LXXIV.: ŠP Vimperk

Bertíkova Pivní Hlídka LXXIV.: Karlínský hattrick a krocan, Tadeáš a pivka ze šumavského Winnipegu

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho široširého okolí. Dnešní díl je opět  převážně „karlínský“. V Pivoklubu se kolem pivka i jídla pořád něco děje a hlásit se to přece musí ... 

Pivoklub Křižíkova 17º (https://www.gastroinfo.cz/pivoklub) získal pozoruhodný hattrick. Za prvé, mají glejt na to, že jsou nejlepší. Obdrželi nejvyšší ocenění v kategorii Pivní bar/pub na slavnostním vyhlašování Czech Bar Awards 2011. Což je prestižní hodnocení v soutěži vyhlašované každoročně časopisem Barlife. Blahopřejeme. Haf. Za druhé,  4. 11. p. Aleš Dočkal převzal z rukou prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR titul „Restauratér roku 2011“. Blahopřejeme. Haf. Za třetí, před pár týdny byl Pivovarský klub zařazen do „Top Ten“ pivních restaurací podle In-magazínu Hospodářských novin. Blahopřejeme. Haf.

16. 11. přichází na karlínský čep jediný 50 l soudek piva Tadeáš uvařeného na základě středověké receptury. Specialitu připravil p. Ing. Václav Potěšil z PIVO Praha pro břevnovské posvícení na začátku října. Věrně podle receptu na „pražské pivo“ z kroniky Tadeáše Hájka z Hájku z roku 1585. Uvařeno ze sladu sušeného nad ohněm. Chmelilo se šišticemi divokého chmele. Použita byla voda z břevnovského kláštera a kvasinky svrchního kvašení. Mladina se vyráběla v měděném kotli s přímým otopem dřevem. Scezovalo se v dřevěné scezovací kádi přes slámu. Žádným moderním způsobem se neměřily teploty ani jiné běžně sledované hodnoty. Po samovolném zchlazení na cca 10° byla mladina druhý den zkvašena a ponechána kvasit v dřevěné kádi při okolní teplotě kolem 15°. Po deseti dnech bylo pivo přepuštěno do sudu, kde dokvašovalo tři týdny. Výsledkem je pivo s extraktem původní mladiny cca 11 %.

Jestli se vůbec něco může přiblížit pivku vařenému před více než čtyřmi stoletími, tak to má být právě Tadeáš. A jak šmakoval? Překvapil již světlejším vzhledem než jsme očekávali. A i chuťově by se dal snadno zaměnit za ležák. Velice zajímavá byla vůně - taková „syrečková“, leč příjemná (amatérsky řečeno). Příjemný, živý i digestující byl celý Tadeáš.

BPH nepropásla ani letos večeři ve stylu rodinné oslavy US svátku Dne díkůvzdání. Ve čtvrtek 24. listopadu. Bytelnou tradici Thanksgiving Dinner líčí BPH č. LIX. V menu za CZK 350 figuruje pečená krůtí noha se vší náloží, co k tomu patří. A nezbytný Pumpkin Pie (mazaně jsme si k němu nechali něco brusinek a jablečného pyré). Vše chutné. Šejkroval se Mannhattan a Martini Dry. K mání je i Samuel Adams, volíme ale Velvety Ale Žamberecký  kanec a Pumpkin Ale (Radniční pivovar Jihlava) a něco Zázvorového speciálu (ŠP Vimperk).

Klubové setkání 15. 11. poinformovalo o znovuobnovení vaření pivka v šumavském Winnipegu, tedy Vimperku. Uvítacím pivkem byl zase Štěpán, ovšem méně řízný a „krotší“ než při minulé seanci. Chuti nepřidalo ani obludné krušovické (!) logo na zástěrce jinak velice sympatické, i pivně gramotné, servírečky Klárky. Brr a vrr. Ovšem byly to vlastně jediné pihy na kráse jinak povedeného a velmi příjemného večera ve zcela zaplněném undergroundu.

Šumavský pivovar (www.sumavskypivovar.cz), který  pro veřejnost otevíral 20. 8. 2010, se nalézá pod městskou věží, proti radnici. Jde o minipivovar (spíše mikropivovar) s menší restaurací (50 míst), jehož roční výstav činil 300 hl. O tom, jak to vlastně všechno začalo se rozhovořil  p. Josef Hojdar. Jeho funkční zařazení je tatínek neboli senior pivovaru. Majiteli jsou manželé Ivan a MUDr. Alena Hojdarovi. Začínali vlastně úplně od nuly, a to včetně nutnosti proniknout alespoň do základů pivovarského řemesla a umění. A dělají to prý moc rádi. Haf. Rodina zakotvila na Šumavě, což nakonec vyústilo v založení pivovárku.

