Zrzavé novosti 54

Zrzavé novosti aneb staronové aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(No. 54., jarní, ovšem bez tradičních šumavských fake news, z 31. máje LP 2019)

Pivní moudrost a recept: „Pozorujeme-li naši mluvu, shledáme i beze vší vědecké průpravy, že sloveso píti je stejného kmene jako pivo. Kdežto podstatné jméno voda s uvedeným slovesem v žádném jazykovém vztahu není. Z čehož následuje, že již staří Slované pivo za určené k pití považovali, vodě jiné obory zužitkování poukazujíce …“ (F. Gellner). Nejenom v zimním čase/nečase může vážně bodnout i příjemně potěšit vepřové koleno na černém pivku podle R. Vaňka. Nachystejme si: 2 vepřová kolena o váze 1,5 kg, 110 g čerstvého zázvoru, 12 stroužků česneku, 800 ml černého piva (ideálně Double Primátor 24 %), 3,2 l vody, 4 lžíce cukru krupice, 2 bobkové listy, 3 kuličky nového koření, ½ hvězdičky badyánu, 1 větvička rozmarýnu, 4 střední cibule, 2 lžičky soli, ½ citronu, 400 ml kuřecího vývaru, 60 g másla.  Technologický postup: Oloupeme zázvor a česnek. Pivko a 2,2 l vody nalijeme do hrnce. Přidáme cukr, koření, rozmarýn, zázvor, česnek. Dáme vařit. Oloupeme cibuli, rozpůlíme a na středním ohni několik minut restujeme řeznou stranou dolů nasucho do barvy tmavě hnědé. Přidáme do vody s pivem, osolíme, přihodíme citron. Nálev přivedeme k varu a 2 minuty vaříme. Stáhneme z ohně a necháme vychladnout. Do studeného nálevu vložíme kolena a dáme na 12 hodin odležet do lednice. Následně z nálevu vyndáme kolena i vše ostatní (zázvor, česnek, cibuli, koření etc.). Přilijeme 1 l vody, kolena vrátíme zpět a hrnec přivedeme k varu. Stáhneme oheň na třetinu a kolena vaříme doměkka 2 hodiny. Měkká kolena vyjmeme a odložíme stranou. Z hrnce odebereme 400 ml nálevu do čisté nádoby, přilijeme kuřecí vývar, přivedeme k varu a svaříme na polovinu. Stáhneme z ohně a metličkou zašleháme vychlazené máslo nakrájené na kostičky. Kolena servírujeme polévané omáčkou. Druhým dnešním receptem jest králík na švestkách a černém pivku. Ingredience: 1 kg králičího (kýta či hřbet), 100 g kořenové zeleniny, 50 g cibule, 2 lžíce oleje, 2 lžíce cukru, 250 ml tmavého piva, 60 g slaniny, 100 g sušených švestek, sůl, perník na strouhání, citronová šťáva. Kterak na ušatce domácího? Na tuku rozpustíme cukr, přidáme očištěnou a nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a orestujeme dozlatova. Všechno řádně zalijeme pivkem a chvilku povaříme. Do připraveného základu vložíme porce ušáka. Podusíme, až změkne. Maso vyjmeme a šťávu zahustíme nastrouhaným perníkem (nebo alespoň tmavým chlebem). Dobře povaříme, přecedíme. Do omáčky přidáme s masem i vypeckované švestky, a ještě chvíli povaříme. P.S. Přibalme - sice ex post, leč zato značně realistický a odromantizovaný - popis Vánoc: „Auta všude, zmatek bude, obchoďáky, lidí mraky, řvoucí hlasy, piva basy, zvonky znějí, sníh ve spreji, bílá křídla, spousta jídla, furt se cpeme, přibereme, kapr, k zlosti, hostí kosti, hledám svíčku, manžel v tričku, víno teče, v břiše křeče, jako prase cpem se zase, z předsíně je slyšet tchyně, v televizi naší, cizí samé zvratky, divné svátky, stromek svítí … Osten v řiti!“ (T. Gurneyová, s využitím Viditelného Macka 24. 12. 2018). Prý duchovní Svátky …

Černá Hora (BPH I.): Ze žižkovského Králova Království (www.kralovstvi.com) máme info jen zprostředkované. Pan majitel se však mihnul ve druhé části detektivní série Živé terče. 

