (resp. na 6-7 porcí, nejste-li Elvis) zní: Připravte 1 bochník francouzského bílého chleba, 2 lžíce margarínu, 1 sklenici jemného arašídového másla, 1 sklenici borůvkového džemu a 450 g plátků slaniny. Podélně bochník rozkrojte a vydlabejte z obou půlek střídku dle potřeby. Obě půlky z vnější strany potřete margarínem a nechte propéct dohněda v troubě předehřáté na 180°C. Mezitím plátky slaniny osmažte do křupava a zbavte přebytečné mastnoty (Jde přece o pokrm veskrze dietní!) papírovými ubrousky. Jednu vydlabanou půlku bochníku vyplňte řádnou vrstvou burákového másla, druhou borůvkovým džemem. Vyskládejte slaninu a přiklopte. K jídlu si rozhodně pusťte Love Me Tender či Jailhouse Rock. Enjoy your meal! Kterak si podomácku upéci chléb z pivka? Potřebujeme: 500 g hladké mouky, 2 lžičky soli, 1 lžičku cukru, 2 lžičky drceného kmínu, 2 lžičky sušeného droždí, 100 ml vlažné vody, sádlo a 250 ml piva pokojové teploty. V míse promísíme všechny sypké ingredience. Přilijeme vodu a pivu. Vařečkou vypracujeme hladké husté těsto. Přikryjeme utěrkou a hodinu necháme kynout. Papír na pečení potřeme sádlem a vyklopíme na něj vykynuté těsto. Pomoučenýma rukama tvarujeme do žádané podoby. Vložíme do trouby vyhřáté na 250° C. Po 10 minutách ztlumíme na 190° a dopékáme cca 40 minut. Po vyndání z trouby necháme chleba na mřížce vychladnout. Přibalme návod na hovězí krk na černém pivu ala Pohlreich. Nevychlazené černé pivko masu dodá hořkosladkou chuť a pomůže mu zkřehnout. Co přichystat? 1,2 kg hovězího krku (nakrájeného na 5 cm kostky), 6 plátků slaniny (pokrájených), 2 cibule (nasekané nahrubo), 4 stružky česneku (nasekané nahrubo), 400-500 ml tmavého piva, 120 g rajského protlaku, 4 snítky čerstvého tymiánu, 3 mrkve (nakrájené na větší kousky), 2 řapíky celeru (nakrájené na větší kousky), 1 lžičku krupicového cukru, 600 ml hovězího vývaru, sůl a čerstvě umletý pepř. Kostky masa osolit a opepřit. Slaninku na pánvi zprudka vypéct dozlatova, poté přendat do většího hrnce. Na vypečený tuk ze slaniny hodit maso a opékat ze všech stran, aby se zatáhlo. Následně maso přidat ke slanině. Na mírném plamenu na pánvi opékat mírně osolenou cibuli 5 minut dozlatova. Přidat česnek a opékat ještě minutu. Zalít pivkem, přivést k varu a vařečkou trpělivě seškrabovat do piva všechny připečeniny z pánve. Obsah přelít do hrnce s masem a slaninou, přidat mrkev, tymián, celer, protlak, cukr a tolik hovězího vývaru, aby maso bylo řádně ponořené. Promíchat, přivést k varu a nechat na mírném plamenu pod pokličkou zvolna bublat 2 hodiny, dokud maso není měkké. Občas promíchat a odebírat případnou pěnu. Nakonec odklopit a zvýšit plamen. Vařit ještě tak 15-20 minut do zhoustnutí. Vyndat snítky tymiánu a dle potřeby dosolit, dopepřit. Naservírovat třeba s bramborovou kaší. Dobrou chuť!

Svijany (BPH II.) + Rohozec (ZN 19.): Svijany 450? Brr. Rohozec Ypsilon? Brr na kvadrát. Leč takový hořký svijanský Rytíř, třebas U Rokytky (prý je to tam už tankové a prý docela pěkné) by snad mohl ujít. Ovšem (nejen) v Praze je lepších piv více, čili Svijany mají smůlu.

Kersko (BPH IX.) + Poděbrady (ZN 35.): Pivnice Hájenka (https://www.hajenka-kersko.cz) tradičně vyhlašuje celozávodní dovolenou v lednu a únoru. Dovolenou opravdu zaslouženou. Obvykle tu bývá hustý hukot skoro pořád. Naberte nových sil a těšíme se nashle po 26. únoru LP 2016! 6. března přijíždíme hned na jedenáctou. Celý předek nemilosrdné reservé, ovšem my jsme hosté V.I.P., tudíž usedáme hned pod TV. Nymburk jedenáctka standard, standardně čepují už i třináctku Něžného Barbara. Též O.K. Oproti loňsku zaznamenáváme jisté změny na stálém lístku. Např. buřt na černém postřižinském či líčka s kaší. A jehněčí krk na tymiánu, s listovým špenátem a bramborovými šiškami. Do toho hned jde spolustolovník. Ovšem ve verzi bez špenátu a s houskovými knedlíky. Maso chutná skvěle. Jezevec startuje kančí plecí s křenem (opravdu pálivým) a dijonskou hořčicí (zde opravdu dost pikantní). Poté řízečky z mladého divočáka marinované v divokém koření se šťouchaným bramborem. Řízečky delikatesní, brambory mírně dusivé. Nevadí. Vůbec. Tečku kolega spojuje dneska nikoli se sladkým, nýbrž s přepychovým chlebem se sádlem, škvarky a cibulí. Hájenka umí! Což potvrzuje i nákuk na jedenáctou 20. 3. Přijíždíme na jehněčí krk, tento však v nabídce chybí (prý se ovšem vrátí). Absentují i líčka. Místo nich bažant či zvěřinový karboš s kaší. Bažantí nožky na svíčkové s variací knedlů dost solidní. Kolega přiměřeně chválí panenkové řízky.

