Aktualizace XXI.

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(z 1. června LP 2010)

Černá Hora (BPH I.): Černohorská pivka jsme v máji hrubě zanedbávali. Vlivem mizerného počasí jsme smutně odložili cyklonávštěvy roztockých Zvířátek. Za vše může Eyjafjallajökull. A což až začoudí Hekla a Katla …! Nevýdělky leteckých společností, cestovek a obdobných institucí turistického byznysu rozhodně neoplakáváme (ba právě naopak), leč prostoje našeho milého velocipédu nás dost štvou. Vrr. Též žižkovské Království (www.kralovstvi.com) jsme navštívili méněkrát než bývá měsíční průměr. Vše snad O.K. Sortiment pivovar naštěstí ještě  drží. Což je fajn. A samozřejmě místní slivovička, nejen po ránu je pro zdraví prospěšná. Haf.

Svijany (BPH II.): Drobná reklamace na svijanský lahvový otevírák ze svijanské prodejny u svijanského pivovaru. Magnet pevně drží na ledničce, leč otevírák se nezadržitelně řítí dolů. Není to první případ. Trocha Chemoprénu Extrem vše napraví. Nicméně - Číňané, lepte lépe! Vrr. Na milém Žižkově, pod nemilou věží, na škroupáku, U sadu (https://www.usadu.cz) první víkend májový ještě v akci „Nudle trochu jinak“. Položky sice i zajímavé (nudlové placičky, thajské nudle, těstovinová rýže etc.), leč my těstoviny moc nebaštíme. Okusili jsme jenom indické jehněčí na širokých (českých, sladkých) nudlích notně sypané koriandrem a citrónem. Ušlo, ale s rýží (nikoli jasmínovou !) by bylo mnohem lepší. A v kombinaci s černohorskou pšenicí Velenem nás zasytilo, ale i brzy protáhlo. Velen stále na letáčcích inzerován coby „Primátor - kvasnicové“ a bohužel i pořád v jeho skle. Vrr. Na čepu totiž nedávno, a načas, vystřídal náchodský Weizen. Ferdinand 12 % se pozdržel déle a tak světlý ležák Olivětínský Opat 12 % (alc 5,0 %) tekl opravdu až od Svátku práce. Na broumovských hořkých pivkách moc rádi ulítáváme a p. Jardovi Noskovi upřímně palce držíme. Nicméně Bittery či Pepřáky (nejlépe kvasničáky) jsou ještě o notně notný kusanec lepší. Pro pořádek zrekapitulujme, že na čepu nyní Svijanský Máz 11º (CZK 32), Kozel 10º (CZK 28), Prazdroj (CZK 33), Koutská speciál tmavá 18º (CZK 38 za 0,4 l), Klosterman polotmavá 13º (CZK 32), pšenice Velen (CZK 33), nealko Radegast Birell (CZK 30) a na pípě poslední vždycky nějaká dvanáctka v rámci tradičních procházek pivním sadem. V půli měsíce přichází na řadu nefiltrovaný světlý ležák Sklepák (alc 5,0 %) ze Strakonic. Nevýrazný, průměrný průměr. Druhý víkend připlul losos. Na červeném víně, s fenyklem, v alobalu a sýrové omáčce, v jemné bramborové polévce. Studený marinovaný ala Gravad Låx s hořčičnou omáčkou osvěžil, avšak čerstvého kopru