ZN 73 + Turnov

Zrzavé novosti aneb staronové aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(No. 73., z 31. prosince (před)válečného roku s varovnými třemi dvojkami LP 2022)

Pivní moudrost a recept: „Pivečko to věru jest nebeský dar, vše psoty a trampoty vede na zmar a sílí a dává kuráže ...“ (K. Sabina v Prodané nevěstě, veskrze národní to opeře, v níž je pivko uprostřed, na začátku i na konci). „Pivo, nápoj tento jest velice zdravý a velmi výživný, ducha našeho upevňuje a mysl utužuje a rozveseluje“ (Tadeáš Hájek z Hájku). „Když se tak pivečko pění, písnička daleko není“ (pijácká píseň K. J. Erbena). Když Vánoce, tak kapřík. Plzeňský. Suroviny: 4 porce kapra, 5 stroužků česneku, 1 lžička oleje, 1 lžíce másla, 1 cibule, půlka citronu, 15 dkg anglické slaniny, 1 sklenka piva ze z Plzně, mletý pepř, kmín, sůl. Postup: Rybku naporcujeme na podkovy, omyjeme, osolíme, opepříme a posypeme kmínem. Dno pekáčku zakápneme lžičkou oleje, poklademe porcemi kapra, posypeme nasekanou cibulí a nasekaným česnekem. Navrch naskládáme plátky slaniny a zastříkneme vymačkanou půlkou citronu. K tomu lehce nastrouháme citronovou kůru. Úplně navrch přidáme lžíci másla. Pečeme v troubě při teplotě 150°C asi 20 minut. Po této době podlijeme sklenkou piva. Ohřátým výpekem přelijeme kapra shora a dopékáme ještě 10-15 minut. Jíme s bramborem. Druhým pivním típkem jest ušatec domácí s krupicovými noky ala Albert (Nikoliv Bertík Sokolovec, nýbrž onen řetězec). Ingredience: 4 králičí stehna, 100 g slaniny, hrst sušených hub, 50 g hladké mouky, 2 lžíce másla, 1 cibuli, 2 stroužky česneku, 2 bobkové listy, 3 snítky tymiánu, 6 kuliček pepře, sůl, 200 ml světlého ležáku. Na nočky: 500 ml mléka, 1 lžičku soli, 80 g másla, 200 g jemné dětské krupičky, 2 vejce. Technologie: Troubu předehřejeme na 180°C. Sušené houby předem namočíme. Polovinu slaniny nakrájíme na hranolky, nožky prošpikujeme a obalíme v mouce. Zbývající slaninu pokrájíme na kostičky. Dáme do pekáče a rozehříváme, až počne pouštěti tuk. Přidáme máslo a stehna zprudka opečeme ze všech stran, poté je odložíme. Do pekáče přesuneme nakrájenou cibuli a necháme zesklovatět. Přidáme nasekaný česnek, houby, krátce opečeme a podlijeme pivkem. Necháme přejít varem a do pekáče vrátíme maso. Přihodíme list bobkový, tymián a celý pepř, vložíme do vyhřáté trouby a pečeme hodinku. A noky? Vaříme mléko se solí a máslem. Těsně předtím, než přijde k varu začneme za intenzivního míchání přisypávat krupici. Hmota zhoustne, a až se počne odlupovat od vařečky, odstavíme hrnec, ponecháme vychladnout a poté zašleháme obě vejce. Odkrajujeme těsto pomocí dvou lžic a každý noček obalujeme ve zbylé krupici. Připravíme si noky na prkénko a všechny je najednou vsypeme do vřící osolené vody. Zlehka promícháme, aby se nepřichytily ke dnu. Cca po 8 minutách jsou uvařené a vyplavou na hladinu. Vylovíme je děrovanou naběračkou. Do třetí pivní nohy další ušák. Na pivku černém. Přichystáme si: 4 králičí stehna, 50 g slaniny, 1 cibuli, 1 mrkev, ½ celeru, 2 lžíce oleje, ½ citronu, 2 lžičky cukru, 10 sušených švestek, 1 krajíc tvrdého chleba (anebo mouku), vývar, sůl, pepř a 250 ml tmavého piva. Maso prošpikujeme proužky slaniny, pokapeme citronem. Na oleji rozpustíme cukr, přihodíme na větší kousky nakrájenou cibuli a zeleninu. Osmahneme. Přidáme stehna, podlijeme pivkem. Osolíme, opepříme, podusíme doměkka. Dle potřeby podlijeme vývarem. Nožky a zeleninku vyjmeme, omáčku zahustíme nastrouhaným chlebem (případně moukou), přidáme půlky švestek a povaříme. Vše vrátíme zpět a prohřejeme. Příloha? Knedlík bramborový anebo rustikální frncochatý. P.S. Tři klasické citáty pro neveselý konec roku: „V době všeobecného lhaní je říkat pravdu revoluční čin, který se záhy stává činem trestným“ (https://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=141241&menu=0), „Za pravdu je různá sazba - jednou pomník, jindy vazba, kdo ji řekne dřív než včas, tomu pravda zlomí vaz“ (K. Havlíček Borovský). Vox populi, vox Dei: „Jak poznáte, že je něco zaručeně pravda? Když to facebook zablokuje, twitter smaže, Google skryje, media zcenzurují a vláda dementuje“ (https://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=140975).