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): Karlínský Pivoklub, na adrese Křižíkova 17° (https://www.pivovarskyklub.com) v úterý 26. ledna zahájil letošní klubové seance klasickým programem. Tedy představením dvou nových minipivovarů. Krušnohor z Kraslic a pivovar Raven z Plzně - Bolevce. BPH opět nezmobilizovala dostatek morálně-volních vlastností k náročnému sestupu ze žižkaperku. Líný starý Jezevec raději kráčí k Sadu. Někdy příště …  Možnost nastává 23. února. Klubový večer ve znamení setkání s pivovary Bizon Čižice a Podžbánským pivovarem Mutějovice. Má prý přijít řeč i na to, zda je správně „Podžbánský“ nebo „Poddžbánský“. Akce proběhla opět bez účasti zástupce BPH. 22. března klubový večer s názvem „Život s pípou v ruce“. Hostem je jeden z legendárních pražských výčepních, mnohokrát oceněný p. Tomáš Dastych. Působící snad U Rudolfina. BPH přesně neví, neb již více jak 10 let dnešní tzv. plzeň ze zásady nepije a do plzeňských restaurací nikdy nevstupuje (Výjimku jsme učinili cca třikrát a ani nefiltrovaným Prazdrojem jsme nikterak oslněni nebyli. Naopak. A návštěva pivovarského restu přímo v Plzni? Předložený mok byl strašlivý. Bez pěny, teplý, nepitelný etc.). Hosta má přijet pozdravit i nějaký zástupce z Plzně, snad sám p. Václav Berka. Možná i se sudem nefiltrovaného Prazdroje. Tož, užijte si ho ve zdraví.

Dětenice a Český Ráj (BPH XI.) + Rohozec (ZN 19.) + Neumann (ZN 19.) + Mostecký Kahan (ZN 28.): 13. února obligátní víkendová turbotrasa do Ráje. Vezeme malého Myšáka (sl. NP) do Střehomi, na Rašovec. Ve Střehomi dávno funguje (tedy občas) pověstný výčep na hrázi. Po pravdě, nemusíme … (I když občas teče snad rohozecké, svijanské či Klášter. A lze tu potkávat i veselého známého komika p. Pepu D., který má známou chalupu poblíž, směr Plakánek a Kost). Ovšem relativně novou střehomskou hospodu testujeme až nyní. Hospůdka U zvoničky na Střehomi aneb Klubovna přátel Střehomi. Vkusně zrekonstruovaný statek, v rustikálním stylu, posezení (letní) i venku. Zařízeno jako stylová staročeská venkovská hospoda. Docela i útulno, leč rozložení stolů moc praktické není. Místa málo. Na čepu údajně Rohozec 11° a tmavý 10°. Ovšem pozor: Rohozečtí vaří v tradiční řadě světlých, mimo jiné, 10° Podskaláka (alc 4,2 %, deklarováno jako výčepní), 11° Skaláka (alc 5,0 %, deklarováno jako ležák), 12° Skaláka (alc 5,3 % deklarováno jako ležák) a v „cool“ (přesněji „vool“) řadě pro mladé Ypsilon (alc 4,6 %, deklarováno jako výčepní). Leč v mnoha podnicích to příliš nerozlišují a vše uvedené čepují jako světlý Rohozec. Ypsilona někdy jako desítku, někdy jako jedenáctku … Obsluhující chasník (nějaký povědomý ksichtík, kohosi nám připomíná) neví, co je rohozecký Ypsilon, nebo uraženě dělá, že neví. Točí však Ypsilon. Chemické zvěrstvo s odpornou kovovou pachutí, po kterém bolí hlava a vysychá v ústech. Rohozec má Ypsilon (a černé Iks), mateřské Svijany odpornou 450, Budvar svého hnusného Pardála. Vše chemické odpornosti na způsob gambáče. Never more! U zvoničky pořádají právě mini rybí hody. Rybník a sádky jsou odtud méně než 100 m, čili by to mohlo být čerstvé. Je. Rybí polévku spolustolující kolega chválí. Právem, hustá, skoro přepychová, fakt domácí. Chválí i smaženého kapra s domácím bramborovým salátem. Obé slušné. Jezevec chvíli dělá Zagorku (odporný Ypsilon Jezevce vždycky spolehlivě nas…, vytočí a rozhodí) a slečinkovsky váhá mezi lososovým tataráčkem, rybím karbošem, smaženým pstroužkem po mlynářsku a filetem na zelenině s bramborem. Nakonec volí filet. Z kapříka. Čerstvý, ujde. Leč obtěžuje hafo protivných kostiček. Pracně nimravé lovení, beztak již rozblemcané, maso ještě více nechutně rozblemtává. A místní (až moc postmoderní) talíře jsou nejenom nevhodné, nevkusné, ale též nepraktické. Čtvercové a pořád se protivně otáčí. Nicméně celkový dojem střehomská hospůdka nezanechává až tak úplně nejhorší. Spíše až možná i skoro příjemné překvapení. Ve srovnání s hrůzami okolo. Možná se i občas budeme stavovat. Ovšem to tzv. pivo! Vraťte nám starý dobrý Rohozec!  Opravdu nestojíme o „cool“ řadu pro mladé! Běžte se vycpat!  25. března o 6 P.M. startuje novou sezónu hruboskalský Hotel Štekl - naše (tuze drahá) českorájská tradiční oáza. 26. 3. premiérově brzdíme na parkovišti, kde stále vládne známý p. Novák (slávista!), hned po poledni. V sále restu jsme sami, což kvitujeme. Proměny na první pohled pouze kosmetické, za barem či v recepci. Vítáme se s veleváženým p. hoteliérem. Ovšem naše známá obsluha už tady není! Pan Láďa šel pracovat jinam, neb by již nevydržel doma s manželkou. Škoda. A pí. Ivča je dlouhodobě nemocná. Což je pro nás rána. Z velké části sem jezdíme právě kvůli obsluze. Místní povídavou mladinkou holčinu-brigádnici také sice už známe, ale ta bude pouze vypomáhat. Novou posilou je p. Zdeněk. Změny nás šokují natolik, že stolujeme pouze asketicky. Sýry se splzovské farmy, kolega obligátní krupičandu a posléze soupravu vídeň & sacher s tuplovanou šlehačkou. Vše jako loni. Včetně rohozecké světlé dvanáctka a černé třináctky. A dokonce by dnes bylo i z čeho vybírat ohledně krmě: Třebas zvěřinová sekačka i pečená kačena - s cenami ještě akceptovatelnými, do dvou stovek. Vídeňský řízek však za tři kila, candát už za CZK 359, jehněčí za CZK 449 a telecí ještě o chlup dražší. No, změny personálu nás fakt nepotěšili. Kam budeme jezdit? Asi Hájenka …

