Zrzavé novosti 72
Zrzavé novosti aneb staronové aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby
(No. 72., s předzvěstmi Armagedonu nejenom energetického a pivního, z 31. října LP 2022)
Konec starých časů nejen v Albionu: God save the Queen! S Alžbětou II. se při pohřebním ceremoniálu 19. září rozloučili před kaplí na hradě Windsor poslední dva královniny welsh corgi Muick a Sandy a oblíbený poník Emma. 9. října LP 2022, měsíc po odchodu královny, proběhla velkolepá přehlídka. Veliký uštěkaný průvod desítek welsh corgiů s páníky pietně nakráčel do Buckinghamského paláce a dalších královských sídel. Šot z corgi průvodu lze shlédnout na https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/473271-pruvod-ctyrnohych-oblibencu-alzbety-ii-prosel-londynem-aby-uctil-jeji-pamatku. Haf! Královnina obliba královských corgi se projevila v růstu jejich ceny v Británii, která běžně již dosahuje výše 2 500 liber. Odchod Alžběty II. je symbolickým předobrazem nejenom definitivního konce „staré, dobré Anglie“ (kdy právě současná Británie nejagresivněji v Evropě bourá normální svět), ale i předzvěstí smrti celého hyperliberálního Západu. Zmizel poslední svorník, tmel a pevný bod v chaoticky krizových časech. Královna dokázala s noblesou, spolu se svými neodmyslitelnými corgíky, čelit proměnám XX. a vlastně i XXI. věku. Definitivně skončila éra starého dobrého, čitelného a hlavně normálního světa. Královna ani její corgíci & dorgíci neměli již sílu asistovat při agónii dystopického završování kolektivní sebevraždy, kterou páchá Západ v přímém přenosu pod taktovkou Velkého resetu. Bohužel i s námi. Evropa se nalézá před dokonalým kolapsem. Stane se trestným činem ohřev vody či vytápění nad striktně stanovenou mez? Bude brzy na dveře bušit teplotní policie? A co policie světelná? Tohle nenapadlo ani Orwella. Pokovidově oslabená a zchoulostivělá populace má být vystavena chladu, zimě a hladovění. Normálním lidem je ordinována chudoba, krize, zima. A válka. Včetně vzývání jaderné Apokalypsy. Budou živí závidět mrtvým? P.S. (1) V roce 1977 Sex Pistols pěli, že Anglie nemá budoucnost. Tehdy ještě měla … Připomeňme mrazivě aktuální závěr punkové hymny: „Don't be told what you want. Don't be told what you need. There's no future, there's no future, there's no future for you!“ („Nenech si říkat co chceš. Nenech si říkat co potřebuješ. Není žádná budoucnost, žádná budoucnost, žádná budoucnost pro tebe!“). P.S (2) Never more falešným chucpe rádobymonarchistickým plačkám v českých mainstreamových médiích. Ještě větší never more svatokrádežnému přešlapu v podobě obrázku welsh corgiho při těle u české mutace článku o psí demenci. V originále tam žádný corgi nefiguruje. To jste Ilonko Š. na !Argumentu těžce přeťápli! Na corgi nesahat!
Pivní moudrost a recept: „Přines džbánek nahořklého, ať srdce pozbude tesknoty! ... Ať dokáží ti, co nepijí, co dokázali jsme my!“ (M. Aleš). „Chmel vine se těsně kolem národního kmenu našeho a protkává svými smaragdovými úponkami hustě všechny jeho haluze, listy, květy a plody. Chmel měli bychom právem zvoliti svou národní rostlinou místo lípy, jež dává toliko mdlý odvar pro lékárny našich vesnických babiček, kdežto chmel koření nám divotvorný nápoj, hojící, omlazující a rozveselující mysli naše“ (S. Čech). „Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s nádhernou pěnou. To není pěna, to je šlehaná smetana, to není smetana, to je chladivý puding, to není puding, to je sám parádní gól. Pane vrchní, ta vaše Formanka, to není putyka, ta vaše hospoda, to je Betlémská kaple, ve které se každý host stává tím, kým býval, nebo chtěl by být, pane vrchní, ta vaše Formanka, to není putyka, ta vaše hospoda, to je hlučná a hlučící samota, ve které se nejlíp sní. Pane vrchní, panenkomarjá, co jste mi to přinesl v tom půllitru za krásu!“ (B. Hrabal). V prázdninovém pokračování ZN figurovaly recepty banálně obyčejné. Tož dneska přiměřená troška exotiky. Na peruánský pokrm penne s kachnou pečenou na pivě potřebovati budeme: 4 kachní stehna, 400 g těstovin penne, 1 lžíci drcených semínek koriandru, svazek čerstvého koriandru, 2 cibule, 2 stroužky česneku, 2 mrkve, 4 žluté papriky, 100 g hrášku, 1 červenou cibuli, 1 limetku, 50 ml slunečnicového oleje, 100 ml extra panenského olivového oleje, sůl, pepř a 300 ml černého piva. Pracovní postup: Kačení nožičky poprášíme solí, pepřem a semínky koriandru. Rozehřejeme pekáč, přidáme slunečnicový olej, vložíme stehna, opečeme ze všech stran a maso odložíme stranou. Do pekáče přihodíme cibuli a orestujeme dozlatova. Přidáme česnek a pivo a svaříme na polovinu obsahu. Stehýnka vrátíme do pekáče a zalijeme vodou, aby maso bylo ze ¾ pod tekutinou. Zakryjeme alobalem a vložíme do trouby předehřáté na 180°C. Pečeme doměkka zhruba 90 minut. Na závěrečnou půlhodinku odstraníme alobal. Maso vyjmeme a opět dáme stranou. Šťávu přecedíme. Těstoviny uvaříme a scedíme. Rozehřejeme pánev, přidáme slunečnicový olej, mrkev, papriky a orestujeme. Přilijeme šťávu z pečení, dochutíme pepřem a solí. Přidáme těstoviny a hrášek. Dobře promícháme a necháme prohřát. Červenou cibuli a lístky koriandru ochutíme limetkovou šťávou a olivovým olejem. Těstoviny naservírujeme na talíř s kachnou a ozdobíme lístky