LIV.: Sedlec

Bertíkova Pivní Hlídka LIV.: Sedlecký slon a The Prague Beer Museum 

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a široširého okolí. Tentokráte zase kapitoly z tisícileté historie Městské části Praha - Suchdol. A též něco referencí o new pivním veledíle z Dlouhé.   

Suchdol si zasluhuje další závažné informace ze své bohaté historie. Sprostě krademe stránky https://www.praha-suchdol.cz a mírně je komentujeme. O pivku a hospodách tam ale mnoho nestojí. I o nich se však dočtete v poutavé, a chvályhodné, knížce Vladimíra Laštůvky Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce (Praha, Scriptorivm 1999. 214 s. ISBN 80-86197-04-2). 49 kapitolek (původně určených pro suchdolský časopis), s předmluvou, reprodukcemi i foty, zajímavých a čtivých je. Leč místní pivko Suchdolský Jeník trestuhodně opomíjí. Vrr.

Nejstarší útvary zde vznikají za starohor. My se zaměříme na mladší období čtvrtohor. Osídlení nejstarší v celé Praze. Vegetace, výskyt zvěře, prameny na úpatí Kozích hor (hřbetů). Nálezy valounové industrie stáří 300 000 let, z doby bronzové (únětická kultura v Tichém údolí), bronzy kultury knovízské v Kozích hřbetech nebo náramek z keltského pohřebiště. Suchdolský dvorec zakládají Přemyslovci (stejně jako blízký Sedlec) v 10. století, v poslední fázi vlády Boleslava I. či na počátku éry Boleslava II. Na cestě Praha - Levý Hradec. Na kopci nad Vltavou. Přemyslovci věnují Sedlec koncem 10. století klášteru Ostrovskému. Suchdol prodávají v 11. století svatojiřským benediktinkám, které jej vlastní do roku 1421. Čítá asi 100 - 110 obyvatel. Ve 14. století náleží Sedlec pražskému proboštství. Do husitské revoluce pak strahovskému klášteru než jej přebírá Staré Město pražské. Dále se coby majitelé střídají správa kostela Panny Marie na Louži, Týnský kostel a pražské probošství. Z  majitelů Suchdola nejvíce obec pozvedává rod Sluzských, s historií je spjat též rod Budovců.

Koncem třicetileté války je Suchdol, i se statkem, vypleněn a vypálen. Švédi bojují s císařskými rejtary na poli Na rybářce. Zde, v zahrádkářské kolonii v Drsnici, o pár let později (30. 9. LP 1975) padá DC 9 a poslední díl seriálu Sanitka je o tom ... To už pamatujeme. V roce 1679 Suchdol kupují emauzští benediktini a podrží jej až do roku 1930. Na konci 17. století řádí i tady mor. Na morovém hřbitově je postavena (1704) a později kaple sv. Václava, v Sedlci kaple Nejsvětější Trojice (1725). K památným stavbám náležel, kromě budov statků, zájezdní hostinec Na Chumberku, zvaný dle pruského generála Humperta z prusko-rakouské války. Pro místní U Urbanů. Přežil hodně, zlatokopecká restituční 90. léta ovšem nikoli. Vrr.

Známý je Trojanův mlýn i zvonička (1846) na Starém Suchdole. Ve druhé polovině 19. století panství suchdolské vzkvétá za Brandejsů. Na dvoře nachází útočiště M. Aleš, který tu vytváří nejkrásnější díla, zejména cyklus Vlast. Sedlec pozvedávají nájemci F. J. Maser, J. B. Labler (též kronikář) a F. V. Pštross, průmyslník i první český starosta pražský. Koncem l9. století se tady rozvíjí průmysl, zejména cihlářský (F. Herget) a vzrůstá počet dělnictva. Ve druhé polovině 20. století vyrůstají mrazírny. Suchdol byl od založení zemědělskou obcí. A nic na tom nemění ani vyhořelá továrna na mýdlo a sirky ve Spáleníku v 19. století, ani krátká existence fabriky na žiletky ve 20. století. A tudíž se Suchdol stává historicky přirozeným centrem zemědělského vysokého školství v Čechách. VŠZ funguje od roku 1961, roku 1995 se přejmenovává na ČZU (leč opravdová Univerzita byla a je v Praze však pouze jedna, tohle vždy bude hnojárna). Po roce 1989 je postavena první česká bezbariérová ZŠ (některé části příznačně zvány Dachau) a jiné náměstí obšťastnila veleúděsná „dominanta“ - hotel Wienna. Od roku 1990 je území Sedlce připojeno k Suchdolu, s nímž nyní tvoří samostatnou městskou část Praha - Suchdol. Součástí Prahy se Sedlec stal již roku 1922. Suchdol však až LP 1968.

Roku 1880 vyrůstá na Suchdole třetí hospoda U Hálků (U Šíchů), později též podnik V ráji, od roku 1907 i s jevištěm v sále. A do Ráje se přemisťuje buňka místních socanů. To když branický pivovar nestydatě zdražuje půllitr ze 6 na 7 krejcarů, a když U Hálků odmítnou ultimátum, aby pivko brali odjinud. Druhá hospoda suchdolská stávávala ve Dvorské ul. č.p. 9. Při budování čtvrtě Budovec (původně Na Rafandě), poblíž budovy akcízu při vstupu do Prahy, si staví dobově vyhlášenou hospodu podnikatel L. Kopřiva. A jeho vnuk se stává hercem ... Ve 30. letech pivko točí i Petržilka v Roztocké (U háje), Matýs v Příčné, U Dudáků na dnešní Internacionální. A na Budovci Materna a po něm Gaisl a U Hladíků na Kamýcké. Koncem roku 1939 obec vykazuje 642 obytných domů, 4 031 obyvatel a 10 hostinců. 

