Zrzavé novosti 48

Zrzavé novosti aneb staronové aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(No. 48., ponuře podzimně-zimní a výjimečně stručné, z 24. prosince LP 2017)

Pivní moudrost a recept: Průměrný Čech ujde ročně asi 3 200 km a vypije 163 litrů piva. Má tudíž spotřebu kolem 5 litrů piva na 100 km (Vtip, moudrost, statistika?) „Šenkýřko hluchá, sklenice suchá! Nalej nám do ní, vždyť už to zvoní!“ (lidový nápěv z Chrudimska). „Pijme bratři, pijme pivo, voda ať si teče mimo, vodou my se umyjeme, piva zase napijeme!“ (staročeská pijácká). Dva pivní návody vymýšlí slečna (či mladá paní) šéfkuchařka restu Balónového hotelu a pivovaru Radešín. Na vepřovou směs v bramboráku potřeba jest: 600 g vepřové kýty, 1 lžíce bazalky, 1 cibule, 1 kapie, 1 rajče, 200 ml piva, olej, 500 g brambor, 4 vejce, 2 lžíce majoránky, 250 g polohrubé mouky, 5 stroužků česneku, sůl a pepř. Technologický postup: Kýtu pokrájíme na nudličky, osolíme, opepříme a zprudka orestujeme. Přidáme na kolečka zpracovanou cibuli, kapii, rajče a zalijeme pivem. Dusíme doměkka. Dochutíme bazalkou. Oloupané brambory nastrouháme, přidáme sůl, náš česnek, majoránku, vejce a zahustíme polohrubou moukou. Promísíme. Na oleji smažíme bramboráky, které plníme horkou masovou směsí. Gulášů není nikdy dost, takže další pivovarský. Připravme si: 600 g předního hovězího, 4 cibule, 2 lžíce sádla, 6 stroužků česneku, 300 ml černého piva, 4 lžičky červené papriky, 3 lžíce hladké mouky na zahuštění, 2 lžičky majoránky, sůl a pepř. Masa nakrájíme na kousky a cibuli na kostičky. V hrnci rozpálíme sádlo a na něm osmahneme cibuli dozlatova. Přidáme maso a restujeme ho asi 3 minuty. Přidáme papriku, česnek, pepř, promícháme a zalijeme pivem. Směs dusíme, dokud maso nezměkne. Poté guláš zahustíme moukou a necháme chvilku pomalu dusit, aby se mouka provařila a omáčka byla patřičně hustá. Ve finále dochutíme majoránkou. Přílohy volte zcela dle chuti, dozdobte feferonkou a čerstvou cibulí. Coby dezert máme hrušky v pivním těstíčku (které z Radešína obšlehnuty už nejsou). Přichystáme: 4 hrušky, 150 g hladké mouky, 200 ml světlého pivka, 1 žloutek, 2 bílky, 2 lžičky cukru, sůl, olej na smažení, zakysanou smetanu, moučkový cukr, maliny nebo jiné ovoce na ozdobu. Do mísy vsypeme hladkou mouku, cukr, žloutek, špetku soli a nalijeme pivo. Důkladně promísíme na hladké těstíčko. Hrušky oloupeme, zbavíme jadřinců a pokrájíme na kolečka. Kolečka namáčíme do těstíčka, vkládáme do rozpáleného oleje a smažíme dozlatova. Dozdobíme smetanou a ovocem.  Když už musí být ty Vánoce, přibalme návod na jednu z verzí kapra na černo. Kapr na černo má patřit k nejstarším dochovaným českým štědrovečerním receptům. Šikovný kuchtík či kuchařinka sobě nachystá: filety z menšího kapříka, 3 lžíce přepuštěného másla a na omáčku 100 g másla, 2 cibule, 2 mrkve, 2 petržele, 1 celer, 2 lžíce cukru, 250 ml černého piva, 2 bobkové listy, 5 kuliček celého pepře, sůl, 3 kuličky nového koření, ½ citronu, 1 lžičku sušeného tymiánu, 1 lžíci švestkových povidel, 1 hrst sušených švestek, 1 hrst vyloupaných vlašských ořechů a 1 lžíci tuzemského rumu (po slovensky umu). Jak na to? Omáčku připravujeme 1-2 dny předem, aby se rozležela. V kastrolu rozpustíme máslo. Na malé kousky pokrájíme cibuli, mrkev, petržel a celer a na másle opékáme, až zelenina zavoní. Přidáme cukr a necháme zkaramelizovat. Osolíme, podlijeme pivem, přidáme bobkový list, pepř, sůl, nové koření, čtyři tenké plátky citronu i s kůrou, tymián a povidla. Vše promícháme, zakryjeme pokličkou a necháme na mírném plamenu hodinu a půl probublávat. Podle potřeby doléváme pivo. V den konzumace přivedeme omáčku k varu, přidáme do ní ořechy, pokrájené švestky a rum a necháme cca 20 minut povařit. Filety z kapra osolíme a opepříme, na mírném plamenu je na másle opékáme několik minut z každé strany. Opečené porce naaranžujeme na talíř, přelijeme omáčkou a doplníme stylovou přílohou. Oblíbené bývaly bramborové šišky, dnes má frčet houbový kuba.