koriandru a červenou cibulí. Dezert? Oříškový pivní mix s chilli a slaninou. Ingredience: 100 g plátků anglické slaniny, 200 g směsi ořechů (kešu, vlašské, lískové, mandle), 100 ml světlého piva, 150 g cukru krupice, 1 lžíci másla, sůl, chilli vločky, kajenský pepř. Příprava: Na rozpálené pánvi opečeme plátky slaniny dokřupava. Přendáme je na papírovou utěrku. Necháme vychladnout a poté nadrobno nakrájíme. V kastrůlku svaříme pivko s cukrem, dokud se cukr nerozpustí. Načež ponecháme vařit 3 minuty bez míchání. Sundáme z plotny, vmícháme lžíci másla, špetku soli, chilli vloček a kajenského pepře. Nakonec přidáme kousky opečené slaniny. Do směsi vsypeme mix ořechů a promícháme, aby byly dobře obaleny. Rozprostřeme obalené oříšky na plech vyložený pečícím papírem. Necháme vychladnout a rozlámeme na kousky. Kombinace pivka, oříšků, chilli a slaninky souzní a chutná nejlépe s vychlazeným bírkem. Návod No. 3 je opět obyčejnější. Na smažený pórek si přichystáme: 4 pórky (pouze bílá část), 4 lžíce hladké mouky + něco mouky na obalení, 5 lžic světlého piva, 2 vejce, 60 g tvrdého sýra, 1 lžičku škrobové moučky, sůl, pepř, grilovací koření, olej na smažení. Technologie: Pórek povaříme ve slané vodě do poloměkka a necháme vychladnout. Těstíčko na obalení zhotovíme prošleháním vajec, pivka, škrobové moučky, soli a pepře. Přidáme nastrouhaný sýr a podle potřeby hladkou mouku, abychom získali těstíčko hustší. Pórek nakrájíme na zhruba 7 cm dlouhé špalíčky, obalíme v mouce, těstíčku a osmažíme na oleji. Příloha? Šťouchačky se škvarky plus poctivá tatarka. P.S. „Čeština je jazyk vtipný: Premiér Fiala bude od nynějška zahajovat zasedání sněmovny novým heslem: „TOPte na 09 stupňů, jinak vám ODStřihneme teplou vodu i elektřinu a půjdete SPOLU s bezdomovci pod STAN“ (https://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=141231). Čeština vtipná je, realita už daleko méně.
Svijany (BPH II.): 16. 10. inspekce ve svijanské pivovarské prodejně. Sexistický kalendář na rok 23 s děvuchami ještě není, ale bude. Snad prý i brzy. Nejsou zatím ani nové Svijanoviny.
Harrachov (BPH V.) + Příchovice (ZN 52.) + Volt (ZN 60.) + Trautenberk (ZN 69.) + Prdek (ZN 70.): O neděli 9. října plánujeme houbaření v Jizerkách okolo Prezidentské chaty. Leč v sobotu v Bedřichově zuří masový závod Author Cup, takže zácpy, uzavírky etc. po celý víkend. Změna trasy. Na zbirožsko. Na notoricky známé fleky u Lhoty pod Radčem. Neděle poledne není na houby úplně ideální čas. K tomu desítky aut, většina bouráky se značkou UA. Z lesa se skupiny drancovačů vracejí s mnoha kýbly, koši, batohy. Přeplněnými. Nalézáme během hodinky potřebné množství i my. I hřiby. Mise úspěšná. Nazpět vychutnáváme jízdu podél Berounky. Na Zvíkovec a k Rozvědčíkovi. Zahrada narvaná motorkáři. Nezastavujeme. Na houbaření kolem Prezidentské dochází o týden později, konkrétně 16. října. Dole krásně, nahoře mlha a zataženo po celý den. Něco by se snad ještě i nalezlo, leč nahnilé či shnilé. Odnesený úlovek = nula. Opulentně ovšem krátkou lesní výpravu zahajujeme na Prezidentské chatě. Menu (https://www.prezidentska.cz/cs/restaurace) stylové i atraktivní, ale … Na čepu tzv. plzeň, Kozel a regionální pivko. Což je dneska jablonecký Volt. Prý ležák 12°. Bližší informace rozlítaný mladý personál, přitom ochotný a rychlý, nezná. Horší je, že údajný Volt servírován v kozlovském skle. Brr. Už proto nám moc nejede. Kolega si chválí echt Colu ve skle a startuje tlačenkou. Slušnou. Pokračuje velice solidním smaženým Blaťákem s frity. Sýr poctivý, chutný, sytý. Dva veliké kusy. Frity jsou ovšem protivná tenká háďata. Tatarka je v konvičce, jde o majolku se zeleným lupením. Jezevec testuje dva předkrmy, první za CZK 159, druhý koštuje CZK 139. Což málo není, vzhledem k porci obsaženého masa, která je spíše na ukázku, než na najezení. Ale což, horská přirážka. Rozladěni více jsme přeplácaností příloh. První položkou jest uzený hovězí jazyk s jablečným chutney, smetanový křen, chléb. Jazyk samotný chutný, ovšem plátků zoufale málo (avizovaných 100 g ani náhodou). Aby se na velikém talíři jazyk nebál a neztrácel, porce nastavena ledovým salátem, lupením rukoly, okurčičkami, kapary, zástřikem pesta, hořčicí, smetanovým křenem a jablečným chutney. Přitom vše dobré, ale všechno dohromady? Inteligentního p.t. čtenáře napadne, proč rýpavý Jezevec tedy nesnědl jen maso s jednou přílohou? Jednoduše proto, že přílohy nebyly vedle v mističkách ani po kraji talíře, nýbrž všechno bylo umně nakupeno na jednu hromadu na maso. Všechny dobré chutě se promísily v nevábný blivajs. Méně opravdu znamená mnohdy více. Druhým chodem jsou kachní srdíčka na žitném chlebu s majonézou z červených paprik. Srdíčka skvělá, leč v počtu titěrném (šest a půl). Žitný chléb originální, vypadá i šmakuje jako perník. Tmavý sosík ze srdíček, včetně kousku červené cibule, by také byl skvělý. Pokud by nebyl brutálně přebit zástřikem pesta, kapary, okurčičkami a především obludnou oranžovou majonézou zvěrsky nastříkanou ve tvaru zvrhlých ornamentů přes úplně celý talíř. Avizovaná majonéza z červených paprik? Spíše připomínala nejlevnější nechutné dresinky Špak. Plus otravný ledový salát a odporné lupení rukoly. Pracně hledáme srdíčka o tyto otíráme o chléb.