Svijany (BPH II.): 30. 3. výjezd bílou Týnou ze žižkaperku směr Štekl. Nepřekvapivé fiasko. Pro veřejnost zavřeno. Zámecký rest na Hrubé Skále zase v rekonstrukci. Cestou zpátky zastavujeme ve Svijanech. Léta již navštěvujeme pouze sympatickou pivovarskou prodejnou a pivovarskou restauraci ignorujeme. Spokojeni jsme tam nebyli nikdy. Diplomaticky řečeno. Po letech zase nakukujeme. Děláme chybu. Vítá nás děsivý řev dvounožců z nehezkého busu. V salonku hafo totálně ožralých Moraváků, pařících již od polední prohlídky pivovaru. Na WC vesele chčijí na zem a s jásotem vzájemně po sobě, asi nějaký pěkný moravský zvyk …  Vypadají (včetně co nejlevnějších triček či mikin s co největším počtem anglických nápisů) úplně stejně jako karikatury vizovických notoriků z časopisu Trnky Brnky. K harmonice snažící se o staropražské písně hulákají a moravsky jódlují. Moc hezký začátek. Usedáme, co nejdále od zdroje řevu. Denní ani minutkový list nevypadají špatně. Pivní povidla, bůček na pivku, nakládané syrečky v pivku (pouze cena CZK 129 za 100 g je mírný úlet, zvláště pokud polovinu kachny účtují CZK 199). Kolega jde do půlky kačeny z minutkového meníčka, čtvrtka kačeny z denní nabídky koštuje CZK 169. Porce obrovská, leč půlku kačeny tvoří dvě převeliká stehna. Tuhá a tuhá, mnohokráte ohřívaná. Skořicové červené zelí ujde, ovšem každého určitě neosloví. Jezevec z opatrnosti volí speciální pivovarský guláš. Omáčka chutná a hustá, papriček zoufale málo, křen zoufale vyčichlý, bramboráčky nekřupavé a odporně slizké. Masa hodně, ovšem tvrdé, a především totálně bez chuti. Celkově hodně slaboučký podprůměr. Kvalitu evidentně suplují kvantitou. Což platí i o giga porci prý domácího štrůdlu, na který musíme dlouho, předlouho čekat a urgovat. Pivko? Chválíme sklo na každý druh (což by ovšem mělo být naprostou samozřejmostí). Rytíř je teplý a má nedobrý měděný šlem. První lihový Baron opět teplý, druhý už lepší. Nejlepší tak vlastně je náležitě vychlazená desítka. Ovšem je to slaboulinká vodička bez chuti i sebemenšího náznaku hořkosti (U Sadu pijeme desítku Hladovskou a to je jako srovnávat pralesní Kotěhůlky s Realem). Čili večer nestál za nic a svijanský pivovarský rest si zase na hodně, hodně dlouho raději odpustíme.

Chýně (BPH III.): Pivovar Chýně od 1. 12. LP 2018 nevaří. Prý dočasně. Nějak nám ubývají tradiční cíle našich cyklovýletů. Kerská Hájenka, k tomu komplikace v Chýni. Dej Bůh štěstí!

Budvar (BPH VI.): Budvar ve vybraných hospodách testuje Budvar 33 ležák, s IBU 33. Chce zaujmout české pivaře, kteří rádi hořké a sladký Budweiser moc nemusí. Plány národního pivovaru Budějovický Budvar rozkrývá rozhovor se sládkem p. A. Brožem v PBA, No. 79.

Kersko (BPH IX.) + Poděbrady (ZN 35.): Pivnice Hájenka (https://www.hajenka-kersko.cz)  je překvapivě v rekonstrukci. Překvapivě prý až do samotného konce máje. V tisku se objevují prognózy místních, že s Hájenkou je definitivní konec. Stejně prý žádný genius loci už neměla a byla obludnou fabrikou na jídlo. V době konání výstavy Natura Viva v Lysé Kerskem projíždíme. Na Hájence dělají střechu, vnitřek je komplet vykuchaný. Mají otevírat 3. 6. a je naprosto očividné, že začátkem června neotevřou. Stavujeme se dole, u řeky, v Bungalovech Kersko. Pan pronajímatel Hájenky je pronajímatel již bývalý, s majitelem se nedohodli a skončili koncem roku 2018. V Bungalovech je malé bistro, kde točí tzv. plzeň a nymburskou jedenáctku a polotmavou třináctku. Paní bývalá pronajímatelka plánuje stánek na hlavní cestě Kerskem. Držíme palce! Natura Viva standardní, stánky dr. Cába celkem dva a jeden i se Šerákem. Fakt bodne. 21. dubna Elefantem do Milovic a tradiční cyklotrasou do Káraného a Čelákovic. V Milovicích krátký povinný stop v knajpě U Jelínků. Nymburská jedenáctka O.K. Tmavé a speciál Bogana mají napsané na tabuli, leč není. Nevadí. Konzumačním vrcholem vyjížďky se stává nebesky řízná soda z automatu v Káraném.

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): Pivovarský klub Křižíkova 17° (https://www.pivovarskyklub.com)  22. 1. lednovou seanci zaměřil pragocentricky. Představila se vinohradská větev pivovaru Ossegg a novinky prezentoval i Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. 19. 2. klubový večer skloubil klasické představení dvou pivovárků se setkáním s pivovarskou osobností. Znovu se v Karlíně po několika letech představuje slánský pivovar Antoš. K tomu nefalšovaná osobnost, ba živoucí legenda, mistr I. Chramosil představuje své nové působiště. A to pivovar Beránek, Stěžery. Březnový klub 19. 3. seznámil s novými pivovary Rudohorem z Dolního Žďáru u Ostrova nad Ohří a s Hradeckým Klenotem z Hradce Králové. 16. 4. se hosté klubového večera dozvěděli něco o tom, kterak dolétal a zahnízdil pivovárek Létající Čestmír. A dlouholetý sládek z Chýně T. Mikulica se rozpovídal o to, pročpak nevaří Chýně, a o svém přesunu do Řeporyj. Řeporyje jsou prima, až na starostu. Květnový klubový večer na 14. máje představil Farmářský pivovar Zlatá kráva z Nepomuku.