Pivní literatura (BPH XIV.): Žlutá miniknížečka Dieta pro muže, pijícího pivo, víno a alkohol (Jameson, G., Williams, E., Hodkovičky, Pragma 2015. ISBN 978-80-7349-448-3) nese podtituly „Nízkokalorická dieta“, resp. „Jak zhubnout pomocí minimální silné vůle. Také doporučeno pro abstinenty“. Prý se prodalo 2 400 000 výtisků. Nečekáme samozřejmě žádné zázraky, ale jisté překvapení knížečka vyvolává. Neobsahuje fakticky vůbec nic! Jediná informace zní: „Jezte denně méně než 57 gramů sacharidů“ (s. 17 rec. publ.). Jinak pouze marketingové kecy, rádobyvtipný kreslený humor a stránky tabulek s obsahem sacharidů. Receptů a rad minimálně. Knížečka červená (ve vazbě měkké, žlutá je tvrdá) se jmenuje Dieta pro ženy pijící pivo, víno a alkohol (Jameson, G., Williams, E., Hodkovičky, Pragma 2015. ISBN 978-80-7349-455-1) nese podtituly „Originální Low-Carb dieta“, resp. „Jak zhubnout pomocí minimální silné vůle. Také doporučeno pro abstinenty“. Od žluté se liší pouze podtitulem a textem na zadní straně přebalu. Žlutá: „Shodil jsem 7 kilo během měsíce a jediné drinky, které mi chyběly, jsou ty, které jsem rozlil“. Červená: „Shodila jsem 7 kilo během měsíce a jediné drinky, které mi chyběly, jsou ty, které jsem rozlila“. Jinak jsou totožné!  Soupravu doplňuje publikace standardního formátu Kuchařka k dietě pro lidi pijící pivo, víno a alkohol (Cameron, R. W. a kol., Hodkovičky, Pragma 2015. ISBN 978-80-7349-468-1). Ta se skví podtituly „S doporučenými víny ke každému jídlu“, „Vhodné též pro abstinenty“ a „Prodáno 2 400 000 výtisků ve 13 jazycích“. Tady už nějaké recepty naleznete (Dokonce jsou jich uvedeny desítky, z různých oblastí a některé i docela zajímavé), ovšem zakoupit si i dvě výše zmiňované pidiknížečky je zbytečným vyhazováním peněz. BPH se nechala napálit. To publikace 100 nejlepších malých a středních pivovarů je o něčem úplně jiném - vizte níže.

Strahov (BPH XV.): Už několik let sledujeme strahovský Klášterní pivovar jen z povzdálí. Nějak chybí příležitost, i vůle, se na Strahov vyšplhat. Až 4. 3. kolem půljedenácté (otevírají už od deseti) jedno rychlé. IPA. Luxusní. Kromě klasiky šenkují též Masopustní Porter 16°.