Budvar (BPH VI.): Lokálka ve Vodičkovce koncem září zavřená. Technické důvody. Pešek. Kráčíme z plicního a přežití dalších tří měsíců tradičně slavíme Bé třicettrojkou. V říjnu snad podnik funguje. Při kratochvilném brouzdání www stránkami narážíme v pražské Vodičkově ulici na nový výčep U Jiráta. Plzeňský. Navazující na tradici výčepního Josefa Jiráta. Slůvko nový je zavádějící. Zjišťujeme, že funguje již asi od roku 2021. Klikáme na meníčko a zaujme nás smažená krkovička. Na které ulétáváme. Nicméně cena (za 180 g masa v syrovém stavu) včetně přílohy atakuje CZK 350. Což je pálka. Nazvěme věci pravými jmény. Ryzí zlodějna.
Vzpomínky na Plzeň (BPH VIII.): Skoro půle září, Jezevec dřepí na svém místě na baru, přičemž útrpně cmrndá zdraženou tzv. plzeň, která stojí za vyliž pr… I když je tanková. Trubkama to fakt není. Místo hořkosti nakyslost. Nevyleželé. Nejpivnější je velká plechovka 750 ml Prazdroje za kilo. To jsou paradoxy, pane Vaněk! Bože, jak hluboko jsme klesli! V hospodě lemtat plechovky … Prazdroj přitom zdražuje k 1. 10. o 8 % čepované i balené. Vytočení na ještě vyšší obrátky přináší zpráva, že Pilsner Urquell rozjíždí akci na pozvednutí naší sebedůvěry a na překonání našeho údajného ostychu pochválit se. Což ze stránek Reflexu č. 36/22 na s. 72-73 rozjařeně sděluje svob. Kouba (alias Langoš) se svou ženuškou AG. Naší sebedůvěru by pozvedlo, kdyby Prazdroj opět patřil našincům. A kdyby namísto píčo…, které vymýšlí parazitní management, se raději soustředili na to, aby se jejich pivo zase dalo pít. Zdražováním (nejenom) piva se věnuje začátkem září glosa znalce (nejenom) piva L. Jakla Zdražili pivo. Padne vláda? (dostupná např. na https://www.institutvk.cz/clanky/2068.html).
Dětenice a Český Ráj (BPH XI.) + Rohozec (ZN 19.) + Neumann (ZN 19.) + Mostecký Kahan (ZN 28.) + Malá Skála (ZN 41.): 25. 9. výjezd VW Týnou na Koko. Z Koko na Liběchov a Želízy. Velenáročný strmý výlez v délce 0,7 km po modré k jeskyni Klácelka. Prostorově výrazný kolega ve stoupání kolabuje. Na Čertovy hlavy na protějším svahu síly už nejsou. Na hospodu U Blanky v Želízech ano. Rozlehlé prostory. Stará formanská hospoda, dnes i motorkářská. Veleoblíbená právě dárci orgánů. Kolega chválí držkovku a echt domácí rohlíky. Jezevec tlačenku. Konečně zase někde tlačenka a nikoli otravná mozaika. V listu tláča psána s octem a cibulí. Jezevec zásadně objednává bez octa a s množstvím pepře. Výstup ke Klácelce však utavil veškeré síly fyzické i psychické, takže objednávku nijak neupřesňuje. Paní hostinská umí číst myšlenky. Přineseno bez octa a s řádnou, opravdu pořádnou vrstvou pepře. Hodně pepře, ať se vzepře! Na čepu Holba 11° světlá a polotmavá a Bernard 10°. Za neuvěřitelné ceny. Malá desina za CZK 19. Malá jedenáctka za CZK 21. Na žižkaperku za malé cvakáme přes půl kila. První Holbička mírně unavenější, druhá píše. Jako křen. Hospodě U Blanky, kde i vaří (a vypadá vše tuze lákavě) tleskáme. Skoro by se nám vyplatilo semka ze žižkaperku jezdit busem (ze Střížkova či Holešovic). Ušetřili bychom nikoli zanedbatelně. 30. 10. v překrásném podzimním počasí i zbarveném hávu tradiční průlet Cessnou nad Českým Rájem s opakovaným kroužením nad Střehomí-Rašovcem. S tradičním pilotem p. Koudelkou z Aeroklubu Jičín, letiště Vokšice. Pa-rá-da! Následně průjezd Rájem, se stopkou u stánku hruboskalského Hotelu Štekl. Hotel má otevřeno poslední den. Před stánkem narváno. Guláš sežrán. Rozlučka se sezónou za účasti párečků a 11° Rohozce.