Svijany (BPH II.): 23. prosince cílíme na Svijanský kalendář. Bereme to oklikou. První zastávkou jsou Uhlířské Janovice. Zase po letech u Klepiše. Jídelna funguje a stále nabízí stále skvělé koleno na pivu. Chybí feferonový salát, takže kemping barvy nezvykle oranžové. Namísto Kácova točí Želiv. Desítka slušná. Splachuje i digestuje. Kolega se těšil na držkovku, ale raději volí též koleno. Držkovka podezřele světlá. Ceny jídel skoro pražské. Prodejna narvána u uzenin i masa. Zakupujeme gothaj a polský točený salám. Obé ujde. Z Janovic do Jičína. Pro kbelíčky Vysockého špičatého zelí. Získáváme poslední s červeným. Bílých ještě pár zbývá. Zatím vše podezřele vychází. Zádrhel nastává ve svijanské pivovarské prodejně. Kalendář s děvčaty nafocenými na svijanském zámku vyprodán! Prodavačky slibují dotisk a budou nás kontaktovat. Chabou náplastí jsou listopadové Svijanoviny. Mimo jiné se dočítáme o průnicích Svijan na Slovač. Anebo o Vánočních edicích svijanského. Svijanská pivovarská restaurace zavřená. Rekonstrukce, resp. rozšíření. Přechodně přemístěna do zámeckého šenku.

Budvar (BPH VI.): Podzimní Reflex v rubrice Byznys přináší další pokrokářskou pivní agitku v čísle 45/2022 na s. 106-107. Manažer Budvaru pro cosi jistě nesmírně důležitého nadšeně povykuje ohledně společenské odpovědnosti národního pivovaru a o aktivistických plánech tento ozelenit a více otevřít veřejnosti. Pivovar nemá být vzorově udržitelný pouze v energiích a výrobních procesech, nýbrž „zelený doslova“. Pracuje se na oživení strategie a konstrukci hlavních pilířů. O pivku ani zmínka. Národnímu pivovaru fandíme (ostatně národní by měly být velké pivovary všechny). Což jít světu příkladem a vyhnat z národního pivovaru všechny parazity, kteří s vařením piva a jeho distribucí nemají pranic společného? Vyhnat všechny ty manažery, marketéry, piáristy apod., kteří vymýšlejí všechny ty strategie, pilíře a posuny.

Kersko (BPH IX.) + Poděbrady (ZN 35.): 18. 12. výjezd na Polabské vánoční trhy do Lysé. Zlatá neděle, areál ale skoro prázdný. Tak desetina lidí ve srovnání s minulostí. Došly prachy. Tohle není Praha, ještě stále tančící na potápějícím se Titaniku. U stánku Dr. Cába zahřála 42 % třešňovice a pro dvoučlenný fraucimor poroučíme punčík s ovocem. Registrujeme točené Nymburské, Budvar, Rohozec a Gajdoše. Je kosa, tak pouze a jen registrujeme. Vdechujeme zbytečnou klobásu za kilo. Falešný Ind neodbytně nabízí indická povidla zvící kolomazu. Odvážíme si ponožky vlněné a lamí plus podstatně zlevněný kultovní komiks Kapitán Kloss.