mohlo být více. Též lososový závin s bylinkami a mandlemi přelitý jemňoulinkou omáčkou Vellouté delikatesně potěšil. Následná gastroakce (čtvrtek - neděle) přináší rolády. Husí, krůtí, sedlácká vepřová, ďábelská hovězí, sýrová studená a galantina kuřecí - vše s věru rozličnými přílohami. Pokračuje prodloužený víkend ve znamení jelena. Jelení nudličky na pánvi, gulášek, kýta po revírnicku na hříbkách, studené mleté koule, kousky na víně (slušné, nasládlé přiměřeně a skoro gulášovité). A divoká jehla hajného Robátka s pikantní švestkovou omáčkou a brusinkami. Na atraktivní šibeniční konstrukci. Chutné měkké maso, příjemný sós v misce i výborné obě omáčky-zavařeniny v zavěšených mističkách. Tleskáme, děkujeme a moc vzpomínáme na podobné šibenice a kančí jehly-šavle v restaurantu Šárka na Džbánu. Tam bývávalo moc fajn ... Jelení jehlu jsme museli zkusit i podruhé. Opět vynikající a spolu s dubnovým jehněčím kolínkem z dejvické Budvarky zatím jídlo roku 2010. Potěšení a radost. Haf. V sadovském procházkovém pivním potoulání na hokejové semi- i finále nastoupil Žatec Premium. Světlý ležák zlatisté barvy s 4,8 % alc. Dá se kousat, i hořčí je a s předlouhým příjemným chmelovým dozníváním. Na Žatec překvapení. Příjemné. Že bychom brzy vyrazili do kdysi pyšného i husitského Žatce, do muzea, na pivko? Haf. U (bejvalejch) vyndanejch, ve strmé Krásově 13, skončil na čepu G. Mocně chválíme. Neměl tady ani vůbec začínat. Jeden z odvezených soudků G se ale po pár dnech neuvěřitelně vrací po vzoru Lassie či Gora. Byla to ale poslední předsmrtná křeč. Haf. Takže již na čepu naštěstí čisté svijanské trio Máz, Knížák a Kněžna. Ale pořád se něco děje ... Vrr. Nad Knížetem se začínají stahovat mráčky. Nejde moc na odbyt (sami to nezachráníme !), nezřídka se kazí a tudíž též vrací. A s jeho kvalitou i chutí to v poslední době není bůhvíjaké. Vrr. A vedení firmy začíná spekulovat. Třebas, že zkusí protivínské. Alespoň na volné pípě. Načas (nebo Nečas?). To jsme snad p. Vilémovi již razantně rozmluvili. Méně znamená více - z podniku pivní bar (s prostorem pro řadu různých pivek a patřičnou péčí o ně) nikdy nebude. A s K-Brewery se jděte nejméně vycpat! Dejte na volný čep kofolu či malinovku. Rozhodně neproděláte. Leč hlavně ponechte nám milovaného Knížete-Knížáka! Dvounozí i čtyřnozí Žižkováci sepisují petici. A zakládají pivní odbory. A rádi půjdou do stávky. Generální. Řecké (U mnohých by se ovšem nepoznalo, že stávkují. Nedělají totiž nikdy nic. A tudíž bude naprostou nezbytností nosit na krku viditelné označení „Stávka“ - pozn. Bertíka). A půjdeme třebas i do revoluce. Již ládujeme zrezlou Auroru. Haf.