Pivní toulky Žižkovem (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII. etc.): Na žižkaperku, na škroupáku, zkrátka doma, U sadu (https://www.usadu.cz) počátkem ledna teče i Herold 14° IPA. Minulá várka před pár týdny nás zaujala daleko více. Tento moc vydařený a vymazlený není. Nechutná nám. Páni Matuškové zase (nepřekvapivě) nemají Raptora a proto na čepu zase zaskakuje pouze Apollo Gallaxy. Objevuje se Gambrinus 12° nepasterizovaný. Prý nový a „plná síla“. Fuj, ani omylem. Ovšem zaujme, že toto Géčko je o CZK 4 dražší, nežli tzv. plzeň. Poněkud nepochopitelné. Ovšem, samozřejmě nemusíme chápat všechno. Leč na odbyt jde. Lednové prodlouženě-víkendové speciality zpočátku včetně urostlého pstruha, s lupínky mandlí a především s krkovicí s listovým špenátem a grilovanou zeleninkou. V půli ledna prodloužený víkend zvěřinový. Bažant na divoko se zelíčkem, mocná zvěřinová kotlíková gulášovka, kančí hambáč (nejvíce láká tuctové hosty), svíce z jelení kýty, dančí medajle, lovecký gulášek s bramboráčky i zvěřinová klobáska. Pro V.I.P. kulichy protekčně též luxusní zaječí (zahraniční) běhy na smetaně. Plus karlovarský knedlík. Děkujeme. 11. 1. hodně, hodně nepovedená várka Sádka. Jakýsi polotmavý, s nasládle-nakyslou, podivnou příměsí (Snad prý měly namzrnout kvasinky?). Fakticky nepoživatelný. Pro jednou to přežijeme. Od 12. 1. už jistá náprava, leč loni nám šmakoval Saďour nějak více. Nějaký šlem tam letos někdy zůstává. Od konce ledna už vše O.K. Od 14. 1. na sadovském čepu chvíli potrkává Bizon. Bizon 14° APA (alc 5,7 %). Tedy přesně Americký Aparát, jak stojí na vtipné retro-etiketě. Hořký, fajnový, šťavnatý, veselý. Skoro až rajcovní. A silný. Hodně silný. Z repertoáru Pivovaru U Bizona Čižice, na Plzeňsku (https://ubizona.eu), místně k mání též IPA v lahvi. Freedom IPA s děsivě obludným vyobrazením holubice se snítkou v zobáku (obsah přitom asi úplně špatný nebude). Kýč jako prase a pravý orgasmus pro pomatené dobroděje, lidumilné sluníčkáře a profesionální vítače (v Německu zvané Gutmensch, jinde označované pozoruhodným termínem liberální internacionalista), fanatické korektní pokrokáře i celou „humanistickou mafii“ (František Ringo Č. výše uvedeným trefně říká „dobrose…ové“). Tedy rozhodně opravdu nic pro nás. My mnohem raději malůvky jiné. Nekavárenská a buranská BPH má mnohem, mnohem raději novou sérii (z globálně známého mistrova cyklu „Zvířátka obdivují …“) na téma migrantů ze štětce mistra Ringo Čecha. Obdivujte třebas základní dílo „Praotec Čech vítá uprchlíky“ (https://www.blesk.cz/galerie/celebrity-ceske-celebrity/483265/frantisek-ringo-cech-znovu-sokuje-vaginou-to-je-jeho-obraz-praotec-cech-vita-uprchliky?foto=0) či výstižné zobrazení „Radujte se Čechové! Jsou tu uprchlíci!“. Pro korektní genderovou vyváženost neopomeňme a doporučme též drsně realistický výjev ze života „Lekce němčiny pro uprchlíky“ (https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/375210/frantisek-ringo-cech-maluje-pro-blesk-lekce-nemciny-pro-uprchliky-je-opravdu-sila.html). Sluníčkaření je dřina! Sluníčkářští morální imperialisté, trpící spasitelskými komplexy, už toho napáchali opravdu dost. Never more! Pro intelektuály a lumpenkavárnu přidejme odkaz na vizionářský mistrův obraz „Budoucnost EU (dle Bosche)“ volně zhlédnutelný na https://www.ringo-cech.cz/detail/budoucnost-eu-dle-bosche. Zpět k Sadu. Další várka lahviček Freedom IPA  pro změnu s etiketou coby viktorkou v U.S. barvách. Což je o něco snesitelnější. Nás daleko více těší, že 16. 1. se k večeru na sadovský čep navrací famózní mistr Raptor. S Raptorem jde všechno lépe! A když k němu přikusujete grilovanou krkovičku, nemá to chybu. Život je fajn! Raptor rychle vypit a zase pouze Apollo. Caramba! Konec ledna ve znamení zabíjačkových specialit. Chválíme jednoznačně hlavně milý rypáček na ovarovém prkénku, přesněji prkně. K tomu polotmavá Masopustní 13° z Vysokého Chlumce. Jistý úspěch zaznamenává, nás neoslovuje. BPH polotmavá obecně nemusí. Hodně jako Démon, zkrátka démonická. To další comeback Raptora počátkem února je onačejší káva. První víkend únorový přináší, mimo jiné, studený jazyk na prkénku plus mističku čehosi velmi, velmi silně neobvyklého. Červeno-fialový pohyblivý rosol. Badiánový dip. Zajímavé, leč úplně bez chuti. Jen se zlověstně třese a třese, a nutkavě připomíná pověstné amarouny od Návštěvníků. Na stěně za sadovským výčepem nově stylově zavěšeno několik úzkých dřevěných prkének s otvory, konkrétně čtyřmi nebo šesti. Profesionálně zpracováno, úhledné, po každé straně opatřeno vkusným kovovým domovským štítkem. Nejde o nástroje na trestání hostů, např. nevychovanců, kteří nepozdraví a ani na zřetelný pozdrav nikterak nereagují (což je dnes, bohužel, návštěvníků drtivá většina). Jde o stylový instrument k servírování panáků. Někde byl podobný (např. na staré malšické Rejdě) vybaven i bicyklovým zvonkem na přivolání repete. Diskutujeme, zda je nutné do otvorů dávat lihoviny ve skle. Zdali není stylovější je tam přímo nalít a z díry vylemptat. Někteří z nás prý dokonce ještě pamatují, že ve starých hospodách (třebas éry c. a k. typu Jedových Chýší) byly v dřevěných stolech vyvrtány prohlubně, do kterých byla přímo servírována polévka. A lžíce visela na řetízku, přidělaném ke stolu. Staré pořádky byly dobré pořádky! Sadovské prodlouženě-víkendové řízkování (od 11. 2.) doprovází na čepu jakýsi speciální Kozel 10° (prý kvasnicový a opravdu zakalený) a především mok Rudý gentleman. Rudoch IPA 14° z Všeradic. Překvapivě bytelně tmavý (Vinnetou se asi hodně opaloval), na světle však do tmavo-jantaro-červena. Plný, hořký, dobrý. Vynikající. Ovšem hned vedle něj teče nedostižný Raptor. Velkorysé řízkování přináší řízek králičí (s kaší), milánský (s parmazánem), řízky dančí, jehněčí, obligátní obří medvědí tlapu (krkovice s česnekem) a řízek kovářský. Kovářský řízek je porce vskutku pro pracovité a obrovité kováře. Řízek jest to vepřový, potřený hořčicí a veskrze napěchovaný cibulí, marinovanou v pivku. Náplň dodává šťavnatost a říz. K tomu brutální nálož domácích hranolek a párek červených beraních rohů. Hranolky v Praze BPH zásadně nekonzumuje, čili čestná výjimka. Spokojenost převeliká. Steakové hranolky jsou ve skutečnosti obří hranoly, chutné, ba dokonce přímo vynikající. Tady je cítit, že opravdu jíte brambor. Děkujeme. Opulentní zážitková gastronomie v doprovodu párečku divokých Raptorů, přesněji dětských Raptoříků (Od jisté, arytmické, doby Jezevec pije výhradně a pouze pivka malá. Již navždy). Pa-rá-da. Což lze vcelku prohlásit též o krkně na kari s papričkami první víkend březnový, i když naložení v kari dělá maso protivně sušší … (takže namísto 1 s hvězdičkou pouze 1 mínus). Koncem února doráží na sadovský čep ležák Vilém z Jinců. Návštěva Jinců (Rodinný pivovar Vilém) nás ondyno příliš neoslnila. Naopak. Světlý ležák je takový obyčejný, leč silný. Hořkost minimální. To IPA z Jinců, ochutnaná z petky, by mohla být zajímavější. Hořká. Leč prý to nebyla IPA, nýbrž polotmavý ležák. Zmatky kolem piv z Jinců nikterak neřeší ani jejich www stránky - prý v přestavbě. K tomu k Sadu dovezli jedenáctku Vilém svrchně kvašenou. První dojem? Ne moc povedená pšeničná osmička. Hodně, hodně slabé, přímo vodové. Druhý dojem? Nějaká hořkost tam asi bude. Ovšem celkově hodně, hodně zvláštní. Ba divné, tedy přesněji hodně nepovedené. Tuze nedobré. Ovšem sklo (i erb) mají jinečtí vkusné, včetně bucláčků. Lepší hodnocení zalouží i Vilém IPA. Průměr, na Matušky nemá. O půli března opět deficitní Raptor, a tentokráte pání Matuškové poslali Californii. Plzeňští dodali new polotmavý Gambrinus. Limitovaná série, speciální dvanáctka. BPH však nemusí ochutnat úplně všechno.  Sad - v zelenobílém - tradičně slavil Den sv. Patrika. A k dispozici především mladým jest nová vychytávka. Úhledné dřevěné prkénko na dva panáky s šikovným úchytem na mobil, včetně kablíku - vymazlená souprava k pořízení selfie. 20. 3. postavena sadovská zahrádka, tj. začalo oficiálně jaro. Na čepu tmavý únorový Ale z Lužin. Speciál Oliver (alc 5,9 %, 16-17°). Barva černá, vůně překvapivě hodně, hodně ovocná. Skoro matuškovská. Chuťově ovšem připomíná flekovské. Hodně, hodně zvláštní mutant. Nezaujal. Sadovské Velikonoce letos dietnější: hráškový krém, jarní salát, králičí stehno, kuřecí stehno a jehněčí kýta na červeném víně a rozmarýnu, bramborovo-špenátové pyré s medvědím česnekem. Tradičně i zelené pivko, červené chybí jako loni. Tedy jihlavský zelený 14 % Velikonoční Krasličák, vařený už šestým rokem. Ovšem Sádek se ke konci března bolestně kazí. Proměnlivá (ne)kvalita. Změnit dodavatele? Další várka už celkem v cajku. Na samém přelomu března a dubna začíná téci Cvikov 11°. Asi bude k dispozici dlouhodoběji, neb nahrazuje kmenový Klášter. Cvikov není sice tolik kyselý, leč dost nevýrazný. Ba nijaký. A speciál Rebel 14° IPA? Slabý průměr. Každý pivovar by neměl zkoušet vařit úplně vše za každou cenu. A IPA české pivko není. 