Stará Praha (BPH XIX.) + Žižkov (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII.) + Praha (nejen) pivní (ZN 28.): Další kus nekorektního pofňukávání fosilně-ultrakonzervativního dinosaura byl nemilosrdně autozcenzurován. Omezíme se raději na pouhé připomenutí, že i ve velkých utopiích, sepsaných v minulých stoletích, občané ideálních utopických států rozhodně nemají za povinnost přizpůsobovat se zvyklostem a mravům jinakých, jak současní pokrokářští woke(ouši) nařizují občanům zemí Evropy. Naopak přijetí zákonů a pravidel, včetně tradic i způsobu života, země, kam cizinci přicházejí, je vyžadováno jako samozřejmost od nich. Také v jediné tuzemské původní a systematické utopii O nejlepším státě rozhodně není cizinec svou jinakostí pokládán za automatický příspěvek ke zvýšení obecného blaha. Naopak, v účelně zřízeném státě je pouze „trpěný“ a musí striktně dodržovat všechny zákony i principy jako domorodci-našinci. Nemohou tudíž vznikat paralelní společnosti jako na hyperliberálním Západě. A propos: autorem zmíněné sociálně-ekonomické utopie je vědec a kněz B. Bolzano. Za připomínání poslední český polyhistor stojí. 5. října uplynulo 241 let od jeho narození.
Pivní toulky Žižkovem (BPH XX. + XXV. + XXVIII. + LII. etc.) aneb co starého (každá změna je k horšímu) doma U sadu: Na žižkaperku, na škroupáku, zkrátka doma U sadu (https://www.usadu.cz) na přelomu srpna a září kosmetická úprava cen točeného. Na úroveň Plzně. Pouze u piv velkých. Malá zůstávají na cenách původních. Tůdle, nůdle! V půli září podražila i naše drahá pivka malá. Nejenom kosmeticky, nýbrž fakt citelně. V dohlednu jistě nepůjde o zdražení jediné. Dejv povýšil na managera a měla nastoupit fungl nová plavovláska za sadovský výčep. Ze zácviku sešlo. Dělat něco pořádného a užitečného se dneska už nechce nikomu ani za peníze. 19. 9. startuje sadovský syrečkový týden pod názvem Tvarůžkové dobroty. Česneková polévka s tvarůžkem, šunkou a chlebovými krutóny. Tvarůžková pomazánka s hořčicí a cibulkou na rozpečené topince. Kuřecí kapsa naplněná jablky a olomouckým syrečkem, mačkané brambory s máslem a cibulkou. Vepřový kotlet zapečený slaninou a tvarůžkem, hranolky, pikantní majonéza. Hnedka 19. 9., brzy po ránu, po návratu z pravidelné kontroly od kardiologa (kterým byl Jezevec až přehnaně přechválen) Jezevec bohatýrsky posnídává. Syrečková česnečka plus topinky se syrečkovou pomazánkou. Báječně syrečkový start do sychravě nevlídného týdne. Syrečkové pokrmy se protáhly a jsou k mání i v říjnu. Namísto syrečkové pomazánky frčí syrečkový tatarák. Luxusní záležitost, s kaprdlaty či worchesterem. Asi bude nastálo. Se zavedeným pivasem se netluče, ani si nekonkurují jako původní syrečková pomazánka. Ve stálé nabídce se drží též syrečková česnečka. Hutná, sytá, hřejivá. Taková horská. Na podzim i zimu skvělá volba. 23. 9. měla ze z Plzně dorazit řádná fůra nefiltrované Plzně coby tradiční říjnová Volba sládků. Nepřijelo nic. Až 26. 9. a to ještě na voze s fujtajblovým logem Kozla. Pilsner Urqell nefiltrovaný (alc 4,5 %) ovšem slušný. Hodně slušný. Konečně! Kalnější a zřetelně odlišný od filtrovaného tankového. I krapet silnější. Kdyby byl nefiltr častěji nežli každoměsíční (vesměs marnotratné) experimenty … Pro úplnost dodejme, že U sadu tradičně absentovaly letní Volby sádků, včetně zářijové. Neokusili jsme tak červnový speciál Nazdar! (sokolský spodně kvašený výčepní speciál), červencového Dobrodruha (India Pale Lager), srpnové SandÁLE (svrchně kvašený Ale) ani zářijový domovarnický experiment Vítěz (starého stylu Grisette). Což přežijeme. Od října nastoupil nový výčepák. D. výměnou za D. Nový D. jest zkušený. Od Anděla a z Konviktu. Zkušenosti na Sad nestačí. Pomalý D. nedal ani tři dny. Takže opět jedna směna nemá stálého výčepáka. Ve druhé půli října testován výčepák R. z Juldy Fuldy. Zatím se drží. 27. 10. konec nefiltr Plzně. Katastrofa! Karamba! Na čepu začal strašit kácovský Hubertus. Prý jedenáctka, prý zelený chmel (na nepříliš profesionálních stránkách pivovaru ovšem nic takového nenajdete). Nevyleželý, nevyladěný. Vodovost mixnutá drsnou (pa)hořkostí. V ústech zůstává typicky gabrinusoidní svíravá pachuť. Padá na nás depka. Chceme nefiltr Plzeň! V pondělí 31. října končí sadovská zahrádka. Čeká nás další doba temna - minimálně pět měsíců, na které by bylo záhodno odjet. Ovšem kam? Šlechta to dříve měla zmáknuté. S příchodem podzimku ujížděla na jih a navracela se na Velikonoce. Což je mnohem rozumnější nežli se v horkém létě se upoceně trmácet do ještě většího horka.