Budvar (BPH VI.): V Orig Budvarce (https://www.budvarkadejvice.cz) kroužkovaný ležák  osvěžující a pitný. 24. 4. velmi. A coby speciální supernabídka velice mile překvapilo jehněčí kolínko se šťouchaným bramborem, listovým špenátem a rozmarýnovým přelivem. Výtečné! Báseň. Symfonická. I česneku bylo dostatek. Zatím jídlo roku 2010 (a i zvíkovský bůček s domácím pecínkem se bude muset hodně snažit). 28. 4. kolínko opět luxusní. Leč na talíři vše naaranžováno již méně atraktivně a kůrčička tentokrát o něco méně vypečená. Nicméně již žádné fňukání nad zdejším inovovaným jídelníčkem. Vše odpuštěno! I když: kdyby ta rýže nebyla proklatě jasmínová, kdyby krkovička nebyla nesmyslně devastována gulášem, kdyby byl sušší řízeček raději dřívější prorostlou krkovičkou ... Vrr. 10. 5. kroužek bezmála luxusně přepychový a bifteček biftekový, pravý a povedený (pouze průměrný smetanový brambor si však propříště odpustíme). V žižkovské New Myslivně s Formankou (https://www.restaurace-myslivna.com) obvykle stále poklidný a obvykle i neurážející průměr. Leč kuchyň jde stále mírně dolů a za chvíli ji již budeme ignorovat zcela. 21. 5. tzv. roštěnka stará a tuhá. A hlavně knedlíky (všechny tři) k segedínu musel kolega vrátit - ukrojitelné a poživatelné nebyly. A personál nafrněný a ani slůvko reakce. O omluvě nemluvě. A byli jsme opět jedinými hosty. Vrr. Nicméně bývá zde totální klídek (kromě občas ryčnějších a nesnesitelně přemoudřelých buranských socanských funkcionářů či ještě depresivnějšího ódésáckého kindermanagementu z místních buněk, resp. radnice). Ale kroužek se tiše a pravidelně tady konzumovat zatím obvykle dá. Třebas 15. 5. ve zcela liduprázdném podniku potěšil. Nicméně v Dejvicích je - vždy a nesporně - mnohem říznější i vymazlenější. Jakožto i všechno ostatní. Namátkou 24. 5. v Dejvicích kroužkovaný ležák = božský mok i božský lok. Radost ze státního podniku. Haf.

Nymburk (BPH IX.): Natura Viva v Lysé - coby tradiční a symbolická předzvěst prázdnin - je zase tady. A zase tudíž rok pryč. Utíká to stále rychleji a rychleji. Vrr. Asi něco bude na tom, že čím je tvor starší, tím vnímá běh času rychleji. Metabolismus se zpomaluje a tak např. aby se vzpamatoval z jednoho jídla, trvá mu to déle a subjektivně toho méně daleko stíhá (Jsem již ve veteránské kategorii na výstavách a Páník Jezevec taktéž již mnoho pamatuje, mnoho přečetl, mnoho snědl i mnoho vypil ... Zatím to stále ujde, ale ... Vrr - pozn. Bertíka). Jak letošní Natura zabodovala? Vlastně zase jako obvykle. Opět středa - neděle. Dr. Cáb s kořalkami, dobré pivko nymburské, černohorské a hanušovické, grilované pokrmy etc. Nově zvěřinová „restaurace“. Za naší návštěvy ovšem nabízí pouze frankfurtskou polévku a tři obyčejné klobásky. Po zvěřině ani vidu, ani slechu. Vrr. Letos jsme Naturu dokonce první den otevírali, celkově výstava trochu menší než jindy a hlavně počasí na draka. Takže za rok. Haf.

Chodovar a Žižkov (BPH XX.): Skončil Řev Bořivojky (https://revborivojky.cz) definitivně? V dubnu ani květnu žádné číslo nikde dostupné nebylo. Osobně sice s jejich „předplatným“ a s komunikací s redakcí nejlepší zkušenosti nemáme, nicméně měsíčníku jsme fandili. Vrr. Pro pořádek: už před časem skončila v Jagellonské ul. Žižkovská pivní galerie. Pro ní nepláčeme. Nepláčeme ani nad katastrofálně ubohou úrovní tzv. pivnic na Husitské ul. Vlastně dobře jim tak! Proč ale kazí renomé výborných českých piv malých producentů? Koutská hospoda U slovanské lípy točí koutské pivko, které je tak dobré, že vlastně ani moc zkazit nejde. Ale to prostředí vevnitř i na ulici, asociální hosté, resp. nepřizpůsobivé místní obyvatelstvo a hlavně humusuidní kuchyň. Neskutečně. Vrr. Merenda nahoře a dole obvykle prázdná. Nabídka pivek sice pestrá, ale méně je mnohdy fakt více. Nechodíme, neláká nás to tam vůbec a víme, že nepřicházíme o nic. Vedle ukrajinsko-chýňský výčep Pivovarský dvůr Chýně. Pár měsíců jsme podnik nenavštívili a naše nejčernější vize se naplnily. Notně prořídlý jídelní list a hlavně vedle chýňského nabízí i „Pilsner“ a „Kozel“. Tam už nepáchneme ani náhodou. Tahle prznit pivo má být trestné! Vrr. A co věčně přejmenovávaný podnik U Šůvinky (https://www.svetpiva.com) proti radnici? Nabídka na www stránkách oslňující, ale spolehlivé reference praví, že část piv je obvykle nutné vracet. Jsou nepoživatelná, stará, zkažená. Vykašlete se na desítky druhů a točte jedno, dvě dobrá stabilně. Pak budeme chodit i my. A nejenom my. Vrr.   