Svijany (BPH II.): Svijanský kalendář 2018 existuje! A je dostupný už od začátku prosince! Na nejlepší kalendář z roku 2014 (kde kralují okrojované děvy - především vnadně milý Únor a andělsky pokušitelský Prosinec, samozřejmě obě s orosenými půllitry) sice nemá, leč stříbro bere. Titulu vévodí dva chlapi od piva na malých motorkách (kozí dechy), ale pak už holky. Pěkné holky. Třebas Únor s psíkem nebo Březen, který ztratil kalhotky, obdobně jako Říjen a Listopad. Žádné koukalo-soukalovsky zmalované hrůzy, ale lehké soft erotično s nádechem retro, s erotickým využitím starých bicyklů i chmelových šišek. Chválíme a rádi vyvěšujeme. Náš další osvědčený a tradiční dodavatel kalendářů, Česká zbrojovka, připravil hned dva. Větší, minimalistický se siluetami krátkých i dlouhých palných zbraní, a menší Road 2018. S  modelkami, kvéry a superrychlými auťáky. Ale jó. Svijanské holky jsou ovšem o hodně hezčí, daleko sympatičtější a hlavně ne tak vyzývavě kurvoidní. V jezevčí kanceláři nemůže ě chybět ani obligátní a pohodový kalendář Českého Ráje 18 na šířku. S osazenstvem svijanské prodejny si přejeme PF 23. prosince. Zakupujeme něco hadrů pro fraucimor i příbuzenstvo a kolega další kalendář pro pana bratra. Svijanoviny No. 4/2017 otevírá bombastický titulek: „“Hlavní město“ českých pivních speciálů? Svijany!“. Definici speciálů vyhovuje totiž už pět z celkem třinácti svijanských piv. Kníže, Kněžna, Kvasničák, Baron a letošní novinka Dux 13 %, který se má vařit pouze jedenkráte ročně ku příležitosti zářijových Dnů českého piva. S hlavním městem ovšem nepřehánějte, třebas takový náchodský Primátor dělá speciálů více.

Kersko (BPH IX.) + Poděbrady (ZN 35.): Pivnice Hájenka (https://www.hajenka-kersko.cz) o chladné sobotě 9. 12. narvána fest až po strop (včetně salonku) i o druhé P.M. Předvánoční srazy. Dovnitř se nevejdeme ani vestoje a venku je to pro profesionální otužilce a sibiřské Eskymáky. Mějte se fajn - část osádky poboskáme až v novém roce. Takže místo pitky a žranice v Hájence absolvujeme, pod pichlavými sněhánky, pragúlku okolo pískáče Sadská.

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): Pivovarský klub Křižíkova 17° (https://www.pivovarskyklub.com) 14. 11. pořádal klubové setkání z jiného soudku. Letos si Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS) připomíná 130 let existence. Jde o nejstarší instituci svého druhu na světě. A tak klubový večer probíhá ve znamení povídání s pí. Ing. Jana Olšovskou z VÚPS, která je k tomu autorkou nedávno vydané knihy Senzorická analýza piva. Přesněji spoluautorkou. Jak vážené p.t. čtenářstvo už ví z představení textu Olšovská, J., Čejka, P., Štěrba, K., Slabý, M., Frantík, F.: Senzorická analýza piva (Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský 2017. 160 s. ISBN 978-80-86576-74-9) v ZN No. 44. Předvánoční klubové setkání 12. 12. bylo věnováno opět tématu spojení pivka s pokrmy. Vyzkoušeno bylo párování obyčejných a tradičních hospodských pamlsků s neobyčejnými a netradičními druhy piv. Matjesy a zavináče zapité pšenicí - vždyť pšeničné se má hodit k rybám? Zapít utopence stoutem nebo IPou tláču a cibulí? Nebo pivní sýr spárovat s pivkem ovocné příchutě? Trochu bizár, trochu pivní prasárna, leč proč vlastně nevyzkoušet? Neúčast BPH tentokráte nelze přičítat jen notorické lenosti a samotářskému jezevectví, nýbrž i dalším důvodům, pracovním i osobním. Škoda, mohla být sranda. Pivoklubu alespoň popřejme PF 2018 a Dej Bůh štěstí!