Párování piv s pokrmy (BPH XXII. + LXIV. a další): Cool trendem má být párování jídla s hudbou. Podnikavá madam B. Wernerová založila svůj kšeft na doporučování, jaký hudební doprovod se k jakému pokrmu údajně nejlépe hodí. Beethovenova Óda má být dokonalým doprovodem k telecímu řízku anebo k buchtičkám se šodó. Snovou variací má být párování svíčkové a Pavarottiho. Pavarotti (nejlépe Nessum Dorma) vylepší také stejčík s kaší. Mořské plody se mají konzumovat zásadně při melodiích připomínajících šumění moře. Kuřecí prsíčko se sýrem s batátovou kaší sypanou pekanovými ořechy nutno zažít za zvuků skupiny Cream. Ovšem pozor, tklivé árie se vůbec nehodí k bifteku s hranolky! K čemu asi nejlépe pasuje skladba skupiny HNF „Svět se posral“? Nejlépe coby hudební kulisa při placení účtu.
Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.) + velká kapsaicinová hitparáda (ZN 50.): Honza od Sadu pravidelně donáší vzorky vypěstovaných papriček. Sympatická a příjemná červená Habanera vyšperkovala mírně svraštělá červená Naga Jolokia. Ďáblík. Rozpoutal božské peklíčko v ústní dutině. 15. 9. jsme Honzou obdarování nemalým pytlíkem červených plodů letošní bohaté sklizně. Děkujeme. Sušit, zavařovat, ukládat do oleje? Uvidíme. Naše domácí keříky napadeny před půlí září další vlnou mšic. Pozdní ubohá sklizeň přesto (či přesněji proto) čítá cca tucet buclatých soudečků Habanero Orange. Plus jediný podměrečný nahnilý červený z druhého, zdecimovaného keříku. A pětici hodně svraštělé Caroliny Reaper.
Pražské cyklopivní trasy (BPH XXX.) + Hostivar H1 (ZN 18.) + Hostivar H2 (ZN 51.) + Spojovna H3 (ZN 65.) + Jince (ZN 24.) + Liboc (ZN 24.) + Prosek (ZN 25.) + Malešice (ZN 28.) + LP (ZN 32.) + Počernický pivovar (ZN 70.) + Kolčavka (ZN 35.) + Uhříněves (ZN 45.) + Kbely (ZN 55.) + Počerňák (ZN 60.): 1. září blesková stopka v Malešickém mikropivovárku (https://www.malesickymikropivovar.cz). Na čepu přepestrá nabídka deseti kousků, včetně Kasteel Rouge anebo Paulanera. Naivně podléháme sympatickému jménu Žižkovák. Desítka, IBU 29. Překvapivě z Jihlavy. Špatná volba. Brutálně špatná. Sklo vkusné, mok studený. Ovšem kyselý. Nikoli zkyslý, ale regulérně kyselý. Kyseláč to přitom však není. Kam se hrabe Platan či starouš. Nedobrá kyselost obtěžuje dlouho. K tomu chvíli i buší ve spáncích. Jako u agresivně chemických eurosrágor. První zářijové pivko a hned takovýhle shit. Nejhorší pivo měsíce. Hanlivý titul Žižkovák ovšem udržel pouhopouhých 24 hodin. 2. září výjezd okolo kbelského letiště. Na skok v Kbelském pivovaru (https://kbelskypivovar.cz). Krkna na grilu s česnekem standardně slušná, Piloti ujdou. Jepice ale hodně nepovedená. Světlé pivo typu Ale, alc 6 %. Každá várka Jepice má být odlišná, chmelená jinými odrůdami. Tato várka hrubě mimo. Nevyladěná, chuťově prapodivná a hlavně těžce průtahový samosér. Krize nastává brzy u M Hloubětín. Jepice je ještě větší humus nežli jihlavský Žižkovák den minulý. Jezevčí útroby spravuje až nachlazená vodečka Russian Standard v podvečer U sadu. Dobře nám tak, v září se nemá nemístně experimentovat. Pro pořádek a anály zrekapitulujme kbelský čep: 10 duší, 10 syslů, 11 pocestných, 12 pilotů, 13 havranů a 14 jepic. Jepice nebrat! P.S. Letošní září bylo nejpříšernější, co do počasí, co pamatujeme. Náznaky babího léta přicházejí až po půli října. Pozdě. Letošní cyklistickou sezónu tak zakončujeme až na přelomu října a listopadu. I když říjnové vyjížďky byly krátké, přejezdové, a spíše manifestační. V nejteplejších dnech na konci října se k obligátnímu kašlíku přidává rýmička. Kovídek? Namísto rozlučky s Cyklohráčkem poslední den letošního provozu smrkání a kašlání.
Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.) + Novoměstský pivovar (ZN 10.): Pro pořádek: Novoměstský pivovar dopivovaroval. Zpětně nalezená info o konci po 27 letech existence a doprodávání posledního pivka je datována leden 2020. My registrujeme až letos koncem léta.
Bizarnosti a (nejen) pivní prasárny (BPH LI.): Míchanice s pivem moc nekomentujeme. Učiníme výjimku a nabídneme dva Becher-recepty. Weisse Beton si žádá vinnou sklenku long, 40 ml Becherovky Unfiltered, 50 ml toniku, 50 ml pšeničného piva. Součásti postupně nalijeme do sklenky naplněné ledem, lehce promícháme, ozdobíme plátkem citronu. Czech Mule patří do sklenky old fashioned. Ingredience: 50 ml Becherovka Unfiltered, 100 ml zázvorové pivo, 15 ml citronová šťáva. Všechny ingredience postupně nalijeme do sklenky naplněné ledem, lehce promícháme. Ozdobíme mátou a osminkou limety. Pijte zodpovědně!