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): Troška opakování úvodem neuškodí. Stupnice pálivosti bývají různé. A práh bolestivosti u různých lidí je taktéž různý. A někteří producenti (jako CaJohn´s) třebas obvyklé SHU jednotky záměrně vůbec neuvádějí. V internetovém obchodě na https://www.paliveomacky.cz používají stupnici od 1 do 10 + + +. Stupeň pálivosti 1 = 0 - 100 SHU, 2 = 100 - 500 SHU, 3 = 500 - 1 000 SHU, 4 = 1 000 - 3000 SHU, 5 = 3 000 - 5 000 SHU, 6 = 5 000 - 10 000 SHU, 7 = 10 000 - 20 000 SHU, 8 = 20 000 - 30 000 SHU, 9 = 30 000 - 50 000 SHU, 10 = 50 000 - 100 000 SHU, 10+ = 100 000 - 500 000 SHU, 10++ = 500 000 - 1 mil. SHU a ďábelsky extraktová třída 10+++ = nad 1 mil. SHU. Sladká paprika má 0 SHU. Paprika je celá, neředěná a nepálí - neobsahuje žádný kapsaicin. Tato látka dráždí  receptory bolesti v ústech, které jsou odpovědné za pocit pálení. Taková paprička habanero má pálivost již kolem 300 000 SHU. Roztok musí být tedy 300 000 krát naředěn vodou, než je kapsaicin nedetekovatelný.  A jak jsou na tom jiné druhy papriček? Pimento, Pepperoncini = 100 - 500 SHU, Santa Fe Grande = 500 - 1 000 SHU, Poblano/Ancho = 1 000 - 1 500 SHU, Rocotillo = 1 500 - 2 500 SHU, Jalapeño = 2 500 - 5 000 SHU, Chipotle = 5 000 - 10 000 SHU, Serrano/Manzano/De Arbol = 10 000 - 30 000 SHU, Cayenne/Tabasco = 30 000 - 50 000 SHU, Piquin/Chiltepin = 50 000 - 100 000 SHU, Habanero/Scotch Bonnet/Birds Eye = 100 000 - 350 000 SHU, Red Savina Habanero = 350 000 - 600 000 SHU, Naga Jolokia = 800 000 - 1 mil. SHU, čistý kapsaicin = asi 16 mil. SHU. Jiní uvádějí sice čísla někdy trošku odlišná (sr. též předchozí AJPKD), leč pro ilustraci a srovnání tato postačí. A školometsky zopakujme, že SHU jednotky, resp. tzv. Scovilleho stupnice k měření pálivosti se jmenuje po W. L. Scovillem. Americký chemik roku 1912 přišel s metodou kvantitativního srovnávání pálivosti papriček - Scovilleho organoleptický test. K měření bývala nutná paprika, voda a cukr. Paprika se smíchá s vodou a cukrem a dobrovolníky se ochutná. Pokud roztok pálí, naředí se vodou a opět ochutná. Proces se opakuje až do stavu, kdy roztok už nepálí. Stupeň naředění odpovídá číslu SHU (kolikrát musí být roztok naředěn, aby alkaloid kapsaicin již nebyl detekován chutí). Nové produkty i oblíbené stálice od https://www.habanero.cz stále přepečlivě testujeme. Samozřejmě na lidech. A vše přepečlivě zanášíme do deníčku chillifila. A copak nového doputovalo? Z Brna, od https://www.paliveomacky.cz, hned čtyři kousky. Těšili jsme se na pálivé hořčice (dokonce přes 10+), ale tyto aktuálně skladem nejsou. Tedy alespoň hořčici mírně připomínající středně pálivá (stupeň 6) omáčka od kostarického výrobce Iguana. Iguana Gold - Island Pepper Sauce. Hlavní ingredience: papričky Cayenne a Habanero, hnědý cukr, ocet, mrkev, sůl, cibule, okurky, kukuřičný škrob, hořčice, kmín a jiné koření, česnek. Představována coby omáčka s výraznou vůní po kmínu a hořčici mísící velmi zajímavé chutě. Díky kombinaci čerstvé cibule, česneku, mrkve, okurek, hořčice a