Dětenice a Český Ráj (BPH XI.) + Rohozec (ZN 19.) + Neumann (ZN 19.) + Mostecký Kahan (ZN 28.) + Malá Skála (ZN 41.): Symbolickým podzimním vyvrcholením letošních (daleko, daleko méně početných) průjezdů Českým Rájem se stává průlet nad touto oblastí. Startujeme z Vokšic u Jičína o jedné 4. 11. Počasí ucházející, pilotuje p. Koudelka, se kterým neletíme poprvé. Sténajícímu letadélku se odlepit od země nechce, startujeme přetíženi. Mimo dvou prostorově (velmi) výraznějších tlouštíků se dozadu pracně vycpává i fraucimor. Myšák, která též pírkem zrovna není. Čtyřnohý člen výpravy, hyperaktivní Zefír hlídá ranvej a kočár. Jenom pilot je asketický hubeňour z přesvědčení. Let i přistání O.K. Nashle na letišti v roce 18. 12. listopadu testujeme svijanskou prodejnu na svijanský kalendář. Nepřekvapivě ještě není. Poté vozmo frčíme pod Trosky do osady Semín. Nachází se tu odlehle-rozlehlé školící a rekreační středisko s fantastickým výhledem na Trosky. Areál včetně klubové restaurace. Členem klubu se přitom stáváte pouhým vstupem na pozemek, jak informuje veliká cedule. Vše udržované a obvykle i pustě prázdné. Takové zdejší Čapí hnízdo (za jistě nemalé dotace). Kolega den předtím zde však hovořil s jistou dámou z personálu, která mu důvěrně sdělila, že restaurace otevírá v neděli od jedenácti. Tož to zkoušíme a vůbec nic si od toho neslibujeme. Dobře děláme. V neděli o dvanácté dveře areálu sice otevřené, ovšem restaurace a celá budova samozřejmě totálně zavřená. Nikde nikdo. Ani hnát. Jen jedna neokázalá audina cudně zaparkovaná opodál. Kocháme se podzimním pohledem na Trosky. Pomalu projíždíme Rájem a utvrzujeme se, že situace ohledně pohostinství je pořád tragicky tristní. Hotel Štekl na Hrubé Skále má zase už půlroku veget (což vlastně nikomu nevadí), Zámecký rest tamtéž býval strašlivý. Never more! Na Vidláku zvěřinové hody a hodně, hodně beznadějně zvěrsky přeplněno. Na Vyskeři též jakési hody a ani nás to tam moc netáhne. Přesněji vůbec. A ještě točí Kozla! Brr. Dále registrujeme zvěřinové hody v Hotelu Ort. Fakt nebrat! Sem totiž nikdo nechodí. Tož - zbývají Skokovy nebo hradní restaurace na Kosti. Ta též zavřená a celý objekt v rekonstrukci. Nakonec končíme tam, kde bychom to opravdu, ale opravdu nečekali. V hodně nečekaně dnes otevřeném restu kosteckého Hotelu Helikar. P.t. čtenáři starých dílů BPH dobře vědí, co býval zač … Nebyli jsme vevnitř už dobrých deset, jedenáct či více let. Opatrně nakukujeme a nakonec se usazujeme (Po pravdě, hlavně proto, že si kolega potřebuje naléhavě odskočit a klíč je k mání pouze u obsluhy). V zadním, tradičně zavřeném obrovském sále, jakási dvojice toporně piluje tanečky. Přední část s výčepem upravena. Do světla. Až moc vše světlé. Více prostoru, leč není to moderní, ale ani tradiční. Fórové světlé stoly pod naší vahou slyšitelně úpí a trpí. Nepříliš útulné, o atmosféře nemluvě. Čepovány Svijany. 450, Máz, Kněžna a nealka Vozka. Chemii 450 nelze, kyselý Máz též ne, na tmavou Kněžnu chuť není. Takže Vozku. Malého. Slečna přináší velkého. Nevadí. Co vadí, je smradlavá pachuť z trubek. Nevytočený Vozka smrdí. Na jídelníčku husa, kachna, řízky. Jsme krajně obezřetní a nedůvěřiví, takže ptáky neriskujeme. Pátráme ohledně nabízeného řízku vepřového. Nakonec se dopátráme, že je z krkovice (Obsluhující slečna byla z dotazu kouzelně bezradná. Ráznější postarší dáma však dotaz s přehledem zodpovídá). Jdeme do smažených krkovic. Slušné. Kolega desertuje vídní plus zákusky, Jezevec husím kaldounem. Poctivým, hustým jako kaše a mastným jako prase (Jezevce řádně protahuje. Dovezen jen k lesu u Branžeže). Navazujeme slovní kontakt se zkušenější členkou obsluhy. Aktuálně otevřeno o víkendech. Z Helikaru jsme překvapeni opravdu nečekaně příjemně. Vzpomínáme na veškeré hrůzy, které jsme zde masochisticky dlouho, dlouho prožívali. Nyní se tu posedět a pojíst snad i občas dá. Bomba to určitě není, leč proč ne. Nakonec ještě litujeme, že jsme si neporučili husí či kachní nožku. Vypadaly impozantně a domácky. Jakožto i knedlíci a zelíčka. 16. 12. zase tradiční výjezd do Ráje, s nákukem do svijanské prodejny a stopem na oběd v Rohozci. Nikoli v Pivní ambulanci (https://www.pivniambulance.cz), nýbrž po drahné době zase v samotné pivovarské restauraci (https://pivorohozec.cz/restaurace - leč stránky obvykle nefunkční) v historickém areálu malorohozeckého pivovaru. Krásně zrenovovaného a k tomu s titulem Pivovar roku 2017 (dle Sdružení přátel piva). V restu vdechujeme pečené koleno s knedlíkem a červeným zelím chutné (a dokonce i správně prorostlé a správně propečené), resp. kolega smaženou vinnou klobásu. Přežitelná, leč opečená je přece jen o něčem jiném (o klobáse smetanové, nenakyslé ani nemluvě). Zkoušíme i novou světlou rohozeckou dvanáctku Prometheus (alc 5,3 %). Pivo z kategorie netradičních a díky postupům si říká i řemeslné. Vařené na tři rmuty s Kazbekem a díky červenému sladu má být zlatavé. Disponuje jemně bylinně-kořeněným nádechem. Ujde, i když reklama hovořící o pivku pro mladé, uvařené s mladými, nabádá k převeliké opatrnosti. Vcelku přežitelná je též klasická jedenáctka (Podskalák, alc 4,2 %), hlavně žádný chemický Ypsilon! Skalák (alc 5 %) na čepu chybí. 17. 12. směr Turnov (zasněžený) a opět Ráj (místy řídké sněhánky). Helikar zase zavřený, tož poobědváme na prázdném Vidláku. Obsluhující slečna = hodně otravně kyselá prd… Vepřové nudličky po myslivecku = průměrná i stravitelná hmota za přijatelných osm pětek (v Praze by stály minimálně o čtyři pětky více). Kolega dostává na prkénku uzenou pochoutku na grilu. Kolena, žebra, klobása řádně zasypané křenem. Bezpohlavním a naprosto bez chuti. Leč za CZK 99 je to solidní a vlastně i docela chutné. Rohozecká pivka jsou ovšem na Vidláku zvláštní. Na ceduličkách inzerují Ypsilon, dvanáctku Prometheus a třináctku. Kyselá slečna otráveně vychrlí cosi o desítce. Tož malou desítku. Není to ovšem žádná desina, nýbrž hnusně chemický Ypsilon. Tož objednán malý Prometheus. Doneseno jakési polotmavé, které je úplně, ale úplně jiné (i chuťově), nežli zlatavý Prometheus konzumovaný den předtím v pivovarské hospodě. No, Vidlák je Vidlák. Nečekali jsme zázraky a také se žádné fakt nekonaly. Jen v nouzi nejvyšší.