Dětenice a Český Ráj (BPH XI.) + Rohozec (ZN 19.) + Neumann (ZN 19.) + Mostecký Kahan (ZN 28.) + Malá Skála (ZN 41.) + Turnov: V Turnově vaří od roku 2019 nový pivovar (https://turnovskapivnice.cz/pivovar). Vznikl naprosto nenápadně, až utajeně. Dnes přitom již disponuje vlastní sítí pivnic. Z naší strany trestuhodná neznalost. Do Turnova léta pravidelně často jezdíváme do krámu JJ, a víme přitom o novém pivovárku kulový. Na dobré turnovské pivko jsme byli upozorněni až sadovským spoluštamgastem, který toto potěšeně okusil v pražském Edenu (včetně prý hodně, hodně solidní osmičky). Z původně očekávaného rohozeckého se vyklubalo fakt turnovské. Základní řadu piv tvoří 10° Turnovská desítka, 12° Turnovská dvanáctka světlá a 12° Turnovská dvanáctka tmavá. Základem má být poctivá řemeslná práce a kvalitní suroviny. Turnovské lze okusit výhradně a pouze v podnicích, které si dohromady říkají Turnovská pivnice. V Praze jsou hned tři. Pod komínem, v samotném Turnově dva, resp. také tři (třetím je sezonní pivovarské bistro). Jednu z pivnic, U Prince (https://turnovskapivnice.cz/nase-podniky/u-prince) na turnovském rynku konečně testujeme v mlze 13. listopadu. Turnovské pivnice světí jeden koncept interiéru. Moderní, strohý, studený. Úplně strašidelné to není, leč zoufale neútulné. Obsluha příjemná, hbitá. Na čepu základní řada piv plus Svatomartinská Turnovská 13°. Dvanáctka poctivá, hořká, výborná. Třináctka ještě hořčí a také výborná. Stylové sklo s logem čtyř přeškrtnutých čárek čárkou pátou. Líbí se nám. Jídelní list stálý chudší nežli je inzerováno na www stránkách. Proč? Inu Svatomartinské obžerství. Jatýrka, dvojí husí polévka, pečená husička, pečená kachnička, grilované husí ňadro s kaší. Husí jatýrka s mandlemi excelentní, přitom cena kolem CZK 130 velice příjemná. Pečená ¼ husy na kmíně je pořádný kus. Opravdu husička. Žádný mutant.  Krásně dozlatova. Dvojí zelíčko, trojí domácí knedlíček (i žemlový). Dostatek sosu. Všechno poctivé, voňavé. Soupravu hodnotíme známkou 1. CZK 435 málo sice není, leč na Fialovou drahotu odpovídající. Potěšila i digestující 50 % hruškovice. Turnovské pivnice hodláme navštěvovat častěji. Dodejme, že pár metrů pod turnovským Hotelem U Prince se nalézá restaurace Slavie, která má též vyvěšeno logo Turnovská pivnice. Dobrý koncept. Hlavně dobré pivko. Žádné experimenty, žádné APy,  IPy. Tleskáme! Cestou nazpět nákuk do pivovarské prodejny ve Svijanech. Sexistický kalendář ještě není. Staronové Svijanoviny ze září 2022 pestřejší nežli bývá zvykem. Krátká, zbytečná, a hlavně silně nasírací, zastávka v palírně & moštárně ve Svijanském Újezdě. Kolega se slušně ptá po moštu. Namyšleného vidláckého hipstera za pultem nelze nazvat jinak než drzým zmetkem. Od takového spratka nechceme nic. Držíme se fakt ze všech sil, aby nedošlo ke konfliktu. Nejenom slovnímu. Na Štěpána cvičně hledáme Turnovskou pivnici ve Starých Splavech v rámci vánočního výjezdu & výšlapu na planinu Strážov. Pivnice u jezera nepřekvapivě zavřená. Zkoušíme rezervaci v Biskupském pivovaru U sv. Štěpána v Litoměřicích. Volno mají až od 15. Pro nás pozdě.