aromatického koření nedosahuje sice velké pálivosti, ale má být zaměřena spíše na gurmánský zážitek. Vhodná prý úplně na vše. Hodnocení: povedená čalamáda. Hustá, téměř pastová, silně zeleninová, na nás příliš česnekové agresivní slanosti a kmín registrujeme až při delším příjemném doznívání. Zvykáme si ale a hodnotíme coby dobrý průměr chuťový i pokud jde o pálivost (subjektivně cítíme možná i více než 6). Určité zklamání z Captain Thom`s Thai Monkey Hot Sauce (středně pálivá, 6) od USA Captain Thom's. Složení: Teriyaki omáčka, ananasová šťáva, voda, cibule, koření, wasabi, Thai papričky, arašídové máslo, česnek. Dost neskromně avizována jako: „Naprosto geniální omáčka, která se může pochlubit řadou ocenění: 2009 Golden Chile Winner, 2009 Fiery Food Challenge Winners - 1. místo v kategorii Asian Style a 2. místo v kategorii Chile Specific. Omáčka pro milovníky chutí Asie s arašídovým aroma. Při ochutnání Vás ihned zaujme chuť sóji a cibule, následovaná chutí arašídů, česneku a v závěru náznakem sladkosti z ananasu ... omáčku lze doporučit všem, kteří hledají něco odlišného, než jsou klasické pálivé omáčky ...“. Poslední věta nelže, opravdu jde o cosi odlišného. O pálivosti nemůže být vůbec řeč a chuťově sójovka (s oříšky). I když zřejmě asi vychytaná, zajímavá a nepříliš sladká. Termín geniální bychom však určitě nepoužili a v lednici nám vydrží asi dlouho. Ale nakonec, pročpak ne? Konečně jsme získali Marie Sharp's Grapefruit Pulp Habanero (výběrové žluté papričky Habanero, grapefruitová dřeň, cibule, limetková šťáva, ocet, česnek a sůl). Od Marie Sharp z Belize, z podniku na úpatí Mayských hor. Exotická, středně pálivá omáčka (7), jejímž základem je grapefruitová dřeň a žlutá Habanera. Složení se nezaměnitelně odráží ve specifické barvě, chuti i vůni. Vzhledem k mírně ovocné chuti má být vhodná na kuřecí maso či mořské plody. Omáčka je přesně taková, jakou jsme očekávali. Velmi jedlá a chutná (chuť není ovocná mírně, ale silně), svěží, jemná, tekutá, kvalitní a ostrá (7 nejméně). Bombová radost! Chválíme a užíváme si. Závěrem i něco silnějšího. Scovilla`s Dragonfire Beast Killer, stupeň 10. Z Naga Jolokia, soli, ananasu, vody, kyseliny octové, kakaového prášku, extraktu z ananasu. Od německého výrobce Scovilla, náležející do série Dragonfire - tedy omáček extrémně pálivých. Nicméně Scovilla `s Dragonfire Beast Killer je jediným zástupcem řady, který je vyráběn bez extraktu kapsaicinu. Coby přírodní omáčka s příchutí kakaa. Hustá, přesto tekutá, krvavě tmavší, mocná a zahřívající. Kakao patrné zpočátku jen slabě, leč příjemně. Převažující chuť papriček, doznívání delší - kakaově-ananasové. Pálivost není přehnaná, leč přehnat se to samozřejmě nesmí s dávkováním. Asi bude náležet k našim předním favoritům. P.S. Chilli papričky mohou být též i velmi chlípné, a to nejenom  Red Peter, zvané též Penis Peper. Moc pěkný dárek třebas pro oblíbenou tchýni či ještě oblíbenější manažerku z háku. Koukněte na https://www.paliveomacky.cz/clanek/chlipne-chilli-papricky-2.html. Ale až po 22 hodině! Haf.

Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.): Tragikomické tetrahopové mediální a marketingové šílení „našeho“ Prazdroje pokračuje. Objevují se stále další srdceryvné (a především drahé) inzeráty na nichž nájemné - a prodejné - síly pateticky lkají, že údajně „zasvětili život vaření poctivého českého piva“. Zvláště v případě G je to hodně úsměvné (spíše smutné). Poctivě naředěné! Kdyby alespoň přiznali, že dnešní život zasvětili prachům až na prvním místě. A přestali českému pivku a českému pivovarnictví konečně škodit. Vrr. Kampaň nezůstala bez odezvy. Nastal rozkol mezi pivovarníky. Kdo z toho bude profitovat? České pivko a čeští pivaři nikoli. Žatecký pivovar již vystoupil z Českého svazu pivovarů a sladoven. Protestuje tak proti chování a výrokům Plzeňského Prazdroje, který cíleně poškozují ostatní členy svazu. Aktivity Prazdroje tímto mají být v rozporu se stanovami a pivovar by měl být ze svazu vyloučen. Nařkl totiž konkurenční firmy, že používají nestandardní suroviny a sám se pasoval do role jediného „poctivého“ producenta tradičního českého moku. Nestydatost! Prazdroj ale neplní ani další ustanovení svazu, včetně neochoty ohledně zveřejňování výstavu. Nebylo by už konečně načase poslat „vlastníky“ Plzeňského Prazdroje, tzv. TOP manažery a všechny obdobné šibaly tam kam patří? Což tahle znárodnění? Bylo by už načase. Vrr. Pokračujeme v tažení proti skutečným náhražkám a všelijakým podvodným šididlům, ke kterým tetrahop zřejmě ale nepatří. Někteří ovšem tvrdí, že není chmelový, leč silikonový (Nedělají se z toho nakonec i umělá prsa?). Vrr. Nicméně stále platí: Naučme se říkat NE! STOP nadspotřebě a nekvalitě na úkor kvantity! Bojujme proti náhražkám! Například pomocí farmářských trhů, jak to počala sympaticky činiti Praha 6. První březnové byly ještě menší, zkušební a totálně přeplněné. Zájem vzbudily ale fakticky obrovský. 10. 4. podruhé pod visačkou „Tradiční farmářské trhy na Kulaťáku“. Tento díl již připravenější. Na větším prostranství, vcelku zorganizovaný, procházet již celkem šlo (i se čtyřnožci), fronty mnohde sice pořád značné, ale rychle ubíhající. A návštěvníků přes 15 tisíc. Na čtyři desítky úhledných stánečků se skutečnými sýry, skutečnými uzeninami (namátkou davelské či starý dobrý gothaj fy Klepiš), pečivem, zelím, ovocem, květinami, mošty, uzenými rybkami (Pozor přitom ale na Miličín! Kdo zná, dobře ví o čem je řeč!), opečenými i syrovými pravými českými bramborami ... Vše čerstvé, nechemické a chutí skutečných. Prodávat tady smějí prvovýrobci, farmáři, zemědělci či pěstitelé a především a hlavně žádní překupníci a zlodějští dealeři. A nepřekvapivě se všechny produkty ani nemusí ostentativně chlubit obskurními euro-bio-certifikáty. Opečená vorařská klobása - davelská - je lákává a asi fakticky masová. A prý tyto pečou i U Fleků. Špekáček prvorepublikově zvoní i voní a takový rohlíček jsme neměli léta. Ani