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): „Zakousněte se do naší krasavice a poznejte bestii“ je slogan Chilli Pointu (www.chillipoint.cz). Prodejna s restaurací. Po podepsání kontraktu (o přebrání veškeré zodpovědnosti a rizik z konzumace) lze okusit za CZK 890 orig Černou perlu. 300 g marinovaný steak z hovězí svíčkové na kosti s morkovou omáčkou, ragú z chilli papriček a sezónní zeleniny. Steak jemně marinován s chilli Carolina Reaper a tepelně upraven metodou Sousvide. Zeleninové ragů výrazně doplněné o papričky Bhut Jolokie, Habanero a trošku Škorpionka. Vše zalité lahodnou morkovou omáčkou, připravenou z hovězího morku a …. papričky Carolina Reaper. Média referují o údajné síle papriček 2,2 miliónů SHU. No, ta síla se nám nějak nezdá (milióny SHU jsou dost podezřelé, asi extrakt). Nedílnou součástí pokrmu má být panák vodky i sklenka mléka, určení k rychlému odbourání kapsaicinu. A samozřejmě taktéž speciálně upravené plivátko s potřebnou zásobou ubrousků. Jako dárek, po úspěšné konzumaci, získává odvážlivec členství ve zdejším Klubu přátel žehu! Instituce Chilli Point se nalézá na haveláku, v centru. Havelák, resp. Kotce moc dobře známe z burz z doby Komančů. Chilli Point má nahoře prodejničku, pardon chilli shop a dole rest. V prodejničce na regálech něco pálivostí (čekali jsme pestřejší nabídku), za počítačem dívčina. Jinak nikdo. Dívčina se o kupujícícího nezajímá ani v nejmenším (25. 1. 2016 kolem čtvrté). Jezevec se naivně domnívá, že se něco o pálivostech dozví, neb přece prodávající v chilli shopu musí rozumět pálivostem více nežli on samotný. Což není vůbec žádný problém. Realita je jiná. Na pastách či omáčkách české popisky a hodnoty statisíců až milionů SHU. Podezřelé. Invenční názvy typu „Jauvajs“ či „Pálíto“ etc. obecně též příliš důvěry nebudí. Zde je v oblibě název „Bestie“. České produkty (kterými jsme se už napálili) či české přebaly? Buďme upřímní, naše pořád krásná vlast není právě ideální k pěstování třebas Habaner. Čili opatrnost je na místě. Dotaz, zda u vystavených omáček jde o produkty neextraktové či extraktové (s přídavkem kapsaicinu) však budí veliké překvapení. Přitom toto rozdělení je zcela běžné, a ani laický Jezevec s ním nikde jinde neměl nikdy žádné problémy. Dívčina zjevně o produktech netuší zhola nic. Odpovídá: „Já nevím, jaký extrakt máte na mysli. Já nevím, jestli jsou extraktový, ale jsou všechny pálivý“. Po chvíli však vítězoslavně vyhrkne: „Voni jsou z papriček“. Ohledně složení zcela bezelstně odpovídá: „Já přeci nevím, co obsahují. To byste si musel přečíst“. Některé sympaticky vyhlížející kapesní lahvičky jsou přitom pidi-miniaturní a nápisy opravdu rozluštit nelze, ani kdyby byla k dispozici silná lupa. Důvěryhodností tento podnik rozhodně nepřekypuje. Jezevec má dobrou náladu a furiantsky zakupuje za CZK 105 červenou lahvičku „Omáčka Habenero, velmi pálivá“. S papouškem. Trochu pouťové a na pohled trochu laciné. Dtto na druhé straně ve slovenštině. Vyzkoušíme, uvidíme. Leč trochu více profesionality by to chtělo, vážení Chilli Pointáci … Omáčka Habanero ovšem špatná není. Naopak. Nekomplikovaná papričková chuť, pálí vcelku solidně. Dost dobrá. P.S.  V sokolovském Permonu uvařili Don Habanero Pale Ale 16°. Na uvaření 30 hl pivka bylo použito 5,5 kg papriček. Leč údajně výtvor nijak zvlášť dramaticky nepálí.