Sedlec (Selc) bývával vyhlášeným výletním místem, a to zejména po vybudování trati z Prahy do Podmokel v letech 1848-50. Hostinec tady prý stával již LP 1600. A na počátku 20. století  přibývá další hospoda pro cihláře a vozky (Později zvaná U mrazíren alias U báby. A i námi, a nejen námi, navštěvovaná. Leč v porevolučním běsnění zaniká). A u trati též hotel U lva či sousední U kapitána (hostinec Václava Kapitána se smíchovským). A vedle staré hospody V oule, u řeky na Podbabské (též pamatujeme), v katastru sedleckém figurovalo celkem šest hospod. Tedy ještě Válkova Na Dolině s kinem a Libosad. Místní podniky prosluly i coby hodinové. Ostatně bdělí a ostří tuchoměřičtí jezuité hodlali nemravnou dámskou obsluhu a  nejstarší podnikání vyslídit na suchdolském Chumberku již v 18. století.   

Největší atrakcí Selce ovšem býval, mezi tratí a Vltavou, železobetonový chobotnatec s restaurací U slona v útrobách. Po schůdkách, přes přilehlý „bunkr“, bylo možno vyjít až do hlavy, kde se též nacházely stoly. Sochař Karel Nováček (žák Myslbekův) dílo vytváří pro reklamní účely Pražského měšťanského pivovaru na výstavě Obchodní a živnostenské komory na pražském výstavišti LP 1908. Výstava je uspořádána k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Na hřbetě nese tři velké pivní sudy (s nápisy Pražan, Ležák, Primátor) a patrona pivovarníků sedícího na nich. Po skončení výstavy slona od pivovaru za 15 000 K kupuje hostinský Šenk (U lva). Má splácet z vyčepovaného pivka. Do začátku I. SV splatil 6 000 K. Slon ale přichází o patrona a posléze i o sudy. Kolem roku 1920 slona se zahradou kupuje hostinský Pivoňka (z hotelu California, neboť J. Pivoňka v USA opravdu pobýval).

Slon se rychle stává atrakcí cestujících projíždějících vlakem. Začíná se ale rozpadat. Nejdříve mu upadly zčernalé kly a počíná se drobit chobot opírající se o písek, poté i uši. Ke zkáze přispěli vlasovci, kteří ho na konci II. SV z oken Californie vesele odstřelují. Břicho Pivoňka sice opravuje, na zadek však již nedochází ... A soudruzi fakt nepomohou. LP 1969  Pivoňka umírá a je rozhodnuto o likvidaci. Trosky slona jsou odstraněny v roce 1974.  Vrr. 

Spojit konzumaci s pivní kulturou prý možno v baru-pubu The Prague Beer Museum (https://www.praguebeermuseum.com). V Dlouhé, č.p. 46. Otevřeno od 10. září, každý den od 12 do 03. Majitelem je jakýsi Se Padilla z Kalifornie. Inzeruje výběr z produkce 30 malých a středních pivovarů, včetně pivních speciálů i přemnoha koktejlů. Nové chutě hodlá přiblížit Čechům i turistům. Značky se mají přitom pořád obměňovat. A na konci měsíce se chystají výprodeje v akcích „Noc vyprazdňování sudů“. Důraz má být kladen na historii a informace o složení piv. Slibovány večírky se sládky, pivní hry, zprostředkování historických poznatků o pivku a o pivovarech nebo prohlídky pivovarů a pivních lázní. Tzv. pivní speciály z nabídky viz https://www.crestcom.cz/tiskove_stredisko/files/download/147/Pivni%20specialy.pdf. 

A na vlastní oči? Hlodá osten pochybností. Jako mnozí se i my centru vyhýbáme. A cizozemce rádi nemáme. A zbohatlické U.S. fiškuse, kteří nás chtějí poučovat o pivku už tedy vůbec ne. Podnik má prý nabízet klasický interiér pivního baru, prý s přátelskou, neformální atmosférou. 80 míst k sezení a více než 30 míst u baru a v létě i zahrádku. V luxusní Dlouhé podnik nejdříve míjíme. Překvapuje. Luxus to fakt není. Temnější a kosmopolitně neútulný. S historií pivek v menu. 30 píp. Leč žádné bomby. Bernard, Polička, hojně od K-Brewery. Snad Matuška ... A nevaří se. Jen studený fast food. Ochotný, leč přiteplalý personál se pisklavě omlouvá, že se teprve rozjíždějí. A tudíž na www čepovaná pivka zatím nemají. Cvičně klopíme Svijanského Rytíře (též přiteplalý) a  mizíme do Dejvic. Na kroužkovaný budvárek.   

Nicméně, proč ne. Nebylo by ale lepší zbudovat poctivou normální českou hospodu namísto všech těch pivních barů, muzeí, samoobslužných výčepů a obdobných novodobých hovadinek? V Žatci děsí chmelnice na rozhledně, v Brně zase čepují na padesátimetrovém jeřábu ... Lidé to prý chtějí. Kulový! Nabídka dělá a formuje poptávku, ne naopak. Vrr. Haf.