Bernardův kult (BPH XVII.): Od prosince 2017 je k mání nová edice Karel Gott Bernard Bohemian Ale Limited Art Edition 2018. Z reklamy, s logem Na život!, na zadní straně přebalu bernardovského časopisu Vlastní cestou, 4/2017, na nás shlíží sám velký mistr Karel, jako římský imperátor či bůžek. Etikety Bohemian Ale zdobí repro mistrova malířského dílka.  Bernard provokuje další reklamou. Zdravě, správně a naprosto přesně. Billboard z kampaně Svět se zbláznil. Držte se vyobrazuje Babu Jagu z legendární pohádky Mrazík s hashtagem #MeToo. Baba Jaga tak světu sděluje, že i ona se stala obětí sexuálního obtěžování (Ivánek nebo Mrazík? Nastěnka? Podle kavárny Trump s Putinem, ti přece mohou úplně za všechno). Reklamě fandíme! Svět se totiž opravdu zbláznil a nastal čas magorů. Úchylným liberalismem a samou pokryteckostí se zalkneme a udusíme! Dodejme, že kampaň na černou dvanáctku a další piva z pivovaru Bernard mohutně bodují v hlasování o nejsexističtější reklamu roku 2017. Držíme všechny palce! P.S. Ať žije mužské hnutí odporu! Ať žije mužská emancipace! Za pozornost stojí i antifeministické hnutí MGTOW (Men Going Their Own Way). Nechceme reklamy, kde jsou chlapi prezentováni jako retardovaní, neschopní, impotentní, zpovykaní a směšní slaboši, kteří se bez silných žen v ničem nikdy neobejdou. Není k zamyšlení varování před feministickými kudlankami a érou zlatokopek? Přehání nejmenovaný U.S. komik, když se provokativně ptá: „Kolik velkých mužů bude ještě rozsekáno na kusy, nežli s tím konečně něco uděláme?“. A nekorektně varuje: „Chlapi, v téhle zemi zuří epidemie zlatokopeckých kurev“.