Dětenice a Český Ráj (BPH XI.) + Rohozec (ZN 19.) + Neumann (ZN 19.) + Mostecký Kahan (ZN 28.) + Malá Skála (ZN 41.): Hruboskalský Hotel Štekl (https://www.hotel-stekl.cz) letošní sezónu otevřel již 29. 3. Vlastně neotevřel. V sobotu 30. 3. vcházíme těsně před 18 hodinou a v recepci nám oznamují, že je v restauraci uzavřená akce. Přitom na www stránkách o zavření ani jediné slůvko, restaurace má fungovat 18-22 hod. Loni BPH Štekl úplně vynechala (otevíračky až večer i o víkendech a nehorázně neuvěřitelné ceny zcela neúměrné kvalitě i kvantitě pokrmů). Letos jsme chtěli udělat výjimku, leccos jsme tady již totiž zažili a jezdíme sem dlouhá léta. Ovšem ničemnost šteklovských nemá hranic. Takže se opět potvrzuje, že když někdo něco dostane zadarmo, tak to dopadne obvykle špatně. Špatně to ovšem nezřídka dopadá i s hotely zakoupenými. Kostecký Helikar je toho příkladem a nenásledováníhodným vzorem. Vždy, co pamatujeme byl strašlivý a jeho provozovatelé ještě ničemnější nežli na Hrubé Skále. Dnes se Helikar jmenuje Hotel Podkost a je pořád zavřený. I o slunečných víkendech, plných hospodychtivých návštěvníků, je Podkost vítá řetězem. Jako bonus dodejme, že na Hrubé Skále Zámecký restaurant sezónu zahájil dubnovou rekonstrukcí. Kavkazského majitele hradního panství bývalé Orei hosté naprosto nepřekvapivě jen otravují.

Pivní literatura (BPH XIV.): Brožura Tradiční chuť z našich krajů aneb Katalog vítězů 2018 značky Regionální potravina v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje představuje též Sládkovo sváteční speciální světlé 14 % z Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná, světlý ležák 12º Permon, Vratislavické řezané a Hubertus světlý ležák Prémium - nefiltrovaný. A nabízí receptík na vinnou klobásku na řezaném pivku. Ingredience: 800 g vinné klobásky, 1-2 cibule, 2-3 stroužky česneku, 100-150 ml rajčatového protlaku (nebo kvalitního kečupu), sůl, čerstvě namletý pepř a 150 ml Vratislavického řezaného. Postup: Vinnou klobásku (nám ale daleko více chutná smetanová, neb není nakyslá) stočíme do menších koleček, spíchneme párátkem a opečeme. Přendáme na talíř. Na vypečeném tuku v pánvi zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli a utřené stroužky česneku. Přidáme protlak a rozředíme pivem. Dochutíme solí a pepřem. Opečené klobásky vrátíme do pánve, obrátíme z obou stran, aby směs pěkně do sebe natáhly a dáme na 15-20 minut do trouby předehřáté na 200ºC. Podáváme s pečivem. Milý Kosmas nám během jediného dne, ve spolupráci s milou Českou poštou, doručil třetí díl pivandrácké série. Máme kraj Středočeský + Ústecký a Liberecký. Tentokráte jde o plzeňsko a karlovarsko. Konkrétně o sympatický titul Materna, K.: Pivandr Plzeňským a Karlovarským krajem. Středokluky, Zdeněk Sousa 2018. 94 s. ISBN 978-80-88084-19-8. Na sympatičnosti brožuře ubírá, že plzeňsko je hodně neúplné. Kašperské Hory i Železná Ruda leží v Kraji plzeňském. Tedy také Kašperskohorský pivovar a Belveder. Byly opomenuti, nebo se k akci nepřidali? A co Modrava, Kvilda etc.? Možná, že to ale jsou - jako Vimperk - již Jižní Čechy.

Stará Praha (BPH XIX.) + Žižkov (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII.) + Praha (nejen) pivní (ZN 28.): POZOR! VAROVÁNÍ MINISTERSTVA CENZURY! Následující primitivně hospodské, populisticky národovecké, tradicionalisticky xenofobní, konzervativně zakomplexované, zapškle provincionální a uboze politicky nekorektní řádky mohou globální NGOkavárně & progresivistickým WEIRD liberálům-komsomolcům způsobit vážnou zdravotní újmu! Pravda totiž bývá nepohodlná, krutě nemilosrdná a bolí. Několik odstavců o nezbytnosti nového národního obrození a odliberalizování celé společnosti (i celé planety) zde bylo zbaběle autozcenzurováno. Pokrokářští elfové coby samozvaní ochránci jediné tzv. liberálně-demokratické pravdy & profesionální špiclové a pilní udavači v jednom jsou stále nervóznější a nervóznější, takže raději nebudeme nic riskovat. Čili si protentokrát tradiční stýskání nad žižkaperkem zaneřáděným …. odpustíme. I hodně smutný postesk nad, od 1. 3., trvale zavřenou trafikou ve Slavíkovce, ve které zbyl jenom nasládlý smrad z cizokrajných toustů, nemravně předražených. Ani tuze příjemná a božsky kyprá paní provozovatelka, ani mohutná doga Nero to už čuchat nevydrželi. Nedivíme se. Škoda, škoda, škoda. Konec jedné z fakt posledních oáz normálnosti. Na horním Žižkově už normální trafika nezbyla, řetězce Relay v metru mezi podniky, kam bychom se těšili zajít, totiž fakt nepatří. Všechno hezké, všechno osvědčené a všechno normální brutálně válcuje invaze expantů, cizáků, kavárníků a klinikářů, kteří nás opravdu, ale opravdu nijak neobohacují. Naopak. Na druhou stranu může být ještě hůř … Třebas takovou Letnou a obdobné části pokrokářsko-pirátské Prahy 7, se všemi těmi rádobyintelektuálními, nesnesitelně přemoudřelými a tragikomicky pozérskými hipstery, to bychom asi nerozdýchali vůbec. Hipstery, jejichž největší starostí bývá náležité zapózování u selfíčka s cool pivem nebo cool pokrmem, před jeho zavěšením na Instagram. Ani trochu nemusíme velkoměstské naboby, kteří se domnívají, že hodnoty vznikají ppt prezentacemi na schůzích. Jejich jedinou kvalifikací je vyžírkovské vyplňování žádostí o granty a povýšenecky vznešené kecy pronášené v holešovických či karlínských kanclech (kde je zahraniční firmy platí cca třetinou ve srovnání se zaměstnanci z jiných zemí). Přitom v drtivé většině jde o zakomplexované burany, přitáhlé do Prahy odkudsi z bůhvíjakého vidlákova, kteří si mindráky a odcizenost léčí tím, že si okázale hrají na panstvo, na velkoměstskou liberální tzv. elitu. Pokrokářskou, eurohujerskou, kavárenskou. Kdo z pražské kavárny je přitom opravdu Pražákem, Vltavou křtěným? Alespoň jeden? Takže vlastně ještě zlatý žižkaperk. Jenom kdyby se tu občas ještě promluvilo i česky. Tahle země není pouze pro kavárenské liberály! Zachraňme normální život i normálního člověka!  Pravda a rozum zvítězí nad pokrokářskou lží a nenávistí ke všemu normálnímu! P.S. Tolik, tolik se těšíme do nádherně normálních Jižních Čech. Do Malšic, Obory, Želče i Bechyně. Mezi nádherně normální lidi, mezi normální chlapi a normální ženské. V Praze jich už moc nezbylo.

