XLIV.: 3. festival

Bertíkova Pivní Hlídka XLIV.: A zase přijela Česká pivní matějská ...

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho široširého okolí. Tentokráte silně zaujaté a předem neobjektivní info o 3. ročníku pivního festivalu. A stylovým odreagováním jsou Broumy.     

Český pivní festival Praha 2010 (https://www.ceskypivnifestival.cz) probíhal od 14. do 30. máje. K prodloužení na 17 dní došlo „na základě poptávky incomingových cestovních kanceláří“. Nevíme, co to debilní slovo znamená a ani vědět nechceme. Stejně jde hlavně o kšeft. A o předraženou ožíračku pro cizí socky. Leč, proč ne. Lepší když se pozvrací a vyřvou na poli v Letňanech, než u nás na Žižkaperku. A akce se stala již vlastně tradicí. První ročník v Kočka-landu byl veskrze úděsný (BPH 0.), druhý se již přežít dal (BPH XXI.). A co potřetí?

Na letošek bylo dopředu avizováno moře novinek. Též i „široká nabídka pouťových a zábavních atrakcí ... nebudou chybět kolotoče, houpačky, střelnice a další ... pro nejmenší“. Hezké. Nicméně není lepší caparta vytáhnout na poctivou pouť nebo do ZOO, než na festival pivka? Kočkům jedna matějská už nestačí? Coby růst komfortu byly avizovány nové hajzlíky, především pro dámy. A Hyde Park. Od půl šesté ve třech stanech byla vyhrazena čtvrthodinka pro vystoupení trapných bavičů z politických stran. Kampaň přece vrcholí a přece „politika do správné české hospody patří ...“. Představa předražených chemických eurobírů společně s vtíravě-úlisnou proklamací o křišťálově čistých úmyslech nám působí bolestivé blivno. Silné. Prázdní PR parazité, euroštětky a jejich Kecy Veřejné. Nebo TOP na jedno použití. Toaletní papír je lepší. Není na čase tzv. lídry spláchnout do těch toalet? Když jsou nově splachovací?

Novotou bylo zavedení expresních piv (nejprodávanější značky roznášené vyčleněným personálem) či metru piv (s jedenáctým půllitrem grátis). Jako nejzajímavější se jasně jevil  nový Stan pivních profesionálů. Zde probíhaly ochutnávky pod vedením pivních sommeliérů, gastroakce párování piva a sýra či čokolády, degustační nabídky pivek zahraničních v rámci poznávání pivních stylů a pivních velmocí či prezentace sládků a setkání domovarníků pivka (blíže https://www.svetpiva.cz). V rámci stylů šlo o degustace piv belgických, nakuřovaných či pšeničných. Z velmocí byly představeny USA coby „lídr rozvoje pivní kultury ve světě“ (Haha, u US Američanů hovořit o kultuře!). Dále Belgie a další klasika Bavorsko. Lákavé bylo párování piva a sladkého, „s  profesorkou čokolády“ pí. Slavíkovou 22. 5. I akce pivo a sýry, s kombinováním pivka a vybraných sýrů. Lenost nám ale nedovolila opustit Žižkov. Vrr.

A jak se naše - tradičně pesimisticky laděná - očekávání naplnila? Hodnocení obdobné jako loni. Možná o trochu více profesionality. Řada pivek zajímavých, některé akce rozhodně též, jídla dost předražená. A dvě inspekční návštěvy nám zase na rok úplně postačí. Megaakce s „neopakovatelnou atmosféru v jednom z šesti velkoprostorových stanů s celkovou kapacitou 10 000 míst“ nás zase tolik neoslovují. Nicméně, kdo to má rád, asi si nějak užít i mohl. O „špičkové kvalitě“ všech více jak 50 značek piv i desítek pokrmů úspěšně silně pochybujeme. Z obsluhujících 300 děvčat (převažovala) a chlapců v českých krojích bylo opět mnoho silně neinformovaných a mnohdy i viditelně otrávených. Pivní tolar (1 TL = 40 CZK) je hezkou tradicí a obsluhu urychluje. Až v prvé řadě je však výhodný pro kšeft. Ale opět, proč ne. Haf.

Abychom se pořád příliš neopakovali, tak pouze telegraficky. Předimenzovaná stanice v Letňanech pořád, a trvale, v polích. Studená, kosmická, s věčným průvanem. Cesta k areálu zarážející. Taktéž trvale. U vchodu pomenší lunapark. Stany však v počtu jen 3 + 1, zvenku navozující neútulný dojem lágru. Vevnitř též nepříliš útulno. Potěší ale visící obří nafukovací jitrnice a špekáček. Stylové jsou dvojice hudebníků. Harmonika plus trumpeta či sólo pěvec. V C.K. švejkovských stejnokrojích. Menší šumařina než loni. Leč venkovních stánků je oproti loňsku též méně. A pivních suvenýrů také. Vrr. Průvodce „Pivní cesty“ v několika jazycích je však povedený a pivně osvětový. I když žádné velké novoty se mírně poučený pivař nedozví.

Radost nám udělala absence G v programu. A fakt nikde neobtěžuje. Plusové body pro 3. ročník! I hajzlíky jsou nové. TOI-mušle silně kosmické a odpuzující. Ale ochranka odpuzující méně než loni. Po půl šesté naštěstí nikdo neobtěžoval s politikou. Nabídka velkostanů se však liší od info na www stránkách. S těmi si však mohli pohrát více. Vrr.  