Únětice (BPH LVIII. + LXVIII.) + Bubeneč (ZN 61.) + Perron (ZN 64.): Na 5. září plánován rozlučkový výjezd na Brdy-Hřebeny. Protivná výluka vlaku do Vraného a náhradní busová přeprava nutí k trase jiné. Z Petřin přes Šárku do Únětic. V příkladně úpravné zahradě Únětickém pivovaru (www.unetickypivovar.cz) se sedí fajn, neb není nával jako o víkendech. Úňky dvanda ostré jako břitva. Moc dobré. Na čepu, vedle standardu, též speciál polotmavá žitná 11,5. Nezkoušíme. Žito v pivu nemusíme. Holanďan s kaší, na kterého jsme se upřímně těšili, sežrán. Do hovězího námořníka se nám nechce kvůli lepivé rýži a na ušatce domácího s čímsi nemáme správnou náladu. Takže studený uzený bůček s křenem. Bůček má parametry. Křen není krenex a připomíná vizáží i chutí zelný salát. Leč nepálí. Jako digestiv pivovice z Únětického. Pivovice bývají slabší a přiboudlé. Únětická vcelku i píše a přiboudlá je ještě snesitelně. Únětický potok se proměnil. U Trojanova mlýna nový mostek a směrem ke Spáleníku nečekaná divočina s hrázemi. Usadila se tu rodinka bobra evropského. Za Spáleným mlýnem směrem na bývalou Maxmiliánku hafo vyvrácených stromů a oplocení s velkoryse divokým kozím výběhem. Hospůdka U zvířátek rozšířila zavíračku na pondělí, úterý i středu. Roztocká zahrada Perronu otevřena, tentokráte však nevstupujeme. Tragické je, že po skoro téměř celičké září zůstala Únětická 12° jediným pivkem, které snese přísnější měřítka. A které nám opravdu šmakovalo. Ostatní (a nebylo jich málo) byl přinejlepším slabý průměr, ovšem nezřídka nechutný shit anebo bezpohlavní euroshit. Máme v září prostě jenom smůlu anebo jde o smutný trend? Nejde však jenom o září. Drahota jako sv… a k tomu ještě pokles kvality. Bude hůř? Bude nutné vařit si pivo doma z amarounů či přesedlat na kořalku?
Pivní trendy (BPH LX. + LXV.) aneb cool nebo vool (čti vůl)?: Jistý Deník přinesl 29. září LP 2002 celostránkový (na s. 8) článek vyšperkovaný barevnými grafy. S megatitulkem Pivo zdražuje. Přesto si ho Češi mohou dovolit více než před lety. Ceny piva měly totiž růst pomaleji nežli mzdy. Duo autorů čtenáře přesvědčuje, že sice pivo nyní zdražuje nejrychleji od začátku tisíciletí, ale i tak prý máme pivo pořád (podprahově nemravně) levné. A pořád jsme mistři světa ve spotřebě na hlavu. Opět podprahově koncipováno tak, že je „woke“ povinností nás všech se za to hluboce stydět. Ukázka naprosto zavádějící, podvodné a vlastně i lživé manipulace. Opravdu si reálně můžeme piva dovolit dnes více? Hypoteticky možná ano, tedy pokud uvažujeme průměrnou cenu a průměrnou mzdu, kterou bychom hypoteticky utratili celou právě za pivo. Ošidnost průměru (Třebas pro všechna piva by už to neplatilo). Především však jde o relace. Energie, potraviny etc. zdražují natolik drasticky, že na pivo mnohým prostě a jednoduše nezbývá. A trapné kecy o tom, že pořád máme pivo nejlevnější v Evropě. No a co? Pokud přihlédneme k platům a kupní síle, zjistíme, že tzv. nejlevnější pivo je hodně relativní a hodně diskutabilní termín. Ono totiž levné u nás pivo opravdu je, ovšem nikoli pro našince, nýbrž pro cizince s jejich platy. Máme totiž zhruba třetinové platy ve srovnání se západními kolegy (Přitom však produktivita práce se u nás pohybuje nad 80 % průměru EU). Soustavně je nám vtloukáno do hlav, že se prý právě v současnosti máme úplně nejlépe v celé historii. I přes největší nebezpečí války za posledních mnoho dekád (A to války jaderné, na kterou se někteří snad i vyloženě těší). I přes to, že nám nařizují nesvítit, netopit, nežrat (Abychom dobrovolně-povinně spasili svět a zvítězili nad počasím, máme radostně zchudnout, omezit maso, chlast, pšoukání a neprodukovat uhlík, odpady ani děti. Což se přitom ovšem týká populace pouze bílé, normální a pracující). I přes dvoucifernou inflaci, kterou vzhledem k našemu spotřebnímu koši odhadujeme minimálně na 30-40 %. Vysoká inflace u nás má prý být srovnatelná s růstem cen v rychle se rozvíjejících zemích jakožto daň. Daň vlastně za co? Za oddálení euthanasie neoliberální globalizace? Děkuji, nechci! Jeden z nejvykutálenějších šibalů MK to ohledně brutálního nárůstu cen energií rozsekl tím, že hlásá, že se vlastně vracíme k „normálu“. Neboť naši obyvatelé měli být dlouhodobě „nenormálně“ zvyklí na jejich nepřiměřeně nízké ceny. Děkuji, nechci! Energie levně u nás vyrobená, ovšem našincům prodávána násobně dráž díky burze a kšeftům s povolenkami coby daň za zelené šílenosti (a členství v EU, ze které se hodlá stát útvar US(E) - Spojené státy Evropské). Děkuji, nechci! Pro mnohé našince již nyní zcela cenově nedostupné pivo točené - náš národní mok - jako údajná daň za přináležitost k tzv. bohatým a tzv. vyspělým zemím. Děkuji, nechci! Liberální média přitom jásají, že další evropské země nás již v míře inflace dohánějí. Z toho se máme radovat? Že jsme v řiti všichni? Raději nečíst. P.S. Vybavuje se nám vousatý džouk, tradovaný v souvislosti s W. S. Churchillem (ale i řadou jmen jiných). WSCH praví: „Četl jsem, jak je nebezpečné pít. Raději jsem tedy přestal číst“.
Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): No. 96 profipivníku Pivo, Bier & Ale (www.pivobierale.cz) doputovalo do Jezevčí poštovní schránky v samém finále prázdnin. Na první omak se jeví útlejší. Zdání klame. 72 stránek plus obal, jako obvykle. Což je dobře. Zalistujme: Editorial pí. šéfredaktorky velebí, kterak se v létě roztrhl pytel s pivními akcemi. Velká reportáž o „nejodvážnějším pivovaru na českém trhu“ (Primátor), který slavil 150 let. Zaběhnutým standardům a trendům se má vymykat již téměř celé půlstoletí. Tématu náchodského pivovaru se věnuje taktéž zpráva o představení knihy 150 let pivovaru Primátor. V degustaci piv z malých pivovarů vítězí Pšeničný Bock 16 % z Břevnovského klášterního pivovaru. Další rozsáhlý článek cílí na Pivovar Kocour. Květnová expedice Sdružení přátel piva vykonala pivní pouť do Polska. Největším zážitkem se stal Browar Pinta v obci Wieprz. Povídání se sládkem moderního střihu M. Žabou z kunovického pivovaru moderního střihu s názvem Rotor. Info o výstavce k výročí Pivovaru Nová Paka. Pokračování pivního cestopisu - tentokráte Za pivem do Lisabonu. 2. část cyklu Trvanlivost piva. Druhé pivní cyklotoulky - západní část Šumavy (Doporučované pivovárky známe, ovšem Šumavu děláme bez kola. Bohužel). Novinky z velkých pivovarů (s důrazem na menší obsah alkoholu a více chutí i fantazie). Zemědělský ekonom T. Maier nečeká žádné jobovky v pivovarnictví. Jak až nemístně optimisticky lakuje v rozhovoru o perspektivách pivovarnictví ve světle kovidu a synergie stávajících krizí. Pivo se prý bude zdražovat prý jenom „trochu“. Varuje však před devastujícími dopady zániku jedné vesnické hospody za druhou. Nalézti p.t. čtenář taktéž může cifry ohledně piva v roce 2021, přístroj měřící reakce chmele na počasí a klima, anotaci publikace Postní kuchařka autora P. Drdela plus několik receptů na ukázku (Kde je postní bobří ocas nasladko?), představení nového pivovárku Holešovický Poupě, reklamy, pozvánky aj. Také rozhovor s právníkem a textařem L. Vostárkem nejenom o jeho vztahu k pivku.
Antoš (BPH LXXI.): Pivovar Antoš (https://antosovakrcma.cz) nefiguroval 3. 9. v itineráři a ani nakonec dobyt nebyl. Ráno kosa, takže sjíždíme až k popolednímu Cyklohráčku. S cílem dovést se na Zličín a šlapat na Chýni či Únětice. Odjezd se nám zdá o pár minutek posunutý. Cyklohráček kratší, jeden z hracích vagonů zkratoval. V opravě. Co to? Lokomotiva zapojena opačně. Víkendová výluka. Do Slaného ano, jenže přes Kralupy. Změna plánu a vezeme se až do Podlešína. Pěkný úsek z Kralup jedeme poprvé. Za bedlivého velení vlakvedoucího T. a hrajvedoucí Ájy. Minibar v Cyklohráčku funkční, ovšem Matyldu nemají. V plechu pouze Budvar výčepní a Plzeň. Přitom ČD magazin pro vás, 2022, roč. 14, č. 9, na s. 3 píše o novém sortimentu v minibarech národního dopravce. Vedle křupavého hmyzu (červíky a cvrčky) má nabízet též limitovanou sérii plechovkového pivka z plzeňského pivovaru Proud. Část výtěžku z pivního speciálu Matylda jde na opravu parní lokomotivy 313.432 s přezdívkou Matylda, která probíhá v Lužné u Rakovníka. Z Podlešína na Tátošovi cváláme na Kralupy. Cestu po silnici dobře známe, dnes premiérově po úpravné a příjemné cyklostezce. Vedoucí i obcí Olovnice se zooparkem. Dalším překvápkem je sezónní hospůdka U posledních sil, právě ve vsi Olovnice u Kralup nad Vltavou na cyklostezce do Slaného. Útulná, s nečekanými logy moravské Holby. Holbička světlá však postrádá gule. Zplihle chcíplá, s nakyslým ocáskem.
Pivotéka Slavíkova + Korunní (ZN 19.): Degustace uskutečněna v závěru srpna, zařazena coby ozvěna Tour 22 až nyní. V pivotéce ve Slavíkovce vznesen dotaz na Oboru Punk IPA v plechu. 16 Mighty Sounds Punk IPA (alc 7,7 %, EPM 16,2, IBU 51, EBC 15). Limitka pro 16. ročník fesťáku Mighty Sounds 2022 s mottem alkoholem a pitelností může „lehce vyzvat k pogu“. V pivotéce IPA byla, ale rozebrána. Reference však nevalné. Dotazovaný pracovník nechválí vůbec. Doporučen je originál Punk IPA od BrewDog. Známe, uznáváme. Za nikoli kulantních CZK 106 ovšem odnášíme náhradní Oboru jinou. 0,5 l plechovku malinového kyseláče. Philadelphia Sour Raspberry. Světlé kyselé ochucené pivko (EPM 12,7, alc 4 %). Osvěžující veselý kyseláč. Nepivní. Na oborském e-shopu (https://www.pivovarobora.shop) plechovky vyjdou sice levněji, ovšem objednávat nutno a možno pouze po celých tuctech.