Pivní toulky Žižkovem (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII. etc.) aneb co starého (každá změna je k horšímu) doma U sadu: Na žižkaperku, na škroupáku, zkrátka doma U sadu (https://www.usadu.cz) se v lednu na čepu zabydlel Rychtář 10° Fojt a polotmavý Kácov. Fojt namísto Kozla, Kácov namísto Démona. Fojt je vcelku i příjemná slabá vodička, trošičku nasládlá. Byla by fajn na horké léto. Silvestrovské a novoroční menu obsahovalo kachní jatýrka, česnekačku, jehněčí na česneku, kačení nožku a čočku se šunkou. Na Nový rok nastal převeliký šrumec s rozvozy. Očekávaný. Brutální bongo. Sadovští zase krmili celou Prahu, jako na Den štědrý. Klobouk dolů před personálem (s velkým P, v čele s Dejvem & Marťou) i před pány rozvozáky. Lednovou volbou sládků jest světlý Master Tříkrálový (alc 4,9 %). PR nesoudně přechválený coby mok něžně ovocné vůně a nauzené chuti. Ovoce a nakouření? Netluče se to?  Ani ne. Zase taková hrůza to není, leč takové nijace nevýrazné. Tiskovina Metro č. 3/2019 píše o bizarních pražských WC. Telegraficky je zmíněn i kastovní systém močících u mušlí na sadovském záchodku, rozdělených podle velikosti pánského nástroje. Proč není ale uvedeno ani slůvko o populárních sadovských želvičkách v mušlích? Autor tu osobně očividně nikdy nebyl, jen něco někde obšlehl. P.S. Gumové želvičky jsou O.K. Ovšem někde je nutné chc.. na potraviny (třebas nakrájené ovoce), což je perverzně nechutný eklhaft. Na poblití. Na Tři krále střídá na čepu Raptora svěží El Dorado (alc 5,5 %). Návrat legendárního Raptora se koná 18. 1. Od 17. ledna decentně zuří vepřové dohody s masopustním polotmavým speciálem 13° od Lobkowicze. S prdelačkou, pečenou paštičkou, jitrničkou a jelítkem v pekáčku, jatýrky na grilu, zabíjačkovým gulášem a ovarovým prkénkem. Rypáček, játra, plec, jazyk, bůček i ouško. Famózní. Luxusní i feferony, okurky a pálivý smetanový krenex. V noře jsme přidali čerstvý křen i čerstvý zázvor a vážně to nemělo chybu. Děkujeme. Volbou sládků na únor je Radegast ze šesti druhů chmele (alc 5,1 %). Chuti nevýrazné. Na to, že je prezentován coby mok s výrazným chmelovým aroma. K tomu bledule (Tohle zlato-hnědá opravdu, ale opravdu není). Ve víkendovém sadovském meníčku se na zkoušku, a na skok, objevila doporučená pivka k vybraným pokrmům. Pivní someliérství je cool. Březnovou volbu sládků reprezentuje Master Rye IPA (alc 5,8 %, IBU 50, EBC 50). Připraveno i ze žitného sladu. Převoněné, prázdné, nevyvážené. Nepovedené. 6. března se na čepu objevuje extra hořká desítka Hladov, z pivovárku Hladov rodiny Pospíchalových (https://www.pivovarhladov.cz/). Výčepní světlé, nefiltrované, nepasterované (alc 4 %). Radost, radost, radost. Vynikající, hořké, pitelné, subjektivně i silné. Mocně připomíná únětickou desinu, když Únětice začínaly (Jó, to byly časy …). Opravdu výrazný chuťový zážitek. Chmely opravdu hladovští nešetřili. Takže na pár týdnů se Hlad stává naším každodenním chlebem. 14. března propukla každoroční zelená ultratrapárna kolem Dne Sv. Patrika. K Sadu to už patří, o tom žádná, leč, jaký má vlastně tento svátek význam pro nás, pro Čechy? To hrdí Irové v Dublinu se také mohou posr…, aby oslavili svátky naše? Pouhopouhá komerce. Těžce vlezlá. Takže i U sadu všechno v zeleném, včetně velikonočního zeleného piva. Dlouho, dlouho před Velikonocemi kalendářními teče Velikonoční Krasličák zelený. Lobkowiczský, speciální, chemicky ochucený (alc 6 %). Zdá se nám zelenější více nežli loni. K zelené výzdobě mocně přispěla zeleně nastříkaná pleška obsluhujícího pana D. Kočandy R. a K. zvolily odvážný zelený bodyart na obličeji. Kdo ze sadovských nechtěl být pokreslen, musel nasadit šaškovskou hučku Guinness nebo decentně slušivý westernový klobouk Jameson. Tradiční sadovská zahrádka zbudována 18. března. Při stavbě v nedělní podvečer pozorujeme, kterak jsou dvounožci domorodí i cizáčtí čím dál debilnější, a čím dál drze oprsklejší (mají přece pouze a jenom samá práva). Parta Hic těžce snáší z půdy těžké lavice a stoly, které se samozřejmě musí usadit, ukotvit, sešroubovat. Jen co ale něco snesou a položí kamkoli na chodník, ihned se na nesestavené neomaleně posazují příchozí. A arogantně se dožadují bleskurychlé obsluhy. Neuvěřitelné! O zahrádku je očekáván letos zájem až děsivý. K davům turistů a morové invazi expantů se mají přidat dvě novinky. Jednak pod věží má vzniknout na léto divadelní aréna pro pětistovku platících. A k Sadu je to, coby šutrákem dohodil. Druhak jdou po žižkaperku zaručené fámy, že letos nebudou v provozu ohromné zahrady v rígru (tedy v Riegrových sadech). Snad již bývalý majitel či pronajímatel se měl s kýmsi nepohodnout, a prý tak raději všechno rozflákal a pečlivě zdemoloval. Takže stovky a tisíce hostů potáhnou kam? Na Mlíkárnu se všichni přece nevejdou. Takže budou oxidovat a prudit U sadu. Netěšíme se. 27. 