Bernardův kult (BPH XVII.): S. Bernard naše krevní skupina sice úplně není, leč nelze mu upřít, že furtovně kráčí vlastní cestou. Takže díky za další číslo čtvrtletníku Vlastní cestou (4/22). Za přečtení stojí také povídání s pivovarníkem S. Bernardem zdaleka nejenom o pivu v Reflexu č. 43/2022. Reflex má novou image. Těšíváme se na trefné úvodníky šéfredaktora M. Stoniše. Grafika je však horší a i celostránkový inzerát skoro na každé druhé straně dojem kazí. P.S. Bez J. X. Doležala a Zeleného Raula (jakkoli hlavně věčný komiks byl v poslední době trapně ubohý, vyčpělý a zoufale neinvenční) ovšem Reflex už tím pravým Reflexem není.

Stará Praha (BPH XIX.) + Žižkov (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII.) + Praha (nejen) pivní (ZN 28.): Náš způsob života nikomu nevnucujeme, ovšem hodláme tento hrdě bránit. Vždy budeme platit výhradně hotovostí a budeme mluvit u nás doma hezky česky. Howgh!

Pivní toulky Žižkovem (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII. etc.) aneb co starého (každá změna je k horšímu) doma U sadu: Na žižkaperku, na škroupáku, zkrátka doma U sadu (https://www.usadu.cz) dovršen přechod na zimní čas i režim. Na přelomu října a listopadu zmizela zahrádka a ve druhé půli listopadu naistalován i tradiční zimní vchod a zdvojená okna u šenku. Svatomartinské sadovské menu: Husí kaldoun s žemlovými knedlíčky, pečená husa do zlatova v celku, bílé slaninové a červené zelí, houskové knedlíky a bramborové lokše, svatomartinské stehno z Barbarie pečené do zlatova, bílé slaninové a červené zelí, houskové knedlíky a bramborové lokše, halušky s trhaným husím masem s dušeným zelím a smaženou cibulkou. Kaldoun návykově skvělý, žemlové miniknedlíčky drze chutné a jistě i tuze pracné. Sadovské excelentní kaldouny jsme vdechli dva (Do nory propašované kaldouny z IKEy, které byly lehoulince nadprůměrné, pak dokonce čtyři. Těžká překaldounovanost). Záměrná drahota umocněna jakousi husí nemocí, takže mnohde (spíše téměř všude) namísto echt husy servírováni mutanti. Husokachny. Sadovská celá husička (3 800 g) je ovšem echt opravdová. Poctivá. Festovně narvaná hospoda přes celý svatomartinský víkend i plný Jiřák s nemravně předraženým pseudohusím a kvazivinným festivalem svědčí o tom, že někteří prachy (ještě) mají. V drtivé většině jde o expanty, cizince či polocizince pobírající nikoli české platy. Našinců, normálních lidí normální práce moc vidět nebylo. Ostatně na Žižkově jich už mnoho nezbývá. Sychravý podzim s nejkratšími dny marně rozháníme syrečkovou česnečkou. Stala se oblíbenou stálicí sadovského menu. Musí být pořádně vařící, aby zahřála a syreček se řádně rozptýlil. Od 24. 11. zabijačkové speciality. Na programu: prdelačka, zabijačková krvavá tlačenka, opečená jitrnice či jelítko s bramborovou lepenicí a staročeským vejmrdou, burger s trhaným pomalu pečeným vepřovým masem, cibulový konfit, cheddar, batátové hranolky, houbová majonéza. Krvavá tlačenka dělaná speciálně pro Sad je skvostná. Lahodná, připomíná prejt. Dáváme si celkem třikrát. Chňaps, draps. Slast, ňam, ňam. Jitrnička prý též moc dobrá. Nemůžeme hodnotit, neb jsme opatrní. Jitrnička musí být světlá (nikoli tmavá, jak se dnes ichtilně tvrdívá a dělává), veliká a hlavně řádně kořeněná. Hodně, hodně majoránky a samozřejmě česneku. Jinak se nedá. Ovšem dnešní dvounožci, především mladí, kořenění zaťatě odmítají. Tudíž tzv. jitrnice, bez chuti, zoufale nekořeněné, neforemně spečené a