tmavá klobáska babiččina k zahození jistojistě není. Haf. Kozí syrce hutné i chutné. Z Boršic od sv. Antonínka dovezla firma ŽU%SY (= ovocný lihovar) sadu kořaliček a likérků značky Žufánek. Připravených dle rodinných receptur. Tajných. Ořechovka (coby prý žaludeční likér, 35 %), višňovka (slaboulinká s pouhopouhými 20 %, maximálně na pečení či do pohárů pro batolata), ucházející (ale hrubší) hruškovice, slušná pivní kořalka (přepalovaná ze šestnáctky Janáčka), brutální absint etc. Minipanáčka na košt, s sebou v milé placatičce. Chybívá ovšem pivko. Citelně. Pouze jednou byl přítomen nápis Ferdinand na jednom stánku, leč tento jako jediný pustě prázdný. Snad někdy příště - nicméně naše předobrá Budvarka je na dohled. Trhy na Kulaťáku mají probíhat pravidelně každou druhou sobotu, vždy 8 - 14 hod. Doporučujeme. A opravdu moc, moc rádi kvitujeme, že i mnozí další nepodlehli radostně nátlakovému diktátu supermegahypermarketových řetězců a neřídí se pouze matoucími nespravedlivými cenami či tzv. slevami. I když je na trzích dráže než v Lidlech a obdobných chrámech hnusu. Kde ovšem tupě platíte za odpadky v duchu hesla „Česko = popelnice Evropy“. Přinejlepším dostáváte náhražky náhražek. Vrr. Potřetí na kulaťáku trhy proběhly 24. 4. Účast přes 20 tisíc, nabídka stejná a hlavně stejně kvalitní. Spokojenost. Příště ale až za tři neděle, kvůlivá státnímu svátku (Který zasloužilý vypatlanec svátek posunul z 9. 5. na 8. 5.? My to dobře víme a rozhodně je nevolíme - pozn. Bertíka). Takže 15. 5. na viděnou. A dobré pochutnání! Čtvrté farmářské trhy v Dejvicích s počtem stánků 42. Premiérově též vyvedené kapří hranolky. Na páté 28. 5. se zase těšíme. Haf. Obdobné farmářské trhy probíhají již v Klánovicích (každou sobotu dopoledne, dvůr ZŠ) a Horních Počernicích (každý pátek odpoledne). Chystají se v Holešovické tržnici (od 22. 5. každý den bez neděle), na Palackého nám. (od 12. 6. každou sobotu dopoledne), na Fideláku (Kubánské nám.) (od 22. 5. vždy úterý, čtvrtky a soboty dopoledne) a též na náměstí Míru (od 18. 6., v pátek po celý den).  A nové jsou i sobotní trhy bleší na náplavce Rašína (vždy první a třetí sobotu). Od května do srpna se rozjíždějí blešáky každou poslední sobotu na míráku. Pilotní před časem proběhly, ale zatím nic moc. Nicméně, jen houšť ... (Páník nostalgicky a pamětnicky vzpomíná na stovky sobot dobrodružně a plodně strávených - coby kupující i prodávající - na tradičních burzách. V Kotcích, na Hajnovce, v Radiopaláci, snad nejlepších ve smíchovském Kováčku, „tajných“ a „běžeckých“ v Motole či na Letné, ve Strašnicích-Limuzské, legendárních v Buštěhradě, už spíše pouťových na ochozech Sparty nebo odpadkově-vetešnicko-zlodějských na smíchovské vlečce či dnešních army-mega-akcích dvakrát za rok v menze ČVUT. Dříve páník sháněl modýlky, US hadry a bytelný nahrávky, posléze militárie všeho druhu a dnes mošty či zelí ... - pozn. Bertíka). Haf.