3. naražena dubnová Volba sládků. Master Velikonoční speciál (alc 5,7 %). Jako obvykle. BPH obdržela darem tři lahváče z Bambergu. Prvním je známý mok Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen, alc 5,1 %. Pivko hodně, hodně nakouřené z Brauerei Heller/Schenkerla. Uzená vůně opravdu intenzivní a opravdu vydatně výrazná, chuť ovšem slabší, s praženým nádechem. Výjimečné asi opravdu bude (a stylově vhodné k nějaké zauzené grilovačce), leč nám prostě a jednoduše nechutná. Což potvrzuje i podstatná část sadovské bojové sestavy Team Sad Force 2 (s výčepním řídícím palby D., Team Sad Force 1 má za operátorku tvrďačku R.). Další lahváč „Ein Schluck Bamberg“ je Lagerbier Privatbrauerei Fässla Bamberg (alc 5,5 %). Silný, nejlépe nám ovšem jede hodně přechlazený. Třetím do počtu je Bamberg Original Helles (al 4,9 %) od Mährs Brau. Má být kořenitý až zemitý, nám připadá protivně nasládlý, včetně doznívání. A i nějak podezřele silný. Za vzorky samozřejmě pěkně děkujeme, naše parketa to ale úplně není. Pivní obzory je ovšem třeba neustále obohacovat, což v posledních měsících BPH velmi hrubě zanedbávala. Žižkaperk principiálně neopouštíme a točíme se pořád v nádherně hořkém kruhu svaté trojice Sádek - Raptor - Hlad. A jak dobře známo, hlad je převlečená žízeň. S nástupem letního času střídá na pár hodin na čepu Raptora Zlatá raketa. American IPA, famózně excelentní, hořkosladká klasika, leč až příliš mocný silák (alc 7 %). Raptor je Raptor. Velikonoce ve znamení zeleného Primátora (alc 4.7 %) s příměsí Blue Curasa (tedy čurakaa). Povedené, pitelné, i přes zelenou barvu. Po doprodání připutovává dalších pár soudků Lobkowiczského zeleného Krasličáka (alc 6 %). Ten nás oslovuje o poznání méně. K papání na Velikonoce připraven např. králičí úd s kopřivovou nádivku, a především jehněčí kolínko sou vide na červeném víně se zeleninou. Plus tymiánové brambory. Novozélandské kolínko si na žádné bio nehraje, neboť bio prostě je. Zážitková gastronomie (leč bylo proklatě malé a všechna byla na chlup stejná). Výčepní D. postoupil jako vítěz Prahy a Středočeského kraje (a celkově na bronzové příčce) do dalšího kola. Gratulujeme. Semifinále čepování lobkowiczského piva probíhá v Protivíně. D. bere stříbro a postupuje do celorepublikového finále na Pražském hradě. Tam se umisťuje jako čtvrtý z celé země. Gratulujeme. Druhý výčepní, tedy druhá výčepní RR, umíněně dyndala a dyndala tak dlouho, až si vydyndala také koženou zástěru. Dejv vyhrál lobkowiczskou, ona se pyšní kozlovskou. A co zástěra sadovská? Prubujeme kořalku od berounského Majera. Má to být chmelovice 50 %. Nahnědlá s pár šištičkami v láhvi. Pít se dá a příliš neublíží. Leč 50 % opravdu nemá ani náhodou. My raději, coby šláftruňk, mlsáme panáčka Malibu. Malibu pijeme cca po 22 letech a kupodivu stojí vlastně pořád stejně. Sladké Malibu v kombinaci s hořkým Hladem je luxusní. Snoubí se lépe nežli s Baileys. Koncem dubna teče namísto Raptora pár dnů Californie. Na 1. máje dochází famózní Hladov. Nastupuje kácovská desina. Měla být nefiltr, leč doputovala obyčejná. Pít se dá, trochu dost prázdná a rozhodně nikoli tak úžasná jako desina hladovská. Takže raději návrat ke kmenovému Sádkovi. Květnovou volbou sládků jest ležák Eldorado Excelent od Mastera (alc 5,3 %). Dobře mu tak! Má být polotmavé, je však značně blond. Víkendová meníčko ve znamení cool chřestu. Chřest nás fakt nebere (nemá žádnou chuť a vypadá jako blitky), ani ten mělnický, prý úplně nejlepší. Famózní desítka nefiltr Hladov se na sadovský čep vrací v půli máje. Bohužel se Jezevcovi současně po skoro sedmi letech vrací ledvinový kámen. Na stejném místě, stejné velikosti. Asi pije pivka málo … Nastávají kruté dny, kdy se musí pořád chodit a chodit. Nebo lézt po stropě. A zrovna se umoudřilo i počasí! Caramba!  Koncem května U Sadu končí možnost poručit si Raptora a Sádka Ale malého nebo velkého. Nově k mání pouze v objemu 0,4 l. Změna k horšímu, prý kvůli nedostatku skla na malá piva.