nerozeznatelné od jelit (vizuálně i chuťově), principiálně ignorujeme. Dobře už bylo i v oblasti zabíjaček. Letos chybí luxusní ovarové prkénko. S ovárky, rypáčkem, jazýčkem, ouškem, plícemi etc. Loni se jich totiž prodalo jenom pár (a většinu jich zbodl Jezevec). Prý vnitřnosti a tlusté maso … Stávající populace se nad tlustým ošklíbá. My naopak nejíme libové. Suchou bezpohlavní drť. Tuk je přece nositelem chuti. Kam ten svět dospěl! Poslední normální jitrnice i skvělá žemlová jelítka dělal řezník v Kněžmostu. Pan řezník s velkým Ř. Nefunguje už kolik let? Deset. Nebo ještě déle? Závěr listopadu škaredě škaredý. Nevylepšuje jej ani prosincová Volba sádků. Kozel tmavý se skořicí (alc 4,6 %) jalově nevýrazný. Malinko voní. Na tmavého Kozla si s oblibou sypou skořici v Jižní Koreji. Dobře jim tak. Začátkem prosince nastupují tradiční sadovské pečené Vánoční kaštany. Plus Vánoční medový Sádek. Medový pivní speciál (alc 5,5 %). S použitím javorového medu. Vcelku příjemné ochucené náchodské pivko. Těžší. Pitelné je, nicméně zbytečně nepřehánět s ohledem na žáhu. Jak byl škaredý závěr listopadu, tak začátek prosince je násobně horší. Chronický CHOPN kašlík v kombinaci se třemi naštípnutými žebry = perfektní kombinace. Vřele nedoporučujeme. Očistec. Možná na Mikuláše proběhl i mírný infarktík. Na této straně řeky Styx nás drží ruská vodka a syrečková česnečka (a vrozená lakota, takže zatím odmítáme podat nezbytnou minci převozníku Charónovi). Prubujeme (staro)nový syrečkový tataráček. Ze zářijového týdne syrečkových dobrot se tento - vedle česnečky - taktéž sympaticky uchytil ve stálé nabídce. Původně šlo o syrečkovou pomazánku, která si však konkurovala se zavedeným sadovským pivasem. Z pomazánky se stal tataráček. Decentní, převelice jemný. Chutný, ovšem určený pro rozmazlené pusinky křehoulinkých slečinek. My bychom namísto obyčejné hořčice raději pálivou francouzskou dijonskou. A více chilli. Mnohem více. A kapary. Potěšil konec MS ve fotbale. Hlavně, že nevyhrála Francie! Tleskáme Chorvatům i Maroku. Souhlasíme i s tím, že toto MS bylo „malou úlevou pro všechny, kterým není hysterický „woke“ svět po chuti. Ti, kteří na mistrovství místo fotbalem exhibovali genderovými eskapádami (Dánové, Němci atd.), museli jako poražení s ostudou odjet“ (https://www.institutvk.cz/clanky/2194.html). V době předvánoční sadovské WC mušle oživily nejen obligátní želvičky, nýbrž nově též vzpurná ještěrka a pavouk. Černá vdova je nádherná. Jako živá. Nepochcanou si odnášíme. Další už nejsou. Škoda! Zvířátka možno adoptovat na baru za cenu dvanáctky. Sadovské Vánoční meníčko ala rok 1929 zahrnuje rybí polévku, kapříka se salátem, husičku pro nekapristy, kubu, vinnou klobásu, kaštany, lívance. Ceny oproti loňsku přitužily. Drasticky. Vánoční meníčko ovšem letos startuje až 24. Bongo s vánočními rozvozy tradičně brutální. Rozváží dokonce i Háňa anebo pí. Ivča. Největší záhul roku pro kuchyni a pro rozvozácký gang. Silvestrovské a Novoroční menu: staročeská česneková polévka se šunkou a sýrem, pečený roastbeef, zámecké brambory se šlupkou, citrónová majonéza, hovězí svíčková na smetaně, domácí špekové knedlíky, brusinkový terč, husí čtvrtka pečená do zlatova, dušené moravské zelí, domácí špekové knedlíky, silný výpekový sós, čočka na kyselo, šunka od kosti opečená na grilu, okurka, volské oko, smažená cibulka, lívance s lesním ovocem a karamelem. Z medového Sádka Vánočního se stal Sádek Novoroční. Sadovské PF 2023!