V č. 1 stálá nabídka Nymburka (světlá a tmavá 11), Bakaláře (polotmavá 11, světlá 12, polotmavá 17), Regenta (světlá 11, polotmavý Petr Vok 13, světlý kvasničák 16), Pernštejna (světlá 12, světlý Ozzobír 11, Porter 19, Backer nealko), Koutu (10, 12 a tmavé) a Ferdinanda (D´Este 15, Sedm kulí 13). A střídat se měl Žamberk, Beroun, Dobruška, Zvíkov, Purkmistr, Permon. Purkmistra jsme bohužel nezastihli. Koutská dvanáctka byla tradičně skvělá. Ozzobír velmi světlý, nasládlý, slabší, leč pivního šmaku (a jediný ve svém skle). Z jídla třebas různé sýry (po 2 TL) či pikantní hovězí pivní guláš s cibulkou a feferonkami (3 TL). Hustý, tmavý, silný. Ujde, leč jedli jsme gulášky o třídy lepší a porcí daleko větších. A po feferoně ani stopy a chléb vysloveně odporný. Mlsaly zaujmou pečená žebra, kolena či megasteak. V jídelníčku nicméně dvě chyby (stejná cena velkých i malých žeber a nesprávná cena u slušného závinu).

Č. 2 inzeruje Černou Horu, Ježka, Klášter, Rychtáře, Janáčka, Platana, Lobkowicze a Vysoký Chlumec. Uličníky z K-Brewery známe, kromě Černé Hory jim nefandíme. I menu  tady atraktivní asi nejméně. Snad davelská tlačenka (2 TL) a tzv. Jalapeno papričky plněné krémovým sýrem (leč za 3 TL velká slabota). Na konfitované kachní stehno z mikrovlnky za 6 TL zvědaví nejsme. Prubujeme pečené vepřové ramínko (4 TL). Nevelké maso ujde, zelí  rozblemcané, spaetze bez chuti a dusivé. Nefiltrovaný Klášter 11 pitný a překvapuje příjemně.

Velkostan č. 3  láká na Březňáka, Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Hostan, Louny, Dačického, Zlatého Bažanta, Svijany. A též Lipana, Chýni, Malostránský pivovar, Rybičky, Pacov, Kocoura. Celkově vše ve znamení Svijan, minipivovary za nás žádné. Dojem venku kazí odporná nafukovací brána s Krušovicemi. V menu čertovská půlmetrová klobása (3 TL), moravský vrabec (4 TL), guláš v chlebu (4 TL) nebo pečené koleno či tzv. tatarák (po 5 TL). 

Pomenší stan profesionálů působí nezabydleně. Ale akce i pivka tady nejzajímavější. Třebas 17. 5. ve znamení siláků. Zvíkovská Zlatá Labuť 26 přepychová jako vždy, tmavý Brokát 27 (coby nejsilnější Slovák) hodně nasládlý a nic moc, dále Zvíkov 16, Nová Paka 16, Kocour Samuraj IPA 13, Kocour V3 Rauch, Lužické pšeničné 12 nebo třešňový a jahodový Porter z bývalého NDR (čepovaný z upraveného Trabiho). Zajímavé. Nic více, nic méně. Haf.

O minipivovaru Matuška jsme se nedávno už zmínili. P. Martin Matuška sládkoval (a snad ještě sládkuje) v Klášterním pivovaře Strahov, zkušenosti získával i U Fleků. A pivka  vaří i doma, v Broumech. Weizen a tmavé točí Velká klášterní restaurace na Strahově. Speciál tmavý Sv. Tomáš dostanete v Letenské ul. v hotelu The Augustine, kde si lze dopřát též pivní relax-masáž. Vše za ceny světové. Další pivka jsou k mání na řadě míst po Praze, jako přítoč či po pivních barech. Stránky https://www.pivovarmatuska.cz lákají též do samotných Broum.  

Podle info má být pivko od Matušky dostupné ve třech (tudíž ve všech) osvěžovnách v místě o 800 obyvatelích, ukrytém v křivoklátských hvozdech. Začínáme v Kulturním domě na náměstí. Nový majitel a již pouze Staropramen. A jistý osten nevraživosti po dotazech na minipivovar. V hospodě Na Vinohradech též loga starouše a žádné nadšení z místního pivka. Že by obdobné místní antipatie jako u broumovského Opata? Naštěstí je tu výčep Na hřišti. V nabídce desítka Budvar a Budvar tmavý (Pardál sem již nesmí) a dvakrát Matuška. Máme štěstí na světlý speciál 13º a Broumský Kařez (tmavá 14º). Obě pivka poctivá, mocná, mazlivá, osvěžující. A ve stylovém orig skle s logem M. Raptor 15º je připraven k naražení, výčepní rád vzpomene i na speciál Velikonoční či ďábelskou Vánoční devatenáctku. Radost.

12. 6. na hřišti proběhne premiérový ročník Broumské pípy pořádané p. Matuškou. Mají se svépomocí čepovat pivka nejmenších (strahovská, Richterova od Bulovky i z Jižního Města, Purkmistr, plzeňské garážové atd. atd.). Nabídka úchvatnější než na celém festivalu. Pokusíme se dorazit i přes silně problematickou dostupnost Broum. P.S. Upřímně: Sobota startující konzumační obhlídkou farmářským trhů na dejvickém Kulaťáku, pokračující výletem po Křivoklátsku a zakončená v Broumech u M nám i z pivního a kulinářského hlediska dala více než všechny návštěvy 3. ročníku pivního festivalu. Leč povinnost to byla. Nelitujeme. Haf.