Párování piv s pokrmy (BPH XXII. + LXIV. a další): Umné párování jídel s pivem zařadila do menu slánská Továrna (https://pivovar.tovarnaslany.cz). Pro nás, ultrakonzervy, však ve Slaném zůstává cílem Antošova krčma. Už se nemůžeme dočkat startu cyklosezóny. Ta odstartována letos již koncem března, leč do Slaného vyrazíme až za řádného teploučka.

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.) + velká kapsaicinová hitparáda (ZN 50.): Barbecue Sauce Extra Hot Habanero od Jack Daniel´s Tennessee Whiskey nepálí, leč hodí se do srdíček nebo ledvinek. V naší JKH - chillifilové a chillifilky vizte samostatnou rubriku - bere 6 bodů. Přibalena coby bonus při zakoupení další keygoes chilli, tedy praktické chilli klíčenky. Coby dárek z gastroakcí na Náplavce získány dvě zkumavky od ChilliDoctor. Prášku 10 g Chipotle dáváme 5 bodů. Což je na Chipotle od nás dost, neb uzené papričky moc nemusíme. Prášku 10 g Birds Eye udělujeme 4 body. Ostrý je více, ovšem proklatě doslana.

Pražské cyklopivní trasy (BPH XXX.) + Hostivar H¹ (ZN 18.) + Hostivar H² (ZN 51.) +  Spojovna (ZN 51.) + Jince (ZN 24.) + Liboc (ZN 24.) + Prosek (ZN 25.) + Malešice (ZN 28.) + LP (ZN 32.) + Kolčavka (ZN 35.) + Uhříněves (ZN 45.) + Řeporyje (ZN 51): Letošní Velikonoce přinesly famózní počasí a zahájily naší cyklosezónu (pár krátkých vyjížděk předtím bylo ryze zkušebních). V Počernicích Horních naproti nádraží na opravené hospodě od loňska přibyl nápis Pivovar Počerňák. Cedule ovšem nabízejí pouze tzv. plzeň a kozla. Dovnitř nevstupujeme, neboť v minulosti tady byli nepříjemní nadmíru. Uvidíme. 8. máje letos poprvé na Proseku, ve Školičce, u Beznosků (www.skolicka.cz). Nadšení jako vždy. Obsluha bezvadná, venkovní posez útulný, pohoda, klídek, sluníčko. Grilované Iberico Abanico, s decentním sosíkem Jack Daniels, navnadilo. Vrcholem se stává pikantní bůček s domácím chlebem a okurkou. Smekáme. Smekáme i před vzorně vychlazenou Chmelovou devítkou. Hořkou, pitelnou, super vynikající. Světlý dvanáctkový ejlík Pes nahoře bez je těžce průměrný. Teče i světlý dvanáctkový kmenový Beznoska, světlý výčepní desina Hejhula, světlá čtrnáctka Likvidátor, desítkový ejlík Cykloejl, čtrnáctkový B-ejl  a polotmavá Káča jedenáctka. Z Proseku šlapeme na Letňany a přes Kbely, kde registruje new Kbelský pivovar. Dneska jenom průzkumně projíždíme, stavíme se, až dokončí zahradu s venkovním sezením.

Bizarnosti a (nejen) pivní prasárny (BPH LI.): Úžasným jarním nápojem, ba přímo skvostným elixírem, má být keltský posset. Potřeba jest: 5 ½ dl plnotučného mléka, 2 lžíce ovesné mouky, špetka soli, 1 lžíce medu, ½ lžíce skořice a muškátového oříšku a 3 dl piva Guinness. Postup: V rendlíku ohřívat mléko, mouku a sůl až k bodu varu, odstavit a nechat 10 minut odstát. Přecedit, přidat pivo, med a koření. Směs promíchat a znovu zahřát. Ovšem již nevařit! Plné dva roky prý tzv. vinaři z Pavlovic hledali recepturu na šumivý nápoj (alc 6 %) kombinující víno a pivo. Prý ho úspěšně našli a bizarnost pojmenovali Nachmelené. Představili zatím bílé (z bílé odrůdy Chardonnay a českého chmele Sládek), červené si nechávají jako eso v rukávu. To fakt vinaři nemají nic lepšího na práci, než vymýšlet srágory?