Vimperk bývával druhým (po Krumlovu) centrem mocného rožmberského panství. Historicky zde dlouho fungovaly dva pivovary - zámecký a měšťanský. Až do doby těsně po II. SV, kdy dochází k odsunu většiny obyvatel (90 % tvořili Němci). A produkce piva se koncentruje v Budějících. Od 50. let se tak ve Vimperku pivko už nevařilo. Přeskočme pár desetiletí. Po převratu město Vimperk - coby centrální město Šumavy (je to pravá Šumava, nikoli Předšumaví či Pošumaví) - hledá „své“ pivko. Oslovuje i blízký strakonický pivovar a výsledkem se stává pivo Král Šumavy. Ovšem založení pivovaru přímo ve Vimperku město značně uvítalo a též prý značně podporuje. Ovšem pouze v rovině morální. Šumavský pivovar je ryze soukromým podnikem, úplně bez účasti eurofondů apod. Samotní vimperečáci si na pivovar zvykli, na pivko pilně a rádi chodí a jsou na něj pyšní i hrdí. Takže je to naštěstí jinak, nežli třebas v Broumově. Tam místní na Opaty nepůjdou a nepůjdou ... A což teprve už zaniklý vrchlabský pivovar? Po celých Riesengebirge na jejich pivka místní nechodili a nechodili ... Někde jsou holt takto nastaveni. Úspěch místnímu se tady neodpouští a vesele se chlastá Géčko a jiné europatoky. Vrr. A dodejme, že Vimperk k bohatým městům nepatří. Turisté jsou záležitostí vesměs sezónní a vimperačáci přehnanou kupní silou neoplývají. Třeba vimperské knihtiskařství hyne na úbytě ... O to cennější je, že si dražší pivko oblíbili.

Technicko-taktická data sortimentu přiblížil odborný garant pivovaru p. Ing. Oldřich Koza, který zastává pozici vrchního sládka. Od roku 1989 vyučuje na SPŠPT (střední průmyslová škola potravinářské technologie) v pražské Podskalské ul. a vychoval již mnohé odborníky. Jako zajímavost bylo připomenuto, že je autorem snad vůbec nejsilnějšího pivka u nás uvařeného. Coby školní práce vznikla čtyřiatřicítka Podskalská Koza. Byl uvařen také Podskalský Smrtihlav (alias Bolehlav), což je sedmatřicítka. Chuti portského kombinovaného s medovinou. Dnes už prý ale zraje pivko 42,5 %, připravené čistě ze sladu. Má být naředěno na osmatřicítku a ponese pojmenování Podskalská Pusinka (původně Tlamolep).

Prvním degustovaným vzorkem se stává světlá 11 %, přesněji ŠP Vimperk světlý ležák. Dojem průměrný, kvasinkové příchuti, trochu sladší. Následuje ŠP Vimperk polotmavý ležák 12 %, který již posbíral i nějaké ocenění. Velmi slušný, pitný. A vaří se ho už dokonce více než světlého. Základní sortiment, který je ve vimperské restauraci pořád na čepu, doplňuje ŠP Vimperk tmavý speciál 13 %. Je záměrně sušší a nikoli sladký. Je určen především milovníkům světlého (A p. sládek nemá tmavá pivka sám moc v oblibě). Sladké tedy pivko není, což ale nám trošku vadí. Jezevci totiž mají černá pivka rádi tuze, tuze sladká. Haf. Základní sortiment ŠP je tudíž tvořen pivky klasickými - českými ležáky.

Coby tradičně-netradiční degustační sousto p. Dočkal tentokráte (a zase) připravil svou oblíbenou šumavskou topinku. Tedy topinku s míchaným vajíčkem a zasypanou sýrem. Tedy to, co šumaváci obvykle vůbec neznají, nicméně, co zbytek Čech za šumavské považuje a standardně označuje. Ono to bude asi jako s těmi španělskými ptáčky ... Haf. Jedlá topinka byla na místě a otevírala druhou část klubového večera, kde se mluvilo i o provozu a nabídce restaurace v pivovaru. Zapojena je především rodina a nabízejí šumavské speciality a něco české klasiky i „klasiky“. Chvályhodné je, že krásu nacházejí v jednoduchosti. V jídlech ani pivech nehledají žádné velké zvláštnosti a vaří klasicky bez nadbytečného experimentování.

Ovšem úplně experimentů ŠP prost není. V létě popularitu zaznamenalo pšeničné. A dělají i pivka ochucená - medová (jsme na Šumavě) či ibišková nebo zázvorová. A zázvorové pivo bylo posledním vzorkem. Jedná se asi o světový unikát v tom, že vzniká strouháním  zázvorových bulv. Nikoli tedy ze zázvoru sušeného a už vůbec ne ze všelijakých trestí. U piv  ochucených se ŠP snaží o něco jiného než bývá obvyklé a mají stále na mysli tradice. A musí to být přírodní. 13 % zázvorový speciál je spodně kvašený a vyniká silnou a intenzívní vůní čerstvého zázvoru. Je méně chmelený, místo chmele je přítomen právě zázvor. Nápoj je pitný a mile překvapuje. A rozhodně to není žádný cizí Ginger Ale či zázvorová limonáda. Haf. 

Šumavský pivovar pochválil též p. Pavel Borowiec z PBA. ŠP je typický a sympatický komínový pivovárek. Jsou rozumní, pracovití, příjemní. Jejich pivka jsou slušná a neurazí. Nutno však konstatovat, že přímo bombová ještě nejsou. Známe lepší ... Ze Šumavy koutská z Koutu na Šumavě. A to ani nemluvíme třebas o famózních hořkých pivech únětických. A právě vrchní únětický sládek p. Vladimír Černohorský bude hlavním hostem lednového karlínského Pivovarského klubového večera. Program tak bude kombinací představení Únětického pivovaru s představením této pivovarské osobnosti. Nemůžeme se dočkat. Haf.