Bizarnosti a (nejen) pivní prasárny (BPH LI.): V minulém díle zazněla info o prosincové akci Pivoklubu. 1. 12. 2015 okolo padesátky odvážliců (ke kterým BPH nepatřila) zkoušelo cool trend zvaný crossover. Míchání různých piv. Lednový PBA přináší i „vítěze“. Na prvním místě se umístila (s náskokem) kombinace ovocný lambic (Lindemans Pecheresse) + IPA (Primátor IPA). Stříbro: ovocný lambic + abbey ale (Westmale Dubbel). Bronz: čokoláda (Opat čokoládový) + ovocný lambic. Pan Aleš Dočkal správně, v podtitulu zprávy, konstatuje, že „ … ti pivaři už fakt nevědí, co by …“. Sice trendy a cool, leč není to trochu zbytečné? Hlavně u dobrých piv. Pro nás, staré (ultra)konzervy, jasná prasárna. Cool nebo vool (čti vůl)?

Únětice (BPH LVIII. + LXVIII.):V Únětickém pivovaru (www.unetickypivovar.cz) ještě v minulém roce uvařil sládek p. Jan Lumbert masopustní speciál Bock světlou až polotmavou 16°. Únětický bock („boček“) je světlou variantou nazývanou maibock nebo helles bock, zlatavé až měděné barvy. Chuť má být výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se má projevit jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo. Bock byl naražen na Masopustu v Roztokách a Úněticích, a to o sobotě 23. ledna. Masopust tradičně zahrnuje i Masopustní průvod na Holý vrch a zpět, a samozřejmě následnou Masopustní veselici. I zkraje roku 16 se toho v Úněticích děje dost. Namátkou 20. února zabíjačka, ke které vyhrává harmonikář Pepa Baštýř. 19. března má být naražen první jarní speciál - Jarní Jantar polotmavá 11,5°. Uvařen ve spolupráci s p. Ivanem Chramosilem. Tedy bývalým (a stále, a již navždy, legendárním) sládkem od Fleků a dlouholetým přítelem p. Vladimíra Černohorského. Dále v pivovaru začali instalovat osm nových ležáckých tanků, abych v létě byla jistota, že doba zrání pivka bude dostatečná. A aby zbýval prostor na nějaký ten speciálek. Chystá se výroční na 14. května. Únětičtí získali ocenění Zlaté koruny v rámci pivní soutěže České a moravské pivní koruny - Nejlepší craft pivovar 2016. Ocenění si váží, neb jde o další důkaz, že se daří plnit odkaz vrchního sládka p. Černohorského. Dej Bůh štěstí! Více o soutěži vizte https://www.pivobierale.cz/article.php?id=2077. Roztocká Zvířátka (www.zviratka.eu) jsme ve druhé polovině roku 15 hrubě zanedbávali. 14. ledna 16 však opět od Suchdola pochoduje trojmužná hlídka. U Zvířátek praská v kamnech, tradičně útulno. Jako na horské boudě. I když atmosféra tentokráte spíše hustší. I kočičák se zpočátku skrývá. Na čepu ČH Páter, ČH Borůvka, Úňky 10° i 12° a Clock 16° Zlatý prasátko 2015 Belgian IPA od Řemeslného Potštejnského Clocka. Únětická dvanáctka výživná, dobrá, plnotučná. Desítka bleďoulinká bledule. Svrchně kvašené světlé speciální, nepasterizované, nefiltrované Zlatý prasátko dle referencí laskomina (16 % EPM, 6,6 % vol, 11 EBC, 60 IBU). Prý zlaté barvy, bílé pěny a lehce zakaleného těla. Kořenitého aroma, které se mísí s vůní tropického ovoce. Středně plného sladového těla a středního řízu. V chuti se má hezky snoubit typické kořenité a jablečné tóny belgických piv s výraznou hořkostí a ovocností chmelů Mosaic a Bravo. Náš ryze subjektivní dojem? Brr. Olejovité, husté, hnusné. Zlatá barva? Ani omylem, kalné bahno. Bílá pěna? Ani nejmenší stopy. Něco kořenitosti v chuti-nechuti je. Mok silný a nechutná nám vůbec. Zvířátkovským údajně došla žebra i jehněčí, tudíž k mání vlastně jen něco uzenin. Takže buřtíky z udírny, dnes s chudou oblohou. Upřímně - výlet ke Zvířátkům nás tentokráte nenadchnul. Včetně cesty. Busem z Dejvické je to opravdu utrpení. Příště bude (snad) lépe.

Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): Pivo, Bier & Ale (www.pivobierale.cz) No. 55 (prosinec 2015) je ve znamení především podrobných info o Výročních cenách PBA 2015. Mnoho, mnoho kategorií, mnoho oceněných, podrobné zprávy i fotografie. Za všechny připomeňme bezkonkurenčního vítěze kategorie Český pivní patriot. Je to charismatický p. Ivan Chramosil, který plných 44 let sládkoval U Fleků. Což je světový rekord. Nefalšovaná legenda. Dej Bůh štěstí! V dalších rubrikách namátkou z obsahu: degustace bavorských pšeničných piv leicht, obsáhlé popovídání s vrchním sládkem od Bernarda, pozvánka na Pardubický Porter (i do Karibiku!), reportáž z Velkých Popovic, něco reklam, pozvánek, upoutávek, zmínek o fenoménech craft či crossover, o kampani proti chlastu za volantem, o víkendové kuchařce pro muže či profi článek o filtrování. A recenze publikace K. Altmana Praha u piva, se kterou nás PBA předběhla (Knihu máme přes rok a vlastní recenzi pořád jenom chystáme). A rozhovor s textařem legendárních Bluesberry, nejenom o Hanspaulce a neméně legendárním Houtyši. V No. 56 (leden 2016) může p.t. čtenář nalistovat: pozvánku na festival minipivovarů na brněnském veletrhu Salima 2016, degustaci světlých českých speciálů (vítězí Novoroční speciál Herold, propadá Vánoční speciál Krakonoš), představení „opravdu rukodělného“ Pivovaru Podlesí, zprávy o dobrých časech Pivovaru Hubertus, výročí pivovaru Erdinger Weissbräu, recenze publikací 101 Beer Days Out a Dějiny piva (od Jaroslava Večerníčka Nováka, 2. vydání. Praha, Albatros Media 2015 - vydání první kdysi BPH podrobněji představila), fotohistorii náchodského pivovaru, fotoreportáž z pokračování rekonstrukce Černokosteleckého pivováru, užitečný podrobný kalendář pivních událostí roku 2016 doma i světě, tipy (a recepty) belgické pivní kuchyně, povídání s ředitelem chmelařské rodinné firmy Brelex a představení české odrůdy ječmene stylového jména Francin. Co lze nalézti v PBA No. 57 (únor 2016)? Anketu 37 pivovarů ohledně výstavu (nejmenší z uváděných má Pivovar Zhůřák, který v roce 2015 uvařil 108,8 hl), rozhovor se sládkem Primátora, představení Pivovaru Ikkona, výsledky 33 nejlepších tuzemských „craft brewery“ mezi celkovým jejich počtem 303 (Zlaté pivní koruny berou, mimo jiné, Strahov, Matuška, Únětice, ale i Zvíkov …, Všeradice či Hostivar jsou bronzoví), poučné, pěkné a hlavně inspirativní povídání o Brdech a pivku (též s cyklotrasou Praha 6 - Hostomice), zasvěceného průvodce průvodci (i pivními mapami) po bavorských pivovarech a pivech, test „Německá města a jejich pivní styly“, recenzi osvědčené české kuchařky a v neposlední řadě obsáhlý rejstřík ročníků 2011-15 (trochu nepochopitelně v únorovém čísla, leč na překvapení u PBA jsme už dobře zvyklí). A poslední slovo o zachování tradice Slavností piva v Táboře. P.S. (1) Výzvou zůstává chotovinský superhořký Chernobyl (AIPA, 16,4°, 120 IBU). Nutno okusit! Nějaké chotovinské má být stabilně vždy na čepu pražské pivnice Dno pytle (Vinohradská 63). Čepovali prý i fenomenální Punk IPA od BrewDog. Nutno otestovat! Leč otevírají, bohužel, až od 17. Na nás pozdě. Od 5 sedíme konzervativně U sadu. Tradice je tradice a porušit se samozřejmě nesmí a ani nemůže. P.S. (2) Připomeňme, že „craft brewery“ jsou pivovary „řemeslné“. Dle https://www.hauskrecht.cz/craft.html: „Craft breweries vznikají koncem 80. let v USA jako odpověď na vysoce koncentrovaný a unifikovaný pivní trh, na kterém je chut´cizím pojmem a většinu značek lze konzumovat jen v podchlazeném stavu. Své výrobní provozy označují názvem „mikropivovar“, který byl poprvé zmíněn v roce 1975 v Anglii. Svůj způsob vaření piva - pro odlišení od průmyslového - nazývají řemeslným (craft) …“.

MMX (BPH LXXII.) + Třebáň (ZN 16.) + Všeradice (ZN 17.): V MMX netradičně pěšmo, před polednem 31. ledna. Ono by to nakonec při stávajícím nezimním počasí šlo i na bicyklu, leč Jezevec se cití již starý na furiantské projížďky v kalendářní zimě. U výčepu bleskové malé MMX IPA. Bodlo, dobré. Za CZK 250 nákup knížky 100 nejlepších malých a středních pivovarů (Jindřich, V., Koláček, Y. L., Spáčil, D., Praha, Bondy 2015. ISBN 978-80-88073-09-3). Vychází ve spolupráci s SPP - Sdružení přátel piva. Pivovary vybíral p. V. Jindřich (obchoďák Prazdroje, Krušovic, Platana a Kláštera, který aktuálně spolupracuje s kuchařem p. J. Sapíkem na kombinacích pivka a pokrmů). Každému pivovaru či pivovárku je věnována dvoustrana, s krátkým (a orientačním) představením, historií, sortimentem (obvykle bez bližší specifikace), zajímavostmi apod. A fotografiemi. Pivovary a pivovárky jsou rozděleny do oblastí „Praha a okolí“ (včetně Antoše, Chýně, Dětenic, Broum, Kácova či Prčice, a samozřejmě Únětic), „Morava a Slezsko“ a „Plzeň, Jižní Čechy a ostatní“ (včetně i Zvíkova či Pivovaru Labuť i Litoměřického pivovárku Koliba). Přehledné, sympatické, doporučujeme. V MMX pěšmo i 18. února. Opět jedno bleskové malé. MMX IPA. Opět fajn, bodlo. Bláznivé počasí. 17. 2. sníh, 18. 2. slunečné jaro, sucho, bezvětří. Škoda, že bicykly zůstaly ve stáji.