Pivní snob (ZN 42.): Letošní 187. Oktoberfest měl opět namále. Předchozí dva ročníky zrušeny kvůli kovidu, letošek notně nahnutý kvůli sebevražedné německé energetické politice. Mnichovský primátor ovšem 17. 9. LP 22 na Tereziánské louce se zvoláním: „O´ zapft is!“ soudek narazil. Podle tradice v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů narazil pípu dřevěnou palicí, na což potřeboval tři údery. V roce 2019 to zvládl na dva. Poté tradičně první máz načepoval bavorskému premiérovi. Oproti roku 2019 pivo podražilo cca o 2 EUR. Tuplák přijde na 12,6 až 13,8 EUR. Drahota skoro jako u nás. Máme sice (zatím) pivo o něco málo levnější, nicméně vzhledem platům je to spíše naopak. 21.-24. 9. proběhl druhý ročník Holešovického Oktoberfestu v prostorách Pražské tržnice, vedle haly 22. Akci připravil Food Truck Point ve spolupráci s Permanent Tržnice. Má se jednat o festival koncentrované radosti, skvělého bavorského piva čepovaného do tupláků, i stylových dobrot. Čepovat se mají tradiční německá piva, vařená speciálně pro Oktoberfest. Nemají chybět typické bavorské pochoutky, jako jsou preclíky, ředkvičky, pomazánka Obatzda anebo bavorské klobásy. Škoda, že otevírají až od 15 hodin, což je pro nás pozdě. Od 5 musíme vždy sedět na svém štamgastském místě. Zvyk je železná košile. Aneb, kterak správně varoval legendární Ivánek Horníků: „Samo se to neudělá“ (a ani nevypije). Od případného nakouknutí nás definitivně odradilo to, že nemají ani normální www stránky. Fuck Facebook!
Liptov VII. (ZN 56.): Letos opět bez zářijového Slovenska. Podíváme se tam ještě někdy? Na Liptov, do Jána, ke Kadi? Na kontejnerové medvědy? Do vi! V lepších časech, které už byly.
Ozvěny Tour 2022 (ZN 71.): V překvapivě teplém posledním říjnovém víkendu (skoro Babí léto, které ovšem přišlo s více jak měsíčním zpožděním) vážně zvažujeme plán na inspekci Zvíkovského minipivovaru. Letos jsme tam nezavítali. Ani bicyklmo v rámci prázdninové Tour. Takže pohled na jejich www stránky, zda je restaurace vůbec otevřená, a co nabízí. Stránky jsou ovšem (zde již tradičně) mimořádně nepřátelské a přitom informačně chudé. Nabízí spoustu samochvály na hotel a ubytování. O restauraci nikde nic. Možná by se snad k něčemu proklikat i dalo, ale deset minut nasrání nám po ránu fakt stačí. Nejen stránky, ale i realita potvrzují, že samotnou restauraci zvíkovští berou pouze jako nutné zlo. Zaměřují se na ubytování a hotel a o příchozí do restaurace moc nestojí. Dělají vše, aby nechodili. V našem případě se to daří. Fuck namistrovaný Zvíkovský minipivovar & podprůměrná nakyslá piva!
Pel-mel ze zrzavého světa (aneb pár pivních drbů a frků, které p.t. čtenářstvu možná unikly): U příležitosti stého výročí připojení Bubenče ku Praze připravil Pivovar Bubeneč šestistupňový pivní speciál Lehká Šestka. Vlivem použití i amerických chmelů mají v chuti dominovat citrusy. V brněnských Medlánkách řemeslný pivovar Lucky Bastard uvařil pivo s konopným výtažkem. S obsahem kanabinoidu (CBD). Svrchně kvašenou jedenáctku (alc 4,7 %) Pale Ale. Doporučené maximální množství spotřeby CBD vychází na cca pět pivek denně. Nevlastní bratři z Prešova, resp. Staré Ľubovně založili v Praze kočovný pivovar Potmehúd. Flašky o objemu 0,75 l prodávají po EUR 4,40. 17. října uplynulo 108 let od londýnské pivní záplavy. V pivovaru Meux & Co´s Horse Shoe Brewery prakla jedna z obřích dřevěných kádí s porterem. Tlak zničil i několik velikých sudů. Vyplaveno bylo až půl druhého milionů litrů piva. Vlna zasáhla chudinskou oblast St. Giles. Při absenci kanalizace se pivní vlna prohnala ulicemi a zabila osm lidí. Třináct lidí zahynulo při požáru whiskey v Dublinu LP 1875. Přičemž šlo také o záplavu. Ve skladišti Laurence Malone´s, kde bylo uskladněno cca 1,2 milionu litrů whiskey, vypukl požár. Sudy žárem vybuchovaly a z oken i dveří se valila whiskey. Vlna zdemolovala několik domků. Nikdo ale nezemřel díky ohni, nýbrž všechny oběti má na svědomí otrava alkoholem. Lidé hltali tekutinu, která vytvořila až 15 cm hluboké koryto řeky. Dej Bůh štěstí, pane starý! P.S. Prý se dneska máme nepochybně míti lépe nežli včera. Pouze jsme hloupí a omezení, že to nevidíme a radostně nad tímto soustavně nejásáme. Jsme prý zpovykaní až tak, že se nám příčí i vzít si doma svetr, anebo lépe svetry dva, tři, čtyři. Lidumilná vláda přitom vysílá signály a upřímně doporučuje: Pokud si na zimu upletete svetr z umělého vlákna, přetahováním přes hlavu si vyrobíte též elektřinu. Překročí někdy míra nas…osti míru pos…osti? Komunální i senátní volby však ukázaly, že se dnešní děsivá drahota vlastně mnohým líbí. Těm, co volili, ale především těm, co opět ichtilně nepřišli, přejeme mnoho radosti při placení vyúčtování za energie. Komu není rady, tomu není pomoci!