Stará Praha (BPH XIX.) + Žižkov (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII.) + Praha pivní (ZN 28.): Chcete žít a pracovat normálně a mezi svými? Mezi normálními chlapíky a normálními ženskými? Bez pokrokářských fantasmagorií, bez odpudivých eurolží a eurošíleností, bez digitálního koncentráku 4.0, bez liberálně-fašistických perverzností a úchylných pahodnot, bez inkvizitorských zákazů od fanatických dobrotrusů a samozvaných mesiášů, bez běsnění anticivilizační nové tzv. levice, bez pokrytecké hyperkorektnosti i bez multi-kulti tzv. obohacování? Já také! (MeToo).

Pivní toulky Žižkovem (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII. etc.): Na žižkaperku, na škroupáku, zkrátka doma U sadu (https://www.usadu.cz) od 1. listopadu již tradiční podzimní zdražování pivka. Malého o korunu, velkého o dvě. Sádek 11° aktuálně koštuje CZK 28/44. Pouze zbytky Sádka 12° Exclusive nepodražily (doprodej po CZK 29/49). 4. 11. naražen Sádek English Pale Ale. Uvařen k 5. výročí piva Sádek. Už je nějak přesádkováno. Kmenovým zůstává (snad, doufejme a věřme) nefiltr Sádek 11°. Malý Sádek English Pale Ale stojí CZK 34. Barvy až polotmavé, vůně nevtíravé. Chuti vcelku i slušné, vnímáme mírné citrusové tóny. Nám by šmakovalo více hořkosti a výsledek nám připadá takový nevyvážený a nevyladěný.  Matuška to rozhodně není, leč propadák asi též ne. Pochvalme, že přitom jde o mok osobitější nežli Sádek 12°, která nás - upřímně - neoslnil. Kde se Sádci vaří, zůstává stále tajné. Kdo se snaží, tak už stejně ví. Listopadovou volbu sládků jest podzimní polotmavý ležák Šariš (alc 4,8 %, 32 IBU, 33 EBC). Šariš na Slovači hojně vyhledáváme, leč světlý. Před tmavým či polotmavým nás místní varovali. Měli pravdu. Nepovedené a hodně nedobré euromejdlo. Na sadovský čep zavítal po čase zase náchodský Weizen. Tedy Weizenbier - pšeničný speciál (alc 4,8 %). Svatomartinské husobraní sadovští uctili víny, čepovanou chlumeckou svatomartinskou APou (světloučkou, slabší voltáže, ucházející) a letos pouhou trojící husích pokrmů. Husí játra na grilu se slaninkou (s restovaným hroznovým vínem a toustovým chlebem) lahůdkové. Svatomartinské stehno pečené na pomerančích (plus bílé a červené zelí, houskové a špekové knedlíky) se dalo. Leč chuť pomeranče k zelí moc neladila, tlouklo se to (na pomeranče patří spíše kačena, a servírovat s  rýží). Pro pořádek dodejme, že k sežrání byly ještě husí kozy pečené s jablky, zelím a knedlíky. Další akvizicí na čepu je náchodský Primátor APAč. APA připomínající chuťově Raptora, působí přitom silněji (kdesi vygooglováno, že jde o 11°, což se nám úplně nezdá, oficiální stránky Primátora o APAči zarytě mlčí). Košatě ovocné aroma, ostřeji však řeže a není tak famózně vyladěný. Raptor je Raptor. Neotřesitelně a s přehledem. 17. listopad je osudově proklaté datum. Letos k tomu ještě pátek. Globální kavárna si fňukání jistojistě nenechá ujít. Nenechala. Cinkali, vdychali, pravdo-láskařili až se z toho slzavě zalykali, vyhrožovali a především těžce otravně prudili po celé Praze. Havloidní kavárenská bojůvka obtěžovala U sadu personál kvůli tomu, že nad schodištěm už dlouhá léta visí oficiální portréty některých našich prezidentů. Prý je to pro ně navýsost urážlivé, jak si to někdo může vůbec dovolit, a požadovali okamžité odstranění. Na protest nakonec jeden z portrétů sprostě ukradli (šlo o E. Beneše, na další nedosáhli). Bytostní demokraté a bytostně tolerantní velkoměstští liberálové. Jejich tolerance a liberálnost ovšem nikdy nepřesahuje obzory jejich monopolizace údajně jediné pravdy. Té jejich. Pokud není vždycky zcela bezvýhradně po jejich, okázale tolerantní liberál bleskurychle odkazuje svou masku a agresivně vyhřezne jeho inkvizitorsky-fašizoidní podstata. Nelze nevzpomenout na historku od Kadi, ze Slovače, z Jána. Občerstvenie při Kadi (kde je Jezevec vždy na týden v září už štamgastem) je taktéž - jako Pivnice U sadu - celé napěchováno a stylově vyzdobeno všemožnými artefakty, stroji, vlajkami, cedulemi, plakáty, nápisy, obrazy. Včetně portrétů československých prezidentů a státníků. A tatranský pábitel, bývalý člen Horské služby a její stálý spolupracovník, Slavo K. se také už opakovaně dostal do ostrých konfliktů s tzv. tolerantní kavárnou bratislavskou i jejich soukmenovci z kavárny brněnské a pražské. Též jim některé obrazy nevoněly, a tak pravdoláskařsky nejprve hysterčili, následně otravně prudili a nakonec agresivně vyhrožovali. Místní je ovšem rychle zklidnili a náležitě vyprovodili. Slavo opakuje, že pokud se při Kadi ještě ukážou, vezme čagan a požene je až pod Kriváň. Tak je to správné, tak to má být! Na hrubý pytel patří hrubá záplata. Koncem listopadu opět není k dispozici Raptor, pouze California. Což platí i pro zbytek prosince. Zájemci si mohou zakoupit adventní pivní kalendář Lobkowicz. Krabici s dvaceti různými lahváči. Pěkný a hodnotný dárek pro leckoho (Pivní adventní kalendáře nabízela i blízká Pivotéka Slavíkova. Cizí za skoro tři litry, tuzemský za dva. To Lobkowiczský je cenově přátelštější, když koštuje CZK 690). Chvíli před Vánočními svátky (už aby byly pryč) byl Sádek chvíli hutnější a hustší (otravně) o poznání více, nežli bývá standardně. Ani prochladit nejde. Chemici si zase pohráli s kvasinkami? Sadovské Vánoce tradiční, s tradičním Vánočním menu z roku 1929: rybí polévka sypaná chlebovými krutony (vydatná, chutná jemně, až lososovitě, ač je kapří, snad kvůli mrkvi …), opečená vinná klobása na grilu s okurkou a šťouchačkami s cibulkou a slaninou, smažený kapr s bramborovým salátem, kačení hnát vypečený dozlatova s dušeným moravským zelím a houskovými knedlíky, staročeský houbový kuba se slaninovým hřebínkem a smaženou cibulkou a nemohou samozřejmě absentovat sadovské kaštany pečené s koňakem. Na Štědrý den U sadu méně rozvozů než loni, nicméně otravných kosmopolitních ksichtů mnohem, mnohem více. Sympatických jako štěnice Vánoční atmosféra se nekoná.