Pivní trendy (BPH LX. + LXV.) aneb cool nebo vool (čti vůl)?: Lidé přestávají chodit do hospod. L. Jakl v Myčku (My z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska …, č. 12/2018, s. 22-23), v kontextu druhého národního obrození, velmi správně apeluje: „Vraťme se do hospod, vraťme se k čepovanému!“. Příkladem může být třebas i největší notorik zvířecí říše, který pravidelně navštěvuje přírodní pivnici přímo v pralese. Jde o tanu péroocasou, skotačící v malajských deštných pralesech. Tana má disponovat největší tolerancí k alkoholu ve zvířecí říši. Tany tuze rády chodívají každou noc nasávat na palmy, ze kterých se line kvasnicové aroma i pěna silně připomínající pivní čepici. Nektar skutečně obsahuje 3,8 % alkohol a jakési dosud blíže neprobádané druhy kvasnic. Nasávají nejenom tany, nýbrž i outloni a další savci. Média poreferovala, že Češi zůstali největšími pijáky piva také v roce 2018 s průměrným výkonem 145 l moku za rok. Vychlastalo se sice o 5 l na hlavu více, ale to měli zařídit cizinci. Druhé místo si dělí Němci s Rakouskem s chabou spotřebou něco málo přes 100 l. Kde zůstala Belgie? Jako mladí jsme udatně chlastávali právě proti Belgii. Spotřeba u nás loni dokonce vzrostla o 0,6 %, což je pozitivní, neboť před tím vytrvale klesala. Tuzemští pivaři mají přitom být stále více vybíraví, k čemuž má přispívat sortiment minipivovarů. Na sklonku roku 2018 jich fungovalo okolo 430 a z trhu si ukrojili 2,5 %. Tlačí i na giganty. Staropramen prý přestal používat maltózový sirup coby náhražku sladu, Budvar do hospod pustil na čep Permony, Prazdroj kooperuje s mladým p. Matuškou. Začnou i u nás velcí kupovat malé?

Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): Prosincové č. 78 pivníku Pivo, Bier & Ale (www.pivobierale.cz) doputovalo sice ještě těsně před koncem roku, leč přečteno je až v roce 19. Rozvernější číslo, silvestrovského ražení. Proč ne. Hodně divoké, přímo grafiťácké, jsou už klikihákové (nevábné) malůvky na nových plechovkách Permonu, které trůní na obalu. Editorial p. šéfredaktora je seriózní a na téma vážnější. Referuje o 57. schůzi European Beer Consumers. Řeší se i koordinovaný odpor proti další pokrokářské šílenosti ze strany WHO (Světové zdravotnické organizace) - a to, úsilí dehonestovat pivo, víno a destiláty povinností na etiketách uvádět varování o škodlivosti. Jako u cigaret. Další a další pokrokářská „Dobra“ … Vybavují se moudrá slova des. Halíka z kultovních Černých baronů: „Nechal bych je v mišelince tahat gumy, hajzly intelektuálský …“. Nechte nás, normální lidi, konečně už na pokoji! My o vaše liberální kavárenská „Dobra“ fakt nestojíme. Silný odpor proti výše uvedené hovadině se však rýsuje nadějně. Věřme, že návrh neprojde. Nikde. Je dobře, že se normální člověk už začíná ozývat a nenechá si už všechny liberální perverzní fantasmagorie líbit. Konečně! Ať žije globální konzervativní přestavba, ať žije druhé národní obrození! Zpět k PBA. Zalistujme: Program Pivo Bier Ale Forum 2019, podrobná fotoreportáž o Cenách PBA, rozhovor s majitelem Boudy Máma v Peci (s minipivovarem), konfrontační degustace český ležák vs. německý pils. V degustaci namátkou zaujme, že německý nápoj Engel Premium Pils je ohledně celkového dojmu hodnocen slovy „prázdné, anorektické pivo“, přičemž však v celkovém hodnocení na škále 1-9 (1 = mimořádně dobrý, 9 = mimořádně špatný) má známku dosti dobrý, tj. 4. Anorektické pivo je tedy nadprůměrné? Dále p.t. čtenář nalézá příběh pivovaru Permon, rozplývání se nad čtyřmi medailovými umístěními českých pivovarů v European Beer Star (zlato v kategorii Bohemian-Style Pilsner bere Zubr), představení Pivovaru Vysoký Chlumec, povídání o párování jídel s pivy Bernard, moc hezké stránky pro sběratele modelů pivovarských aut a vagonů, rozverné tipy na rozlišné knihy (s doporučením pivka, které k jejich čtení připíjet), gastrorubriku o silvestrovském pohoštění na chalupě i s recepty či návody na koktejly, pozvánky na akce, něco o kalném pivu, tekutém chmelení za studena nebo pivovarském mlátu. A také podrobnou zprávu o aktuálních datech z dlouhodobé studie Pivo v české společnosti (ZN telegraficky poreferovali v minulém čísle).  Březnové číslo 79 otevírá devátý ročník PBA. Referuje o lednové konferenci Pivo Bier Ale Forum, představuje Pivovar Beránek, karlínskou pivnici Vrátnice, smíchovský pivní bar Gulden Draak Bierhuis či Pivovarskou prodejnu Hubertus, přináší degustaci českých piv stylu NEIPA (New England India Pale Ale). A obsáhlý přehled vítězů České a moravské pivní koruny 2019 (vítězů jsou spousty, existuje u nás vůbec pivo, co by ještě vůbec nic nevyhrálo?), průvodce kulinární Kodaní (včetně představení jedné dánské kuchařské knihy), koutek pro sběratele korespondenčních suvenýrů s pivní tématikou, info o třetím ročníku Pivo Bier Ale EXPO, nabídku kurzu pivního sommeliérství a povídání s budějickým sládkem o Budvaru 33. Květnové číslo 80 je zajímavé a profesionální jako vždy. Sice zase hodně cen, ale i hodně počtení. Text Korunovační piva seznamuje s laureáty České a moravské pivní koruny 2019. Absolutní hvězdou se stává chotovinský Pale Ale Cadillac. Dále info o nové sudové jedenáctce Poutník, o desateru pro nejlepší pivko při hodnocení sládků v akci Hvězda sládků, o degustaci piv IPA z malých českých pivovarů (na bedně je i Obora). Taktéž reportáž z nového Jarošovského pivovaru, rozhovor (nejenom o desítce coby českém královském pivu) se spolumajitelkou Únětického pivovaru, nostalgické povídání s I. Hlasem o Houtyši a Hans Paul City, gastroreportáž z andělského hodování v Los Angeles, něco pro milce pivovarských kalendářů a vizitek, připomenutí pivovarského mláta či nenahraditelnosti dobré vody. Zaujala nás též lákavá pozvánka do osadní hospody Na Bucku, coby originální pobočky slánské Továrny, včetně originálního piva Cejn. Na buckém rybníku trávíval malý Jezevec prázdniny coby suchdolský školák-premiant. Nad PBA tradičně brbláme, leč je třeba uznat, že se drží. Držte se dál. Smekáme! A když předplatné vyřizuje profifirma, nestěžujeme si už ani my.