Párování piv s pokrmy (BPH XXII. + LXIV. a další): Jeden z pohledů, kterak se orientovat v párování pivka s jídlem. Ležák českého typu - svíčková, řízek, kvalitní uzeniny. IPA - burgery, asijská a kořeněná jídla, mrkový dort. Pšeničné pivo - smažené ryby, mořské plody, BBQ. Ale - pikantní jídla, BBQ, burgery. Porter - uzená žebra, slanina, čokoládové deserty. Stout - hovězí, ústřice, mušle, BBQ. Při párování nemusí vždy vše kráčet ruku v ruce, někdo preferuje výrazné kontrasty. Přitom není nad poctivý český ležák. Nedejme mu zahynouti!

Bizarnosti a (nejen) pivní prasárny (BPH LI.): Nejenom v předvánočním Polsku frčí svařené pivko. V Polsku coby piwo grzane. Na domácí svaření jsou vhodná zejména sladší, plnější, méně chmelená piva. V kastrolku stačí smíchat 0,5 l piva, 2 lžíce cukru, 2 lžíce medu, 1 svitek skořice, několik hřebíčků a špetku mletého zázvoru. Poté, co pivo počne vřít, je na čase jej přelít do teplovzdorných sklenic a pro chuť i ozdobu přidat ještě plátek citronu.

Pivní trendy (BPH LX. + LXV.) aneb cool nebo vool (čti vůl)?: Na jakýchsi kanálech běžela (či ještě běží) pivní reality show BeerMaster 2022 (https://www.mall.tv/beermaster-cesko-2022). V Reflexu č. 44/2022 na s. 74-75 nevěříme svým očím. Porotce této soutěže L. Kastner se rozplývá nad kondicí českého piva a pivovarnictví. Celý reklamní slint nese název „Čeká ná období pivní radosti“. Česká pivní scéna se totiž prý posouvá k jiné budoucnosti. Prý jsme na tom naprosto famózně, včetně rozvoje minipivovarnictví, což má být naprosto skvělé a úžasné. České pivo prý dříve neumělo překročit svůj stín, což už neplatí. Což je opět skvělé, úžasné, super a famózní. Máme skvělé provozy a skvělé lidičky, co mají žár v očích … V soutěži tento porotce objevil především naději. Přičemž se všeho nejraději prý objevuje a objevuje. Přitom se neustále posouvá a posouvá. A zase posouvá. Soutěž má právě ukazovat, kam se český pivní svět posunul. Od komunistických ležáků. Gastronomie přitom prý přežije úplně vše. Války i krize. Drahota a krize mají být především velkými šancemi, jak všechno změnit a posunout. A zase posunout. Kecy, sračky, hovna. Na posuny a posunování jsme alergičtí. Kam se náš národní mok a především naše tradiční hospodská kultura posunula sami pozorujeme každý den. Pěkný pohled to věru není. Spíše tristní. Nežije tento tzv. expert na  jiné planetě? Anebo si z nás dělá srandu? Období pivní radosti ve kterém se čepované pivo stává pro nemalou část naší populace luxusním a často i zcela nedostupným statkem? Pivní radost s posuny, díky kterým především mimo velká města zanikají desítky a stovky hospod?

Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): Profipivník Pivo, Bier & Ale (www.pivobierale.cz) pomalu kráčí k úctyhodné stovce čísel. Začátkem listopadu z jezevčí schránky poštovní nadrženě lovíme No. 97. Editorial pí. šéfredaktorky připomíná Alžbětu II. a souvislosti s pivkem. Což využíváme v závěrečné rubrice Pel-mel. Ještě dodejme, že nový king Karel III. podporuje hnutí za obnovení starobylých hospod, o jejichž provoz se následně starají místní občané. Král si i rád přihne anglického pivka typu real ale. Co p.t. čtenář nalézá? Anketu mezi českými sládky ohledně toho, na co jsou ve svém pivovaru hrdí (Samochvála ovšem, jak bývalo dobře - a správně - známo, smrdí …). Degustaci letních speciálů českých minipivovarů (Zlato bere Summer Ale z novákovic Obory). Rozhovor s výkonnou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven. Velikánskou reportáž (i s obrázky) zasvěcenou 150 letům existence pivovaru na Starém Brně (Tradice dozajista úctyhodná, ovšem pamatujeme třebas devadesátky, kdy starobrněnské s nehraným odporem odmítali pít i pyšní staro- i novobrňáci). Pozvánku zase do Brna, do nové restaurace a pivovaru Poupě. Představení pivovaru Rotor coby pokusné laboratoře výsledků výzkumů kvasinek společnosti EPS biotechnologie, s. r. o.  Ladislav Jakl se pokusil vypít Krakov. Čin sice zhola nemožný, leč nutno se alespoň pokusit. Černokostelecký ponor do historie (aneb Národní muzeum pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy). Neskrytě skrytou reklamní dvoustranu na Birelly. Světová města piva (Praha, Mnichov, Portland, Dublin, Brusel, Edinburgh, Londýn). Třetí pivní cykloutoulky. Tentokráte Jižní Morava. Tip na knižní titul Praha ožralá (Kopáč, R., Stančík, P., Praha, Academia 2021 a dotisk 2022). Uvolněné letní povídání s Jankem Ledeckým, který má naprosto jasno v tom, že „Nejlepší víno je pivo“. Fotokviz týkající se českých pivovarů. Recepty na zimní posílení imunity. 3. část textu Trvanlivost piva (dnes koloidní trvanlivost). European Beer Star 2022 v číslech a fotografiích. Workshop Pivo je Boží. Opět v Brně. Je to pouhá náhoda, že značně velké procento textů se týká právě Brna? Začali to komedianti. Co? Invazi Brňáků do Prahy. Se zamindrákovaně věčným pomlouváním Prahy a ubohým přechvalováním Brna, přičemž ovšem sami dlouhé dekády spokojeně vegetují v údajně nesnesitelné Praze. Budou Pražáci muset brzy emigrovat do Brna? Když jsou všichni z Brna nalezlí v Praze? Loni Brno dobylo pražskou Strakovku. Výsledek? Nejhorší vláda v dějinách. Na Pražský Hrad si předkus brousí zase Brno. Samosebe tragikomicky označující za (44 jar) mladé a prý pohledné ... Za podporu kampaně ve výši CZK 799 dostanete Ponožky Danušky: „Skvělé ponožky z ovčí vlny, ručně vyrobené lidmi s různou formou handicapu, které vás zahřejí i po volbách. Stejně jako by měla hlava státu hřát svými slovy“ (https://www.donio.cz/danuse). Za CZK 999 si vychutnáte: „Fenomenální triko ze 100% bavlny. Prezidentko, pojď na mou hruď!“ (tamtéž). Za 20 litrů můžete ve volebním štábu sežrat „Chlebíček s osobním věnováním“. A za kulantních pět mega se k tomu podepsat na obytňák Danuše. P.S. Nedůstojnému prezidentskému teleshoppingu ještě chybí hlasování pomocí SMS (Volba Čapuše ala Zlatý slavík) a inspirace následujícím půvabným byznysem: „Původem česká televizní hvězdička Stephanie Matto vydělává peníze opravdu bizarním způsobem. Prodává totiž ve skleničce své prdy. Aby měly „říz“, konzumuje potraviny, které podporují plynatost. V jejím jídelníčku tedy nechybí vejce či fazole. Kupodivu jsou její produkty velmi oblíbené a ceněné … Za jednu sklenici prdů si účtuje v přepočtu zhruba dvaadvacet tisíc korun. Fanouškům už ovšem slíbila, že během Vánoc bude mít slevové akce“ (https://www.idnes.cz/onadnes/moda/bizarni-pribeh-ceska-modelka-prodej-prdu-stephanie-matto.A211215_125255_modni-trendy_bib).

Pel-mel ze zrzavého světa (aneb pár pivních drbů a frků, které p.t. čtenářstvu možná unikly): Zesnulá královna Alžběta II. nechala v roce 2021 pro potřeby královského zámku Sandringham v Norfolku uvařit v pivovaru Barsham dvě speciální piva. Sandringham Best Bitter (alc 4,3 %, s etiketou zajíce) a Sandringham Golden IPA (alc 5 %, s etiketou bažanta). Zajíc a bažant jsou nejpočetnější obyvatelé sandringhamského panství. Turisté si oba moky mohou odnést za královskou cenu 3,99 libry v půllitrových láhvích. God save the Queen! Skončil Žatecký pivovar. Kvůli vysokým nákladům na provoz. Vzniká snad ale menší, který má začít vařit někdy v listopadu. Žatecká 11, Sedmý schod i Plavčík by měli (anebo měly) přežít. Dej Bůh štěstí, pane starý! PF 2023. Dobře však už bylo (A můžeme si za to sami!).