Pivotéka Slavíkova + Korunní (ZN 19.): O žižkovské pobočce instituce Pivo a párek těsně nad Sladkovským náměstím víme již hezkých pár měsíců. Teprve 8. 2., něco po poledni, poprvé testujeme. Prostředí útulné, čisté, stylové, sympatické a rozlehlejší nežli v centrále na Korunní. Aktuální nabídka točeného zahrnuje Velkopražskou 12°, třebíčský superspeciál Cornel 12° a Bakaláře 12°, za studena chmeleného. Právě začíná týden Rakovnického piva a po chvíli je nabídka obohacena ještě o tři položky. Tož Bakaláře, a za studena chmeleného! Bakaláři fakt vzorně načepovaní a samozřejmě do orig skla. Výtečně vychlazení, s příkladnou čepicí pěny. Veliká pochvala. I s chutí spokojenost. Hořcí, pitelní. K tomu párek hovězích párků. Též spokojenost. Tři druhy hořčice a jeden kečup k dispozici formou couvertu grátis. No, hořčice i kečup by mohli mít fajnovější … Na závěr rakovnická Medová 14°. Hutnější, silnější. Med moc patrný není (jako např. u medového speciálu z litoměřické Labutě), jen větší síla a oblá nasládlost. Fajnové Bakalářské popolední. Nejlepší však byla prvotřídně profesionální obsluha. Bohužel je tu dnes poprvé a pouze na krátký záskok za kamaráda. Škoda. Nicméně žižkovskou pobočku Pivo a párku doporučujeme. Leč nespleťte si vchod! A to není žádná pr… O tu můžete totiž rychle přijít, pokud vstoupíte do sousedních dveří. Pověstný (prý po celém světě) Club Alcatrac. Prý dost rozlehlé podzemí s všelijakými vychytávkami pro pány, kteří jsou na pány. Údajně i drsné vězeňské cely, ordinace aj. Snad se tu i natáčí. Kdo zná Policejní akademii 1 etc., moc dobře ví, co čeká v baru Modrá ústřice ... P.S. V představeném zařízení Pivo a párek k dispozici též profesionální autodráha & etc.  

Kočky (ZN 30.): 21. února v pravé poledne na stojáka malou Světlou kočku a malou Tmavou kočku. Kde? U dvou koček, na uhelňáku. Světlá není úplně marná, leč dneska mírně postrádá říz i hořkost. Nemá ty pravé (kočičí) gule. Tmavá hodně do kávova. Fajnová, studená, pitelná.

Litoměřice (ZN 37): Litoměřický Biskupský pivovar u sv. Štěpána už navařil a šenkuje tři své spodně kvašené nefiltrované světlé ležáky: Štěpána 12°, Děkana 11° a Vikáře 10°.

Pel-mel ze zrzavého světa (aneb pár pivních drbů a frků, které p.t. čtenářstvu možná unikly): Běchovičtí hasiči pijí pivo kombajnem! Dobrovolní hasiči z Běchovic jsou dobrá a veselá parta. Dospělí slaví i soutěžní úspěchy a připravují též klání s dorostem. Sranda akcí je pověstný běchovický pětiboj, včetně pití piva tzv. kombajnem. Jde o týmové vypití tupláku piva metrovým brčkem a zalití panákem rumu. Minipivovárků je už dnes tolik, že ztrácíme přehled. Opravdu pouze namátkou třebas v centru Budějic, na České, vaří Beeranek. V baru Singer Pub. Na náměstí ve Vyšším Brodě funguje pivovarská pivnice Pajzl u Jakuba. V létě včetně domácí kuchyně. Pivko Trautenberg, ze vznikajícího pivovárku v Malé Úpě, mají nabízet už v  zimní sezoně 15/16 areály společnosti Mega Plus. V pochmurné době je potřeba dělat si drobné radosti. Vyzkoušejte Pivní šampon Original Chodovar. Perfektní. Podrobněji vizte https://www.chodovar.cz/id1062cz-pivni-kosmetika.htm#kosmetika-pivni-sampon. Ježíšek na Vánoce dopravil také Dárkový balíček Pivrnec. Vcelku vkusná krabice obsahuje pivní koupelovou pěnu světlu, pivní sprchový gel a pivní toaletní mýdlo. Výrobce: Mediabox Slaný (www.bohemiacosmetics.cz). Svijany chtějí stavět pivovar v Gruzii. Pobočku mají už i na Slovensku. Růst pro růst … aneb prachy jsou až na prvním místě („Prachy, jenom prachy nečekají. Jen po nich sáhneš, a už Tě mají …“). Sympatickou násoskou (pardon, korektně genderově vyváženě - násoskyní) roku 2015 se stává s přehledem jezevčice, kterou nalezli na pláži v polském přímořském letovisku Rewal. Spala totálně nalitá ve společnosti sedmi prázdných pivních láhví, které si pravděpodobně sama šikovně otevřela. Ochranáři jezevčici pojmenovali Wandzia a nechali dva dny vystřízlivět. Dej Bůh štěstí! Kvůli EET chce šéf ANO zlevnit čepované pivo. ČSSD chce naopak levnější mléko či chleba. Jistě, návrh p. Babiše je populistický, leč populismus není pouze nadávka. Jak se snaží namlouvat diktatura politické (hyper)korektnosti. Ať žije zdravý rozum i zdravý vox populi! Čepované pivko nějakou podporu konečně zaslouží. BPH podporuje pokles DPH u točeného! Ono by se to do konečné ceny promítlo asi jen hodně, hodně těžko, ovšem po dlouhé době alespoň náznak podpory čepovaného a českých hospod. Babiš for premier (lumpenkavárně natruc)!