MMX (BPH LXXII.) + Třebáň (ZN 16.) + Všeradice (ZN 17.) + Kytín (ZN 51.): Pivotel MMX Lety u Dobřichovic (https://mmxpivo.com) otestován letos premiérově už 25. apríla. Spokojenost. Počasí na duben fantastické. Z Berouna se šlape fajně. Fajné je pivko i krmě. Teče MMX výčepní světlé (alc 4,4 %), ležák světlý (alc 5,0 %), ležák tmavý (alc 5,0 %) a APA (alc 5,6 %). Desina na žízeň, dvanda na chuť a APA pro pořádek. Desina nejlepší. Rozšoupáváme se echt wienersnitzelem. Telecím na másle, s chutnou okurkou. Nestojí málo, ale stojí za to. Zakupujeme slunečníček nad pivní bucláček, vše stylově zeleno-bílé MMX. V MMX zase usedáme 27. máje. Tentokráte šlapeme opačně, od Černošic. Teče opět výčepní světlé, ležák světlý, ležák tmavý a APA. Pochutnáváme si na výpečkách na černém pivku s bramborovým knedlíkem a červeném zelí. Maso i sós výtečné, knedle i zelíčko jakbysmet.

Železná Ruda (ZN 33.): Konec května, takže Šumava, Ruda, Engadin. S večerními výlezy na pivko do Belvederu. Letos vynecháváme, ledvinový šutřík se objevuje v nejnevhodnější dobu. Raději nic neriskovat. Špitál je totiž od Rudy pořádně daleko. Až v Klatovech anebo za čárou. Leč v máji LP 2020 přijedeme určitě (i se šutry). P.S. Počasí poslední květnový týden stejně bylo na draka. Nějak se prohodily měsíce, v dubnu bylo májově a v máji zase krutě aprílově.

Liptov VI. (ZN 52.): Už se těšíme na začátek září, zatím všechno vypadá slibně. A vyptáme se na liberální orgie blavské kavárny nad zvolením Sorosovy barbíny. Upřímnou soustrast!

Pel-mel ze zrzavého světa (aneb pár pivních drbů a frků, které p.t. čtenářstvu možná unikly): Brněnská Mendelova univerzita slaví 100 let. Připravila víno i čtyři druhy piv. Jedná se o první moravskou školu, která uvařila vlastní univerzitní pivko. Prvním je Ležák 1919, ze směsi ječným, pšeničných a žitných sladů. Varnsdorfský minipivovar Kocour je lákadlem pro turisty. K dispozici mají restauraci, ubytování ve vagonech, hotel či statek s hospodářskými zvířaty, pochutnávajícími si na mlátě. Pivko po okolí rozváží opravdoví koníci. Letos přibyde venkovní bar opět ve vagonu a půjčovna bicyklů. Pivovárek disponuje první tuzemskou soukromou železniční zastávkou schválenou v roce 2013 na trati Liberec - Seifhennersdorf. Korejská společnost LG nabízí domácí kapslový mikropivovar HomeBrew. Vložíte kapsle, zapnete program a trpělivě posečkáte dva týdny. Výsledkem je pět litrů zvoleného druhu. Hoppy American IPA, zlatý American Pale Ale, anglický Stout, belgický Witbier nebo pivko plzeňského typu. A automat se dokonce sám vyčistí. Belgičtí mniši z kláštera Grimbergen rozluštili 220 let starou recepturu a začínají vařit dryák alc 10,8 %. Má to být minipivovar, leč s produkcí tří milionů třetinek ročně – ve spolupráci s firmami Carlsberg a Alken-Maes. 3 200 poštovních úřadů v Rusku začalo prodávat lahváče. Což má umožnit přístup ke kvalitnímu pití a napomoci v boji proti konzumaci nekvalitních náhražek typu směsí do chladičů nebo čističů. Putin na to jde daleko, daleko chytřeji nežli Gorbačov a jeho hodně nepovedená prohibice. Konec konců Gorbačov toho podělal mnohem, mnohem více … Dej Bůh štěstí!