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): Z https://www.chilimarket.cz doputovala nerezová klíčenka Keygoes pro chilli fajnšmekry. Plus dvě údajně velmi pálivé náplně Habanero a Bhut Jolokia. Pro jistotu objednány ještě další dvě náplně - Trinidad Scorpion Moruga a Carolina Reaper. Klíčenka je obal na válečkovitou náplň, takovou velmi, velmi útlou solničku (přesněji chillničku). Vtipné, hezké, účelné (Praktičtější nežli minilahvičky na pálivé omáčky od Habanero.cz. Tyto miniaturní placatice jsou sice fešné, leč nepraktické. Hustší omáčky z nich nedostanete ven). Náplň typu Habanero příliš nepálí a působí protivně slaně. Nevadí. Ze shopu https://www.paliveomacky.cz konečně po letech opět získána těžce návykové omáčka Captain Thom`s Thai Monkey Hot Sauce. Složení: teriyaki omáčka, ananasová šťáva, voda, cibule, koření, wasabi, Thai papričky, arašídové máslo, česnek. Sice nepálí skoro vůbec, leč má prazvláštní a chutný šmak. Výtečná na ledvinky či jehněčí srdíčko. Objednána též omáčka CaJohns Krakatoa Pure Red Savina Mash (se složením papričky Red Savina Habanero a ocet). Zatím nenačata. Výhledově porovnáme s omáčkou Kilauea, od stejné firmy. Ta k zahození nebyla. Třetí doputovavší akvizicí je Trinidad Scorpion Ketchup. Rajčatový koncentrát, voda, čerstvé papričky Trinidad Scorpion, cukr, glukózový sirup, sůl, kyselina octová, kukuřičný škrob, česnek, kyselina citrónová, sušená cibule, kyselina askorbová, skořice, hřebíček. Údajně přímo extrémně pálivý, s použitím čerstvých papriček Trinidad Scorpion, které kečupu dávají výraznější ovocnou chuť. Papričkovitě jedovatý, nekomplikovaný a fakt hodně slušně ostrý. Slůvko extrémní je však nadsazené. Spokojenost. V záchvatu předvánočního šílení z nerozumu zakoupen v řetězci Marks and Spencer New Harissa Ketchup z UK. Pálivý samozřejmě nikterak není, leč zkonzumovat se překvapivě dá.

Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.) + Novoměstský pivovar (ZN 10.): 22. 12. výjezd do Janovic. Uhlířských. Na náves přecpanou autovraky buranos & vidlákos, ke Klepišovi, za gothajem pro kolegu na Svátky. Do salátu. V jídelně tradičně koleno na pivu s feferonovým salátem. Ujde. Kolega včetně držkovky. Už se netočí Kácov, nýbrž jen nealko Bernardy. Zase nějaký umanutý dobrodějný debil, kterému vadilo v jídelně pivko? Dále zakupujeme, spíše z povinnosti, něco uzenin. Nadšení z Klepiše však už není takové, jako v letech minulých. Rostbeef je bez přehánění hnusný, k tomu děsivě přesolený. Letí do popelnice. Nevábné jelito sice obrovské, ale ty od Bejrů z Kněžmosti jsou úplně jinačí level. Též Babišovo Vinohradské řeznictví nabízí uzeniny s Klepišem minimálně srovnatelné. A jídelnu nakonec taky (a možná překvapivě i levnější, v Janovicích to za hubičku opravdu není). V Janovicích jsme naposledy. Centrum a korzo pražské kavárny už není jenom instituce Mlýnská etc. nebo nevesele duhová náplavka, nýbrž už i náměstí Jiřího z Poděbrad. Tam musí být každý aktivistický kavárník pravidelně vídán. FT Jiřák a blízké okolí je kýčovitě přeplácáno prapodivnými, snobskými a nehorázně předraženými kavárničkami, rozpékárnami, bistry, rybistry, vinotékami, kebaby, falafely, donutárnami, hummusy a obdobnými humusy. Mnohá umolousaná zařízení si umolousaně a komicky hrají na Paříž. Normální podnik ani jeden a čeština tu vůbec nefrčí. Všude se tu rojí kosmopolitně-globální kavárníci. A každý slušný kavárník se okázale stydí za národní i kulturní identitu. K tomu něco machometánů a zahalených machometánek, jejichž počet narůstá. Rychle pryč! Nic pro normální chlapi a normální ženské. Jiřák je už skoro jako václavák - normální Pražáci se těmto raději vyhýbají. Zvláště, pokud do Vás permanentně hustí pod tlakem vánoční atmosféru a vánoční písně. To už ohrožuje duševní zdraví. Jediným lákadlem na FT Jiřák přitom zůstává božská tismická sekaná do housky z přívěsu, od Čímana. P.S. Pro kavárnu poučný džouk, kterak fungují liberální fake news média hlavní stoky: Přijel papež na návštěvu do Washingtonu. Prezident ho po úředních jednáních vzal na projížďku po řece Potomac v prezidentské jachtě. Když tak stáli na horní palubě, vítr najednou sfoukl papežův klobouk do vody. Několik bodyguardů se už už vrhá do ledové vody, ale prezident je gestem zastavuje. Sestupuje po žebříku až k vodě, stoupá si na hladinu a několika kroky, suchou nohou dochází až k plavajícímu klobouku. Zdvihá jej z hladiny a kráčí zpátky k lodi. Všichni, včetně papeže, novinářů a pozvaných politiků, stojí s otevřenou pusou, když prezident DJT s úsměvem podává klobouk papeži. New York Times, Washington Post spolu se CNN a dalšími liberálními médii přináší příští den ohromující zprávu: TRUMP NEUMÍ PLAVAT!

Bizarnosti a (nejen) pivní prasárny (BPH LI.): Svařenému vínu prý začíná konkurovat pivní svařák. Nejlepší má být z pivka pšeničného, chuťově blízkého bílému vínu. Čím méně hořké pivo, tím prý zde lepší. Základem pivního svařáku je kvalitní pivo a náležitě namíchané koření (skořice, pomerančová kůra, hřebíček, kardamom). Fajnoví šmekři přidají ještě chilli a sladí medem. Hotový pivní svařák má nabízet Zámecký pivovar Frýdlant a Pivovar Zhůřák.¨

Pivní trendy (BPH LX. + LXV.) aneb cool nebo vool (čti vůl)?: Docházejí sládci. V nových minipivovarech nemá kdo vařit. Sládek je hezká profese a zaslouží úctu i podporu.

Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): Během listopadových dní (které se opravdu nevyvedly) ze schránky vypadává No. 69 časopisu Pivo, Bier & Ale (www.pivobierale.cz). Co p.t. čtenáře čeká? Potřebná anketa, reagující na nepříznivé trendy vývoje prodeje sudového piva s názvem Čepované pivo: Ohrožená část české pivní kultury. S většinou odpovědí lze souhlasit. I když někteří dotazovaní rozdíl mezi pitím čepovaného a lahvového spojují pouze se sociálním kontaktem v hospodě či restauraci. Což pravda samozřejmě je. Nicméně existují i rozdíly v kvalitě pivka samotného, což správně připomíná p. Jiří Šuráň. Čepované bývá čerstvé a svěží, není zploštěné, ani tak unifikované, netrpí pasterizačními a oxidačními příchutěmi etc., není tak stabilizované, aby dlouho vydrželo atd. Není to tedy zdaleka jen o sociálním kontaktu při pití čepovaného, i když tento je jasně významný i nenahraditelný.  Dále Pivovar Matuška představuje světlý ležák (výčepní Desítku) a další skvosty. Listujeme a nalézáme info o 5. ročníku Mistrovství světa pivních sommeliérů v Mnichově, reportáž z nového Pivovaru Kamenice nad Lipou, povídání s dalešickým p. sládkem, degustace piv z prodejny Kaufland (všechny hodně, hodně špatné až na průměrného Zubra) a světlých bavorských ležáků, představení Pivovaru U Přeška v Přešticích, něco o Dnech českého piva, anglickém chmelařství či nabídce Pacovských strojíren (pro stavby pivovarů a minipivovarů), tip na publikaci (nás tato příliš neoslovila), něco pro sběratele tentokráte atraktivních pivních účtenek, pozvánku do pražského pivního baru Gulden Draak, tradiční zprávy z tradičních soutěží, konferencí, reklamy, pozvánky a avíza akcí, upoutávky i soutěž. Dej Bůh štěstí!

Pivní snob (ZN 42.): Pochvalu zaslouží normální Rakušané. Neprojde tam pokrokářský zákaz kouření v barech, kavárnách a restauracích. V tomto zůstane Rakousko jedním z posledních normálních míst v Evropě. Ani naši normální lidé to nesmějí vzdát. Resuscitujme normálnost!

Ozvěny Tour 2017 (ZN 46.): V Táboře, dle médií hlavní stoky, funguje Výčep. Se sortimentem Pivovaru Obora a dobrým jídlem. Hospodským jídlem. Těšíme se na Tour 2018. Táborský stálý spolupracovník BPH vše prověří. Zatím hlásí, že v létě zavřený Stárkův dům opět funguje. Točí chotovinské a především oborské z milého a šikovného pivovárku Obora.

Pel-mel ze zrzavého světa (aneb pár pivních drbů a frků, které p.t. čtenářstvu možná unikly): Součástí návrhu programového prohlášení první Babišovy vlády ze dne 18. 12. 2017 je i následující: Prosadíme zařazeni dalších plněni ze základní sazby 21 % nebo první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %, a to zejména v případě: … točeného piva podávaného v rámci restauračních a cateringových služeb … To zas bude keců od chytrolínů, šibalů a parazitů, že jde o nesystémovost etc. etc.  Kurzy vaření piva pro veřejnost pořádá českobudějická Jihočeská univerzita. Kurzy se uskutečňují v minipivovaru Zemědělské fakulty – zájemci vážní i nevážní vizte https://pivovar.zf.jcu.cz. Kvůli přibývajícím stížnostem na hlučné a podnapilé turisty zakázali v Amsterdamu pivní kola. Tedy pojízdné bary se sedadly poháněné šlapáním hostů. Údajně cosi takového funguje už i v Praze, a to pod firmou Beer Bike Prague. A Praha 1 má mít s pivními koly už též problémy a patálie. Zástupci BPH nic takového ještě na vlastní oči neviděli, neb se centru důsledně vyhýbají. Do vaření druhé generace pivních speciálů ze spilky, které budou určeny pouze pro restaurace, se pustil Pivovar Ostravar. Odstartoval čtrnáctkou polotmavým ležákem Grifel. Od roku 2011 bylo v USA minimálně deset starých kostelů předěláno na fungl nové pivovary. Nejméně čtyři další mají otevírat v roce 2018. Trend začal po recesi v roce 2007, kdy se kostely začaly slučovat nebo zavírat kvůli poklesu zájmu. Pivovar Taft’s Ale House v Cincinnati, sídlící ve 167 let starém kostele sv. Pavla evangelické protestantské církve, tak zahájil činnost ceremoniálem s požehnáním piv. Mnohdy ani samotní duchovní nemají nic proti tomu, dát si sem tam nějaký ten půllitr a někteří jsou prý i pravidelnými návštěvníky, ba přímo kmenovými štamgasty. Např. v Church Brew Works si mohou dopřát světlé svrchně kvašené Píšťalové varhany nebo tmavý ležák jménem Zbožný mnich. Dej Bůh štěstí! P.S. P.t. čtenářstvu popřejme přežití roku 2018 a Dej Bůh štěstí! Pravda a zdravý rozum zvítězí nad pokrokářskou lží a nenávistí ke všemu normálnímu! Globální kavárna nesmí projít a neprojde! ¡No pasarán! Naši tradiční hospodu ani náš normální život nedáme! Tenhle svět není jen pro kavárenské liberály!